Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Katarína N. píše: 26. 5. 2014, 21.19

Prosím Vás,nevím co mám dělat. Cítim se hrozně sama. Je mi 20 let, nemám řádne kamarádky, s rodinou si nerozumím, nevím co dělat. Neumím si udržet kamarádky, pořád se po čase pohádame. Prý musí být vše podle mně, že manipuluji, ale pokaždé to začne nevině. Nevm si to vysvětlit. Poslední kamarádku jsem odehnala když jsem měla depresi s tím že já prostě nemužu mát nikoho protože to pořád zničím . Ale nechci být sama :(

Odpověď: 1. 6. 2014, 5.40

Milá Katy, moc tomu nerozumím. Najděte třeba nějakou otevřenou skupinu lidí, které sdružuje společný zájem - ochrana přírody (občanská sdružení při MŽP např. www.arnika.org ) nebo se podívej na setkání křestanů či budhistů... také dělají různé akce... přidej se k lidem, kteří něco dělají. Držím palce k odvaze.

Andrea píše: 26. 5. 2014, 13.55

Dobrý den! Už nějaký čas přemýšlím o vyhledání odborné pomoci, ale když jsem dnes narazila na Vaši online poradnu, rozhodla jsem se pro první krok, ač ne příliš osobní. Nemůžu asi ani říct, že jsem se dostala do tíživé situace, ale stalo se toho moc a všechno se uvnitř mele a zkrátka, jak název napovídá, nevím jak z toho ven. Není to ani měsíc, co mi zemřel otec. Byl nemocný,jeho smrt byla náhlá a o to bolestnější. Co bolí ale víc, že člověk, kterého jsem si vzala, abychom spolu sdíleli dobré i zlé, mi ani trochu nebyl oporou. Hrozně mě zklamal. Za co jsem mu opravdu moc vděčná, je fakt, že se postaral o naše děti a já mohla být s mamkou a sourozenci, ale neustále mi skáče dohlavy, že to by mělo být přeci samozřejmé v takové situaci a když se zamyslím nad tím, že mi tam bylo lépe než doma s ním, je mi smutno ještě víc. Nehledě na to, že už mi stihl celé hlídání v mést do tváře. Potřebuje posekat zahradu u rodičů a on je přeci taky pohlídal když jsem potřebovala. Bože, vždyť jsou to i jeho děti a jetli je pohlídal všehovšudy čtyři dny, já to dělám čtyři roky den co den. A srovnávat sekání zahrady se smrtí rodiče? A o pohřbu ani nemluvě. Věděla jsem, že to ponese špatně, ale vím, že kdyby se to stalo jemu, bude mi taky na nic, ale podpořím ho, zatím co on se sebral a odešel. Prý vybrečet se pryč, ale já ho tolik potřebovala. A zatím mě tam místo něho drželi "cizí lidi". Nevím, dostala jsem se asi do nějaké krize, nebo co to vlastně je, ale jeho promiň mi teď nějak nestačí. Nepopírám, že už se na mě podepsaly roky strávené doma. Problém asi nemála žen, péče o děti, o domásnost a žádné uznání oklí. Ničemu určitě nepomůže ani fakt, že když vypukne nějaká "velká" hádka(hluk u nás je, ale talíře nikdy nelétaly) neudržim se dlouho a začnu brečet. A to ho popudí ještě víc. Jenže já taky nechci brečet, ale začne to prostě samo. Zkrátka dostala jsem se téď do stavu, že mě všechno uvniř zžírá a zároveň je mi to jedno. Nevím, jestli tu jsem, protože tu chci být a nebo jen nechci být rozvedená a ta co vzala děti a odešla. Nečekám, že bude všechno takové jako na začátku, nejsem blázen. jsem realista, ale taky romantik a chtěla bych, když ne ideálně, tak alespoň normálně fungující vztah. Mám ho ráda, ale je to pro mě čím dál tím náročnější.Myslíte, že i tohle je situace, kdy pomůže čas? Děkuji!

Odpověď: 1. 6. 2014, 5.34

Milá Andrejko, prožíváte náročné období. Smrt rodiče je důležitý moment v životě a je třeba ho dobře psychicky zvládnout. Často jakoby v "dítěti" něco zemřelo a přestalo milovat život přítomný. Truchlení prožívané oddělení pár často poznamená a rozděluje. Potřebujete uzdravit svou psychiku (to co uvnitř zžírá). A zároveň a následně se věnovat manželství, což by bylo vhodné společně s manželem - asi nejlépe v poradně. čas sám o sobě manželství neobnoví. Podle mne je třeba aktivní práce oboustranné. Mmj. bez. odpuštění jeho nedokonalosti to nepůjde. O manželství píšete to špatné, tuším však, že mnohé funguje - všímejte si toho. Držím palce at krizí projdete. Přeji vše dobré a budu se případně těšit. A odkazy pro zajímavost. https://rovena.info/manzelska-krize-jak-ji-poznat-znaky.html https://rovena.info/rady-pro-spokojene-manzelstvi.html

jannis píše: 26. 5. 2014, 9.17

Dobrý den, jsme s manželem 20 let, máme dospělého syna, rekonstruujeme domek, zatím bydlíme v malém panelákovém bytě. Během rekonstrukce docházelo ke střetům ohledně dispozic domu, také finančně se manžel o všechno staral, bylo to pro něj náročné i fyzicky a časově a tak docházelo postupně k ochlazování vztahu a napětí. Současně kvůli velkému konfliktu na straně mé rodiny - rodiče, bratr, spor o peníze - jsem upadala do depresí, pocitů viny, až do naprosté apatie. Navíc se mi přestalo dařit i v práci, všechno ztrácelo smysl, začala jsem mít velké zdravotní problémy...trvalo to velmi dlouho. Teprve začátkem letošního roku jsem začala cítit příliv energie, radost ze života, návrat ke starým aktivitám, přestala jsem se nimrat ve svých pocitech a uvědomila si, co všechno muž pro nás dělá a co musel ode mne snášet. Jen se stále ještě nepodařilo překročit tu emocionální propast, která se mezitím vytvořila, ale věřila jsem, že když budeme oba chtít, tak se zase dokážeme sblížit. Minulé úterý večer mi najednou muž řekl, že končí, že se chce zbavit zátěže, kterou představuji, že do nového domu mne nechce, bude tam žít jen se synem, že má již připraveny všechny právní papíry, stačí podepsat a jsme okamžitě rozvedeni. Že má připraveno majetkové vyrovnání, budu mít kde bydlet a nebudu strádat. Ale že si v ve svých padesáti chce najít jinou ženu, která nemá takové emoční výkyvy a bez rázného odříznutí ode mne to není možné. Pro mne to byl blesk z čistého nebe. Rána do hlavy. Věděla jsem, že máme problémy a věděla jsem taky, že jsou hlavně z mé strany. Ale stále jsem věřila, že si dokážeme o všem otevřeně promluvit a začneme v novém i zcela nový život. Teď si připadám v koncích, bojím se, že se opět propadnu do sebelítosti, depresí, že to prostě už nedám. Rozpadá se mi rodina, přijdu i o syna, plány, které jsme měli, už nejsou pravda a já zůstanu v 55 letech sama. Ale nejhorší je, že mám muže pořád ráda, dvacet let tu byl se mnou, všechno jsme řešili společně, máme spoustu společných zážitků, vzpomínek, rituálů, stejný humor, jsme na jedné vlně a i syn je pohodový, často jsme věci podnikali ve třech, cítila jsem, jak jsem ráda, že mám takovou rodinu. A najednou takové prázdno. Vůbec nevím, jak dál. Nemůžu spát, nemůžu jíst, nemůžu pracovat. Díky, že jsem to sem mohla napsat. Nemám, s kým o tom mluvit.

Odpověď: 27. 5. 2014, 5.21

Milá Jani, chápu, že to je hodně náročná situace. Upadat do sebelítosti není konstruktivní cesta. Hledejte pro sebe cestu. Zajděte k psychologovi - v každém okresním městě je Poradna pro manželství a mezilidské vztahy. Zajděte k psychiatrovi pro antidepresiva - hned.

Sisa píše: 26. 5. 2014, 8.49

Dobrý den. Je mi 18 let, chodím na střední a potřebuju poradit ve vztazích s lidma. Pořád se mi stáva že mi někdo neřekne pravdu, jen dělá jakoby nic. Když to chci řešit tak pokaždé jsem tá špatná já i když až do očí bije že pravda je na mé straně ovšem dokázat to neumím. Nevím jak se proti tomu bránit. Zraňuje mně takové chování od lidí kolem mně a ani si neumím vysvětlit proč prostě nemohou přiznat pravdu a vše by bylo v pohodě. Snažila jsem se to přežít a brát to jako jejich povahy ale teď se se mnou nebaví a říkají že to já jsem na ně hnusná a oni byli celou dobu ke mně milý co je absolutní blbost a štve mně to.

Odpověď: 27. 5. 2014, 5.12

MIlá Siso. Z psaní mám pocit, že jde o nějaké události, že víc než o pravdu jde o lásku, nepřátelství a bolest. Ve vztazích jde o to, zda se k sobě lidé chovají hezky nebo si ubližují. Boj o pravdu? v čem? Boj přináší slzy. Je dobře, že sama k sobě máš dobrý vztah, i když ted jsi smutná. Držím palce.

Smithf31 píše: 26. 5. 2014, 7.03

I like what you guys tend to be up too. Such clever work and coverage! Keep up the very good works guys I've incorporated you guys to my personal blogroll. eaekkgafadddefgd

Odpověď: 27. 5. 2014, 5.02

Děkuji za info. A přeji vše dobré.

Vera píše: 21. 5. 2014, 7.59

Dobrý den, už je to měsíc co jsme se rozešli s přítelem. Vyvstala obyčejná hádka a on najednou oznámil konec. byli jsme spolu rok a půl a mohu opravdu říct, že jsme se milovali. Byl mezi námi věkový rozdíl. Po rozchodu všude oznamuje, že to udělal kvůli tomu že já jednou budu chtít dítě a on je na dítě již starý, že by se mu lidé smáli atd. Bohužel také všude kam přijde, říká jak mě stále miluje.Nechápu proč tohle vše udělal, když nás tím vlastně trápí oba.Nedokážu se s tím srovnat a jít dál :(

Odpověď: 24. 5. 2014, 7.51

Málá Veru, a jak je to s vaším přáním mít dítě? To je podstatná otázka. Třeba pro vás udělal užitečný krok, který oceníte až když se vyrovnáte s rozchodem. www.rovena.info/jak-se-vyrovnat-s-rozchodem.html Předpokládám, že jste se ho zeptala, zda jeho rozhodnutí je konečné. Přeji vše dobré.

mtina píše: 20. 5. 2014, 13.00

Dobrý den,již jednou jsem zde prosila o radu.Můj manžel si našel kamarádku,s kterou si píše,volá denně a občas se s ní schází.Já o ní vím,i o tom kdy se vidí atd.Jednou spolu byli pařit až do rána,což jsem dala najevo,že se mi nelíbí.Manžel se mi omluvil a velice litoval.Vždy,když se s ní sejde,tak mi to řekne.Hodně si spolu rozumí,mají téměř společnou práci.Mě manžel miluje,prý nemusím mít strach nepodvedl by mě.Včera mě s ní seznámil,je opravdu velice fajn,dobře jsme si popovídaly,manžel se skoro nedostal ke slovu.Přijde mi,že ho bere jako mladšího bratra(je o 7 let starší).Mě řekla,že jsem super,a že jsem jí sympatická.Pozvala nás jestli nechceme jet s ní a jejím manželem na dovolenou.Teď o víkendu mají s mým mužem společnou práci,budou tam i spát a popíjet.Nevím proč ve mě něco pořád hlodá.Myslím,že zbytečně,máme s manželem krásný vztah a opravdu vše mi říká.A myslím,že by mě neseznamoval s někým,s kým by něco měl.No myslím,že musím věřit.To je základ.

Odpověď: 24. 5. 2014, 7.43

Milá Marti, je hezké, jak jste si v závěru sama odpověděla. I když chápu, že některé momenty vám nejsou příjemné... Jen můžete zkusit říct manželovi, jak by mu bylo příjemné, kdyby to bylo obráceně... Držím palce.

minde píše: 20. 5. 2014, 7.50

Preji pekny den, chtela bych se zeptat, co mam delat dal, v situaci do ktere jsem se dostala. Mam rekneme dobreho pritele, se kterym se ovsem nestykam-bydli ve svedsku. Dennr spolu komunikujeme, zname se asi rok, ale i presto je to osoba, ktera o me vi nejvic, a za kterou bych dala ruku do ohne. Problem je ten, ze ja cele toto pratelstvi ocividne kazim.. On mi rika, ze se zbytecne podcenuji ajsem prilis sbekriticka, kdyz si neco rekneme, obvykle si ze sebe delam legraci, ale on to proste nechape a je nastvany, ze se podcenuji.. Pred mesicem nam to prestalo klapat uplne, a dohodli jsme se ze cele to pratelstvi ukoncime.. Zhroutila jsem se.. Jenze on se minuly tyden ozval, s tim, ze se nic nedeje, ze jsme v pohode. Jsem z toho mimo. ale nejakym zpusobem jsem to presla. Asi by bylo dobre zminit, ze on ma protelkyni, ale moc jim to neklape.. Byli jsme zvykli a porad jsme, byt k sobe uprimni a otevreni, a asi byste mel/a vedet, ze obcas si spolu povidame v milenecke rovine, skajpujeme za timto ucelem a pod.. Uz milionkrat jsme si rekli ze bychom chteli byt spolu atd. Ale vcera prisla fakt rana, ptal se me jestli mu verim. A kdyz jsem i po me kladne odpovedi zjistila, ze on mi neduveruje, zhroutila jsem se znova. Dostekali jsme se a ja proste nevim co dal.. Omluvila jsem se mu, jeste se neozval. Ale ja nevim co mam delat, jednak abych uz se konecne vzpamatovala a prestala cele to pratelstvi ci co to je kazit, a jednak aby mi duveroval.. Mam pocit ze mi veri, ale kdyz mi sam od sebe rekl ze ne... Dekuji za Vas cas, Pekny zbytek dne

Odpověď: 24. 5. 2014, 7.39

MIlá Mind, omlouvám se, ale nerozumím tomu. Nechápu podstatu vašeho konfliktu. Nechápu, co od toho vztahu očekáváte. Žijte život tady a ted. Přeji vše dobré.

Monika píše: 19. 5. 2014, 19.32

Dobrý den, prosím o radu. Dceři je 12. let. Byla hodná holka, ale v poslední době je zcela jiná. Nechce se učit, na zákazy reaguje přehnaně zvýšeným hlasem. Zjistila jsem, že si párkrát zakouřila.Domluvy ani zákazy nepomáhají. Děkuji

Odpověď: 24. 5. 2014, 7.35

MIlá Moni, zajděte do rodinné poradny. Přeji vše dobré.

dana píše: 19. 5. 2014, 18.47

dobrý den, mám přítele, úžasného. Ve vztahu jsem nikdy nebyla víc štastná, všechno funguje víc než dobře. Ale nechce se už ženit, je rozvedený, nechce už děti, oba máme z předešlého vztahu, a nechce žádné společné vlastnictví, každý máme svůj dům. Uplně jsem zpanikařila, jsme spolu 2 roky a on nechce žádné závazky a já jsem najednou hrozně nejistá. Mrzí mě to. Mám mu dát čas? Co mám dělat? Nechci nic z toho, ted hned, ale minimálně domov, ze kterého bych se nemusela vystěhovat, bych jednou určitě chtěla. Co mám dělat? Je mi hrozně. Nechci o něj přijít, ale zároven tak nemůžu žítt.

Odpověď: 24. 5. 2014, 7.35

Milá Dani, skutečně nezáviděníhodná situace. Primárně nepanikařte, zklidněte sama sebe, stáhněte se z my více do já. Ale chápu, že je to pro vás rozčarování. Řekněte mu, co je pro vás důležité. Žijte to, co je přítomnost. Nedoufejte, že se to změní... jen se budete stresovat. Možná, až se zklidníte, zjistíte, že i tak je to pro vás ok a nebo, že takového muže nechcete. Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1