Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

japonika píše: 28. 7. 2008, 18.06

Ahoj, jsem fixovaná na partnera, jsme spolu už 16 let, stále žárlím a uvnitř se trápím. Co mě ale vyděsilo, že mám malého syna(7) a poprvé jsme ho dali rodičům manžela na dovolenou a mě je tak šíleně smutno, nemůžu to ovládnout, mám o něj úplně hrozný strach. Před malou chvilkou jsem mu volala a brečím. Mám pocit, že se stále snažím na někoho upnout a nevím, jak z toho ven. Poradíte mi??Děkuji

Odpověď: 2. 8. 2008, 14.30

Milá J., vaše potíž je dlouhodobější a má hlubší kořeny. Není možné je řešit po internetu. Můžete se objednat a udělat pro řešení něco aktivního.

Lenka píše: 28. 7. 2008, 14.28

Dobrý den,potřebuji poradit s mým vztahem. Jsme s přítelem spolu 5 let,nebydlíme spolu, ale vidíme se každý den. Oběma nám je kolem 40 let,jsem rozvedení.Ve spoustě věcí si rozumíme,problém nastává,když spolu se spolu jdeme bavit někam, kde má on hodně známých. Většinou se chová, jako kdybych tam vůbec nebyla,přesune se za kamarády k baru,někdy i za kamarádkami,když jdu za ním, považuje to za špehování. Pokaždé se kvůli tomu pohádáme, on má pocit, že nedělá nic špatného, že se můžu taky bavit po svém, vysmívá se mi, že žárlím. Nevím, asi je chyba na mé straně, ale jak mu mám vysvětlit, že když někam jdu s ním, že chci aby se mi trochu věnoval.Nevisím mu na krku, mám taky spoustu známých, ale na tohle jeho chování mám už alergii a nedokážu se ovládnout, vždycky potom doma ztropím scénu.Prosím poraďte,jak se mám v takové situaci chovat.

Odpověď: 2. 8. 2008, 14.27

Milá Lenko, doporučuji se popisovným siutacím vyhnout tak, že s ním nebudete chodit do společnosti jeho kamarádů.

Martina píše: 28. 7. 2008, 13.57

Dobrý den, budeme se s manželem rozvádět. Chtěla bych Vás poprosit o radu, jak mám vysvětlit 6ti leté dceři tuto situaci. Manžel si našel novou přítelkyni a já jsem zůstala s dvěma dětmi (Pavlínka 6let, Péťa 16 měsíců)sama. Pavlínka již jezdí (asi 3krát) s manželem a novou přítelkyní na společné výlety, ale zatím nic netuší. Novou tetu má ráda a vždy se k ní těší. Mě to velice trápí, ale zatím jsem se vždy překonala a Pavlínčiny poznámky jsem nijak nekomentovala. Zkrátka dělám, že je to teta, jako každá jiná. Bojím se, že to v tomto věku ještě nepochopí a nechci také ovlivňovat její vztah k otci. Manžel je pro Pavlínku "skvělý" táta, který ji všude vezme a všechno koupí. Já mám zatím s malým Péťou omezené možnosti, co se týká cestování a zábavy, a nemohu tak Pavlínce poskytnout to, co táta s tetou. Prosím poraďte mi, co mám dělat? Děkuji předem za radu.

Odpověď: 2. 8. 2008, 14.21

Milá Martino, oceňuji vaši moudrost a láskyplnost v této náročné situaci. Na vysvětlení situace by se měl podílet i manžel. Obvykle doporučuji dětem říci přibližně toto: s tatínkem jsme se domluvili na tom, že bude lepší, když každý budeme žít zvlášť. Oba vás i nadále máme rádi a ohledně vaší výchovy spolu budeme spolupracovat. (A manželovi vzkazuju, že je dost lehkovážný - jako rozvedený rodič již nikdy nemůže dát dětem to, co může dát táta v rodině úplné...)

Luciee píše: 28. 7. 2008, 13.19

Dobrý den, potřebovala bych poradit. Poslední dobou se ocitám v jakési depresi. Vlastně už to trvá déle. Jednou jsem nahoře (spokojené manželství, krásná dcera, dům se zahradou, o které jsem snila), jednou dole (nic mne nebaví, na všechno a všechny mám vztek, vše vidím černě a hodně se bojím, co bude, nejsem spokojená se svým vzhledem, stále mne něco bolí).Tohle asi zažívá každý, ale já už si s tím nevím rady, protože výsledkem je to, že se uzavírám před světem. Můj problém je hlavně to, že nenesu, když mne někdo neakceptuje jako dospělou (25) osobnost s vlastními názory a nebo mi narušuje soustavně mé soukromí (tchán s tchýní k nám chodí téměř denně jako domu a také se tu tak chovají). Ať si s manželem rozumím sebelépe, co se týká jeho rodiny, oni jsou na prvním místě a dle jeho slov kdykoliv vítáni (což ale já nesnesu). Vždycky mne to namíchne a protože to trvá již 7 let, jsem z toho už velice unavená a řekla bych "psychicky vyšeptalá". Navíc mí rodiče mi dali najevo, že je svými problémy nemám zatěžovat. To mi přišlo líto, protože když mají oni problém (a že jich není málo), tak je vždy vyslechnu, pokud to jde, poradím, pomůžu a ještě pak si ještě za ně dělám starosti. Takhle je to vlastně i s ostatními příbuznými i známými, že jsem taková jejich psychologická poradna. Jenže když mam pak problém já, tak to třeba i zlehčují nebo si dělají srandu (moji rodiče) a to mne uráží a cítím se být nepochopena. Pak to zase hodím za hlavu a uzavřu se do sebe. Snažím se na vše chny své problémy nahlížet "zvenčí" a říkat si, že jsou horší věci (zdravotní problémy, existenční problémy), ale jak už to psychicky neunáším, tak už se taky někdy ozvu a možná to i nemístně. Když to popisuji např. kamarádkám, tak říkají, že to chápou a že už bylo načase se taky ozvat a nenechat si všechno líbit. Musím zdůraznit, že nejsem žádná "mouchy, snězte si mě", vždy jsem se dokázala o vše postarat a všechno si zařídit a i v práci se mnou byli spokojeni, jak vše dokážu vyřešit. Ovšem nikoliv své nitro. Prosím, poraďte. Děkuji.

Odpověď: 2. 8. 2008, 14.14

Milá Lucie, uvědomujete si, že pracovat jen v hlavě nestačí. Je potřeba naučit se propojovat rozumové centrum s emočním. Toto umění je třeba se učit, doporučuji spolupráci s někým, kdo vás tento způsob práce bude učit. Přeji vše dobré.

Michaela píše: 28. 7. 2008, 12.34

Dobrý den mám velkej problém je mi 15 a nemám pocit že bych byla až nejaka velka baculka ale v oblasti pupiku a dolu k podbrisku mam strasen siroky pas neco kolem 86cm a pritom normalni pas nad tim mam 66cm a vypada to peken blbe nevite jak s tim pryc?

Odpověď: 2. 8. 2008, 14.11

Doporučuji svůj dotaz směřovat jinam - např.: http://www.zena-in.cz/poradny/poradna.asp?stranka=1&idp=31

jarka píše: 28. 7. 2008, 10.25

Dobry den,potrebovala bych poradit co mam delat,kdyz syn je agresivni aneustale dela problemy.Je mu 18 let a ma dojem,ze muze vsecno na svete.Kdyz mam jiny nazor hned vybuchne a je sprosty.Vyhrozuje,ze nam to vsechno vrati,dokonce uz vystartoval fyzicky na manzela.Prestala jsem mu davat penize,kdyz je tak chytry at si je vydela.A zacalo to byt jeste horsi.Uz se opravdu nekdy obavam co provede.Myslim,ze ma nejakou poruchu,ale nevim jak pomoct.Sam si to neprizna a nikam nezajde.Manzel mu uz rekl at se zbali a odejde,kdyz nas tak nenavidi.Jenze on nikam nechce,protoze nema kam jit.Nevim jestli to ma hlavu patu,ale jsem zoufala.Jestli muzete poradte,dekuji.J

Odpověď: 2. 8. 2008, 14.09

Milá Jarko, opravdu náročná situace. Od 18 let je syn plně zodpověný za sebe. Zákon o rodině praví, že vy máte vůči němu vyživovací povinnost pokud nedokončil přípravu na povolání, v případě, že jeho chování narušuje však běžné mravy, tuto povinnost vůči němu nemáte. Je třeba, abyste uchránili svou bezpečnost. Pokuste se poradit s OSPOD při MÚ. Postupně můžete volat policii, chtít protokolovat přestupky... a o dalším postupu se poradte s právníkem...

Ivana, Praha píše: 28. 7. 2008, 10.10

Dobrý den. Mám kamaráda který je fetišista-nosí dámské silonky. Řeším s ním tento problém dlouho a často takže chápu že se mu s touto diagnózou od dětství nežije snadno. Vzhledem k tomu že tím nikoho jiného v okolí neomezuje ani neobtěžuje nevidím v tom až takový problém. Problém je v tom že jeho manželka má jiný názor, považuje ho za úchylného a jedná s ním jako by byl méněcenný a horší než ona a ostatní "normální" lidé. Neustálé neshody se bohužel rozhodla řešit tím že se do nich snaží zatáhnout i děti (1 a 6 let) Navrhla, aby když mu jeho počínání připadá normální chodil oblečený pouze v silonkách před dětmi a pak jim to vysvětloval. Připadá mi tento navržený způsob dost drastický, předpokládám že šestileté dítě by z toho bylo jen zbytečně zmatené. Tímto se dostávám ke svému dotazu: Zajímalo by mne v kolika letech by se o tom měly děti dovědět (pokud vůbec) a jakým způsobem jim vše podat a vysvětlit? Myslím si že pokud by měly problém vyřešený rodiče mezi sebou, děti by to brali jako zcela přirozené a nebylo by třeba žádné vysvětlování, takto mám obavu že jim budou podsouvat rodiče každý své, tedy rozdílné názory.

Odpověď: 2. 8. 2008, 14.03

Milá Ivano, mohu vyjádřit souhlas s vaším postojem, že manipulativní zatahování dětí do konfliktu mezi rodiči je opravdu neetické. Řešení však není ani na mne ani na vás...

Kamila píše: 26. 7. 2008, 10.18

Dobrý den, moc bych chtěla poradit co to vlastně se mnou je. Nemám odvahu jít k psychiatrovi na vyšetření, protože si říkám že to ještě asi nepotřebuju :-) Nějakou dobu se mi dělalo špatně, závratě, bolesti hlavy, žaludku, špatné spaní, když jsem byla venku měkly mi nohy, to mě za následek že jsem se pořád pozorovala a měla strach že jsem nějak vážně nemocná. O psychice jsem ani neuvažovala, pak mi řekli že by to mohla být úzkostná porucha, při zmínce o psychice jsem si vybavila hned že jsem blázen a skončím v blázinci, no prostě se pořád pozoruji a mám o sebe docela velký strach. Potřebovala bych vědět, jestli to je hypochondrie, nebo mi něco je nebo jak to mám zjístit, setkáváte se i s takovými případy ve své praxi?? byla by u mě vhodná terapie??

Odpověď: 2. 8. 2008, 13.57

Milá Kamilo, potýkáš se se svým předsudkovým myšlením... doporučuji ti přečíst si odpověd pro Ondřeje ze dne 28.5.

Ashley píše: 26. 7. 2008, 9.14

Dobry den,je mi 18 let a pred necelymi 4mi mesici jeste v 17 letech jsem prisla o miminko (10+4) nemuzu se s tim do dnes vyrovnat.Pritel mi rika ze to bude dobre,ale myslim ze nebude,porad mam v ocich krev,ktera byla na zemi,nevim co delat...

Odpověď: 2. 8. 2008, 13.52

Milá A., bylo by dobré s nenarozeným miminkem se rozloučit, můžete mu udělat hrobeček. Vše se stalo tak, jak bylo třeba. Přeji vše dobré.

betule píše: 25. 7. 2008, 20.30

Dobrý den paní doktorko, mám problém se svojí osobností, zřejmě to nebude otázka na netovou poradnu, ale přeci jen to zkusím..... Nedokážu trpět nějakou nespravedlnost, takže občas narážím, protože dokážu v nějaké dlouhodobější situaci mlčet /např. když slyším cca 3 měsíce dokola povzdechy našeho rodinného kamaráda na chování manželky, které je opravdu hrozné/, zpočátku jsem chápává, dokážu vyslechnout obě strany najednou, ale jakmile vidím, že jedna strana začíná tak trochu "machrovat", otevřeně řeknu svůj názor, i když mi do celé věci ve finále nic není....... , a rázem udělám zle. Další problém vidím v tom, že jsem v poslední době značně nervní, podrážděná. I když se snažím dělat nějaké uvolňovací meditační techniky - 5Tibeťanů, má dobrá vůle se zlepšit vydrží jen do té doby, než mi nějaký problém vklouzne pod nohy. Vadí mi a rozčiluje mne samolibost některých lidí a sebevědomí lidí, u kterých si myslím, by byla pokora na místě. Dost často slýchám - zvláště od manžela - že se mne nemůže NIKDY zastat, protože ví, jaká jsem. S tím ale nemohu absolutně souhlasit, protože stále špatně nejednám. V poslední době už jaksi nevím, zda opravdu za všechny problémy, které se ukážou, nemůžu já???? Jsem nerozhodná, bez špetky sebevědomí a trpím snad všemi mindráky, co existujou. V první řadě cítím tak trochu ponížení za to, že mne manžel nikdy nedokázal dost dobře obhájit před svým o 12 let starším bratrem a jeho neustálými výpady. Cítím to jako zásadní věc, opora a aspoň nějaká víra v mé dobro, je pro mne zkrátka to nejdůležitější, cítím totiž, že pak bych se určitě aspoň trochu dokázala nahodit na tu lepší notu. Manžel mi vyčítá, že dost kvalitně nezvládám domácnost /jsem na RD s 2 letou dcerou, na kterou jsem ve finále sama - co se výchovy týče/, a zřejmě mi můj mozek neprodukuje dostačující množství serotoninu, protože ihned se cítím unavená, bez zájmu o cokoli, i když jsem jinak po fyzické stránce fit. Je to začarovaný kruh. Kdybyste mi mohla prosím poradit, budu Vám vděčná. Děkuji

Odpověď: 2. 8. 2008, 8.44

Milá B., hledám ve vašem psaní konkrétní otázku. Opravdu popisujete několik starostí které vás trápí. 1. snadná unavitelnost, 2. pocit nedostatečné opory od manžela 3. konfliktní prožívaní některých situacích v mezilidských vztazích. 4. pocit vlastní méněcennosti?? Určitě se shodneme, že každá oblast zaslouží samostatnou pozornost a její řešení nepřijde s několika řádky. Ráda se s vámi budu vám a těmto oblastem věnovat osobně. Konkrétní dotazy mohu zodpovědět nejlépe osobně nebo telefonicky.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1