Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Nela M. píše: 16. 9. 2014, 12.31

Zdravím. Prosím Vás o radu ohledně mé situace. Střídají se u mě pořád období kdy mám velkou potřebu být s lidma, vypisuju na internetové seznamky, píšu s lidma o všem možném, dohaduji si střetnutí a hledám kam jít. Pak ale tá chuť najednou zmizí a já těm lidem ani neodepisuju, neberu telefon, nic. Jdu ven a lidi jakoby neexistovali, teda jako překážka na cestě jinak nezájem, odpovídam stroze nebo vubec. Vlastně jen pár krát sem se s lidma z netu opravdu střetla,tak dlouho má sociálni nálada nevydrží,tak buď sem si našla výhovorku nebo nenapsala nic. Opravdové kamarády nemám. Nebo jen na chvíly. Teď na mě zas jde nálada že chci být venku s někým, mluvit o všem a mít srandu. Naposledy sem tu osobu ale ani nevnímala, usmívala sem se a snažila se být milá ale jinak nic. Zdá se mi že pokud tá osoba nemá se mnou něco jako souznení duší tak s ní neumím ani jak mluvit, je to nuda nebo trapné. Nevím co to mám za povahu, vadí mi že sem taková a neumím se kamarádit i když to chci. Když ale teď mívam ty asociálni chvilky tak si tohle moc vyčítam a sem smutná a přála bych si aby mě někdo našel a všechny ty naivní představy.

Odpověď: 18. 9. 2014, 7.11

Milá Nelo, je fajn, že pozoruješ s vyhodnocuješ, co se s tebou děje. Začni jezdit na nějaké sebepoznávací kurzy, poznáš tam lidi, kteří také něco řeší... hledejte ve svém okolí, http://www.maitrea.cz/akce/kalendar/jen-maitrea http://cestyksobe.cz/ tady třeba najdete nějakou inspiraci... Přeji vše dobré.

Kesidy píše: 16. 9. 2014, 11.53

Dobrý den. Už dlouho mě trápi že si všechny hezké pocity musím dát sama. Jako že když potřebuju utěšit tak si v hlavě říkam milá slova a je mi líp, taky se sama rozesmívam, nebo se zabalím do deky jako objetí. Někdy se mi zdá že sem si v hlavě vytvořila dvě postavy co se navzájem baví, utěšují, mají rádi nebo se taky hádají. Vím že nejsou skutečné, to co si dávam je sice fajn ale nestačí mi to. Nechápu proč se nikdo reálny neobtěžuje být na mě milý. Začala sem se mít ráda jaká sem ale nikdo jiný mě rád nemá. Když třeba ve škole promluvím ke spolužačkám tak vidím že je otravuju, máma je sice fajn ale cítim to zní spíš jako povinnost než upřímnost a moc ji nezajíma jak se mám, sestra si furt něco najde proč mě okřiknout, přestěhovala sem se tak v novém městě kamarády nemám ale starý se už neozývají, sem sama. Nemám takové zájmy že bych šla do nejakého kroužku nebo spolku. Spíš se ráda jen bloumám po městě nebo lese a přemýšlim. Jako člověk cítim potřebu být milována jinou lidskou bytostí a teď na podzim se má samota a melancholie znásobují a mě je hrozně smutno a nevím co dělat.

Odpověď: 17. 9. 2014, 20.38

Milá Kesi, jsi úžasná květinka - udělala jsi pro sebe moc... pokus se do melancholie neupadat - prostě věci tak jsou... máš pravdu, člověk je tvor stádní... a v čr se moc nestáduje - napříč věkovými skupinami slyším postesky nad samotou, nad absencí vztahů... Rozhlížej se, lidí, kterým chybí kamarád, kamarádka je fakt hodně... věřím, že i ve škole, někdo chodí na chaty třeba mrkni https://rovena.info/jak-se-seznamit.html - pod článkem nějaké odkazy... Přeji vše dobré.

Ivana píše: 16. 9. 2014, 11.49

Dobrý den, žádám prosím o radu. Před několika lety jsem měla vztah s partnerem, který mi byl dvakrát nevěrný. Velice těžce jsem to nesla a ztratila jsem důvěru a přestala jsem věřit. Nyní mám partnera s kterým jsem velice šťastná a jsme spolu dva roky, ale vždy když přijde situace, že má někam jít sám s kamarády, nebo na nějakou akci, jsem z toho nesvá, bojím se že mi bude partner nevěrný a že mi ublíží, jako ten předchozí. Nevím, jak se tohoto pocitu zbavit. Byla jsem na návštěvě u psychologa a hodně jsem se otevřela a vše jsme probrali a udělala jsem velký krok vpřed. Snažím se získat důvěru a věřit partnerovi, ale vždy když jsem sama nebo bez něj a nevím co se děje, když je sám, tak se utápím v pocitu strachu a bezmoci. Prosím poraďte mi jak začít opět věřit a užívat si jinak krásného a plnohodnotného vztahu. Děkuji Vám.

Odpověď: 17. 9. 2014, 19.57

Milá Ivi, V on-line poradně řešit strach a bezmoc? To s knihami to bude lepší: OSHO: O strachu; ?: Poznej svůj strach a překonej ho. Na úrovni prožitkové mohu pomoci:https://rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html Přeji vše dobré.

Viktor(20) píše: 16. 9. 2014, 11.03

Nebaví ma žiť. Budúcnosť pre seba nevidím vôbec dobre. Všetko sa mi zdá bezvýznamné. Zvykol som byť smutný a každý večer plakať ale teraz som už prázdny. Necítim nič konkrétne, tie pocity akoby už nepatrili mne, nie sú dôležité. Nemám motiváciu ďalej žiť. Držím sa tu len pre citové vydieranie rodiny " Ak sa zabiješ, pôjdem za tebou", nechcem nikoho raniť ani spôsobovať problémy. Aj sa bojím trochu bolesti ale aj mi bude ľúto toho kto nájde moje telo. Chcel som si podrezať žily doma v kúpelni ale teraz uvažujem že sa obesím niekde hlboko v lese. Mám ale dilemu, rozmýšľam či neskúsiť aké by to bolo mať chuť žiť. Aby sa nepovedalo že som sa nepokúšal dostať sa z toho. Sám to ale neviem, psychiatrička pri ktorej som bol mi dala len lieky a nezáujem. Potrebujem niekoho čo by vo mne prebudil život ale každý mi hovorí že to musím ja sám. Nikto mi s tým nevie pomôcť? Keď tú silu neviem nájsť tak nech si umriem?

Odpověď: 17. 9. 2014, 19.54

Milý Viky, je to někdy dost těžké. Dostat se z toho, to může být výzva - raději bych s vámi mluvila nebo alespon psala na email - mohla bych vám poslat inspirativní článek, který napsal člověk, který "to dal"... takové téma řeší více lidí... cesty jsou různé... vytvalost, hledání, víra... láska... napište, at se potkáme alespon na skypu či viberu... email: radana@rovena.info Držím palce a budu se těšit.

verbascum píše: 15. 9. 2014, 13.11

Dobrý den, předem děkuji za Vaši práci. Chci se poradit, zda mám vyhledat odbornou pomoc, nebo je to jen malichernost, co ani nemám řešit (toto mně radí přátelé). Mám problém v práci, moje kolekgyně/byla kamarádkou, ale od té doby co jsem povýšila se její vztah ke mně změnil. Kolegové v práci i přátelé tvrdí, že je prostě zlá a neunesla to moje povýšení, ale já tomu pořád nemůžu uvěřit a moc se touz situací trápím. Nejprve to začalo tak, že já jí řekla něco co se jí dotklo (řekla jsem jí, že se za vše urazí) a ona se za to naštvala a 14 dní se mnou nemluvila, hrozně mně to trápilo, protože jsme byly přítelkyně, omluvila jsem se jí, ona tu omluvu nepřijala. Týden jsem do práce chodila s pláčem a často jsem plakala i v práci. Už mě to děsně štvalo, připadala jsem si jako malý tele (je mně přes 35), ale nešlo ten pláč ovládnout. Pak se to nějak uklidnilo a dalo se to, ale teď mně vyčetla, že z toho mého povýšení profituju jen já a všichni ostatní jsou z toho nešťastní a jedna kolegyně kvůli tomu odchází. Já vím, že to není pravda, ale přesto mě to zase tak ublížilo, že jsem opět úplně vykolejená. Jsem v hrozným stresu v práci a připadám si jako blbka, že to nedokážu nějak sama zpracovat. Nechci plakat a vypaat jako že si tím vynucuju pozornost, ale nejde mně to zastavit. Co mám dělat? Je to taková prkotina a já si s ní neumím poradit. Jsem už úplně zoufalá. Moc děkuji za radu a možnost vypsání :)

Odpověď: 17. 9. 2014, 19.38

Milá V., patrně jste měla kamarádku raději než ona vás. Srdce jste vůči ní měla otevřené a její chování a nepřátelství, odmítnutí omluvy - ruky k smíru, vás zasáhlo. Doporučuji léčebnou meditaci na uzdravení srdce - ráda vás uvidím. můžete si přečíst knihu Vztahy v zrcadle aury. Držím palce.

MichalJerabek88@gmail.com píše: 15. 9. 2014, 9.04

dobrý den. Mám takový problém s přecitlivělosti, Je mi 26 a jsem muž. Nerozbreci mě ani tak vážné věci ale jen nějaké malichernosti.navíc si všímám ze se mi slzy derou do očí už i při dobrých zprávách. Nevím co s tím mám dělat, přijde mi to už moc přehnané

Odpověď: 17. 9. 2014, 16.20

Milý Michale, neumím posoudit - od kdy? co je sentiment a co není? rozebrat, jaké události vás rozpláčí, kterou emoci ve vás oslovují... co vás potkalo v životě... co máte společné s těmi situacemi - osobní setkání by bylo přínosnější. Přeji vše dobré www.rovena.info

XXX píše: 15. 9. 2014, 8.23

Dobrý den, som 17 ročny chclapec a mam taky jeden problem za ktorý sa strašne hanbím. Ne viem s kým ho mám konzultovať, či s psychológom, alebo sexuológom, ale skúsim to tu. Strašne ma sexualne vzrušuje ked sledujem dievčatá pri močení, alebo ešte viac ked vykonávajú velkú potrebu.Mám to už od malička,neviem prečo. Už len ked vidím nejaké dievča ako vchádza na WC hned sa vzruším. Najradšej by som sa tejto ucylky zbavil, ale neviem sa nikde na internete dočítať či sa to vôbec da. Da sa niečo takéto liečiť? Mal by som s tým zájsť za nejakým odborníkom? Za akým? Za odpoved velmy pekne dakujem.

Odpověď: 17. 9. 2014, 16.15

Děkuji za důvěru, doporučuji www.lsvj.cz

Kamila R. píše: 15. 9. 2014, 8.09

Dobrý den, už jsem Vám jednou psala.... Jsem svobodná matka. Když jsem otěhotněla, bylo to s mladším partnerem po půlroční známosti.... Nějak náš to zaskočilo, ale já na potrat nechtěla, tak jsem mu navrhla dopisem, že se rozejdeme... Nereagoval, tudíž jsem měla za to, že s tím souhlasí a vyhovuje mu to.... Po letech jsme se potkali, říkal, že celou dobu čekal, až se mu ozveme...dcerku si zamiloval.... Bohužel ale v té době už byl ženatý... Přesto nás k sobě pořád táhla ta stará láska... Myslím, že s tím docela bojoval... Vždycky sza mnou pár měsíců jezdil a pak - jako by na něj dolehlo svědomí - to zase ukončil, že je ženatý.... Naposledy to trvalo 2 roky - a já to brala, že mě má rád a neptala se, jak to má se ženou... Kvůli němu jsem se i rozešla s přítelem.... Bohužel jsem o tom ale nemluvila, ani o svých pocitech, jak moc ho miluji... Měla jsem pocit, že by se cítil svázaný a třeba to ukončil, což jsem něchtěla... Byla jsem ráda i za ty chvilky, kdy byl s náma a kdy mi dával najevo svou lásku... Asi měl se ženou poslední dobou krizi, více mi volal, ale já se snažila držet odstup... Byla to velká chyba... V době, kdy jsem měla pocit, že je to mezi námi silné, že ta láska zraje najednou zrušil náš společně plánovaný víkend a za další týden mi sdělil, že potkal jinou a tu miluje.... Moc mi chybí a moc si vyčítám, že jsem nebyla upřimná a neřekla mu, že mám už jen jeho, že ho miluju a že o něj stojím.... Mluvil o tom, že hledá lásku....ale já se nezeptala, zda stojí o tu moji... Nějak jsem se pořád stavěla do role, že jsem jaksi "navíc" vedle jeho ženy... A přitom jsem moc toužila po tom, aby byl s náma a já byla jeho jediná.... Nevím, jak se z toho mám teď vymotat.... Pořád si to vyčítám.... A pořád ho moc miluju.... Drtí mě to.... Bojím se, že tohle není na chvilku ( jako když se vracel ke své manželce )... Že to třeba už je napořád.... Co mám dělat? Vím, že bych měla jít dál...přijmout to...ale nemám sílu.... K.

Odpověď: 17. 9. 2014, 16.14

Milá Kami, asi jste mi psala dřív - docela by mne zajímalo, co jsme si psaly... Souhlasím s tím, že druhý by v takovém příběhu jako je váš, měl znát, co k němu cítíte. Stát si za svými city bychom měli umět a být i schopni unést, když druhý je nebude opětovat - dopřáváme mu svobodu volby. Na stranu druhou: pravděpodbně z vašeho jednání mohl vaši lásku cítit. Otec vašeho dítěte o lásku mnoho nebojoval - dopis od těhotné milenky s návrhem na rozchod nechal bez odpovědi (bojovat o lásku je sice nesmysl, ale vyjádřit se, co cítí a co by chtěl tehdy také bylo na místě) NIkde není řečeno, že kdybyste mu o svých citech řekla, že by situace byla jiná - protože ho asi právě potkala chemie... Takže nezbývá nic jiného, než vzít věci tak jak jsou, nelitovat, neyvčítat si, nehrát hru na "kdyby"... Pokud byste chtěla, pak vás mohu uzdravením provésti, nasměrovat, něco uvolnit ve vztahově emočním propletencI (léčebná meditace a technika KERP) Držím palce.

helena píše: 11. 9. 2014, 13.54

Dobrý den, žádám o radu, v našem panelákovém vchodě žijí matka s dcerou, neustále podávají trestní oznámení na své spolubydlící, úmyslně si vybírají starší a slabší osoby. Jedna psychicky slabší slušná žena z nich skončila až na psychiatrii, další se odstěhovaly, měli strach o dítě.Tuhle to zašlo až tak daleko, že rozbily sousedům dveře kladivem, je tam asi 10 děr, dneska oslovily i mne, že prý si manžel když nejsem doma vodí k nám jiné ženy, řekla jsem jim, že vím, že rozbily ty dveře a ony řekly, že pomsta je sladká. Nejhorší je, že jsou obě doma, jelikož mají zřejmě papíry na hlavu, nevím co s tím, mám 12tiletou dceru a chodí sama domů. Mám o ni strach, policie u nich byla již několikrát, neotvírají, nepřebírají poštu, ale nájem platí a mají byt v osobním vlastnictví.Bojím se o dceru, mám pocit, že to zašlo příliš daleko, že jsou nebezpečné, nechci dopustit aby situace došla tak daleko jaho ve Frendštátě. Zároveň jsou v nějaké sektě neboněco podobného, ta dcera kdysi roznášela nějaké pobožné letáčky. Prosím poraďte mi co dělat, děkuji Helena z Mladé Boleslavi

Odpověď: 13. 9. 2014, 8.50

Milá Helenko, připadá mi zoufalé, že hledáte pomoc v psycho online poradně... z mého pohledu by to měla řešit policie nebo městský úřad. Policie patrně tvrdí, že nemůže nic... Podejte sousedé stížnost na městský úřad, zjistěte paragrafy o občanském soužití, konzultujte s právníkem, zápisy z policie vás podpoří... Přestupková komise by mohla být první krok... pokuta za narušování občanského soužití by z mého pohledu neměla být nereálná, ale nežijeme v moc ideální společnosti... Žijeme ve společnosti, která skutky podporuje grázly a pod hláškou o svobodě a demokracii schová vše. Jen spojení statečných a aktivních lidí to může změnit. Tak jimi buďte. Držím palce.

wolmarka píše: 11. 9. 2014, 13.30

Potřebovala bych poradit. Mám 19ti letého syna, jeho chování je v poslední době velice divné a po všech možný přečtených článcích mám podeřzení na nějaké psychycké onemocnění. Není schopen se vypravit do školy, nic se naučit, je uřvaný, se vším mlátí, má vykulené oči, vražedný pohled,vše ho hned rozhodí, nádává a je sprostý, je bez kamarádů, nepamatuje si co dělal minulý den, sem tam mi vypráví že vidí létat zlatou mušku, má plno plánů ale nic nic neí schopen zrealizovat atd. je toho tolik že mě v tuto chvíli ani všechno nenapadá. Problém je i v tom, že před 5ti lety nás otec opustil kvůli jiné ženě a před rokem nás vystěhoval na ulici. Syna se mi podařilo umístit u rodičů a já sama se tak nějak protloukám. V soucasné době nemám peníze, abych si vzala nějaké bydlení a mohla bydlet s klukem. Myslím že syna trápí že nemá tzv. trvalé bydliště , že nemá pocit domova a v tomto období asi vše začalo. Je uživatelem marihuany. Mám domluveho psychiatra ale tam odmítá jít, podle něho je on je zdráv, ale já bych se měla jít léčit. Jak bych se měla k němu chovat, jak s ním mluvit . Vůbec si nevím rady. Myslím, že by byla vhodná nějaká ústavní léčba. Děkuji

Odpověď: 13. 9. 2014, 8.37

Milá W, to je fakt těžká situace. Můžete zavolat záchranku, když budete mít pocit, že sebe či druhé ohrožuje... bylo by to dobré probrat např. s primářkou léčebny... Držím palce.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1