Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Peťa píše: 22. 7. 2008, 6.12

Dobrý den, ráda bych znala Váš názor nebo zkušenosti s hádkami ve vztahu a zda je lze nějakým způsobem odstranit? Můj problém spočívá v tom, že jakmile přítel řekne něco, co se mi nelíbí, začnu být zlá a vztek narůstá pokud z jeho strany vidím nezájem, jako by mu to bylo jedno. Dokážu být velice nepříčetná. Dalo by se říct, že se v té chvíli nedokážu ovládat, vyčteme si dost věcí a řešíme ty jsi řekl tohle a já tohle a měl jsi to říct jinak. Je to hrozné a strašně nás to unavuje a vysiluje. Mám pocit, že se dost snažím, aby jsme se dohodli, ale zatím neúspěšně. Je pravda, že velký podíl na tom nesu sama, ale nedokážu se přes tyto věci jen tak přenést a mávnout rukou. I když si říkám, že musím, dokáže mě snadno vyprovokovat i maličkostí. Prosím poraďte, zda se s tím dá něco dělat???

Odpověď: 25. 7. 2008, 20.19

Milá Péto, váš dotaz nejprve vypadá jednoduš, ale při druhém pohledu se ukazuje, že problém má několik rovin. Jedna z nich je vaše stereotypní dysfunkční reakce, ale pak je důležitá i vztahová rovina - i zde jste se již nyní dostali do streotypu - bylo by dobré zajít ke zkušenému psychoterapeutovi a nalézt vztahově emoční vzorce - pojmenovat je a hledat cestu ke změně. Jedná se opravdu o věcný problém nebo o rovnováhu ve vztahu v některé z jeho oblastí? Třeba vaše nejistota, zda vás partner dostatečně miluje? Samozřejmě, bylo by dobré, abyste šli oba, ale můžete i sama, abyste sama za sebe odvedla to nejlepší. (Na závěr pro vás mne napadá, abyste někdy příčinu konfliktu poměřila např. s poraněním páteře :)). Přeji vše dobré na cestě k moudrosti :)

angelinah píše: 21. 7. 2008, 19.42

Ahoj nevím jak začít tak tedy mám přítele jsme spolu 4 roky.Ze začátku byl do mě blázen ale pak začal stále o něčem přemýšlet seděl a díval se do neznáma a když jsem se zeptala co se děje tak se mu to vůbec nijak nezdálo a kolikrát se rozčílil. Říkal to člověk musí pořád na něco myslet? Tak to šlo dál měl tendence se mi stranit začala jsem o nás hodně pochybovat. Bála jsem se že mě už nemá rád jsem totiž starší o 7 let. Mě je 37 let a jemu 30 let. Začal hodně pokukovat po ženách já nejsem proti tomu když se muž podívá na pěknou ženu já se také podívám na pěkného muže ale tím to končí.On je jiný vždy se zadívá a pak nepřestane nežli ta žena odejde vůbec mu nevadí že jsem vedle něj dokonce se v autobuse dívá do skla a pozoruje. Jsem zoufalá když mu to říkám tak se pak jen hádáme, miluji ho ale tohle mě strašně ponížuje. Když jsem chtěla odejít, tak nechtěl o tom ani slyšet, řekla jsem mu co se mi nelíbí, ale stále mi tvrdí své. Jeden čas jsem s ním bydlela u jeho mamky a sestry je jí 21let. Asi si budete myslet že jsem blázen ale doopravdy se to stalo. Hledala jsem přítele volal mu kamarád nemohla jsem ho najít ale slyšela jsem hlasy z koupelny stál tam nad vanou své nahé sestry a dokonce byl nahnutý přímo nad ní.Otočila jsem se a utekla na chodbu, nevím mě se to dost příčilo on mi jen řekl že nejsem normální, když mi takové věci vadí. Často se před ním svlékala a obnažovala stále pupík. On jí pozoroval a ona byla přitom taková rudá v obličeji, vždycky když věděl, že někde je, tak tam pospíchal.On má velkou rodinu sourozence jen jednoho ale sestřenice a bratranci. Nevím co si mám o všem myslet jsem zoufalá jsem opravdu blázen že se mi takové věci příčí, je to normálni? Prosím o radu a předem velmi děkuji.

Odpověď: 25. 7. 2008, 20.09

Milá Angelo, co je normální? z jakého úhlu pohledu... Odpověď na otázku normality tedy nebudeme hledat :). Důležité je, jak se cítíte vedle přítele - jestli milovaná, pak je vše v pořádku... já mám spíše pocit, že si připadáte vedle něho poněkud navíc - to je důležíté! Milá A., zvažte, co do vztahu dáváte vy, co dostáváte - jsou tyto položky v rovnováze? Jakou roli hraje závislost? a na čem vlastně? Přeji dost odvahy a poctivosti ke svému životu a k sobě.

radek píše: 21. 7. 2008, 12.35

Ahoj, mám takový problém,je mi 23 a se svou partnerkou VERONIKOU jsem od roku 2003, všechno bylo ok, az do konce roku 06 kdy jsme se casto hadali a neklapalo nam to, protože jsem si začal psat s jednou holkou jmenem LENKA, kterou jsem poznal přes net. Vyústilo to tím že jsem s ni šel do kina a druhý den se rozešel se svou partnerkou, se kterou jsem měl az na ty hadky skvely vztah. S tou LENKOU jsem byl jenom v tom kině a pak už jsme se neviděli, protože se vrátila ke svýmu bývalymu, tzn. zůstal jsem sám a tak začal dolejzat za svou byvalou VERONIKOU. Ted jsme zase spolu. Hlavním problémem je ale to že jsem ted zjistil, že v těch 3 týdnech co jsme nebyli spolu spala s kamaradem, se kterym (chodila,jen sex) prede mnou. Já jsem si to myslel a ona me v tom vcera utvrdila, když jsem se ji na to zeptal. A já ted nevím co mám dělat, miluji ji, ale nedokazu to prekousnout. Děkuji za odpoved. Radek

Odpověď: 25. 7. 2008, 15.11

Milý Radku, promiň - ale připadá mi tvoje zápletka taková - mno, jak to říci... chtělo by to získat trochu nadhled nad situací - nedokážeš-li to sám, můžeš přijít... Pokus se trochu odpoutat od svého ega a s láskou pochopit jednání své partnerky - dopřát ji to...pokus se, aby tvá láska nebyla tak majetnická (mmj. to totiž není láska) Radku, doufám, že se z tebe postupně stává zodpovědný muž ... přečti si knihu Malého prince a zvláštní pozornost věnuj rozmluvě prince s liškou... Věřím, že svět budeš zdobit svou láskou... :)

katka píše: 21. 7. 2008, 11.34

hezký dobrý den, mám problém sama se sebou - mám dvouapůl letého synka a od jeho půl roku je s námi můj přítel (vlastní otec nemá zájem) všechno nám nádherně klapalo ale posledního půl roku je to hrozné, mám pořád špatnou náladu každá maličkost mě naštve jsem nervozní a úplně na dně psychicky. brala jsem prášky na hubnutí ( adipex retard) a vysadila je, myslela jsem že je to jimi nejím je už týden ale nic se nezměnilo, myslela jsem jestli to třeba není antikoncepcí, ale tu jím od porodu a až do teď se nic nedělo.Strašně moc přítele miluju on miluje mě a hlavně mého syna jako by byl jeho vlastní, prosím o radu, co dál nechci ho ztratit.

Odpověď: 25. 7. 2008, 15.05

Milá Katko, doporučuji nalézt psychoterapeuta, který vám "sedne" a spolupracovat po nějaký čas s ním (tak 10sezení) - jste.li z nedaleka, ráda se s vámi sejdu... Přeji vše dobré

martina píše: 21. 7. 2008, 9.41

dobry den,potrebovala bych prosim poradit ohledne meho 4 roky a 2 mesice stareho syna.Zda jej poslat od zari 08 do skolky ci nikoliv,jelikoz ja sama budu doma s jeho mladsim bratrem pulrocnim.Starsi syn je velice hodny,vyhraje si zcela sam,vubec me "nepotrebuje"takzvane "mit za zadkem".Sice zacal ted po narozeni brasky trochu pozlobivat,asi trochu zacal zarlit,casteji odmlouva,ale jinak kdyz se mu venujem-ctu mu pohadky,jdeme k dedovi a babicce aj.,tak je hodny.Puvodne jsem ho do skolky zapsala,protoze jsem mela nastoupit do prace,ale nakonec budu jeste doma,tak nevim zda ho nechat s nama taky.Do skoly pujde az v 7 letech-jelikoz byl jednak nedonoseny a trochu mame zadrhel v mluveni,mluvi hrozne rychle a pro mnohe z vetsi casti nesrozumitelne.Chodime sice jiz pul roku na logopedii,ale efekt zatim minimalni.Taky mam obavy jestli by se mu tam deti neposmivali nebo mu nerozumeli a on pak mel z toho nejake trauma.Uz dedecek s babickou mu porad rikaji,ze mu neni vubec rozumet i nektere starsi deti uz ho na to upozornily,ale on se snazi,ale zatim nic moc.Tak take nevim zda kvuli tomu radeji jeste rok nepockat do jeho peti let.Sam nevi jestli tam chce,nekdy pofnukava,ze chce byt s nama jeste doma,jindy jak mu vykladam kolik tam maji krasnych hracek,tak rekne,ze by tam tedy sel(ale musim ho na neco vzdy nalakat).Sam kolektiv extra nevyhledava,je spise introvert po me.Ale kdyz nejake deti potkame neostycha se a po chvilce se zapoji.Dalsi vec ktera hraje proti jsou samozrejme nemoci,ktere domu donese a nejvic by to samozrejme odnesl prcek.Manzel je pro skolku,ja proti.Tak prosim o radu zda jej dat ci zda o nic neprijde,kdyz pujde az pristi rok a bude tam pak chodit 2 roky nez pujde do skoly.Moc dekuji za radu ,martina

Odpověď: 25. 7. 2008, 15.01

Milá Martino, jste milá, vnímavá, starostlivá maminka se schopností sebekorekce - prima :). Na základě vámi sdělených informací se spíše přikláním k variantě ponechat synka ještě jeden rok doma. Bylo by dobré, kdyby v té době chodil přibližně 2x týdně do dětského kolektivu - např. na nějaký kroužek... Zvažte také hru na flétnu - zobcovou - kvůli dechu - plynulosti řeči... Přeji vše dobré.

vek píše: 21. 7. 2008, 7.20

Dobry den.Jsem 4 roky rozvedena a z manzelstvi mam dve dcery.Starsi zije po rozvodu u otce mladsi zije od svych tri mesicu semnou.Po dvou letech se mi narodila jeste treti dcera.Do te doby co mam nejmladsi dceru se maruska hodne zmenila.Je agresivni ke svym sestram,neposloucha.Je tu jeste dalsi pripad.Jdeme s ni na hriste a z niceho nic zacne ublizovat cizim detem. Nechce pujcovat hracky atd. Porad te mi, prosim, co mame delat.Dekuji za odpoved.

Odpověď: 25. 7. 2008, 14.48

Milá V., přeji hodně trpělivosti, vytrvalosti, laskavosti a důslednosti. Doporučuji mluvit o lásce, o tom, co přináší do srdíčka radost, co bolí... můžete se objednat ke konkrétnější konzultaci. Samozřejmě je třeba, aby vnímala, že ji máte ráda, že její místo ve vašem srdci malá sestřička neohrozí. Přeji vše dobré.

Lucie píše: 21. 7. 2008, 6.49

Dobry den,poznala jsem pred mesicem meho dosavadniho partnera ktereho moc miluju a chtela bych mu pomoct. vedela jsem ze je to podivin a i on se mi snazil celou dobu vysvetlit jak se citi,jen jsem to spravne nechapala.Az ted vim, ze trpi poruchou nalad bez somatickych priz.Chtela bych poradit, co delat jak se chovat, abych mu mohla pomoci a vsechno jsme mohli zvladnout.Vim ze to asi nebude jednoduche,ale budu opravdu rada za kazdou radu i vysvetleni teto choroby. predem diky za odpoved.

Odpověď: 25. 7. 2008, 14.40

Milá Lucie, velký dar bude, když nebudete jeho výkyvy nálad brát osobně a dokážete je akceptovat. Dobré je také vědět, co v tu chvíli partner očekává - proto si to vykomunikujte. Chce-li pozvolna přítel své nálady řešit, bude muset on hledat svou cestu k řešení... Každý člověk je originál a není možné touto cestou vystihnout podstatu potíží vašeho přítele. Pravděpodobně se jedná o hluboce uloženou bolest související se ztrátou ... bez pomoci druhého jen obtížně nalezne uzdravení ... Přeji vše dobré.

Tomas1s píše: 14. 7. 2008, 19.47

Ahoj potrebuju pomoc ale nechci aby to vedelo me okoli hlavne nechci zatezovat sve rodice mama ma nemocne srdce a to by neprezila :( mam takovy mensi proble zamiloval jsem se do holky ktera me nechce. Trva to uz hrozne dlouho cca 8 let a ja na ni nemohu prestat myslet ona ma pritele a tvrdi ze by ho nikdy nepodvedla a pritom soulozi s mým nejlepsim kamaradem. Okradl jsem kvuli ni svoje rodice protoze jsem byl mladej a blbej lhal jsem a delam vse proto abych sni mohl byt a nakonec mi to nebylo nic platny.Od 15 let co jsem ji poznal celych 8 let jsem nemel ani 1 vaznej vztah protoze vsechny holky porovnavam s ni a zadna neni takova.Nevedel jsem co dal tak jsem zacal pit ale piti neprineslo utechu ba naopak v opilosti jsem si udelal dluhy na hracich automatech prohral jsem celou vyplatu :( a nejvic se bojim toho ze v poslednich 3 tydnech me prepadavaj myslenky na sebevrazdu napred jsem to bral jen jako blbej napad ale ono je to cim dal silnejsi napada me to cim dal casteji a bojim se ze moje myslenky zvitezi nad rozumem.Bydlim na malem meste kde je hrozna nuda a kazdy den delam to same a zadna zmena neprichazi potkavam ty same lidi a kazdy se den se bavi o tom samem a me to uz vazne leze na nervi .Sedivy mi vlasy kazi se mi zuby a jeden znamej mi rek ze to mam od nervu stava se ze me troska a vazne bych potreboval radu:( Jak se mam zbavit pocitu ze muj zivot neni dulezitej a kdybych tu nebyl tak by se nic nestalo a ja bych aspon nemel deprese ?

Odpověď: 18. 7. 2008, 9.12

Milý Tomáši, tvůj prblém nemá korespondenční řešení, je třeba alespoň po nějaký čas pravidelná spolupráce s profesionálem a bude třeba i tvé vnitří spolupráce. Jsi-li z okolí, kontaktuj mne, jsi-li z jiného regionu, napiš mi na mejl odkud jsi a pomohu ti někoho najít. Najít třeba skupinku, která cvičí Tai-chi, by mohlo být přínosem. Přeji vše dobré.

zakaraki15 píše: 14. 7. 2008, 17.56

Dobrý den . Mám problém rodiče mě nutí chodit do práce . Jakmile jsem tam přišla bylo to docela ok ale potom se vsechno zvrtlo nestíhala jsem odnášet plechy počítat výrobky . Vůbec se mi nedařilo . A ke všemu teďkom mi rodiče neveri co jsem prozila a nutí me tam stále chodit oni si snad mysli ze já to mam lehke už celých 8 let snáším urážky . Ale tyto prázdniny jsem si chtěla užít . Já už tam nechci pracovat je to uplně stejné jako ve škole a já trpím . pomoc te mi prosím

Odpověď: 18. 7. 2008, 9.07

Milá Zaraki, bohužel o tvé rodinné situaci a tobě vím z psaní příliš málo. Můžeš mi napsat na mejl a můžeme se sejít např. na ICQ.

Simona píše: 14. 7. 2008, 14.49

Dobrý den, mám šestiletého syna,letos půjde do první třídy. Je velmi inteligentní, bystrý a rychlý. Ovšem lže. Není to jen takové dětské vymýšlení, on cíleně lže aby si polepšil. Je ochoten cokoli co provedl svést na svého mladšího bratra, jen aby on z toho vyšel jako nevinný. Co mě trochu děsí je to, že i když se na jeho lež přijde a v podstatě jej důslednou argumentací usvědčíme ze lži, on lže dále. Včera jsem již použila nátlaku,na který nejsem moc pyšná, ale již jsem si nevěděla rady - věděli jsme, že lže ale on stále tvrdil, že mluví pravdu, tak jsem mu řekla, že pojedeme do nemocnice a že tam dostane injekci,po které se mluví pravda. Teprve poté řekl pravdu. Když jsem mu vysvětlovala, že není hrozné to, co udělal, ale to, že tak tvrdošíjně lhal,a ptala jsem se ho jak by se měl správně zachovat, on vůbec nevěděl jak. V podstatě vymýšlel, co by měl říci, abych ho už nechala na pokoji, ale ne, že je nejlepší říci pravdu.Snažím se mu to neustále vysvětlovat po dobrém. Ovšem bojím se, že se ve lhaní opravdu velmi zdokonaluje a že už ani nepoznám, že lže, také se bojím, že už mu nemohu věřit. Vůbec nevím, jak se chovat,prosím poraďte. Díky Simona

Odpověď: 18. 7. 2008, 9.02

Milá Simona, nelehká potíž. To, co popisujete děláte dobře. Držím palce k trpělivosti, systematičnosti a síle hledat cestu k řešení. Hledala bych šikovnou psycholéčitelku a s ní pravidelně tak 2-3 roky spolupracovala.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1