Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Aja píše: 29. 12. 2014, 12.58

Dobry den,dostala jsem se do deprese a nevím si rady. Mela jsem praci docela slušnou,ale dostala jsem nabídku na novou. Odešly i nektere moje kolegyne a ja mela pocit,ze jsem na vše zůstala sama,dlouho jsem přemýšlela jestli jit nebo ne a nakonec jsem dala vypoved. Ted jsem dostala strach je jsem udělala chybu a strašně spatne nesu ten odchod, v práci rikaji,ze by tam nesli,coz mi moc neprida. Porad to probiram dokola a nejsem schopna mysletna nic jiného. Jsem z toho tak spatna,ze se bojím,ze to tam nebudu vůbec zvládat.

Odpověď: 1. 1. 2015, 9.07

Milá Aji, chyba myšlení - když dovolujete destruktivním myšlenkám opakovaně na vás působit. Dělám rozhodnutí a stojím si za ním a nebo udělám nové a opět si za ním stojím. Důležité je věřit sobě, že všechny cesty jsou správné a vše je zkušenost a já si s ní poradím. Tak vemte svou sílu a důvěru a jděte vstříc nové zkušenosti. (Obavy od druhých nechte za sebou) Přeji vše dobré.

Adriana píše: 29. 12. 2014, 6.26

Dobry den, prosim vas pritel mi tvrdi, ze mi urcite schazi nejake hormony, Jsem doma s detmi 5 let na RD a trosku zacinam nezvladat diky tomu, ze se mi v hlave neustale spousti moje stare krivdy, trapasy, ztrata pratel, jde mi to v hlave jak film porad dokola. Prijdu si opravdu jak blazen, protoze to samozrejme ovlivnuje moje chovani, jak k detem, tak k priteli...jsem vztekla, plactiva, pomalejsi, nezvladam tolik domacnost, coz mi samozrejme dal nepridava na dobre nalade. Muzete mi nejak pomoct? Dekuji

Odpověď: 1. 1. 2015, 8.58

Milá Adrianko, pomoci bych vám mohla při pravidelnější spolupráci. Rozhodnete se, sama na sobě pracovat? Můžete si zkusit pro začátek říct, že se úklidu minulosti budete věnovat pravidelně a písemně a v ostatním čase že se tomu věnovat nebudete. Vyhradit si čas, kdy se vrátíte do minulosti a popíšete jednotlivé události. S těmi událostmi je třeba pak ještě pracovat na emoční úrovni - uzdravit zranění a lidi propustit.https://rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html Přeji vše dobré.

Sam píše: 27. 12. 2014, 17.01

Je divne kdyz sem o vanocich cekal az uvidim nejakeho sebevraha co nesnesl samotu o svatcich? si prijdu jak uchyl na tohleto.

Odpověď: 28. 12. 2014, 10.22

a jak se vás tato témata týkají ?

Verena S. píše: 27. 12. 2014, 16.46

Dobry den,prosim Vas mam takovy problem. Je mi skoro 19 let ale jen nedavno sem mela prvniho pritele. Byl starsi a o hodne skusenejsi. Nechala sem ho temer jen po 3 tydnech. Nejdriv to bylo fajn ale pak se chtel porad libat a i kdyz sem mu rikala ze to neni nic pro mne tak neposlouchal, ani to ze na me de moc rychle ze potrebuju cas a tak. Kdyz si to tak spetne vezmu tak me v podstate nutil do veci co se mi nelibili ( na sex nastesti nedoslo), po chvilce vztahu hned rikal ze me miluje a ja si prisla divna ze to necitim jako on a nutila sem se do toho libani s tim ze se to ve vztahu proste tak ma delat a hotovo. Ted po par tydnech od rozchodu se mi cim dal tim vice zhnusilo i jen pomysleni na neho, citim k nemu ted uplnou nenavist a vztek. Citim se tak zneuzita, oklamana, taky hloupa ze sem si s nim vubec neco zacala,nechala se premlouvat a neposlouchala sve pocity. ja vim ze se to neda porovnavat s tim kdyz nekoho znasilni ale me je z toho hrozne a nevim co delat. Vztah v podstate skoncil tak ze ja se mam za to citit vinna a ted se mi ani neozve a nevim jestli se na neho snazit zapomenout nebo mi pomuze kdyz mu vsechno reknu i kdyz nikdy neumel poslouchat?

Odpověď: 28. 12. 2014, 10.17

Milá Vereno, z toho plyne, že je třeba jít v souladu se svým tělem, ne proti němu.Je dobře, že jste to ukončila. Přijměte svou spoluzodpovědnost za to, co se stalo - vy jste to dovolila... odpusťte jemu i sobě (a ne aby vás napadlo, zlobit se na sebe)- věci se prostě staly... zkuste své tělo hladit a říct mu, že se o něj bude starat s láskou a že ho máte ráda... můžete se symbolicky sprchovat a přitom smýt vědomě pocit zhnusení atd. ... můžu pomoci https://rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html Držím palce.

Noemi píše: 27. 12. 2014, 12.21

Dobrý den. Myslím že mám takový divný problém. Je mi 20 let. Již 2 roky mě fascinuje smrt. Myslela jsem že je to v pohodě, je spousta takových lidí. Jen mi lidi často říkají že sem tim posedlá, že nemluvím téměř o ničem jinem. Nemám kamarády ale to je spíše mou povahou že mi brzo každý začne nějak vadit. Taky mi je ale jasný že "normálni" člověk nechce pořád přemýšlet o smrti... Došlo mi že z mého zájmu je už problém protože často sním o vlastní sebevraždě. Zjistila sem že si sebe nevážim jak by člověk měl, spíš plánuju jak svou sebevraždu využít jako nějaké symbolistické poselstvý. Nejde mi o to žeby mi tady na světě bylo zle tak chci priyyyč, taky mi ani nejde o to abych už prostě nebyla nic necítila a tak. Ne, mnnně se líbi právě ten moment umírání a nálezu těla. Přitom vím žeby byla škoda odejít tak brzo jen proto že se mi prostě chtělo. Chtěla bych nějak svuj zájem využít v životě jen nevím jak. Nejsem nadaná ani umělecky ani žebych byla nejaký filosof. V tomhle si přijdu tak beznadejně že sem frustrovaná a pod tlakem,jakoby moje jediná šance na sebevyjádření byla právě jen sebevražda. Nevím co s tím, byla sem už za pár psycholožkami ale jakoby mě ani neposlouchali, asi nevědeli jak mi pomoct, jak to vyřešit. Tak skouším tady jestli vás něco nenapadá jak mi pomoct. Taky se nechci zabít dokud nevím proč to chci.

Odpověď: 28. 12. 2014, 10.06

Milá Noemi, je potřeba opustit myšlenku: "jakoby moje jediná šance na sebevyjádření byla právě jen sebevražda." Je třeba najít jiné myšlenky ve vztahu k životu, k sobě a sebevyjádření.. učit se, rozvíjet své schopnosti... kniha: Žít s radostí. Tvořit sebe... https://rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html Přeji vše dobré.

Petr Koty píše: 26. 12. 2014, 15.43

Dobrý den chtěl jsem se zeptat co znamená to že máte vypnuté hodiny a najednou sem vám rozběhnou za bim baj a posunou se o 15 minut .. bylo to vždy nějakých 10 let na 2 hodinách .. ted se posunuly na 2 hodiny a 15 minut . chtěl bych vědět co to má za význam nebo co se tim chce říct děkuji za odpoved Petr

Odpověď: 28. 12. 2014, 9.59

volejte věštce ;)

Jerseys1Lilie píše: 25. 12. 2014, 21.48

Dobry večer,chci se zeptat delam zbytecne blbosti a chci je odstranit jen je vždycky delam ale nechci je dělat.Jen nevím jak je odstranit a nedělat je.Dekuji za odpoved

Odpověď: 28. 12. 2014, 9.56

Milý Jersy, zkuste najít tu podosobnost, která ty blbosti dělá domluvte se s ní. Můžete se objednat.

Jana píše: 23. 12. 2014, 21.34

Dobrý deň. Prosím Vás,neviem si rady v tejto situácii. Mám 19 rokov. Od septembra do konca novembra som bola na psychiatrii pre samovražedné nutkanie z depresie a diagnostikovali mi HPO. Našla som si tam pár kamarátok. Moja naj kamarátka má 33 rokov, depresie, úzkosti a vraj tiež HPO. Je v rozhodovaní a myslení strašne spomalená. Dnes som s ňou stratila nervy a pohádali sme sa no mrzí ma to,mám ju rada, len neviem ako to napraviť. ŠLo o to že sme boli celý deň vonku a prakticky jedine kam sme sa dostali bolo do pizzerie...V tom meste som totiž nová tak ona mala vlastne viesť. DOhodli sme sa ešte včera že ideme pozrieť vianočné trhy. Ráno ale povedala že by radšej šla niekde ďalej od ľudí ako napr do lesa. Súhlasila som veď mám lesy rada. V buse sa jej pýtam na akej zastávke vystupujeme kedže sa tu vyzná a stále menila miesto kam vystúpiť čo ma už dosť štvalo....Dobre, nebudem vypisovať všetko dianie. V podstate šlo o to že stále menila plán kam ísť,len sme potom blúdili a nič.Keď som ja určila miesto kam pôjdeme tak najprv to bolo fajn a ked už sme boli na ceste tak začala že by šla radšej niekam inam + všetky argumenty prečo neísť na to miesto kde som určila a tak dookola. Potom som povedala že už je mi fuk kam pôjdeme,nech len navrhne kam a pôjdeme. Stále sa tie plány cesty menili a mňa to brutálne štvalo ale vydržala som tak až do večera ale to už som bola riadne podráždená z nej a že sme vlastne nikde nedošli že už som bola nepríjemná. Keď si zmyslela že chce ísť ešte na kávu lebo ešte mala priepustku až do 19hod tak popri čakaní v kaviarni sme sa už pohádali,ani neviem ako to tam začalo len ma naštvalo že to v podstate obrátila proti mne, že vraj som ja povedala že mi je fuk kam pôjdeme tak čo mi to vadí a ja nato že áno,je mi jedno kam pôjdeme ale chcem vedieť kam ideme a nie že za ňou budem behať ako tupá ovečka a nikde konkrétne sa i tak nedostaneme. Potom začala že ju stále zahriaknem keď mi to chce vysvetliť ale to jej vysvetľovanie je v podstate dokazovanie mi že je vlastne všetko moja chyba a to ma už počúvať omrzelo keď je úplne slepá ako sa snažím s ňou vychádzať a vychádzať jej v ústrety aby sa jej vychádzka páčila. V jeden moment v tom rade na kávu som povedala že mám už dosť,maj sa, otočila som sa a šla preč lebo by to skončilo mega hádkou ktorá by nič nevyriešila. Čakala som na električku a zrazu sa pri mne zjavila a keď som už počula to "Nechcem sa hádať,ale...." tak som mala dosť.Odišla som domov... A stále sa ja cítim tým vinná, v hlave si to celé prehrávam a hľadám čo som kde a kedy spravila zle a ako jej vysvetliť čo mi konkrétne vadilo a ako by sme to mohli dať dokopy. Len z jej pohľadu to jej chyba vôbec nie je a tak neviem či mám prekonať ten kúsok mojej hrdosti a nechať to tak,akoby som za všetko mohla ja, alebo sa jej to stále snažiť vysvetliť čo by zrejme aj tak nepochopila a zas by z toho bola hádka...Tiež by sme sa mohli tváriť že sa nič nestalo, na štvrtok sme sa dohodli že budeme celý deň spolu ale po dnešku ma to vôbec neláka ak by to bolo rovnaké. Teraz som taká strašne zmätená lebo neviem či veriť sebe,tomu čo som vtedy cítila a ako to prežívala, či nešlo napr. len o moje skresľovanie reality a či nie som tomu všetkému fakt ja na vine, moja prchká povaha, nezvládanie frustrácie, netolerancia a asertívne nezvládanie jej problémov. A síce tým že sme obe vlastne psychiatrický pacienti a obe máme svoje psychické problémy tak je pravdepodobné že vnímame svet obe nejako "divne". A teda prosím o radu čo mám prosím robiť, ako to urovnať a pritom sa necítiť ukrivdená ale aj zabrániť tomu aby sa táto situácia neopakovala tak dramaticky ako dnes. :/

Odpověď: 28. 12. 2014, 9.46

Milá Jani, chápu, že domluva s člověkem ,který neví, kam chce jít a ještě to mění, je náročná... a chápu i, že jste v určitý moment odešla... vemte to tak, že to bylo v danou chvíli nejlepší možné řešení... pokud do její diágnozy HPO patří to, že je neomylná a neodpouští, zvažte, zda se s ní chcete stýkat nadále...Není třeba ani pocitů viny, ani naštvání na ni... Doporučuji zameditovat si, pročistit emoce, odpustit ji i sobě a zavolat ji. Zeptat se ji, jak se má a jak plánuje čtvrtek... v klidu říci, že ji máte ráda a že je pro vás důležité domluvit se, kam půjdete, udělat plán... uvidíte, co bude... Přeji vše dobré.

Jelen Václav píše: 23. 12. 2014, 12.20

Dobrý den, Chtěl bych se zeptat,v jakém věku je dobré začít využívat služby sportovního psychologa.Mám syna ( 8 let ),který hraje hokej.Je velice šikovný,v tréninku pracovitý,ale v zápase hraje tak na půl plynu.Nechává hrát kluky,kteří nedosahují jeho výkonosti a hru si neužívá jak by měl.Nevím jak ho "přimět" aby hrál na co má.Nevím jestli i v tomto věku je možno využít psychologa a tak bych vás rád požádal o radu. Děkuji a přeji krásný den.

Odpověď: 28. 12. 2014, 9.22

Hezký den, využívat psychologa můžete kdykoliv. Můj osobní názor je, že hokej/sport je hra... a takový vztah by k tomu měli lidi mít... takže spíše doporučuji povídat si s ním o tom, co ho baví, co se mu na hře líbí a co si o tom v tuto chvíli myslí on - může to udělat rodič, který není v hokeji tolik zaangažován (nebo psycholog). Já osobně s dětmi pracuji cca od 10let... Tatínku, on hraje to, co umí... a může být akorát smutný a ve stresu, že nehraje tak, jak by si přál otec... přeji vše dobré.

Karla píše: 23. 12. 2014, 11.20

Dobrý den, mám 6ti letého synovce a tomu se před půl rokem narodila sestřička. Od té doby se úplně změnilo jeho chování. Je schopný se válet po zemi a křičet ať ho nemlátíme, ale v tu chvíli si ho nikdo nevšímá a on křičí: Prosím nemlať a plazí se po zemi. Jakmile se ráno vzbudí tak pláče, drží se stolu a nechce jít do školky. Také říká, že chce do dětského domova, aby mohl šikanovat děti, je velmi vulgární na svého staršího bratra. A poslední 2-3 týdny neustála opakuje slova: Penis, kule, hov*o. Není schopný normální komunikace, o penisech si i zpívá, svého bratra se ptá jakou má velikost přirození a o ničem jiném nemluví. Prosím o radu.

Odpověď: 28. 12. 2014, 9.28

Milá Karlo, mno - s dětmi jsou občas docela starosti... rodiče by se tím měli zabývat a požádat o pravidelnou spolupráci s psychologem, kde se budou zabývat nejen osobou synovce, ale způsobem reakcí rodičů... (prostřední děti občas/často prožívají frustraci, ale to není omluvenkou pro poruchy chování.) Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1