Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Irena píše: 8. 10. 2014, 7.37

Dobrý den, už několik let mne občas přepadnou náhlé změny nálad. Většinou vybuchnu a začnu se hádat. Tyto změny jsou velice náhlé a hlavně nekontrolovatelné. V jednu chvíli se bavím, vše je v pořádku a najednou je mi smutno, někdy i brečím. Nejčastěji se ale začnu hádat. Tak cca za hodinu jsem zase zpět ve své původní náladě. Velice to ovlivňuje můj patnerský vztah a nevím co dělat. Hlavně můj partner to těžce nese a nechci o něj díky tomuto přijít. Prosím, poraďte mi. Děkuji

Odpověď: 8. 10. 2014, 10.06

Milá Iro, vydejte se k psychologovi, čtěte knihy, naučte se meditovat...https://rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html Přeji vše dobré

X99X píše: 7. 10. 2014, 23.26

Dobrý den, mám na Vás takový dotaz. Delší dobu se necítím zcela dobre po psychické stránce. Vše jde od 10 k 5 od rozchodu z přítelkyní (2 roky zpět). Za tu dobu jsem si vytvořil určitou nenávist k lidem a jejich přítomnosti. Více času trávím sám se svými mylenkami nez kamarády. Nedokážu plně projevovat emoce (pociťují jen velkou euforii nebo velké zklamání- nic mezi tím). Nemuzu mít vztah. Sem hodně vznětlivý a podrážděný. Na okolí působím namyšleně a povíšeně. Své problémy si nechávám pro sebe, protože jsou to moje problémy. Nepotřebuji je z někým rozebírat a ani znát jeho názor ale Vás prosím o názor jestli jen přehnaně vnímám nebo bych měl vyhledat pomoc odborníka a řešit tuto situaci takhle nebo ji dostanu časem pod kontrólu sám?

Odpověď: 8. 10. 2014, 10.03

Milý X., doporučuji psychiatra - pravděpodobně antipsychotika na bipolární poruchu a pak se začněte zabývat láskou ke světu a lidem, psychologií a třeba i věroukou a něčím konstruktivním. Jinak si vytvoříte peklo, v kterém budete žít. Klidně si najděte i psychologa... důležité je vědět, co pro sebe chcete... Nenávist je nepohodlná, láska je příjemná - i když milovat někdy bolí, bolest je třeba uzdravit a tím se schopnost milovat zvětší. Přeji vše dobré.

AHOJ456 píše: 7. 10. 2014, 15.24

Ahoj, píšu sem, protože bych chtěla vědět co si o mém příběhu myslíte... Měla jsem krásný dvouletý vztah ted už s bývalým přítelem. Dělali jsme spolu všechno a byli jsme pro sebe všechno, ale poslední půl rok před ukončení vztahu jsme se hádali kvůli blbostem skoro pořád. Až jednoho dne se se mnou rozešel. Do ted neznám pořádně ani důvod... Za tři měsíce po našem rozchodu si našel jinou holku, se kterou už je přes rok. Ale i když je to už skoro dva roky co spolu nejsme, stále o mě roznáší nepravdivé pomluvy a chová se ke mě nenávistně, i přesto že jsem mu nikdy nic špatného neudělala... Pokaždé, když jsem se ho zeptala co jsem mu, tak špatného udělala, vždy mi odpověděl, že je to jeho věc a nebo že se nemám starat...

Odpověď: 8. 10. 2014, 9.58

Milá a, hádali jste se - to mohl být důvod... V tuto chvíli je třeba nevšímat si pomluv - řeči jsou jak dým a rozplynou se... když nechce říct, nezbývá než vzít na vědomí "prostě proto." a tím to v sobě ukončit - předpokládám, že jste si zkusila přijít na to, jak se mohl cítit, když jste se s ním dohadovala či v nějaké jiné kritické situaci. Přeji vše dobré.

aknaj6 píše: 7. 10. 2014, 13.05

Dobry den, mam taky mierny pocit, ze moj byvaly priatel trpi schizofreniou. Nechcem sice prehanat, ale jeho spravanie bolo fakt niekedy dost zvlastne....prilis vela premyslal a zastavil ho az spanok. Ked som mu vravela, ze by mohol ist sa porozpravat s nejaky odbornikom, tak chvilu premyslal, no potom sa uistil, ze ved on chory nie je..... Stale mi na nom zalezi...ale neviem ci viem nejak pomoct... Len tak v kratkosti: - ma 40 rokov, nema ani rodinu ani deti, dost casto je samotar a vela chodi do prirody na cele dni, sam. Je velky sportovec, no zvycajne sportuje sam. Ked sme boli spolu vobec sa o mna nezaujimal (co robim, ako sa mam...), stale rozpraval len o svojom svete- o praci, o sporte. Je velmi inteligentny,dost technicky zamerany. No citovo velmi chladny. Aj ked viem, ze vnutri v sebe ma vela citov. Raz som citila, ze ma lubi a inokedy som citila velky chlad. Uz ked sme sa stretli maval depresie, strach z buducnosti, ze co bude ked.... Ked sme boli spolu uz nejaky ten mesiac, zacal mavat depresie z nasho vztahu, ze ked ja som neni krestanka ako on,ze ako by to niesli nase deti etc. Proste podla mna maval zbytocne myslienky. Snazila som sa byt chapavou priatelkou, vela rozpravat sa s nim, ale on so mnou nevedel komunikovat. Vedel sa velmi odstrihnut. Ked sme boli spolu zas bol milujuci, ale ked so mnou nebol, tak ani nejavil vela zaujmu so mnou byt. Vravel mi, ze mam vsetko co by chcel mat v zene, som mila a dobra. Ale neskor uz nevedel ci so mnou chcel byt, alebo nie. A ked som mu povedala, ze ved musi vediet ci s osobou chce byt alebo nie. Povedal, ze nevie. Ze ma plno myslienok, ktore mu idu cez hlavu a zastavia sa az ked zaspi. Ze si niekedy mysli, ze sa na svet pozera z hora. Ze mu ludia niekedy pridu divni, lebo bud im nieco trva alebo sa neprimerane spravaju. Z nasho vztahu sa nakoniec odstrihol a nikdy mi nepovedal dovod. Navonok je to clovek, ktory posobi chladne, lahostajne a vazne. Malo sa smeje, a pritom ma taky pekny usmev :) Ked som si tak citala o schizofrenii, toto je to co ho vystihuje: - Posobi na okolie na chladnym, lahostajnym a otupnym dojmom, casto vyhladava samotu - uzatvara sa do seba, je nedovercivy, ma strach z buducnosti a utapa sa v depresiach - ma protichodne myslienky, ze ma na jednu vec zaroven kladny i zaporny nazor. A ak sa ma rozhodnut medzi dvoma vecami, stoji na krizovatke a nevie co robit. - na svet sa pozera ako keby z hora, ako keby nevnimal co sa okolo neho deje Co si o tom myslite? Velmi sa potesim vasej rade...

Odpověď: 8. 10. 2014, 9.47

Milá ak, schizofrenií si nejsem jistá, to však nevylučuje jinou psychickou poruchu osobnosti. mmj. i depersonalizace. Co si o tom myslím? Co chcete od partnera a potenciálního otce svých dětí? (jako otce nedoporučuji ;)) Přeji vše dobré.

Lucie píše: 7. 10. 2014, 10.56

dobrý den, chtěla bych se spíše poradit, jak řešit danou situaci: byli jsme s přítelem rok a půl, jemu je 24, mě 36 let, on je na svůj věk velmi vyspělý, rozumově i manuálně, velmi mě miluje, ale nechce mi ublížit jednou v budoucnu.Dostali jsme se do situace tzv.ponorkové nemoci navzájem, chtěla jsem to řešit, ale když jsem začla větším bytem, a později cca do 2 let dítětem, mi řekl, že je v situaci, kdy neví, jestli by do dvou let chtěl dítě,a aby mi neublížil, tak se raději se mnou rozešel, přičemž si každý den spolu voláme,ale je tam tento blok,on začal studovat na VŠ, má několik prací, a momentálně by mu vyhovovalo jenom se tak scházet, večeře,bazény apod., a neřešit budoucnost. Zároveň mi nechce ublížit, když mi za pár let řekne, že dítě ještě ne a mě utečou roky.I když na začátku vztahu tvrdil, že ve 26 letech to bude tak akorát, že nebude starý táta, snažila jsem se mu vše vysvětlit, že se to dá zvládnout i při studiu, hold bych byla víc sama, než by VŠ dokončil, ale má tam ten blok zodpovědnosti, je na tom po citově psychické stránce špatně, je velmi citlivý, ale neví, jak tuto situaci řešit. Já si taky už nevím rady, chtěla bych s ním být, on se mnou, ale je zde taková překážka a nevíme co s tím. Poradili byste nám prosím? Mám ho nechat, aby nasbíral zkušenosti jinde(byla jsem jeho první vážný vztah, se kterým žil), můj takový vztah to byl taky první (vždy jsem jenom tak randila, ale nežila) nebo existuje něco, jak dospět k nějakému kompromisu, abysme spolu zůstali? Předem moc děkuji za odpověď, je to pro nás důležité.

Odpověď: 8. 10. 2014, 9.38

Milá Lucie, ano, to je úskalí většího věkového rozdílu mezi vámi. Když byste v této situaci jeden udělal kompromis, aniž byste to tak cítili, jednali byste proti sobě a v budoucnu by to mohlo mít za následek blok mezi vámi, odpor a potřebu jít ze vztahu... Dítě by mělo přijít z lásky a z přání obou rodičů. Dopřejte mu svobodu... a on at si sám hledá řešení svého pocitu, problému. Přeji vše dobré.

Nikol píše: 6. 10. 2014, 19.06

Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu. Je mi 16 a snad nikdy jsem nebyla hubená. Prostě od malička jsem dostávala spoustu sladkostí od babiček, tetiček a tak. Pokoušela jsem se zhubnou no nešlo to. Někdy v polovině prázdnin jsem se vrátila z lázní kde jsem byla kvůli slepáku. Od té doby v sobě neudržím jídlo. Všechno co sním okamžitě vyzvracím. Byla jsem s tím u mé dětské lékařky a ta mi řekla že je to všechno v mojí hlavě a že se musím snažit jídlo v sobě nějakým způsobem udržet. Za dva měsíce jsem zhubla 15kg. Možná to není moc ale bojím se co bude dál. Nevím jak to mám zastavit. Snažím se jíst pravidelně ale nepomáhá to. Neudržím v sobě skoro vůbec nic. Můj kámoš se o tom bavil s mamkou jeho přítelkyně která tvrdí že je to bulimie a že bych s tím měla něco dělat. Jenže co když mi neporadí ani doktorka.

Odpověď: 8. 10. 2014, 9.31

Milá Niki, jsem z toho trochu zmatená, protože jsem nepochopila, zda zvracíte záměrně nebo ne. Nevím, odkud jste, dojděte si k psychologovi.... začněte hledat, pátrat v sobě - mrkněte na mne ve Všechnopárty, přijměte sebe i své tělo. Přeji vše dobré a držím palce.

kateřina píše: 6. 10. 2014, 18.25

Dobry den prosim o radu ohledně kontaktu bývalého manžela s dětmi.Máme tři děti ve věku 21,9 a 2 a půl roku.Poslední těhotenství bylo neplánované,manžel se hned na jeho počátku vyjádřil,že další dítě nechce a doporučil mi interupci. I vzhledem k tomu,že jsem naše manželství vnímala jako fungující a vztah spokojený dítě jsem si ponechala a věřila,že to ustojíme.V pátém měsíci těhotensvi vyšlo najevo,že manžel má poměr s naší společnou kamarádkou,který začal někdy v době kdy jsem otěhotněla,cca tři týdny po porodu od nás odešel,rozvedeni jsme necelý rok. Na děti otec řádně platí,má o ně zájem,stýkají se.Tedy ta nejstarší/21/si už vše řídí sama,mluvím o těch mladších...problém je v tom,že bývalý manžel se chce s tou prostřední dcerou/9/vídat podstatně častěji než s tou malou/2,5/první dva roky jsem to akceptovala nyní už ale malá začína věci postupně chápat a vnímá toho den ode dne víc a víc a já nechci ,aby se cítila odstrkovaná,na tátu se vyloženě klepe a navíc nechci ani to aby se sestrou byly "oddělené" když to není nevyhnutelně nutné.jasně jsem mu vysvětlila,že pokud bude mít s tou 9-ti letou v plánu nějaké aktivity,kterých se malá vzhledem k věku zůčastnit nemůže/ lyže,divadlo...atp./nemám problém si ji nechat u sebe,ale nechci tolerovat např.to,že si obě dvě v pátek odveze,tu starší si chce nechat do neděle ale malou mi vrátí už v sobotu s odůvodněním,že prostě chce být s tou větší taky někdy sám... Já chápu,že pro chlapa není snadné,aby se sám staral o dvě děti...vím,ale ,že u něj není problem zajistit ty tzv.fyzické potřeby,jako spíše to,že má k malé komplikovaný a nevyhraněný vztah...nechci mu křivdit,ale v podstatě mám pocit,že si malou bere především proto,že by její ignorování neobhájil před tou starší... Jak se mám podle Vašeho názoru k tomuto problému nadále stavět?

Odpověď: 8. 10. 2014, 9.26

Milá Katko, vašemu postoji plně rozumím a zní rozumně.Jenže co naděláte. Každý si své vztahy šéfuje sám. Můžete mu říct, co pozorujete na malé, co byste si pro ni přála - to je tak vše. Pak si dovolte takový komfort a přijměte stav takový jaký je. Dcera si nevybrala náhodou tyto rodiče... Když budete potřebovat volný čas pro sebe (což se určitě hodí) - řekněte mu to.

Klára píše: 6. 10. 2014, 17.50

Dobrý den. Mám dceru v 8 třídě a chtěla bych jí nějak pomoct. Po nocích mi totiž brečí. Ve třídě jí šikanují a do toho nemá vůbec žádné kamarády, kteří by jí podporovali, má jen mě(žijeme jen my dvě, bež otce a sourozenců). To celé trvá asi rok a má to pro mě nepochopitelný důvod, má samé jedničky. Chci jí pomoct a myslím že změna školy to nevyřeší, kór na ty necelé dva roky. Předem děkuji.

Odpověď: 8. 10. 2014, 9.15

Milá Klári, i změna školy to může zlepšit. Měla byste to probrat na škole s ředitelem a ten by měl zvážit možnosti školy, nevím, zda máte šk.psychologa.... Je potřeba vskutku odborné pomoci, i dcera by si to mohla jít probrat k psycholožce a společně najít řešení. Skauting je obvykle kamarádské sdružení... Přeji vše dobré.

ananha píše: 6. 10. 2014, 7.35

Dobrý den.Mám problém se svou 76 letou mámou.Neustále chodí nakupovat.Do marketu vzdáleného asi 1a půl kilometru.Ale achodí tam min šestkrát denně.A nejen tam.Něco koupí,přijde domu,a aza chvíli jde zase.Pak je problém,že ráda "hromadí" věci.Má 1+1 a není u ní k hnutí.Shání různé oblečení,to má naskládané po křeslech a židlích.Po stole má naskládané staré časopisy.S hygienou je to u ní taky špatné.Umyje se tak maximálně dvakrát do měsíce.Odmítá jakoukoliv pomoc.Nádobí myje ažkdyž "nemá z čeho"....Má doma plno nefunkčních věcí,kterých se odmítá zbavit-fritéza,šicí strj,piáno,televize,gramofon,mycák.Odmítá opravu vodovodního odpadu-chytá raději vodu do kyblíku.Nepřevléká se.V zimě odmítá topit.Problém je v tom,že bydlíme ve společném domě.My tedy bydlíme v prvním patře.Ale od ní se line neustále nějaký zápach.Děti už s ní nechtějí komunikovat.Když přijde k nám nahoru,táhne se za ní pach nemytého těla-je cítit potem a močí.Ale nechce s tím nic dělat.K lékaři nechce.Na prevemtivní prohlídce nebyla už dobře dvacet let!A nic a nikdo s ní nehne.Co mám dělat?

Odpověď: 8. 10. 2014, 9.12

Milá An., nevím, prokonzultujte na péči o seniory při městském úřadu.

Kikina píše: 6. 10. 2014, 6.02

Dobry den, prosim o radu. Pred 2,5 lety jsem se v praci seznamila s novou kolegyni. V te dobe mela pritele a 3 letou dceru. Nicmene se do mne zamilovala a zacal mezi nami vztah. Po 2 tydnech od pritele odesla. Dalsi 2 mesice jsme se spolu schazely, travily spolu veskery volny cas. Proste to byla laska jako tram. Po te co vyslo v me rodine najevo, ze jsme vic nez kamaradky jsem se odstehovala k ni. Bydlely jsme u jejiho otce a po mesici jsme nasly byt. Vse bylo idealni. Jeji dcera me prijala. S byvalym pritelem si vychazeli vstric. Po nejake dobe jsem zacala zarlit na jeji dceru, ac jsem ji mela moc rada, jelikoz mi pripadalo, ze se musim porad prizpusobovat a cekat az na mne prijde rada. Byly chvile kdy jsem to spatne snasela, chtela jsem mit cloveka ktereho miluji jen pro sebe. Svym zpusobem jsme na sebe zarlily obe, jelikoz mala vyzadovala cim dal vic matcinu pozornost. Kazdy 2. vikend byla mala u otce, to jsem svym zpusobem byla nejstastnejsi. Dalsi problem byl v partnerce otce me pritelkyne, ac na me byla mila, tak pri kazde prilezitosti davala najevo, ze to nema budoucnost, porad predhazovala otce male, ze by mela mit pritelkyne dalsi dite, atd. Proste fales nad fales. Po jiste dobe jsem zacala zarlit i na lidi , se kterymi se bavila a byly z toho sceny. Jelikoz mi o sobe rekla, ze mela bourlive mladi, tak jsem ji ac jsem vedela ze mne miluje neverila. Kdykoli chtela nekam jit, tak jsem byla uplne nepricetna. Letos v srpnu jela mala na dovolenou s otcem. V tu dobu jsem si uvedomila, ze mi moc chybi, ze ac jsem stastna, kdyz jsme samy, tak je to hrozna nuda, moc jsem se na ni tesila. Aniz bych cokoli tusila, 2 dny pred navratem mi bylo oznameno, ze i kdyz me miluje, tak se kvuli male vraci k byvalemu priteli ac k nemu nic neciti a chce dite. Nesnese aby mala byla s nekym jinym nez s ni. Chtela mu to oznamit az se vrati, ale ja ji donutila mu zavolat. Okamzite ji rekl, ze je rad. Tim se mi zhroutil svet. Odstehovala jsem se zpatky domu. Uz je to pres mesic a ja se s tim porad nedokazu smirit. Chtela dat v praci vypoved, ale pozadala jsem ji aby to nedelala. Nedovedu si predstavit, ze by mi zmizela ze zivota. Denne jsme spolu snazime se spolu komunikovat, ale vetsinou se to zvrtne ve vycitky z me strany. Vim, ze na rozchodu mam velky podil, ale nejvetsi potupa pro me je, ze se vratila k nemu a dela jako by zadne spolecne 2 roky nebyly. Vubec nevim co mam delat. Psychicky jsem nikdy takhle vyrizena nebyla. Porad myslim co dela, ze je s nim. Je mi z toho zle, kdyz si vzpomenu, ze spi vedle nej. Pro ni to je uzavrene, radsi bude spokojena s clovekem, ktereho nemiluje nez nestastna s clovekem, ktereho miluje. Mam se s ni dal stykat? Nedovedu si predstavit ji skrtnout ze sveho zivota. Je to moje nejvetsi laska. Dekuji za radu

Odpověď: 8. 10. 2014, 8.39

Hezký den Kiki, mnohé je řečeno: www.rovena.info/jak-se-vyrovnat-s-rozchodem.html Potřebujete postupně se odmilovat a bývalce i sobě popřát svobodu.... bylo by pro vás asi lepší se nestýkat, i když za určitých okolností může být léčebné i se s ní stýkat a uvědomit si při každém setkání, že od ní nepřichází, to co dáváte a že máte potřebu dostat toto do rovnováhy. Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1