Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Janka.je píše: 19. 8. 2008, 19.24

Dobrý den, měla bych jen dotaz co se týče agresivity u malého dítěte a jak na to? Nějakou radu co s tím.. Mám dvouletého synovce a kdokoliv mu příjde pod ruce tak ho bije( děti) Jeho mamina už je s toho tak neštastná že i pláče.. a neví si rady co s ním:-((( Prosím o radu. Děkuji Jana.

Odpověď: 24. 8. 2008, 18.56

Milá Janko, situaci bude spíše muset řešit jeho maminka. Může se obrátit na konzultaci, dvouleté dítě je skutečně malé, asi bude maminka potřebovat podporu k trpělivosti a systematičnosti. Děti se rodí různé a je třeba odhadnout, co je příčinou takového jednání a dle toho zvolit výchovu. Bylo by dobré, aby si párkrát maminka došla probrat některé situace, své jednání a výsledek... Přeji vše dobré

jaro píše: 19. 8. 2008, 13.11

Dobry den ,chcel by som sa na vas obratit s prosbou.Chodil som s mojou priatelkou asi tak 3 mesice a teraz zijem s nou uz viac ako 4 mesiace v jednej domacnosti s mojimi rodicmi. Prve dva mesiace boly vyborne harmonicke a tak dal... Potom sme se prestavhovaly a zacaly male problemy... mojej priatelke sa zhnusil ten byt a prestala mat chut upratovat ..lebo zase za chvilu tu bol bordel ale to je normalne ked sa robia prestavby v byte. No ale su tam aj hodne vic uz to vadi mojim rodicum a to co my vravej je pravda ...ze ju neumim naucit poradku ale na druhej strane ju nechem stratit a v domacnosti narasta husta atmosfera :(( a nechcem ublizit ani jej ani mojim rodicom. Dakujem za odpoved :))

Odpověď: 20. 8. 2008, 20.25

Milý Jaro, nevím, kolik vám je a proč volíte vy, vaši rodiče a vaše dívka takovéto soužití. Je to stav, který opravdu není optimální ... a může být neudržitelný... asi by bylo třeba otevřeně probrat, zisky a ztráty jednotlivých členů domácnosti, pravidla, hranice... a nezapomínejme, je to byt rodičů a ti mají právo na svůj klidný domov ... Přeji vše dobré

Pavla píše: 19. 8. 2008, 12.30

Dobrý den, jsem 19 let vdaná, máme dvě děti 19 a 16 let. Před šesti lety si manžel našel příttelkyni, chvíli byli spolu,ale pak se rozešli. Manžel se vrátil prý kvůli dětem, které má velmi rád. Začínali jsme docela od začátku a bylo to hezké. Musím připomenout, že jsem v té době studovala při zaměstnání a bylo to hodně náročné nejen ve škole, ale i v práci a doma. Takže tuto první krizi jsme překonali, tři roky bylo v pohodě (snad jen drobné neshody). Pak se to nějak obrátilo a začlo to znova - napětí doma, opět jsem začala studovat (vysokou bylo to nutné pro udržení zaměstnání), manžel dojížděl z práce čím dál tím později. Doma nepomáhal, pracoval jen na baráku, nechtěl s námi trávit společný čas, nikam jezdit. Moc jsem se těšila, že až skončím studium, tak bude vše ok. Ale ono není. Od loňského podzimu má opět milenku, kolegyni z práce. Po novém roce jsem mu zbalila věci a myslela jsem , že ho už neuvidím. Jenže, on sice věci doma nemá, ale jezdí domů každý den, přespává a u milenky zůstává jen dva dny v týdnu. Velice mě to deptá a jsem na pokraji zhroucení. rozvádět se nechce,odejít od ní taky nechce, že ji má rád, pracuje na baráku, plánuje vše co doma udělá. Vůbec tomu nerozumím a jsem z toho docela mimo. Nic mě nebaví, nic se mi nechce dělat. Vím, že se musím z toho nějak dostat, ale memám na to sílu... Pavla

Odpověď: 20. 8. 2008, 20.17

Milá Pavlo, nechcete zajít na kus řeči? Bylo by fajn, přenést vaši pozornost z manžela a vašeho vztahu na sebe... najít vnitřní sílu, radosti života ... pak se snadněji hledí na plynoucí řeku... a vidí se i hezké břehy.... přejte sobě i jemu v tom upracovaném životě radost... (chápu, že se to snadno píše, hůř dělá...doporučuji osobní návštěvu u mne či kolegy...a naučit se funkční mechanismy) Přeji víc úsměvu a radost z maličkostí (a to, že vám zdravé tělo slouží, není málo, a zaslouží, aby nebylo ničeno stresem a smutkem)

VLAĎKA 48 píše: 19. 8. 2008, 12.21

dOBRÝ DEN, PROSÍM O RADU V NÁSLEDUJÍCÍ ZÁLEŽITOSTI: Se svým mladším synem ( 25 let) jsem si vždy výborně rozuměla a měla jsem s ním kamarádský vztah. Problémy ale začaly, když se syn osamostatnil. Bydlí v bytě, kde platí poměrně vysoký nájem - radíme mu, aby se odstěhoval a koupil si vlastní nemovitost a dával tak peníze do něčeho co bude jednou jeho. Rozešel se s dívenkou, s níž chodil velmi dlouho - téměř sedm let a to kvůli jiné dívce, kterou si do bytu hned nastěhoval. Nyní , po půl roce jejich soužití ta dívka odešla, neboť se objevila třetí dívka.( ta je jen vyučená - barmanka, obě před ní byly absolventky VOŠ, i syn VOŠ dálkově studuje) Nechápu, jak může být syn tak naivní a kvůli někomu absolutně rozbořit současný vztah. Navíc jsem zjistila, že pokud je mu smutno, píše té své první a dlouhé lásce, která neví, co si má o tom myslet. Syn mi v tomhle ohledu nepřipadá " normální". Náš vztah je nyní napjatý, stále žiji ve strachu, co syn zase udělá. Syn podniká - dováží na objednávku ojeté automobily. Manžel je živnostník, má vlastní autodílnu a syn podniká jakoby vlastně s ním. I tam ale panují neshody, manžel je z celé spolupráce velmi nešťastný, neboť syn je zbrklý, hodně utrácí a manžel tak na něj doplácí. Prosím, poraďte mi, jak se zachovat v situaci, kdy syn stále střídá partnerky, a taky jaký máte názor na podnikání syna s otcem. Děkuji Vám

Odpověď: 20. 8. 2008, 20.09

Milá maminko Vladko, je třeba ukáznit své pečovatelské sklony vůči synovi a přijmout jeho dospělost. Říci svůj názor sice můžete, ale nejste-li tázani, doporučuji říci ho maximálně 1x. Nejlépe uděláte, když mu dáte najevo, že mu věříte, že se o sebe dokáže dobře postarat. Přestože vaše obavy chápu, svou péčí a starostmi můžete paradoxně dosáhnout opaku, budete-li v klidu, nic nezkazíte, protože on nese odpovědnost za svůj život včt. případných náročných situací (ve vašich očích - chyb - lépe však chápat jako jeho životní zkušennosti...) Ohledně hospodaření v podnikání by si měli otec a syn jednoznačně vymezit pravidla hospodaření (dělba práce, zisku...). Nelze, aby syn prohospodařoval otcovy zisky, tím je synovi umožnováná nezodpovědnost, nedospělost. Pro dospělé děti je většinou nejlepší, dáte-li jim důvěru (i v situaci, která pro vás vypadá jako nedůvěryhodná) a pošlete je vstříc životní samostatnosti (se vším všudy) Hodně odvahy přeji

Karolina píše: 19. 8. 2008, 11.29

Dobrý den,nejdříve jsem vám chtěla poděkovat za pomoc kterou jste mi touto poradnou poskytla při problémech s dcerou(18).Díky vám jsem si uvědomila jak je důležité myslet na sebe a také se o sebe starat.Člověk je zaujatý svými problémy tak ,že si někdy myslí že je "konec světa".Jak říká můj zubní lékař každá bolest někdy skončí.Takže ještě jednou díky.Když budete mít nějaký seminář v Praze ráda se zúčastním.Zdravím Karolina.

Odpověď: 20. 8. 2008, 19.55

I já vám děkuji za takový vzkaz - potěší :)

anna píše: 19. 8. 2008, 10.23

Mám problém so svojou 17-ročnou dcérou.Včera som na stole našla list,v ktorom nám oznamuje,že odchádza,pretože jej stále niečo zakazujeme a prikazujeme a neberieme ju vážne. Dcéra si po našom súhlase priniasla domov malú myš,no po týždni k nej bez nášho súhlasu pribudli ďaľšie tri a nakoniec si objednala potkana,ktorého som jej zakázala.Odvtedy so mnou nekomunikovala,uzavrela sa do seba.Ja osobne si však myslím,že toto jej len zámienka,aby mohla odísť z domu za priateľom,ktorý žije v Čechách. Na konci listu totiž napísala,že zavolá v nedeľu,či sa môže vrátiť. Mám to ohlásiť na polícii? Neviem,ako sa mám zachovať,keď sa vráti.Viem,že krikom nič nevyriešim,je dosť citlivá,ale nechcem,aby sa situácia zopakovala.Poraďte mi,ako zareagovať.Ďakujem.

Odpověď: 20. 8. 2008, 19.54

Milá Anno, situace nelehká - trochu mi připadá, že si s vámi dcera hraje, ale opravdu neznám celou vaši situaci - vy víte, kde je? Můžete za ni? Čeho chcete dosáhnout spoluprací s policií? Tím neříkám této spolupráci ani ano, ani ne. Neznám vaše rodinné vztahy, komunikační vzorce, výchovný styl, osobnosti... Následující rada tedy bez záruky: Můžete tedy tuto situaci nechat "doběhnout" a po jejím návratu se bez křiku s ní domluvit, na návštěvě rodinného terapeuta. Formulujte jemně své zdůvodnění návštěvy odborníka: protože vám dělá starosti vztah mezi vámi, že sama si nevíte s celou situací rady a že se necítíte v té situaci dobře, proto ji prosíte o spolupráci při návštěvě terapeuta... Je pravděpodobné, že bude vhodných několik konzultací ... Další možnosti proberete jistě u něho. Přeji vše dobré.

Kateřina píše: 19. 8. 2008, 9.15

Dobrý den, jelikož nemám finance na psychologa a přijde mi že mam dost problemu, rozhodla jsem se Vás požádat o pomoc. Je mi 18 let a trpím nesnesitelnou žárlivostí. Mám přitele a vadí mi když kouká na cokoli se sexuální tematikou i když kouká třeba jen na ženu ve spodním prádle. Nevím jak se toho zbavit bojím se že to ohrozí náš vztah. kdykoli jen zahlídne krásnou ženu nemužu se pak před ním ani svléknout, jak je mi trapně že nebudu tak dokonala jako ona. Ještě mam jeden problém trpím šíleným strachem na to že mi je 18 let si myslím, že by me to už mělo přějít. Bojít se sama chodit po bytě, v noci se nemužu podívat do zrcadla, protože se bojím, že tam uvidím něco čeho bych se bála. prosím, pomozte mi, jak se s tim vším vypořádat. Děkuji

Odpověď: 20. 8. 2008, 19.45

Milá Kateřino, z vašeho psaní se ukazuje, že máte starostí několik - jednou z nich je mallá sebeláska (je třeba se mít ráda i ve své nedokonalosti) - s tím je možné začít. Doporučuji pravidelnou psychoterapií, která bude komplexnější. Můžete vyhledat psychologickou literaturu o žárlivost a tak začít propracovávat náhled na vlastní emoci žárlovosti. Urputná žárlivost obvykle vyžaduje dlouhodobější práci sama na sobě (při spolupráci s psychoterapeutem). Součástí terapie by jistě byla i pozornost věnovaná vašemu nočnímu strachu.... Přeji vše dobré a odvahu na cestě sebepoznání a sebepráce...

zoufalá píše: 12. 8. 2008, 11.54

Dobrý den, Nemám se komu svěřit se svým problémem a tím pádem se tím trápím. Proto bych byla ráda za Váš názor a radu. Se svým přítelem žiji již 10 let. Máme spolu 7mi letou dceru a z předchozího manželství mám 14ti letého syna. Mě bylo letos 33 let a mému partnerovi bude 30 let. Všechno v našem vztahu vypadalo v pořádku, alespoň jsem si to myslela. Někdy jsme měli nějaké rozepře, ale ty se vždy vyřešili. Takovou menší krizi ve vztahu jsme měli před 3mi lety, ale to jsme zvládli a zase to vypadalo, že je vše v pořádku. Týden po tom , co jsme přijeli z dovolené mi můj partner oznámil, že mě již nemá rád, že si mě váží jako člověka, ale rád mě má pouze jako třeba svoji matku. Že kdybychom neměli spolu dceru, tak už spolu nejsme 5 let. Ale chce se pokusit náš vztah zachránit takovým tajným rozchodem, o kterém vlastně nikdo nesmí vědět. Chce abychom začali od znova. Ale nesmím na něj dělat nátlak. Trvá to již 14 dní a já jsem úplně na dně. Nadále spolu bydlíme, komunikace je pouze na nutné úrovni. Vlastně vyjádřil to, že chce žít svobodněji a zjistit jestli k sobě ještě chceme. Já ho strašně miluji, takže je to pro mě strašné. Prochází mi hlavou takové myšlenky, co když to bude trvat dlouho a já k němu své city ztratím, tím jak mě ignoruje, nebývá teď přes den skoro vůbec doma ,(přichází tak většinou až kolem deváté večer), když je tak je v jiné místnosti než jsem já. Mě to strašně bolí protože se o tomto problému vůbec nechce bavit. (Nechce se semnou vůbec bavit). Jediné co mi řekl, abych si udělala čas na sebe, ať si najdu nějaké kamarádky, kamarády, koníčky, abych nechodila jenom z práce domů a zase do práce. Nebo co když zjistí, že je svobodný, a že je mu tak lépe a ke mně již nechce vrátit. Jeden vztah jsem již zažila a myslela jsem si, že tento bude ten správný. Jsem z toho ve stresu a nemůžu z toho spát a nic mě nebaví. Natož si hledat kamarády. Nejhorší na tom je to, že před dětmi musím dělat, že se nic neděje. Je to náročné,Myslím si že syn něco tuší, ale nemluví o tom, když vidí, že je mi smutno tak se přitulí. Ale to moc nepomáhá jen na chvíli. Hlavou se mi honí myšlenky, co když si našel nějakou ženu. Jsem z toho bezradná. Prosím, řekněte mi Váš názor jestli takový vztah jde ještě zachránit. Poraďte jakým způsobem ho získat zpátky, aniž bych ho někam tlačila,aby zjistil, že se mnou chce být. Nějaká rada přece musí být. Moc o něj stojím, nebo mám jen čekat, jak se rozhodne? Děkuji Zoufalá

Odpověď: 15. 8. 2008, 14.52

Milá, dobré by bylo zapracovat na své rovnováze. Člověk ve své plné síle je přitažlivější než člověk zoufalý a ve stresu. Uvědomte si, že pokud máte dvě ruce a dvě nohy, máte dost síly k tomu, abyste ustála i případný rozchod. Návrhu - tajného rozchodu - vašeho partnera moc nerozumím. Ale určitě podtrhuji jeho nápad: "Jediné co mi řekl, abych si udělala čas na sebe, ať si najdu nějaké kamarádky, kamarády, koníčky, abych nechodila jenom z práce domů a zase do práce. " Ztratíte-li k němu pouto, budete se cítit svobodná v konání, rozhodování a to je prima pocit... Přeji vše dobré :)

Kitty píše: 11. 8. 2008, 14.09

Ahoj nevím jestli to sem taky patří ale mám apifobii (apitofobii) - chorobný strach ze včel, vos a sršňů a už vážně nevím co mám dělat. Bojím se jít ven, když musím a něco kolem mě proletí tak začnu kňučet (doslova) a utíkám, samozřejmě to všechno doprovázené mácháním rukou kolem sebe, většinou utíkám domů, strašně se třesu a nemůžu dýchat, velice rychle mi tluče srdce a většinou se rozbrečím. Měla jsem strach už několik let, ale teď je to mnohem silnější hlavně proto, že máme u každého východu z domu vosy a když je vidím tak nedokážu jít ven, potřebuju poradit co s tím už je to týden co jsem vyšla z domu jen když jsem opravdu musela...

Odpověď: 15. 8. 2008, 14.43

Milá Kitty, bylo by dobré mne navštívit. Bylo by dobré zkombinovat kognitivně behaviorální terapii a SRT např. http://www.studioh.cz/studioh.html.

wira píše: 11. 8. 2008, 13.53

Dobrý den, paní Radano! Dostala jsem se na Vaše stránky a chtěla bych vás požádat o radu. Mám již dospělou 23-letou dceru, která ještě studuje a zároveň žije v Praze se svým přítelem, se kterým chodí rok. Nedávno se mi svěřila, že jí přítel uhodil...ví, že ho svým chováním vyprovokovala, ale zároveň si myslí, že si to k ní neměl dovolit a odjela domů. Chtěla po mě radu, zda udělala dobře a jestli se s ním nemá rozejít... Nebyla jsem si zcela jistá, protože v předchozím vztatu, ve kterém s chlapcem chodila čtyři roky, jsem byla svědkem, že je paličatá a výbušná a v některých situacích bych jí asi taky jednu vlepila..., ale: -má rodič být vždycky na straně dítěte? - jak hodnotíte situaci, kterou jsem Vám popsala a co, když se bude opakovat...? Děkuji předem za radu s pozdravem

Odpověď: 15. 8. 2008, 14.32

Milá maminko, stát při svém dítěti je přirozené, avšak partnerské potíže je dobré nechat dospělé dítě řešit samotné a téměř nezasahovat... Můžete říci i svůj názor (1x) Obecně: žije-li v manželství a dcera by volila útěky k mamince jako mocenskou hru vůči partnerovi - není dobré ji v tom podporovat...

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1