Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Michal Š píše: 28. 7. 2014, 14.15

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, když se 1- 2 x do roka sejdu na kávu s bývalou přítelkyní (v restauraci, ne doma u ní, žádné líbaní ani sex ani flirtovací řeči) + několikrát do roka SMS, mail přání - narozeniny, Vánoce apod., jestli už je to nevěra nebo ne. Moje současná partnerka to za nevěru považuje a zakazuje mi s tou ženou se stýkat. Děkuji Michal.

Odpověď: 28. 7. 2014, 16.09

Milý M., není to nevěra, partnerka má strach.... a chce vás vlastnit celého...Ujistěte ji, že jste rád s ní, že je pro vás ta pravá, ale že zákazy trpět nemůžete... můžete se ji zeptat, zda vás chce dohnat k tomu, abyste to dělal tajně (to ale nedělejte - to by nebylo dobré) Přeji vše dobré.

asd píše: 28. 7. 2014, 12.55

Chci se vzdát vlastních dětí. Leká mne ta absurdita. Vím, že když vás to napadne poprvé, je to šok, ale časem si zvyknete na všechno. Jsou chvíle, kdy bych nejraději věřila svému manželovi, že u něho a jeho nové lásky bude dětem dobře. Děti jsou tam šťastné, vysmáté, mluví o paní Ivaně jen v superlativech. Gábinka (12 let) si od ní nechá i ošetřit poranění na přirození. Ke mne se skoro nehlásí jednoznačně dává přednost tátovi a Ivaně, to samé Vojta (10 let) a Tomášek 7 let. Ten se počůrává jenom, když je u mne. Než se tahat o děti, a neustále řešit spory, nejraději bych se tajně vytratila někam do zahraničí a dopřála dětem spokojené dětství. Jako máma jsem selhala a nejen jako máma.

Odpověď: 28. 7. 2014, 16.04

Milá neznámá, nemusíte se přímo vzdávat, ale můžete se vzdálit tak, jak to cítíte... kontakt bych ze zahraničí ale nerušila... život je někdy zvláštní a člověk je v některých situacích spíše pozorovatel... nemá smysl se kvůli tomu na sebe zlobit... případně si můžete ke mně či k někomu podobnému dojít urovnat myšlenky a pocity. Přeji vše dobré.

Kamil píše: 28. 7. 2014, 10.51

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli by se dalo něco udělat s mojí pomalostí myšlení. Nemyslím si, že jsem nějaký hlupák, ale na rozdíl od svých kolegů ve firmě nedokážu při jednáních rychle a pohotově zareagovat a rozhodovat, vše si musím nejprve dobře rozmyslet a i potom, mívám pochybnosti. Například správné řešení problému mně sice napadne, ale ne hned jako ostatní. Bohužel mám pocit, že se to s věkem postupně zhoršuje (postupný "útlum") a začíná mi to činit problémy v práci. I když se připravím, stane se že mám najednou "okno". Už jako dítě jsem byl spíš klidnější, nikdy jsem neměl velký temperament a ani mně nebavily hádanky, hlavolamy apod. myslím že trpím i určitou povrchností. Tak Vás prosím o radu, jestli by to šlo nějakým způsobem zlepšit. Je mi 42 let. Děkuji.

Odpověď: 28. 7. 2014, 16.00

Milý Kamile, pohledejte knihy Trénink mozku, pohledejte "chytré drogy"... ale spíše se bude jednat o udržení současného stavu, předejití zhoršení.... Přeji vše dobré.

Jana G píše: 28. 7. 2014, 9.48

Dobrý den. Je mi 46 let a manželovi 53 let a jsme spolu 29 roku. Mám na Vás dotaz ohledně mého vztahu s manželem. Máme spolu dva dospělé syny, kteří již žijí samostatně a nebydlí s námi. Můj muž se cítí neustál napadán a ukřivděný, kvůli svému vztahu k matce se kterou již 6 let nemluví vůbec a před tím málo. Jeho rodiče se rozvedli když měl 7 let a vychovávala ho matka, která mu moc lásky nedala a otec na něho neměl čas. Proto si myslím, že je zatrpklý a strašně nerad něco někomu odpouští co se týká jeho. V životě mu ublížili i mí rodiče, když jsme museli brát, tak mu to vyčítali a pak říkali, že je mamánek. I když to neslyšel bránila jsem ho a tvrdila opak, jelikož u toho nebyl, tak neuznal. On vždy stál při mě a dětech, když jeho mamka pro ti nám něco měla, je to skvělý táta i muž. Ale, aby zapomněl na dobu před 29 lety nechce. Mám to na talíři skoro každého čtvrt roku a on nemluví třeba týden, měsíc, pak přijdu a prosím at komunikuje. Nejhorší to bylo loni v létě, když na grilovačce rodiče přítelkyně mého syna mu radili, že mu pomohou dát vztah s matkou dohromady, to se strašně naštval a přestal mluvit i se synovou přítelkyni. Tvrdí, že všichni ho jen napadají. Již se zdálo, že po nějaké době jí odpustil, ale zas to před 14 dny začal rozebírat a přestal s námi mluvit a řekl mi , že se mnou a s mou rodinou a dětmi prožil peklo na zemi. Co mi poradíte zůstat s nim nebo máme jít od sebe. Jak mu mohu pomoci? Mám jít do poradny? Má v hlavě pořád věci před 29 lety i ty co se staly před rokem. Prosím o radu. Děkuji

Odpověď: 28. 7. 2014, 15.58

Milá Jani, cítím, že ho máte ráda. Zeptejte se ho, jestli chce to peklo ukončit rozvodem, že si jinak nevíte rady. Uvidíte, co odpoví... v té návaznosti můžete zkusit i poradnu... Ano, chování muže není rozumné, bylo by pěkné číst nějaké moudré knihy... třeba něco o odpuštění - Radikální odpuštění; nebo Moc přítomného okamžiku... Přeji vše dobré.

Simona píše: 28. 7. 2014, 8.01

Dobrý den. Mám dotaz. Už to trvá delší dobu a nevíme co s tím. Máme 21 měsíčního syna,je bystrý, šikovný, moc hyperaktivní a vše je super. Jediný problém je ve spánku. Neustále se budí, zkoušeli jsme vše možné ale nepomohlo to. Přijde mi že se budí strachy. Dokonce i přes den se poslední dobou nemůžu hnout doma nikam aniž by ihned neletěl zamnou jako by se bál. Prosím poraďte nám jak na něj, co mu může vadit. Jsem v jiném stavu a za 2 měsíce čekáme druhé, potřebuji odpočinek a ne neustále běhat v noci za synem.

Odpověď: 28. 7. 2014, 15.50

Milá Simi, zkuste kineziologii, homeopatii

Petra píše: 28. 7. 2014, 7.25

Dobrý den. Je mi 15 a už od první třídy mě psychicky spolužáci ze třídy šikanovali.Nadávali mi, pomlouvali mě, samí urážky a posměšky... Ve třídě sem měla jen jednu kamarádku které to dělali taky jenže jak sme šli na druhý stupeň začala se bránit a tím pádem začala s ostatníma napadat i mě... Začala sem nesnášet školu a každej den sem se tam bála jít. Uzavírala sem se do sebe víc a víc a vůbec s nima nekomunikovala a začala sem si povídat sama se sebou od té doby trpím samomluvou... Pokaždý se divili proč se nechci zapojovat. Po tom co mi dělali to stejně nemělo smysl protože se před učitelkama jenom přetvařovali. Šikana přestala až skoro ke konci devítky když zasáhla po několikáté učitelka. No a můj problém je tento. Jdu letos do prváku a mám strach že si nenajdu kamarády a že to bude stejný jako na základce že prostě budu jen další terč. Můžu něco udělat aby se ze mě ten terč opět nestal? Abych se dokázala ubránit? Když si jich nebudu všímat budou to dělat pořád proto nevím co mám dělat... Prosím o radu.

Odpověď: 28. 7. 2014, 15.50

Milá Petro, nevím, v čem byl problém... asi se nebudu moc rozepisovat, protože by bylo lepší, kdyby jsi šla k nějaké psycholožce u vás a promyslela si, jak reagovat, jak komunikovat... tak pro inspiraci: www.https://rovena.info/jak-se-vyrovnat-s-sikanou-z-detstvi.html

Katherin píše: 27. 7. 2014, 22.06

Dobrý den, je mi 16 let a myslím, že už to sama nezvládnu a potřebuji pomoc. Potřebuji, aby mě alespoň někdo vyslechl. Víte, žijeme ve světě, kde má každý z nás hromadu problémů a chceme se s nimi s někým podělit a očekáváme od lidí pochopení a podporu. Bohužel většinu lidí v mém okolí moje problémy nezajímají a neposlouchají, místo toho řeknou: ‚Jojo, já to ale také nemám jednoduché …‘ a začnou hovořit o svých věcech a ty mé jdou do pozadí, to je důvod, proč jsem se obrátila na vás. Mám špatný vztah s rodiči. Skoro každý den se hádáme a někdy to jsou opravdu blbosti (například se na mě naštvou jenom kvůli tomu, že nechci jet s nimi na koupaliště nebo kvůli tomu, že mě nutí dělat volejbal i když mě už nebaví nebo táta se jednou se mnou nebavil 6 dní jenom kvůli tomu, že jsem mu jednou nechtěla dát pusu) Každý den brečím, protože jsem strašně citlivá, a když mi řeknou, že jsem vypatlaná, a že jsem tlustá a mají samé poznámky na moji váhu, hrozně si to beru. Kvůli nim jsem si už párkrát ublížila (vyvolávala jsem si zvracení a řezala se) a nejsem na to vůbec pyšná. Já jenom nevím, co mám dělat, kde se stala chyba. Pořád si připadám ne dost dobrá, zato moje mladší sestra je naprosto geniální. Skoro každý den je máma naštvaná a já s tátou nevíme proč, ale když k nám přijede návštěva, naprosto se divím, jak je najednou veselá a chová se ke mně jako k andílku. Proto jsem si jednou řekla, že nikdy nechci být jako moje máma a snažím se ke všem chovat co nejlíp, všem pomáhat a rozesmívat je, být jim oporou. Ale někdy je to tak těžké. Někdy mě nějaký člověk vyloženě štve a už mu chci něco říct, ale potom se zastavím a řeknu si, že to nesmím udělat, že nechci být jako máma. A takhle se ve mně hromadí všechen hněv a vždy čekám na večer, až se z toho zase vybrečím. Nevím, jestli to s tím souvisí, ale někdy se mi stává, že nemůžu ani spát. Prosím poraďte, co mám dělat.

Odpověď: 28. 7. 2014, 15.41

Milá Katherinko, rodiče někdy nevytváří ideální prostředí jaké bychom si přáli, ale můžeme se v takovém prostředí naučit něco o sobě a máknout na sobě. Holt v první řadě budeš muset být oporou sama sobě, citově se od rodičů nějak stáhnout ... naučit se komunikovat tak, abys řekla, co je třeba a přitom neprohlubovala destrukci... doporučuji knihy o asertivitě a taky knihu Žít s radostí, malovat emoce... vypsat se do deníčku... Přeji vše dobré...

Dana píše: 22. 7. 2014, 11.42

Zdravím. Je to cca měsíc, co se můj partner a podřízený v jedné osobě pokusil o sebevraždu pod vlivem léků a alkoholu. Podotýkám, že náš vztah vzešel z pracovního prostředí a on žije přes 10 let v jiném vztahu daleko ode mě. Od začátky, kdy to mezi námi začalo mi s ním bylo krásně, mluvil o tom, jak mě miluje a jak jsem ho vrátila zpět do života a začali jsme pomalu plánovat společnou budoucnost. Pak se stalo tohle, já jsem se zhroutila, nabídla mu svou pomoc, on řekl, že se s tím vším nějak musí vyrovnat. Řekl o nás prý rodičům, sestrám i své přítelkyni. Nevím, jestli tomu můžu věřit. Aktuálně je v pracovní neschopnosti a strávil u mě 9 dnů. V neděli odjel. Sdělil mi, že teď je šťastý se svým psem a od té doby nekomunikuje (byli jsme zvylí komunikovat celý den každý den). Jen pláču, jsem plná výčitek, zklamání, strachu a bolesti. Vyhledala jsem psychologickou pomoc, ale moc mi to nepomáhá.

Odpověď: 28. 7. 2014, 15.35

Milá Dano, psychika je fakt náročná věc. Ted můžete pozorovat, co se děje s vámi a co s přítelem... že tomu moc nevládnete... vládu nad sebou získáte na začátek tak, že to budete jen pozorovat. Namalujte si každou emoci zvlášť a pusťte ji... takhle se to ale nevysvětluje dobře... vratte se ke své síle... odpustte jemu, odpustte sobě... nic nevyčítejte... vše jsme dělali, jak jsme v dané chvíli uměli nejlépe.... můžete mi zavolat...

exot 79 píše: 22. 7. 2014, 7.15

Dobry den mam dotaz,,chtela bych s manzelem druhe dite ale on nechce.trva to uz rok a pul a ja se toho nemuzu zbavit a je u nas uz u nas dusno ja furt brecim ,nechci snim mit uz ani sex,vadi mi to! Je to cim dal vic horsi, a jeste mi to dava za vinu ze to nefokazu pochopit ze nechce,,,ale jsem uz dost vyzrala je mi 35 let a hormony semnou delaji zle,,,po celou dobu za patnact let jsrm ho silene milovala.

Odpověď: 28. 7. 2014, 15.28

Milá mamčo, řešení dítěte je vážná věc... a může vás to až rozdělit... zkuste jít do poradny spolu...

Karla píše: 22. 7. 2014, 0.47

Dobrý den mám problém s rodiči je mi 16 a moje rodiče se rozvedli zůstala jsem s mámou chvilku jsme bydlely 2 ale ona si pak našla přítele. Nebyla jsem z toho dvakrát nadšena jelikož pil a dost a kvůli tomu samému důvodu mama odešla od táty ale byla zamilovana tak jsem to přehlížela, už takhle bydlíme skoro 2 roky a je to čim dál tim horší on pije ještě více a moji mame jsem začala byt ukradena. Chova se ke mne jak k cizimu dítěti když me chce pozvat na oběd tak musíme jít tajne nesmím nikomu nic říct nebo se vymlouva že sme na procházce se psem a že mi dal tata peníze na jídlo ten přítele mamky ma dceru stejne starou jako jsem ja ji berou všude muže si v obchode koupit téměř co chce a ja ne proc me tak dávají na stranu připadám si sama kazdej večer brečím nevím co stim a když jsem mame řekla že toho jejího přítele nemam rada tak me vyhodila k tátovi s tím že ubližuji nevinným lidem tak nevím co mam dělat prosim o radu

Odpověď: 28. 7. 2014, 15.25

Milá Karlo, je to smutné, když nemáš bezpečné útočiště... co u babiček? nedalo by se tam jít? co táta? Některé situace je třeba přežít, když je nemůžeme přežít... můžeš s mámou mluvit o tom, jak se cítíš? rozumí tomu? můžeš ji požádat o společnou návštěvu poradny...? Sežen si knihu: Žít s radostí. Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1