Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

nikča píše: 10. 9. 2014, 16.25

Dobrý den.Myslíte,že mohu mít nějaké následky z toho,že jsem v předešlé práci měla problémy?V práci,kterou jsem dělala tak ráda jsem měla problémy s kolegyněmi(některými).Neustále jsem měla pocit,že pokud jsme rozjeli o přestávce debatu a já se zapojila,tak že když jsem něco říkala,měla jsem pocit,že si myslí,že si vymýšlím.Měla jsem silný pocit,že mě neberou.Pořád se to stupnovalo až jsem se přestala do rozhovoru s nimi zapojovat a přestávky s mými kolegyněmi mi byli silně nepříjemné.Pak už se se mnou každý bavil jen velmi stroze.Přešlo to i v to,že mi kolegyně dělali malé naschváli(taková malá šikana)Museli jsme dělat v týmu a když jsem třeba požádala tu druhou o pomoc,tak pomoc odmítla a nechala mě v tom samotnou.Nejsem ten typ,který by hned letěl za vedoucí a něco žaloval,ale jednou mi povolili nervy a šla jsem říct,co se děje a přišlo velké zklamání.Místo toho,abych dostala povzbuzení nebo radu,tak mi bylo řečeno,že jsem moc citlivá nemám si to tak brát atd.V té době jsem chodila do práce s tím,že jsem měla malé děti 4,6let.měla jsem toho opravdu hodně,ale že bych byla nějak extra na nervy mi tedy nepříjde.Poté,co jsem dostala takovou studenou sprchu od té vedoucí,jsem dala výpověd.Bylo mi líto,že jsem to vzdala,peníze taky potřebujem,ale neviděla jsem to jinak.Ted jsem 3měs.na ÚP a dělám si výčitky,nemůžu najít práci a je fakt,že když se mám jít někam na práci optat,tak se roztřesu,začne se mi klepat hlas a v hlavně mám obavy,aby to zas nebylo,jako předtím :-( Pozoruju,že se bojím i chodit mezi lidi,každej mě vadí a mám dojem,že se na mě každej dívá skrz prsty.Ted jsem měla jednání ve škole(kvůli družině pro syna) a mluvila jsem úplně nemožně.Zakoktávám se,nemůžu si vzpomenout na některá slova.Manžel mě moc podporuje,je hodný,ale vždycky to je jen konejšení na chvilku,pak mě zas přepadnou černé myšlenky a pocit selhání a nemám do ničeho chut,nic mě nebaví.Děti miluju,ale taky mě dost vyčerpávají.Babičky nefungují,jak mají a já s dětma trávím maximum času a pozoruju na sobě,že bych potřebovala nějaký oddych.Neumím se odreagovat,pořád mám pocit,že bych něco měla dělat.V noci špatně spím.Prosím,poradte,co mám dělat????Děkuji Vám mockrát.

Odpověď: 13. 9. 2014, 8.33

Milá Nikčo, viděla bych to na pár setkání v duchu www.rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html . Jste-li zdaleka, najděte si psychologa u vás... věřím, že vám pomůže srovnat se psychicky.... Držím palce.

Petr píše: 10. 9. 2014, 10.00

Dobrý den jmenuji se Petr a je mi 34 s partnerkou jsme spolu skoro 10let a máme 1dítě. Od té doby co se nám narodila malá tak spolu neumíme mluvit Já raději koukám na televizi nebo jdu na pivo než abych se staral o rodinu. Ne že bychom se neměli rádi, ale už to asi po těch letech není ono. Chtěl bych něco změnit , ale nevím co,kde se stala ta zásadní chyba. Jak bych měl pokračovat dál aby se to změnilo Díky

Odpověď: 13. 9. 2014, 8.28

Milý Petře, děkuji za důvěru, oceňuji, že přemýšlíte a jste na začátku hledání odpovědí... ale neznám váš příběh... Možnosti jsou různé - ráda Vás poznám osobně.

Ivana píše: 9. 9. 2014, 17.05

Dobrý den, můj dotaz se netýká mě, ale mého 18ti letého syna. Chodí do posledního ročníku 3leteho studia. Obor ho moc neoslovil.Po prvním ročníku přešel na nynější školu. Loni začal v druhém pololetí hodně chodit za školu, nakonec nějak ročník dodělal. Nyní začal nový školní rok a mám podezření, že už opět chodí za školu. Vysvětlování prošení je marné. Má velké plány, udělal si auzoškolu, chce si koupit auto, chodí do florbalu, kde si také musí často kupovat florbalky, protože je v zápase zlomí. Doposud peníze dostal buď ode mě mámy nebo z kapesného nebo co dostal od babišky. O prázdninách chodil na brigádu, ale opravdu moc peněz si nevidělal asi 5000 Kč. Plány má opravdu krásný. Slíbila jsem mu pomoc se školou, smo pokud přijde, ale musíme si říkat pravdu no a dnes se stalo něco co mě opět vytazilo dech. Nechá se zbudet v 5 hodin ráno umyje se nachystá se, dokonce odejde, ale dnes jsem se musela vyjímečně vrátit domů a on jde domů. Nevím jestli toto už není nějaká nemoc. K psychologovi ho nedostanu, to jsem zkoušela už loni. Nevím, zda bych nepokazila něco pokud bych to řešila přes školu. Přivítám jakoukoli radu.

Odpověď: 13. 9. 2014, 8.25

Milá Ivi, situace nezáviděníhodná. Co táta? Spolupráci se školou doporučuji. Nemusí chodit do školy, ale musí se živit... trvejte na tom, že ho jako příživníka, lháře a podvodníka nebudete podporovat... to je od vás to nejlepší, co pro jeho dospělost můžete udělat. Hledáním diagnóz mu nepomůžete. Držím palce.

Jitka píše: 9. 9. 2014, 16.49

Dobrý den Radano! Chtěla jsem vás jako psychologa poprosit o váš názor na kineziologií. Děkuji moc. Krásný den přeji

Odpověď: 13. 9. 2014, 8.21

Prostudujte si její podstatu. Může napomoci.

Petra píše: 9. 9. 2014, 11.17

Naši se rozvedli, když mi bylo 18. Otec si založil novou rodinu – dokonalejší kopii té naší. Ve staré rodině měl holku (mě) a kluka, i v nové rodině má holku a kluka – dokonce je mezi nima stejný věkový rozdíl jako mezi mnou a bráškou. Má nevlastní sestra mi je hrozně podobná. Je mi již skoro třicet a pořád se s tím nemohu srovnat. S tím jak na mě neměl čas, jak na mě kašlal. Jeho druhá dcera, má mladší kopie, má všechno. Finanční blahobyt, jeho bezbřehou pozornost. Když na to poukážu, táta říká, že holt byla tehdy jiná doba, měl míň peněz a byl mladší. Žertem říká, že jsem měla smůlu... mám chuť ho přerazit.

Odpověď: 13. 9. 2014, 8.20

MIlá Petro, bez akceptace toho, co bylo se daleko nedostanete, zlobí se ve vás málé dítě a vy mu dopřáváte sluchu... Potřebujete zpracovat svůj vztek na tátu, pohladit své zranění dítěte a říci vnitřnímu dítěti: dám ti vše, co potřebuješ... tátovi poděkovat za život a říct mu, že život berete tak, jak vám ho dal... táta ze svého úhlu dal, co mohl... může to být dlouhý proces, ale i vcelku krátký - záleží na vás, jak se do toho pustíte... doporučuji za tím účelem vyhledat odbornou pomoc - např.rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html Přeji přijetí dospělosti...

Martina píše: 8. 9. 2014, 18.29

Dobrý den, myslím si, že mám emočně nestabilní poruchu osobnosti...pozoruji na sobě v poslední době pár změn např. nejdříve jednám potom nad tím přemýšlím, ale to už je většinou pozdě, každou noc se budím ve tři ráno a nemůžu spát, kolísají mi nálady a mám pocity prázdnoty, neumím se přemluvit k jednoduchým činnostem během dne, neumím navazovat vztahy, a lidé o mě někdy říkají, že jsem divná...pořád se musím přesvědčovat o tom zda mě mají všichni rádi a když zjistím, že ne mám z toho deprese, nesnesu kritiku, nejradši bych chtěla aby všechno bylo po mým, někdy myslím i na sebevraždu ale to není tak časté, pracuji s lidmi jsem zdravotní sestra a bojím se o sebe...potřebovala bych poradit...děkuji

Odpověď: 13. 9. 2014, 8.13

Milá Marti, nečekáte zázračnou radu v online poradně, že? Pracujte na svém sebepoznání, hledejte cesty... kurzů a seminářů je celá řada... psychologů taky... bez soustavné práce a hledání změny nedojdete. Přeji vše dobré.

Irča píše: 8. 9. 2014, 17.30

Dobrý den, potřebuji poradit co se synem. Je mu 25 let, poslední dobou mu na nás všechno vadí i způsob jak ho požádám aby vyvenčil psa. S manželem žijeme ve velmi harmonickém manželství už 28 let. Syn bydlí s námi ve společném domě. Syn je naše druhé dítě. Byl velmi milý a hodný, je velmi inteligentní. Bohužel nyní mi připadá , že na nás vyvíjí psychické týrání.Máme nový dům, syn tady má záhonky, ale nyní se musí kolem domu navézt a vydláždit. On chce mít stále záhonky, tak jsem mu řekla, že se domluvíme a vydláždí se jenom to nejnutnější a záhonky se nechají. Už nechce nic slyšet,vůbec se s námi nechce domluvit. A to ještě před tím, nám poručil abychom přivezli hnůj na jeho záhonky.Jsem bezradná, toto je jenom příklad,tak je to se vším. Velmi děkuji za odpověď a za radu.

Odpověď: 13. 9. 2014, 8.11

MIlá Irčo, pokud máte pocit, že v synovi se projevují tyto destruktivní způsoby vůči vám, vykažte ho z domu... mmj. by to v 25letech bylo žádoucí i z pohledu přirozeného vývoje... nedovolte mu parazitující vztah ...http://zpravy.rozhlas.cz/strednicechy/karambol/_zprava/radana-rovena-stepankova-jak-pustit-sve-dospele-dite-z-pupecni-snury--1263822 Přeji vše dobré.

Jana píše: 8. 9. 2014, 5.13

Pěkný den, nevím co s tím. Mám 33 let a manžel 51 let, jsme spolu 12 let, ztoho sedm let manželé. Máme dvě děti 6 a 4 roky. Manžel je řidič kamionu, má stále stejnou trasu, v neděli večer vyjede do Francie, ve středu jede přes republiku na Slovensko a Maďarsko a v pátek doma. Někdy v květnu jsem zjistila, že mi lže, tvrdil, že nocuje na Slovensku, přitom spal u Brna, v peněžence jsem našla účet z benzínky na víno a brambůrky, což by nebylo tak divné, ptala jsem se ho na to, proč mi lže, kde byl? Bylo mi řečeno, že si domýšlím, a že to není pravda. Tak jsem se mu podívala do průběhu jízdy a zjistila jsem, že spal u Brna. Minulý týden, mi to nedalo a ze stazek jsem zjistila, že tam nocuje cca 2x do měsíce, a v tlf. vše důkladně vymazáno, jen tam zapoměl vymazat sms o doručení, kde psal nějaké Alence, jak se má, co nového v Rosicích, že jí po páté zavolá, že mu to ve středu nevyjde, že snad v nedělu, jak pojede do Francie. Tak jsem na něj uhodila, řekl mi, že je to spolužačka ze základky, kterou náhodou potkal u Lidlu v Rosicích, že tam jezdívá často nocovat, protože je to kousek od dálnice, ale je tam klid. Že si s ní zašel vícekrát na vínko, a že jediné co po něm chtěla bylo půjčit peníze, že je nezaměstnaná.Omuvil se, že už v tom květnu mi měl říct pravdu. Teď ve mě hlodá červík pochybnosti. Do toho jsem zjistila, že si na youtube prohlíží náctileté holčičky jak tancují, vrtí se atd., navštěvuje stránky erotické seznamky a dívá se na porno kanály, na to jsem se ho neptala. Ujišťuje mě, že jsem jeho jediná, že miluje jen mě, že milování se mnou je skvělé, za víkend se milujeme i pětkrát. Manžel byl ženatý, když jsem ho potkala, ale s manželkou, už nežil, čekali, až bude jeho dceři 18, aby se rozvedli. Jeho první žena se nechtěla moc milovat, tak si to kompenzoval milenkami. Tak proto si myslím, že se chlap nikdy nezmění, i když se mnou má vše. Od března do září jsem zhubla 25 kg, abych se mu líbila a byla jako když jsme se potkali, jen věk už nikdo nezastaví, manžel za deset let vztahu 20 kg přibral, připadá mi, že u něj začíná krize středního věku. A já v noci nespím, protože o všem přemýšlím, jestli mám spolužačce zavolat, jestli výpověď se bude schodovat nebo se vykašlat na manžela nebo s ním zůstat a věřit v jeho verzi a za dva roky zjistit, že potkal další spolužačku. Nevím, jsem zmatená... Děkuji.

Odpověď: 13. 9. 2014, 8.06

MIlá Jani, muže jste si vybrala, vdala jste se, máte děti a muže, který rodinu zajistí a miluje se s Vámi. Ano, zatajování je nedobré, ale píši o tom, co máte dobré, abyste na to nezapomněla... Doporučuji, abyste se opřela o to hezké mezi vámi a taky o důvěru v sebe... pečujte o sebe, zajděte si k psychologovi, na meditaci, do salonu krásy... potřebujete se zklidnit a nerozvíjet sebedestruktivní myšlenky... Ze svého klidu pozorujte manželovu sexuální nezralost... když ji dokážete přijmout, můžete o ní začít mluvit... Přeji vše dobré.

Ann píše: 2. 9. 2014, 13.11

Dobrý den. JJJJSem z Prahy. Začal nám školní rok. Nová škola, nikoho neznám ale taky už cítim a vidím jak se lidi začali sbližovat a já i když se dám do řeči tak se s nima neumím jak bavit a jjjjsem vynechaná. Vím,,, že jěště to není nijak stracené ale já pořád končim sama a tak už mám strach. Ráno beru atarax abych se neshroutila ale s tím strachem si neumím poradit. Vnímam že když mluvím tak to i zní tak sileně ale jinak bych jen sedela v koutě s hlavou dolů a tak se musím přemáhat. Jinak do stejné třídy se dostala i má bývalá spolužačka, chvíly sme mluvili spolu ale pak si našla partu děvčat jako ona co se baví spíš o klucích, móde... Dostala sem skoro nervové shroucení když jsem videla rozvrh, od 7:30 do 18:00 dva dny v týdnu o ostatní taky nevypadají hezky :( Kdyby ten den nebyl aspoň tak dlouhíyyy tak bych vydržela ale teď přemýšlím jestli nejít k psychologovi nebo čekat kdy se v nové tříde ve mě něco zlomí a ja se totálne rozpláču protože sou mé pocity teď úplně k nevydržení ale zas nechci hned vymeškat školu.

Odpověď: 7. 9. 2014, 5.25

MIlá Ann, spolupráci s psychologem doporučuji - možná i antidepresiva... maluj své pocity...

Šárka K. píše: 2. 9. 2014, 12.56

Dobrý den, přítel bere Trittico 1/3 večer před spaním cca 4 měsíce. Chceme si pořídit miminko, nebude to mít negativní vliv na otěhotnění-dítě? V případě že ano, jak dlouho po vysazení Trittica se můžeme pokusit o otěhotnění. Děkuji moc za radu Šárka K.

Odpověď: 7. 9. 2014, 5.22

Proberte spíše s lékařem

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1