Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Zuzana píše: 19. 1. 2015, 14.54

Dobrý den, je mi 38 let, jsem 8 let rozvedená, mám z manželství dvě děti. Můj současný partner za mnou a dětmi dojíždí každý víkend a o dovolených. Pomáhá mi s domácností, společně rok rekonstruujeme byt, který je v mém vlastnictví. Chodíme spolu 4 roky. První dva roky byly velmi hezké, potom se to začalo zvolna měnit. Partner dává častěji najevo, že on je tím silnějším v páru, že on má lepší nápady, já jsem ta slabší a chybující. Začal si hrát na "macho". Přitom mám vyšší vzdělání, dobré zaměstnání, nepřipadám si být hloupá, pečuju o sebe, domnívám se, že jsem pro muže přitažlivá. Také začal investovat do mého bytu a chová se, jako-by mu to tam patřilo. Čím víc investuje do mého bytu, tím je popudlivější a pánovitější. Přitom ho o nic neprosím, nechci, aby mi cokoliv platil. On se ale vždy tváří po odmítnutí naštvaně. Chce, abych vyjádřila vděk a radost z toho, že ho mám.. Já jsem ale v rozpacích, protože se musím podřizovat jeho vkusu. Byt je rekonstruován podle jeho stylu a za jeho peníze, necítím se tam svobodně. Lituji, že jsem s rekonstrukcí v jeho režii souhlasila. Uvědomuji si, že mně by financování rekonstrukce trvalo delší dobu, ale zřejmě bych z toho měla větší radost, než dnes. Vše bych ještě celkem dobře zvládala, ledasco bych unesla, ale při Silvestru se velmi opil (poprvé přede mnou) a neuvěřitelně vulgárně a dlouho mi nadával. Vlastně jsem nepochopila proč, byl to jen soubor odporných nadávek a trvalo to několik hodin. Bylo to opravdu hrozné. Druhý den se omluvil slůvkem: "Promiň." Po pár dnech jsem mu odpustila, což on vnímal jako samozřejmost - až mě to vyděsilo. Hned si nadiktoval, co chce uvařit, vše se vrátilo do běžných kolejí. Děláme, že se nic nestalo. Jsem zklamaná, očekávala jsem kytku, nebo aspoň slib, že se to nikdy nebude opakovat. On si ale vystačil jen s "Promiň" a dál se chová jako mistr světa. On si teď myslí, že jsem to vstřebala, chová se jako před tím večerem, ale pro mě je to velmi težké. Na příští víkend s ním se vůbec netěším. Budeme plánovat kompletní předělávku obýváku. Nejraději bych vztah ukončila. Dokud do mě neivestoval peníze, bylo to skvělé, pak se to úplně pokazilo. Opravdu nemám radost. Děsím se dne, kdy začne řešit, že bych část bytu měla přepsat na něho. Víte, rozešla bych se s ním, ale děti ho mají rády, rodiče mu fandí, protože vidí, že mi "pomáhá", mají pocit, že potřebuji "silného" partnera.. Sousedi mi ho chválí.. Vím, že mě málokdo pochopí, pokud to ukončím. Budu vypadat jako mrcha. Mám ho stále nějakým zůsobem ráda, ale jakmile začnu s tím, že mi chybí hezká slůvka, tak mi odpoví - "A co bys chtěla po čtyřech letech?" No.. Prostě krize. Přitom, vím, že mu na mně záleží - píše mi , volá, "hlídá si mě". Nevím, co mám dělat. Někdy si tak říkám, že počkám, až mi ve vzteku jednu vrazí a pak konečně budu mít pádný argument - i pro ty ostatní.

Odpověď: 24. 1. 2015, 13.18

Milá Zuzko, dejte mu přečíst to, co jste mi napsala... Své pocity berte vážně. Skutečně věta: "co bys chtěla po čtyřech letech." je hloupá. Vy víte, že chcete láskyplný a uctivý vztah celý život. Na to, co si o vás řeknou lidi, neberte ohled - je to váš život, vaše kůže. Nedejte se. Držím palce.

Adelaida píše: 19. 1. 2015, 11.03

Dobrý den, vůbec nevím jak mám začít, ale..mám takový problém..poslední dobou pořád brečím, rozbrečí mě úplná maličkost, už mi to leze na nervy, nevím co s tím..brečím kvůli všemu.. i třeba kvůli tomu, že si přítel píše s nějakou jinou slečnou, vždycky se na něj pak naštvu a nemluvím s ním..jsem poslední dobou tím pádem i hrozně žárlivá..vadí mi úplně všechno..do školy taky skoro nechodím, nic nedělám.. nejradši bych se válela pořád u přítele doma..nemám ráda společnost více lidí, cítím se zvláštně, jsem hrozně nervozní a mám pocit, že na mě každý kouká a já pak nevím co mám dělat,jak se chovat a tak, stává se mi to mezi kamarády s kterými se znám už dlouho, ale i mezi cizími lidmi v autobuse a tak..ve škole jsem hrozně nervozní a když se mě někdo na něco zeptá, ani skoro neodpovím jak jsem nervozní..je mi 19 let a jsem v prváku na střední škole..i to mi nepřijde normální..vím , že něco prostě není v pořádku..také mám teď takový problém doma..musela jsem se od mamky přestěhovat k otci a jeho přítelkyni..s tatou jsem se nevidela hrozne dlouho a je to pro me vicemene cizi clovek.. stejne jako ta jeho..nerozumim si ani s jednim z nich..nejvic mi vadi, ze me kontroluji jak maly dite a urcuji mi co mam delat, kam jit, co rikat a to jsem dospela..vubec se tam necitim jako doma..hledam si brigadu, abych se mohla odstehovat k priteli ale pri skole to neni jednoduche mám pocit, že mě tohle všechno hrozně omezuje.. chtěla bych být normální a nic takového neřešit.. každý mi říká, že bych měla zajít k psychologovi,že už to takhle dál nejde, během chviličky jsem zhubla necelych 10 kilo,jsem bez nálady,bez všeho.. :( ale já se na to necítím, mluvit s člověkem kterého neznám, vím, že ze sebe nic nedostanu.. Předem děkuji za odpověď..

Odpověď: 24. 1. 2015, 13.11

Milá Ad, mnoho důvodů ke smutku... je potřeba naučit se být zdrojem lásky - to znamená mít v sobě sebelásku... umět si hladit srdíčko... Možná by nebyly od věci antidepresíva a pak pracovat na sobě krok po kroku... uzdravovat zranění... Pokuste se překonat a jděte k psychiatrovi a pak pravidelně k psychologovi... můžete se ozvat... Držím palce.

Martina píše: 19. 1. 2015, 9.12

Dobrý den, mám dotaz ohledně syna, kterému bude v dubnu pět let. Poslední týden, když odchází do školky nebo kamkoliv beze mě, nebo bez táty, začně popotahovat a poté brečet. Když se ho zeptám, proč brečí, odpoví, že neví, nebo, že se mu chce. Chováme se k němu pořád stejně, věnujeme se mu, hrajeme si, ve školce nikdy neměl problem a má tam kamarády. Nevíte, co by mohla být příčina tohoto náhlého chování? Nebyl nemocný, mám pocit, že to začalo po vánočních prázdninách, kdy jsme byli doma 14 dní spolu. Jen dodávám, že jsem těhotná a za dva měsíce se narodí bratříček, na kterého se ale podle mě těší. Děkuji za radu, jak mu pomoci.

Odpověď: 24. 1. 2015, 13.07

Milá Marti, nápomocna by mohla být kineziologie... Můžete mu říci, aby nakreslil pocit, když je s vámi a pak nakreslil pocit, když je bez vás. Pak mu vysvětlete, že ten pocit je jeho a může se tak hezky cítit kdykoliv a kdekoliv, že v srdíčku jste s ním... Přeji vše dobré.

verry píše: 15. 1. 2015, 8.39

Dobry den mam problem s partnerem ktery me kdysi rad vypravel o svych bejvalych a i o sexu s nima. Ac me to vubec nezajimalo tak neprestal v soucasne dobe vim toto ze senmou spat nechce a kdyz tak velmi zridka a mam porad i pocit z nej a prubehu milovani ze to dela oroto abych mu to nevycitala. Je pravda ze ve vzteku a zachvatu me zarlivosti sem mu to vpalila ze kdybych byla jedna z jeho bejvalek tak by problem se sexem nemel. Opravdu nevim jak se sebe pro nej udelat zadouci je chladny prijde mi ze pro nej nejsem dost v necem dobra. Uvarit uklidit pusinku letmou a konec nedobxva me nevnucuju semu ale proste je to mrtvym bode. Vycitky moje slzy nad tim proc ho nepritahuju me na to odpovi ze ( uz neni tak vykonny ) a to me zrovna moc v mem sebevedomi nepomaha. Nechci aby to bylo semnou z povinnosti . I ve vzteku me rekl ze me tim cituji .... zavre drzku tim ze pristoupi na sex. Tak jak se mam pak citit? Mluvila sem s nim hodnekrat snazila sem se si to vyrikat ale citim ze pravda je jinde. Ze opravdu to dela jen aby mel klid ale o to sem nestala. Jsme spolu 2 roky a z toho bylo asi tak mesic vse fajn . Myslim ze me snad ma rad alenemiluje me . Je mi 30 let jemu 55 je vzdelany jinak pohodovej zadnej psychopaticky magor ale myslim ze vztahem bx se to nazvat nemelo to co mezi sebou hiz delsi dobu mame . Byla sem u psxchologu a snazila sem se se prizpusobit ale jeho provokace kecy a cumeni po jineych zenskych me dorazily az na dno. Proste sem seda nezajimava mys pro nej . Prosim stojim o vas nazor dekuji

Odpověď: 17. 1. 2015, 13.41

Milá Verry, v takovém vztahu bych být nechtěla. Přeji vše dobré.

Josef píše: 14. 1. 2015, 21.41

Dobrý den, zajímalo by mně, co si jako psycholožka myslíte o povinné maturitě z matematiky a tvrzení že komu to nejde je hloupý, líný nebo obojí. Znám kolem sebe dost lidí, kteří se jí učí kolik hodin denně a učitel musí zavřít obě oči aby prošli alespon se čtyřkou. Přitom se o nich rozhodně nedá říct, že by neuměli logicky myslet. Dá se vůbec naučit myslet abstraktně? Obvykle kde končí čísla začínají problémy :-) (algebra) Nemyslíte že by bylo vhodnější aby byl povinně volitelný obor matematika/čeština.

Odpověď: 17. 1. 2015, 13.40

Milý Josefe, toto není diskuzní forum. Zkuste dát těm, o kterých mluvíte, že umí logicky myslet test: http://zena.centrum.cz/deti/grafika/2014/10/14/test-mysli-vam-to-logicky/ - http://zena.centrum.cz/deti/grafika/2013/01/11/test-dokazete-premyslet-logicky/ vyhodnocení je velmi laskavé a tolerantní. O schopnosti lidí myslet logicky nemám vysoké mínění.

romana píše: 14. 1. 2015, 16.42

Zdravím. Prosím vás o radu. Už víc jak dva týdny nedokážu usnout v noci. A to i když dlouho před tím nespím. Už se mi to dávnějc stalo, tehdy sem nespala ani chvilku víc jak týden v kuse! pak sem začala brát na spaní quetiapin a na chvíly se to dalo do normálu. A teď sice dokážu spát ale jen cez den, usínam nejdřív v 6 ráno a třeba dnes sem spala až do cca 15:30 hod! A kromě toho si celý ten čas přijdu jako by sem byla ve snu, nejsem sice unavená ale cítim se být tak hrozně mimo ze světa a do ničeho se nemám. Často se přichytím při tom jak sem myšlenkama úplně někde jinde, ve svém fantazijním světe, jako bych žila dva životy. Jo a taky se mi často stáva že mám až paranoju a neurčitý strach co mě občas přepadá. Sem sama doma a napr. musím mít pořád zapnutou telku protože to ticho mě desí a třeba pořád koukám na chodbu nebo se otáčím jako bych čekala že tam "něco/někdo" bude.

Odpověď: 17. 1. 2015, 13.34

Milá Romanko, dojděte si na konzultaci k psychologovi.

neshnera píše: 14. 1. 2015, 15.36

Dobrý den co znamená „somaticky kompenzován“ mockrát děkuji Zimmermann

Odpověď: 17. 1. 2015, 13.31

pravděpodobně: tělesně vcelku zaléčen.

Cecilé 18 píše: 14. 1. 2015, 2.26

Dobrý den. Chci se zeptat na něco co mě trápi. Myslím že mám problém se sexuálni orientací nebo vubec s mou pohlavní identitou. Sice sem žena a chtěla bych si najít za partnera muže,ale... Neláka mě sex jako ženu ale práve že bych celé ty vztahy chtěla zažít jako muž. Tak nevím jestli mám něco jako problém se sebevědomím že se nemám ráda jaká sem a chci být někdo úplne jiný a nebo nějak cítím že jsem se měla narodit jinak nebo co?

Odpověď: 17. 1. 2015, 13.30

MIlá Cecil, fantaziem mohou být různé, doporučuji mít ráda své tělo a trénovat to.

Anča píše: 13. 1. 2015, 22.43

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na jistý problém, který nás provází již několik let. Moje maminka je ženou v domácnosti už přes 20 let, nevadilo by to mému tátovi ani ostatním, ale je to upřímně k nevydržení. Máma nechodí skoro vůbec do společnosti, nevídá se s kamarády a zaměstnání se vyhýbá. Domácnost nezvládá, protože jí i práce na půl hodiny zabere celý den. Pořád se jen vymlouvá, jak se celý den nezastaví, ale když jí nabízíme pomoc, naštvaně a uraženě odmítne. Nic nikoho nenechá udělat (domácí práce, vaření) z toho důvodu, že by to údajně nebylo pořádně. Domníváme se, že si o nás myslí, že všichni jsme úplně neschopní a bez ní bychom nic neudělali. Když promluví, je to jen málokdy vlídně, většinu času jen nadává. Pořád by kupovala zbytečné potraviny - trvá jí to celý den a den před tím se na ně připravuje. Vůbec nepečuje o své tělo a zanedbává základní hygienu. Už jsme zoufalí a nevíme, co s ní udělat, aby byla jako normální žena/matka,aby všechny kolem sebe v rodině jen nestresovala, hlavně mého tátu, který vydělává peníze jako jediný, měl už vážnou nemoc, ale ani to s mamkou nehnulo, aby si našla zaměstnání. Místo toho chodila po doktorech a zjišťovala, co má za nemoci ona (má nemocné záda), ale nechce si je léčit. Prosím vás o radu, nevím, proč se tak chová, jestli třeba nemá nějakou psychickou poruchu nebo podobně... Děkuji vám.

Odpověď: 17. 1. 2015, 13.29

Milá Ančo, druhé změnit nemůžeme. Táta si ji vybral za ženu a ted je na něm, jak si se vztahem poradí. Ano, mámino chování je na hraně s psychiatrickou diagnózou, je však sporné, co diagnóza vyřeší, když ona se nebude chtít změnit. Přeji vše dobré.

Naďa píše: 13. 1. 2015, 20.41

Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu. Můj problém spočívá v chování - konkrétně lhaní - mého 6 letého syna. Poslední dobou pozoruju, že syn nemá nejmenší problém lhát do očí, ikdyž ví, že pravda se provalí. Když už pravda je venku, tak nahodí výraz "psích očí" a mlčí. Konkrétní případy jsou např.: v mateřské školce tvrdí učitelce, že nějaká hračka je jeho a že si ji teda odnese domů. Paní učitelka se pak chce utvrdit, zda-li je tomu tak a ono ... lež. Když žádá o žvýkačku, tak ví, že si může vzít jednu, ale on velice zručně vytáhne dvě a pak mi tvrdí do očí, že má jen jednu! Ono, mometálně to jsou jenom nevinné lži, ale mám obavy, aby nástupem do školy nebyly s lhaním vážnější problémy. Již několikrát jsem se snažila mu vysvětlit, že nemluvit pravdu může vézt ke ztrátě kamarádů a důvěry (myslím, že chápe o čem mluvím, ale změna ve lhání žádná). Syn je "normální" 6leté dítě, které má občas (možná častěji než je zdrávo) problémy s poslušností a projevy vzteku. Žije ve společné domácnosti s otcem (který je pro něj velký vzor, syn otce zbožňuje, tráví spolu většinu volného času) s matkou (rád se se mnou pomazlí, ale jsem to já, která určuje pravidla a vychovává) s 4letou sestrou (spolu vychází jako všechny děti - jednou si hrajou, podruhé perou ...) Četla jsem, že děti jsou "odrazem svého okolí a lidí co ho obklopujou". Nechápu tedy, kde se to u našeho syna bere. Naše rodinné soužití je bez větších problémů. Syn je obklopen milujícími rodiči, kterí nelžou!

Odpověď: 17. 1. 2015, 13.25

Milá Naďo, děti se nerodí jako desky nepopsané, nějaké vlohy si nesou. Je dobře, že se narodil do vaší rodiny, kde není zvykem lhát a že důsledně toto budete odhalovat. Přeju vytvalost a dobré nervy.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1