Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

anka píše: 19. 8. 2014, 12.23

Dobrý Den, chtěla bych se zeptat jesti je ode mě v pohodě abych žádala blízke lidi aby se ke mě chovali líp? Léčila sem se na deprese ale těď mi pořád není dobře, je to prostě nemoc která hned tak nezmizí. Snažím se chránit své duševné zdraví, dopřát si klid protože si to zasloužím, být na sebe a jiné milá. Problém mám ale v tom že má rodina i kamarádi si myslí že udělají nejlépe když se ke mě budou chovat jako před tím. Vůbec nespomínat mé shroucení, ani se neptat jak se mám...Právě naopak. Spíš je to těď asi i takový chladný odstup,jako by se báli že má nemoc je nakažlivá. Rodiče mi navíc začali vyčítat spoustu věcí, šíří ke mě spoustu negativity, jen posloucham jak na vše nadávají a dnes sem na mámu dokonce i křičela aby už konečne přestala že mi to hrozně škodí ale nevím jestli vůbec poslouchala, zavřela sem se do izby a snažila se uklidnit. Ale teď sem zase já ta špatná protože křičím a bojím se že se zase shroutím. Co mám prosím dělat? Nevím jestli klidný rozhovor aby se ke mě lépe chovali něco dlouhodobě změní.

Odpověď: 23. 8. 2014, 11.56

Milá Anko, v principu je dobré umět s lidmi v okololí mluvit. Říci, co cítíte, co byste si přála... zda to okolí pochopí nebo ne nikdy dopředu nevíte... každý má nějaké potřeby... Když okolí tvoří negativitu, zkouší vás, zda se vás týká nebo ji dokážete ignorovat. Nemusíte bedlivě naslouchat negativitě, můžete pozorovat toho člověka - od obsahu si držet odstup.

Sára píše: 19. 8. 2014, 7.40

Prosím Vás, co dělat se zjištením že mě nikdo nemá opravdu rád? Lidi které sem měla za kamarády mě klidně ignorují až když se nudí a nemají co jiného dělat tak mi odpíšou na správy. Berou to jako samozřejmost že nic jiného nemám stejně na práci a tak když zapískají tak přijedu. Ale taky se to děje v rodině třeba, jen někdo bezvýznamný co je každému ukradený, nebo prostě všude a opravdu to nechápu. Sama o sobě myslím že jsem celkem zajímavý člověk a nejsem ani tichá ani nepříjemná jen si asi přijdu nedocenená, nebo že mou přítomnost berou jako samozřejmost a že se už ke mě není třeba chovat s respektem. Jen je možné že touhu být s nekým jsem stavila na nejvyšší místo a nemám žádny zájem pro který bych odložila i ten kontakt s lidma?

Odpověď: 23. 8. 2014, 11.52

Milá Sári, bolest mnoha lidí v dnešní společnosti... nutnost srovnat se s existenciální samotou. Přijmout stav takový, jaký je... Věnovat se seberozvoji... i nějakému koníčku...

David píše: 18. 8. 2014, 22.15

Dobrý večer, v poslední době se u našeho devítiletého syna objevuje úzkost ze samoty a hlavně ze tmy. V posledních dnech jsme se na jedné akci dostali do imitovaného podzemí, kde dostal téměř hysterický záchvat. Jinak je velmi šikovný a samostatný. Žijeme jako úplná rodina, kde má ještě 2-letou sestru, se kterou vychází velmi dobře. Můžou tyto příznaky indikovat nějakou závažnější psychickou poruchu? Děkuji za odpověď.

Odpověď: 23. 8. 2014, 11.49

MIlý Dave, úzkostně panická porucha či stavy.... hledejte cesty, jak s tím pracovat - třeba kineziologii a návštěvu u psychologa prokombinovat. Držím palce.

Ajee píše: 18. 8. 2014, 21.13

Dobry den, je mi 18 a v mem veku je normalni mit vztahy. Ja mam problem s tim ze kdyz osoba druheho pohlavi o me ma nebo projevi nejaky zajem doslova zpanikarim. Dostavam strach skoro az deprese, v komunikaci s nim jsem hodne zpatecnicka a odtazita. Uz nekolik kluku o me stalo, ale ja jsem se vzdycky z toho vymluvila nebo proste nic nechtela. V dobe kdyz jsem s nejakym tim ctitelem v kontaktu tak jsem vazne nervozni, na srdci mam velmi suzovany pocit, ale kdyz vidim nejake kluky ktere ani neznam rikam si, ze jsou hezky a ze bych je brala, nekdy i zavidim jinym holkam jak nejsou sami a nekoho pri sobe maji, ale ja bych mohla taky a muzu si za to vlastne sama. Nejvic mi vadi ten pocit ze se mnou neco chce. Treba u kamaradu se chovam normalne. Taky jsem jeste nemela s nikym pohlavni styk. Nevim jak si sama pomoc. Dekuji za odpoved

Odpověď: 23. 8. 2014, 11.47

Milá Ajee, bylo by fajn zajít za psychologem... napiš si myšlenky, které souvisí s panikou... psychoterapeut ti může pomoci i naformuolovat... pak s nimi popracujte... a taky s emocemi... technika Kerp je užitečná... Držím palce.

Chloe píše: 18. 8. 2014, 19.47

zdravím. Mám takové podivné stavy už asi druhý měsíc. Takové otupení cítím se jakobych byla v neustále mlze která mi úplně otupuje zmysly. Pořád se mi chce spát a když se mi povede dostat z postele tak bych jen jedla a i když jsem bývala štíhle postavy tak mi začalo vadit že jsem už hodně přibrala a přemýšlim že na mě budou lidi koukat jako na ošklivou tak ani moc nechodím už z domu. Dříve mě bavilo koukat seriály nebo malovat, těd jsem neschopná se do nečěho pustit, myšlenky co mi při tom jdou hlavou jsou pověčšinou o tom že i když něco namaluju tak to stejně bude nanic a nebo se do toho nedokážu úplne oddat jen myslím na spoustu jiných věcí a i když bych chtěla malbou vyjádřit své pocity a ten svět uvnitř mé duše tak jako by to bylo hrozně moc vzdálené ode mně, nebo až tak moc mimo mně že si přijdu že tohle ani nejsem já, že vlastně je moje duše tak rozptýlená že asi nejsem nikdo. Je ťežké to vyjádřit slovně, i když to skouším tak mi přijde že se jen točím v kruzích a nevím jak ven. umíte mi nějak pomoct? Jsem z Prahy a neví jestli bych se neměla donutit zajít osobně za někým i když mi je tak nijak že ani nevím jakou pomoc bych chtěla. nevím zda se bude nejakému psychologovi chtít tahat mě k nějaké aktivitě když se mi zdá že na to nemám síly.

Odpověď: 23. 8. 2014, 11.44

MIlá Cholo, bylo by fajn domluvit se na setkání... Namalujte, co vás dělí od duše... přitáhněte ji k sobě... Mlhu rozpustte...

Dominika Novakova píše: 18. 8. 2014, 13.28

Dobry den. Muj otec je sociopat co tyral mou mamu vic jak 7 let. Kdyz mi bylo 3 nebo 4 tak se konecne rozvedla a bydleli sme s jeji rodici a tak dale. Ja si skoro nic nepamatuju, hrozne me to stve protoze uz mi je 18 let a az ted mi dochazi jak to muselo byt pro ni strasne tezke to obdobi a co vsechno prozila jaka je silna. Ted bych se k ni mnela chovat opravdu s velkym respektem a jeste vecsi spoustou lasky to je jasny ale jsou tu jeste veci co mne stvou. Sice si nic nepamatuju ale mama rika ze mam urcite traumu z toho, treba ze se bojim lidi a nechci si moc hledat vztahy, po sexu vubec netouzim...taky se bojim spat po tme a trochu paranoidne si predstavuju veci ve stinech, ze se tam neco desive objevi..Zvyknu se hodne podcenovat, kromne mami se mnou vsichni totiz nejednali jinak nez jak s hloupim deckem ktere nic neumi tak už to mam jako v podvedomi ze to tak opravdu je. mam i deprese a bylo obdobi kdy jsem hodne myslela na sebevrazdu ale mame bych to proste nemohla udelat. Jinak dalsi vec, matka s otcem uz umi v celku normalne spolu mluvit jako by se nic nestalo ale vsichni vime ze on se akorat ta boji policie. Nic mu neni lito, nezaslouzi si odpusteni jen by bylo nejlepsi aby jsme se tvarili ze on neexistuje. i kdyz sme spolu tak casto neco hnusniho rekne mame a ona dela ze ji to nevadi. je mi z toho spatne sakra jak se muze tak chovat k tomu magorovi

Odpověď: 23. 8. 2014, 11.42

Milá Domi, bolest - svou - tu potřebujete uzdravit... Mezi dospělými se dějí věci - láska, bolest... Zabývejte se rodinnými konstelacemi... Pak třeba čtěte knihu Radikální odpuštění... Také pohledejte EEFT terapeuta... Přeji vše dobré.

Anonym píše: 18. 8. 2014, 4.05

Dobrý den. Mám takový menší problém... Už pár týdnu se topím v depresích a nevím co s tím. A jak čas pomalu plyne, všichni mě začínají nenávidět, opouštět a já už nevím kudy kam. Deprese jsem měla i v dřívější době... přestalo to, ale potom to zase začalo. Už několikrát jsem byla šikanována a bohužel, často si beru věci k srdci a pak jsem z toho vážně zničená... Párkrát jsem se snažila zabít. Každý pokus o smrt měl něco společného se žiletkou, léky a dalšími věci...Přijdu si vážně už psychický nemocná... Dnes jsem zase někoho zklamala... Všichni si mě dobírají kvůli minulosti.... A já už nechci dál... Chodila jsem asi 2 měsíce k psycholožce... Užívala jsem antidepresiva, ale nic z těchto variant nepomohlo... Cítím se jako kdybych na tomhle světě byla sama, nedokázali by jste mi nějakým způsobem pomoct? Moc by mi to pomohlo :( Předem děkuji.

Odpověď: 23. 8. 2014, 11.38

Milá Anonymko, https://rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html také technika EEFT - pohledejte na internetu... Kniha Léčebné kody. Antidepresiva - pokud nepomáhají, jděte k psychiatovi a proberte to - je to alchymie, můžete vyzkoušet jiné... Zařadte do denního režimu pohyb - byt by to mělo být jen malinko. Držím palce.

Dkocir píše: 12. 8. 2014, 13.11

Dobrý Den, chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá potíže s učením a jestli už to někdo nezačal nějak řešit. Moje učení už zkrátka od mého mládí je špatné.. Špatně jsem si pamatoval barvy a další takové základy. Potom jsem zjistil že mám dislexii. A taky jsem zjistil ve článku, že se musí s dítětem učit společně a taky musím mít dostatečný klid, jelikož je fakt že mám také problémy se soustředěním. Bohužel na základní škole jsem se moc neučil a moje matka zanedbala tyto pomocné věci které jsem zrovna četl ve článcích a vzdala to. Říkala mi že to semnou bylo hodně těžký, ikdyž ona to taky nemá moc lehké. No zpět k tématu.. Teď jsem na střední průmyslové škole, ikdyž mi psycholožka vůbec nedoporučovala maturitní obor, ale výuční. Nechci to vzdát, chci dále bojovat. Na střední co jsem 1 rok jsem se dost změnil. Změnil jsem úplný pohled k učivu, baví mě to. Rád bych vystudoval třeba i vysokou školu, ale propadl jsem na konci prvního roku z matiky a češtiny. Mám teď celé prázdniny doučování z matiky a také jsem našel lepší způsob učení literatury, snad to nějak zvládnu. Zarazilo mě když jsem teď dělal tréninkový test z matiky pro učně a skoro jsem z toho nic nevypočítal což mě zarazilo když už se celkem dlouho doučuji a baví mě to a doučovatelka je fakt skvělá. Proto bych se chtěl zeptat jestli někdo neměl podobný problém a popřípadě jak tento problém řešil. Myslíte že má cenu dále bojovat? Děkuji za odpověď.

Odpověď: 13. 8. 2014, 12.04

MIlý Doci, obrat se na pedagogicko psychologickou poradnu... test, diagnoza a doporučení pro školu.... Držím palce.

5362 píše: 12. 8. 2014, 12.47

Dobrý den, jsem skoro měsíc po porodu druhé dcery a můj vztah k ní se vyvíjí čím dál hůře. V podstatě se dostávám do stádia, kdy ji naprosto nesnáším a beru jako řvoucí přítěž, která ničí život mě a tím i mé první dceři, která vnímá mou nervozitu či spíše hysteriia neustálý pláč. Myslím, že mimino vnímá můj negativní vztah, protože nejvíce brečí u mě, když si jí vezme např. babička okamžitě přestává. Mám už strach, že jí ublížím. Nedokážu jí říct jediné hezké slovo, nedokážu se na ní skoro podívat. Když jí musím chovat je mi z toho skoro špatně od žaludku jak je mi to nepříjemné. nevím už co mám dělat. Ráno po probuzení okamžitě brečím, když si uvědomím, že noc s ní nebyla jen zlý sen a že tam stále je a zase brečí a zase chce jíst. Manžel mi hodně pomáhá a i máma, protože nekojím, může jí i v noci krmit někdo jiný, takže si od ní občas odpočinu. Přesto si už nevím rady

Odpověď: 13. 8. 2014, 12.02

Milá 5362, možné je odloučení... možná je návštěva psychiatra... možné je EEFT, kineziologie, homeopatie...

slunečnice píše: 12. 8. 2014, 12.23

Zdravím mám dotaz celý můj život je na prd jako mala jsem byla zneuzivana pak jsem byla v dětském domově, tet mam přitele s kterým chodim 5 let ale pořat se bojim že mě opustí, udělala jse m2 velké chybi a to že jsem ho podvedla a nevim co ted, máme spolu 8 měsičního syna, ale já se citim pořat sama. Milují ho celou svou duší ale asi mu ubližiji když jde ven tak chci aby hned přišel. Nevim co mám dělat snažim se byt na něj hodna ale mje nervy jsou totalně rozcuchane pořat jsem naštnava nechci byt zla nechci. Jěště o mém přiteli ptamse ho tymě nemiluješ odpovi mi miluji ale nebudu tě milovat vic když jsi mě podvedla ale chce si mě vzit pořat te mi prosim co mam delat jina se asi zhorutim. DĚKUJÍ

Odpověď: 13. 8. 2014, 11.59

Milá Slunečnice, začněte pravidelně spolupracovat s psychoterapeutem... Knihu Žít s radostí... Meditace... třeba i antidepresíva... a nějaká návštěva pak i vhodná s partnerem. Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1