Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Sharley Wind píše: 14. 7. 2014, 20.00

:) Dobrý den. Sem ráda že existuje něco jako taková internetová poradna. Je mi už sice 17 ale pořád sem trošku stydlivá mluvit po telefonu nebo zajít za psychologem :P Ok, tak ráda bych se zeptala na jednu věc co mě trápi. V mém věku už mají spolužačky za sebou i několik vztahů, nacházejí i opravdové lásky a nebo už měli i sex. A já sotva s nějakým klukem vůbec mluvila :( nejsem ani ošklivá ani hloupá ani nesnesitelná a tak dále... Opravdu nevím čím to je ale zájem o mně tedy nemají :/ je mi divné to přiznat. Někdy si ale přijdu že jsem asi asexuálni s tom smyslu že i když bych chtěla kluka tak bez intimností, opravdu si sex neumím ani nechci představit. Myslím že asi ani nechci děti ale to nevím jak bych se s tím přiznala sví matce. Jo a taky mám podezření jestli to nemůže mát něco s tím že můj otec nás opustil když mi byly 3 a tak mi možná chybí mužský princip v životě nebo co. Nevím jak takový muž existuje tak se jich možná podvědomě i bojím nebo co :/ Nemáte nejakou představu co to u mě má všechno znamenat? Ďekuju :)

Odpověď: 15. 7. 2014, 21.50

Milá S., jste poupě, co ještě se nezná... jděte kousek po kousku, zkuste mluvit s chlapci, získávat důvěru, že to jde... každý drobný krok se cení. nacházejte a dávejte kamarádství a obyčejnou mezilidskou lásku. Doporučuji např. knihu Láska duše. (zkušenost s tátou je důležitá, ale můžete vztahy rozvíjet různé - nebojte se... Držím palce.

Petra píše: 14. 7. 2014, 19.48

Dobrý den, před rokem jsem poznala Petra, byl fajn, ale postupně se mi zdá, že je maminčin mazánek.Vše co řekne jeho matka je správné a vyhoví jí, vše co vymyslím já jako například výlet, akci apod.odmitne.Jeho matka mi neustále kupuje nějaké dárky, oblečení, šperky, kabelky, připadá mi, že si mě postupně kupuje, ale nevím proč.3tve mě, že dává přednost jí, nedávno se odstěhovala i s jeho otcem s rodinných důvodů s matčiným otcem(dědou) s tím. že se vrátí, ale neustále ji navšetěvuje a ona chodí zase k němu aby mu uklidit uvařit, i když ví, že jsem u něj já a že to zvládnu také.Zdá se mi, že umí být samostatný, ale už na to nemám nervy, nikde spolu nechodíme, ale za matkou chodí pořád.Navíc jsem se nedávno dočetla o autismu a je možná, že autista je taklže je to s ním o dost horší, ale to bych řešila až pak.Neumím se rozhodnou, zdá to ukončit, nebo se ho pokusit nějak napravit, či odtrhnou aspoň částečně od matky.Děkuji

Odpověď: 15. 7. 2014, 21.46

Milá Petro, nečekejte, že muže převychováte. Bud se smiřte s tím, že budete žít i s jeho matkou (což nedoporučuji) nebo odejděte... Přeji vše dobré.

Marie píše: 14. 7. 2014, 19.33

Dobrý den. Mám dceru (18) a nevím jestli se moc bojím nebo bych měla s ní zajít za odborníkem. Je na umělecké škole, není jako jiné deti. Neumí ale moc vycházet s lidma, nemá žádne kamarádky, býva náladová, vztahovačná, podceňuje se. Nesnáši všechno o čem se říka že je v móde mezi mládeží. Ale je tu taková móda že deti chodí celé v černém, přemýšlí nad sebevraždou a jiné znepokojivé věci. Ona má taky tu černou moc v oblibě, pořád maluje negativní věci a moc se zajíma o smrt. Když se na tyhle věci ale zeptám tak o tom mluví spíš jako by jí tyhle témy hodně zajímali a spíš to jakoby "studuje". Nevím jestli touží po smrti a má deprese a nebo že necítí smutek když někdo umře,jen je to pro ní prostě zajímavé. Nevím jestli ji to nemám skusit nejak vymluvit ať se skusí zajímat o neco jiného,pozitivního nebo počkat pokym ji tenhle divnej zájem přejde.

Odpověď: 15. 7. 2014, 21.44

Milá Marie, porovnat se se smrtí a s určitou negativitou patří k získávání dospělosti. Tak, jak to popisujete, jedná se o takové období a sama navrhujete počkat, až to přejde. Mluvit o krásách života můžete, důležité je to žít... Přeji vše dobré.

Hedvika píše: 14. 7. 2014, 19.14

Dobrý den, je mi teprve 18 a možná jsou to vše jen nějaké pubertální výlevy, ale už asi 2 roky trpím hrozným pocitem vnitřní samoty. Jsem často unavená, nedokážu se pořádně na nic soustředit a do ničeho se mi nechce. Nevím co s tím.. A v posledních několika měsících se to všechno ještě zhoršuje, protože jsem se rozešla s přítelem do kterého jsem stále beznadějně zamilovaná, ale vůbec se v něm nevyznám. Když jsem byla s ním všechno se zlepšilo, ale teď.. I po našem rozchodu jsme se nadále scházeli a nedávno už jsem měla opravdu pocit, že je to vše opět na správné cestě, že jsme si najednou mnohem bližší, ale před pár dny jsme měli menší rozepři, protože jsem trochu žárlila a při tom mi řekl, že máme každý svůj život a z toho důvodu té mojí žárlivosti vůbec nerozumí, že jsme přeci přátelé. Tohle mě naprosto zlomilo, jako by mu na mně ani nezáleželo. A přitom, když jsme spolu trávili čas všechno bylo nádherný. A já jsem od té doby naprosto mimo. Pořád na něj myslím až mám pocit, že se z toho zblázním. Navíc nemám ani moc přátel, kteří by mě byli ochotni vyslechnout. Celé dny téměř proležím a propláču, nemám na nic energii a jen doufám, že se mi třeba ještě ozve. Omlouvám se za takovou esej, ale už mám pocit, že to takhle dlouho nezvládnu a potřebovala jsem to ze sebe dostat. Navíc teď o prázdninách je to ještě o to horší. Jen bych se zkrátka chtěla už z téhle letargie konečně dostat. Předem děkuji

Odpověď: 15. 7. 2014, 21.33

Milá Hedviko, chápu, že neopětované lásky bolí... nezbývá nic jiného, než se s tím porovnat. To znamená říct si, že tvůj život není závislý na chlapcích, natož na jednom chlapci, že na světě je spousta jinejch a stojí za to poznat i jiné. A dělat věci, které tě baví, najít si zájmovou činnost a přes ni se seznámit s lidmi. Můžeš zvážit antidepresiva. Pořid si knihu Vztahy v zrcadle aury. Zvaž, jestli by pro tebe nebylo lepší nevídat ho. Někdy je to pro osvobození z bolestného vztahu nutné. Držím palce.

Katty B. píše: 14. 7. 2014, 13.21

Dobrý den. Je možné že mám anorexii i když je to u mně spíš o tom že pořád myslím na to jak sem tlustá a že bych měla jíst lépe ale nikdy se k tomu nedokážu přinutit? Jednou sem našla takový text na netu a tam bylo "Are you sure you are anorexic? You don´t look skinny." a je jasný že to bylo myšleno jako ironie že opravdu vychudnutá anorektička je už nejtežší stadium této nemoci. Ale u mně není ani tá snaha o hubnutí jenom samé výčitky, špatné myšlenky i to že na sebe nesnesu pohled a tak dále.Nevím ale co bych měla dělat. Je mi 19 let a takhle je to už asi 2 roky nebo víc.

Odpověď: 15. 7. 2014, 19.35

Milá Katty, je potřeba, abyste měla ráda svoje tělo takové, jaké je. JIné nedostanete a můžete mu poděkovat za to, že vám dobře slouží. Navažte kamarádský vztah se svým tělem a slibte mu, že mu budete dělat to, co mu bude prospívat. Sežente si knihu Miluj svůj život a taky knihu Žít s radostí. Zvažte, zda život je o tom, že budete řešit tělo a jídlo nebo třeba budete dělat pro svět něco dobrého - třeba i dobrovolnickou práci... Přeji vše dobré.

Sima Hlivová píše: 14. 7. 2014, 13.01

Dobrý den. Všimla jsem si u sebe že jsem jakoby přišla o svou emocionalitu. Tedy pořád mám takovou neurčitou náladu. Věci co mně předtím bavili už nedokážu prožívat, ani když si kouknu nějakej supr film nebo když jsem s kamarádkou venku a mělo by mi být fajn...Tak trochu myslím žeby to mohlo mít neco společného s tím že jsem se se dvěma kamarádkami hodně pohádala, bylo mi opravdu hrozně a tak mi možná má hlava řekla že bude lepší nemít žádne city jako se znovu nechat zranit... Teď ale asi ani nechci žádne přátelstvý, myslím že se bojím žeby to zas dopadlo špatně a taky už ani nevím jaké to vlastně je, cítit pravé přátelstvý...Je možné že to je něco jako trauma a radši jsem se vzdálila od svého citového prožívání, stáhla do sebe prič od světa? Někdy si přijdu že jen pozoruju a rozum pak hodnotí a udáva co dál ale jinak že jsem až psychopatická, zjistila sem že mi na ničem vlastně nezáleží, ani na sobě a taky že by mně ani smrt nikoho nezasáhla

Odpověď: 15. 7. 2014, 19.21

Milá Simi, ano, princip traumatu, který popisujete, je možný, se vám stal. patrně nejste až tak psychopatická, jako depresivní... doporučuju návrat ke svým emocím přes bolest... přes abreaktivní terapii či regresivní... Přeji vše dobré.

MK píše: 14. 7. 2014, 10.42

Dobry den. Moje rodina ma velky problem s mym svagrem. Obavame se, ze je psychopat. Jak v takovem pripade postupovat a na koho se obratit o pomoc? Ceka s mou sestrou druhe dite. Me a mou matku (svou tchyni) otevrene nenavidi. Ma sestra se ve vztahu s nim promenila v apatickou figurku, jez nase konflikty prehlizi, zrejme aby s nim ve vztahu nemela problemy. Chova se jak k nam tak k ni bez jakehokoli respektu a slusnosti, lze, popira to co rekl, je narcista, manipulator a postrada socialni citeni v naprosto obycejnych situacich. Jsme jiz zoufale a vycerpane. Navic ted sve tchyni prozradil, ze se hodla rozvadet a deti si chce rozdelit! nacez me sestre vse poprel a rekl, ze se s tchyni konecne trochu usmirili...Jiz nevime jak dal. Mame o sestru velky strach. Kde hledat pomoc? Musi tento krok ucinit ma sestra a nebo se s nekym muzeme takto neprimo poradit my? Za odpoved predem dekuji MK

Odpověď: 15. 7. 2014, 19.18

Milá MK, sestra je dospělá a svéprávná, bohužel takovou situaci musíte akceptovat, pokud sestra vás nepožádá o pomoc. Vy se pokuste situaci pozorovat co nejvíce emočně v klidu a ze situace se stáhněte do maximální možné míry... Vím, že je to těžké, ale je třeba vzít v potaz dospělost sestry a přát ji život takový, jaký si ho vytváří at vědomě či nevědomě. Přeji vše dobré.

Katnis píše: 9. 7. 2014, 20.50

Dobrý den, je mi 17 let a už opravdu nevím, jak dál. Přemýšlela jsem, že bych navštívila psychologa, ale nechci aby to věděla mamka. Je to možné? Od malička nenávidím svého otce, měla jsem díky němu dost škaredé dětství, spíše jsem ho vůbec neměla. Mamka je tělesně postižená, takže jsem od velmi brzkého věku musela zvládat všechny domácí práce. Před 4 lety se otec odstěhoval (milenka), bratr odjel studovat daleko, takže domů skoro vůbec nejezdí. Od 15 let každý víkend pracuju, protože naše finanční stránka je hodně mizerná. Mamka je na mě velmi závislá, když jdu ven, je mi schopna 5x za hodinu zavolat, jestli už jdu domů. Před 3 roky, jsem přišla o velmi dobrou kamarádku a prakticky jsem se z toho zhroutila. A asi před 3 měsíci jsem přišla o dalšího kamaráda, kterého jsem 3 roky milovala. Jeho přítelkyně na mě žárlila, i když se mezi námi nikdy nic nestalo. Vyslechla jsem si i dost škaredé urážky a když už to vážně začali přehánět (dost ošklivým vyhrožováním) přemýšlela jsem i o udání. Nedalo se to už snášet. Mám pocit, že nikoho nedokážu milovat kvůli tomu, že mám v srdci pořád toho kamaráda. Už prostě nevím kam dál, pořád jen pracuji, abychom měli na složenky a i přesto asi pořád nedělám dost, protože s mamkou se pořád jen hádáme. Předem děkuji za odpověď a přeji příjemný večer.

Odpověď: 10. 7. 2014, 10.08

Milá Katy, ano - uvolnit pouto ke kamarádovi je nutné pro to, aby v srdci bylo místo pro jiného muže. (knihy Vztahy v zrcadle aury; Egyptská magie lásky - je třeba vše provádět nejlépe v meditativním rozpoložení - můžeš se i objednat - provedu tě tím) nenávidět tátu - nenávist je destruktivní emoce, která ti škodí ať to v tuto chvíli vidíš nebo ne. Tátovi poděkuj za život - nic víc, nic míň. Bolest uzdrav. A propust ho... (taky tě tím efektivně mohu provést) Peníze - řešené sociální dávky (minimum a příspěvek na bydlení) máte? Táta taky musí platit... Pokud ne, dejte to k soudu - na oddělení péče o dítě při městském úřadu pomohou. Držím ti palce a dopřej si kus relaxace o prázdninách i mimo domov... http://hnutiduha.cz/akce/tydny-pro-les-divocinu

Petra píše: 9. 7. 2014, 16.03

Dobrý den, už několik let trpím úzkostí a lehkými depresemi.Před 2 lety jsem navštívila psychologa a zároven na doporučení i psychiatra.Na každém sezení se řešil jediný problém,který mě nijak zvlášť neovlivňuje.Největší problém mám se společností,s lidmi jako takovými.Už od malička jsem měla problémy se sebevědomím.Když mi bylo 12-13let procházela jsem sebepoškozováním,anorexií i bulímií.Postupem času jsem měla problémy v partnerské životě,protože mi 2krát ublížil jeden a ten samí muž.Ačkoliv jsem partnery měla další 2,nikdy mi bolest až o tolik neodstoupila...Nyní jsem sice štastná se svým přítelem,ale stále mám problémy s lidmi. Mám problém se začlenit,komunikovat tak,aby to ostatní zaujmulo..Mám dojem,že jsem naprosto hloupý člověk,ačkoliv mám jednu z prestižních středních škol za sebou a úspěšně. Neustále se hlídám,co řeknu,udělám,jak se zachovám.Spousta lidí(hlavně má rodina) mi říká,jak jsem krásná,štíhlá a chytrá.Někdy se usměji a řeknu si v duchu,že mají pravdu,ale ve většině situací si vybavím to,že už s lidmi komunikuji méně,skrývám se doma,kamarádku mám jednom jednu.Mám na sebe vztek,protože se neustále srovnávám s druhými.Když vidím nějakou ženy,myslím si,že je namyšlená a že já budu lepší.snažím se vztyčit hlavu a jít..Nedokážu si připustit,že to je normální člověk,který je v podstatě stejný..Jsem hodně zamindrákovaná a dělá mi to velký problém..nedokážu se přes to přenést,ale ani nevím jak.Chtěla bych se smát a mít přátele,před kterými bych nemusela skrývat své pocity.Děkuji za jakoukoli radu.

Odpověď: 10. 7. 2014, 9.57

Milá Petro, problém takto hluboký a takto táhlý online poradnou řešit není možné. Pokud chcete číst, pak vyhledejte např. knihu Žít s radostí . Kombinovat s https://www.rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html Můžete být efektivní. Přeji vše dobré.

Dan píše: 9. 7. 2014, 15.30

Dobrý den, prosím o radu je mi 26 a chtěl bych začít podnikat vše mám připraveno jsem plnej seběvědomí že to dokážu ale druhý den to je uplně naopak a mám pocit že si nedokážu pomalu zavázat ani boty. Poradťe co mám dělat. Děkuji moc za rady.

Odpověď: 10. 7. 2014, 9.52

Milý Dane, můžete si nalézt kouče/psychologa - je dobré, když takovým procesem jako zahájení podnikání procházíte v konzultaci s někým... Doporučuji někoho, kdo má povědomí o podnikání... Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1