Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Katka píše: 2. 2. 2015, 8.28

Dobrý den, Je mi 25 let a už od svých 10 let je mým každodenním tématem strava. V 15 letech jsem inklinovala k anorexii (i když jsem pár kil přibrala, strach z jídla, resp. ze ztlousnutí nadále přetrvával). Poté jsem se ve svých 19 letech začala s určitou pravidelností přejídat a zvracet, a to nejen v psychicky náročných obdobích (zkoušky, státnice), ale dokonce i ve dnech, kdy jsem nebyla příliš vystavená stresu. Již 2 roky se můžu považovat za vyléčenou z předchozích dvou nemocí, ovšem přejídání a následné „nejedení“ (záměrně nepoužívám slovo hladovění, jelikož mé tělo nemá pocit hladu) je na mém denním pořádku dodnes. I když jsem se snažila nastolit si pravidelný režim (à la méně porcí a častěji), nedokážu tuto představu uvést do praxe. Jím až tehdy, když se tělo přihlásí o potravu. Představa, že do sebe musím jídlo vnutit, jen proto, že by se to tak mělo, je pro mě nepřijatelná. Jídlo jako takové vnímám pozitivně.Ráda vařím pro sebe i pro druhé.Jsem připravená svou situaci změnit k lepšímu, proto děkuji za jakékoli nápady a podněty, K.

Odpověď: 7. 2. 2015, 8.46

Milá Katko, vaše téma cítím spíše na osobní setkání. Jestli tomu dobře rozumím, je třeba se zbavit závislosti na přejídání. Také by bylo dobré vědět: starám se o své tělo s láskou a dělám mu dobře. Nic mu nevnucuju a dávám mu to, co potřebuje. Detaily by byly fakt na osobní setkání. Přeji vše dobré.

věrunka píše: 2. 2. 2015, 8.15

dobrý den,chci se zeptat,zda je pravda,že když jeden z manželů nechce říct 6 letému dítěti,že se rozvádějí,řekne to za ně dětský psycholog

Odpověď: 7. 2. 2015, 8.39

uff - to je otázka :). na internetu jistě najdete dost článků o tom, jak říci dítěti o rozvodu. Ano, můžete i využít služeb psychologa...

Veronika píše: 1. 2. 2015, 23.14

Dobrý den, Potřebovala bych se zeptat na chování ohledně jednoho z mých „svěřenců.“ Dělám au pair a starám se o dva kluky, pětileté dvojčata. Jeden z nich má ale problémy se zvládáním svých emocí. Když jsem tu byla nová, vůbec neposlouchal, byl hrozně agresivní, ale nakonec jsem přišla na to, že si jen vynucoval pozornost, které se mu asi tolik nedostávalo (oba rodiče jsou lékaři a hodně pracují). V září nastoupili kluci do školy (5 jim bylo v říjnu). Kluk často brečí, že úkoly dělat nechce a chce si hrát (na hraní máme cca půl hodiny až hodinu denně). Před Vánoci se na mě kluk upnul, kolikrát mě oslovil „mami“, často brečel jen proto, že chtěl obejmout. Na Vánoce jsem odjela a vrátila se po 14 dnech a byla jsem v šoku. Kluk začal zase špatně mluvit (hrozně drmolí, špatně vyslovuje – mluvil takhle v září/říjnu, pak začal mluvit hezky), byl ukňouraný mnohem víc, než obvykle, ale jeho teta, která tu na Vánoce byla, říkala, že než jsem přijela, byl strašně hodný, problém byl akorát v tom, že byl neskutečně zamlklý. Během týdne až dvou se nám podařilo zbavit se bezdůvodného kňourání a brečení, ale kluk je závislý mnohem víc na mě než na rodičích; když se něco stane a chce utěšit, většinou jde za mnou, i když jsem to třeba byla já, kdo mu vynadal. Teď se ještě začíná mlátit. Když se mu řekne, že něco dělat nesmí, nebo že něco dělá špatně, když je naštvaný, začne se pěstmi mlátit do obličeje a na otázku, proč to dělá, nereaguje. Často o sobě taky mluví špatně: že je špatný kluk, že je odpad, apod. (To prý mu říkají děti ve škole, ale paní učitelky mi řekly, že si s dětmi hraje hezky a problémy tam žádné nemá.) Dneska mu bylo vytknuto, že se chová špatně, protože celý den na všechny křičel, nadával a brečel víc než obvykle, což ho zase rozrušilo, začal brečet, mlátit se a vyvrcholilo to tím, že se během večeře (kdy pořád ještě brečel a rodičům se moc nedařilo ho uklidnit) pozvracel. Nejsem si moc jistá, co bych s ním měla dělat. Bojím se, jak zareaguje, až za pár měsíců nadobro odjedu a jak s ním zacházet po tu dobu, co s ním ještě budu. Taky mě napadlo, jestli by třeba nemohl mít nějakou poruchu, i když vím, že to se dá těžko říct na dálku. Budu vděčná za jakoukoli radu, protože jsem toho na internetu celkově moc nenašla, ale hrozně ráda bych ho odnaučila toho mlácení a pomohla mu trochu kontrolovat emoce, jen nevím, jak na to a rodiče se o tom moc bavit nechtějí.

Odpověď: 7. 2. 2015, 8.37

Milá Veru, je sympatické, že se o děti zajímáte. Výchova, provázení lidí dětstvím je někdy náročná věc, je dobré pročíst nějaké knihy o výchově o dětech a pak je třeba vědět, že v mnoha situacích jsme jen klidní průvodci. Váš chlapec má vskutku nějaký problém, přijde čas, kdy bude dobré řešit to psychoterapií... možná i dětskou, možná až později. Možná že rodiče by se mohli poohlédnout po homeopatikách, po Bachových esencích - občas tyto postupy pomohou. Vy můžete zkusit dělat s ním dětské psychohrátky s cílem přijmout sebe - např. namalovat svého vnitřního např. vztekálka ale taky toho hodnýho kluka. Vztekálka bychom mohli nechat usnout... je to na vaší fantazii, existují některé principy, které by bylo vhodné dodržet... můžeme si třeba zavolat přes Viber. Držím palce.

Annela píše: 30. 1. 2015, 17.56

Dobrý den, potřebovala bych nějak poradit. Je mi 17 let, chodím na prestižní školu, mám skvělé výsledky a člověk by řekl, že musím být se svým životem spokojená, jenže opak je pravdou. Jsem příšerně stydlivá, opravdu už nevím, co s tím, ať dělám, co dělám, nic mi nepomáhá. Už jsem o tom přečetla tolik knížek, jakmile jsem sama doma, tak je vše v pořádku, ale jak se objeví někdo jiný, tak se to znovu nastartuje. Naši jsou rozvedení a nemají zrovna nejlepší vztah. Mamka byla vždy ta jediná, co se starala o rodinu a táta, ten akorát pil. Kdysi jsem byla tak společenská, všem jsem se předváděla a teď? Stydím se i před svou mamkou. Cítím, že moje minulost má za následek tenhle můj stav, ale s tím už stejně nic neudělám. K tomu se teď objevil kluk, kterému jsem se ze začátku dost líbila, jenže jakmile zjistil, že se mnou není normální řeč, tak se na mě asi vykašle. Nikdy jsem neměla pořádný vztah, vždycky to ztroskotalo na mé nevyrovnané povaze. Jsem opravdu zoufalá. Už i kamarádi na mě nemají nervy. Nechápu to. Jak jsem se mohla tak změnit? Když jsem se s tím kdysi svěřila mamce a prosila ji, aby mě vzala za psychologem, tak mi na to řekla, že to je zbytečný. Proto vás prosím o váš názor. Moc děkuji.

Odpověď: 2. 2. 2015, 21.33

Milá Ann, budu ráda, když se ozvete https://rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html To skutečně korespondenčně nevyřešíme, jak jste se sama přesvědčila při četbě knih. Budu se teěšit ;).

katerina píše: 30. 1. 2015, 14.42

DOBRÝ den přítel je na mě naštvaný kvůli toho že jsem nemocná a byla jsem u rodiču pro peníze na měsíčník a udělat melir. Řekl mi že do školy nechodím ale cokoliv jiného jp naštval se kvůli toho co mám dělat ?

Odpověď: 2. 2. 2015, 21.15

Milá Katy, Nerozumím otázce ani tématu. (kolik vám je? Co děláte? Jak se živíte?)

Groub píše: 29. 1. 2015, 20.52

Dobrý den . Je mi 18 let a prostě nevim co dal . Posledni asi dva roky jsem se hrozne změnil , ale k horsimu . Zacal jsem chodit na stredni skolu , ktera neni zrovna jednoducha a absolutne mne nebavi a nechci se tim zivit , ale jelikoz jsem ve tretaku tak uz to tam nejak vydrzim . Nevim proc , ale posledni dobou mne nic nebavi nikam se mi nechce a uz ani nemam zadne zajmi . Drive jsem byl tip cloveka co je temperamentni , bavi okoli vtipy a rozesmiva lidi. Nevim proc , ale tohle mne jako by z niceho nic opustilo. Drive jyem mel spoustu pratel se kterymi jsem se vidal kazdy den a vzdy jsem byl rad ze jsem s nimi. Ted jsem taky rad ze jsou ale nemam treba ani chut se s nimi vidat a nevim proc. Navic jedna hodne dulezita vsc je ta ze se mi nelibi okolni svet a svet celkove. Je to htuza kdyz ye clovek zamysli nad tim jak to vsechno doopravdy je . Poradne nedokazi vyjadrit pocit co ve me dříme . Jestli je to smutek nebo vztek nebo nenavist . Jako bych ztratil chuť do života .

Odpověď: 2. 2. 2015, 21.31

MIlý Groube, vyrovnat se s temnou stranou světa je úkol dospívání. Do dospělosti člověk vstupuje smířen s rubem světa a s vědomím, že žije rád a miluje svět. - to je popsán ideální stav - vše u každého však běží svým tempem... Není ale zdravé propadnout do beznaděje a nezájmu... často to může souviset s chyběním smyslu... zkuste si najít semináře, které by vás bavili... Držím palce.

buro píše: 29. 1. 2015, 14.02

dobry den uz vyse roka mam problem s tocenim hlavy nevolnostou a trasenim ruk pride to nahle same odseba a je mi strasne na odpadnutie a vracanie zvysi sa mi tlak a busi mi srdce je mi uplne zle koli tomu som stratil aj priatelku a robotu a teraz neviem ako dalej nikdy som nic podobne nemal a uz mam strach aj s malych uzavretych miestnosti ludi kamaratou a vratenia sa do prace alebo najdenia si inej prace lebo sa bojim a mam strach a nevolnost len ked vyjdem z domu niekedy su dni kedy normalne navstivim blizkych a rodinu ale len v okoli domu kde byvam mam stach cestovat aj na male vzdialenosti co som predtym nikdy nemal mam strach z ludi kamaratou rodiny neviem ako a co dalej bol som asi pred rokom na vysetreni a povedali mi doktori ze mam vsetko v poriadku ze to bude asi vnutorna nervozita ale ja mam uz strach kamkolvek ist a navstivit osobne psychologa preto sa snazim najst cestu internetom lebo osobne stretnutie by som pravdepodobne nezvladol ale viem ze potrebujem pomoc a poradit a aj volake lieky na ukludnenie lebo takto sa zit a fungovat neda dakujem za pomoc radu

Odpověď: 2. 2. 2015, 21.15

Milý Buro, doporučuji návštěvu psychiatra – asi agorafobie + úzkostná porucha? Panická porucha. Následně doporučuji spolupráci s psychologem Přeji vše dobré.

Filip píše: 29. 1. 2015, 12.04

Dobrý den, zjistil jsem, že mě přítelkyně podvedla (už jsme spolu nějaký ten rok). Jednoho dne jsem náhodu přečetl nějaké zprávy z jejího mobilu kde si domlouvala sraz s nějakým klukem. Nedalo mi to tak jsem četl dál.. Zprávy, které psala kamarádce jak to bylo s ním krásné a jak se těší na příště. Že chce s ním mít sex a atd.. Nemohl jsem to vydržet a tudíž jsem jí to řekl.. Prvně zapírala a pak to přiznala.. Nepřišlo mi, že by jí to bylo líto :( . Asi na dva dny se odstěhovala k rodičům a pak se zase vrátila.. Říkala, že chce být se mnou a s naším synem a že mě má ráda.. Ona je docela nervozní a zlý typ ženy.. Když něco nejde po dobrém tak si to vybrečí a když ani to nepomůže tak začne řvát.. Šlo o to, že tento podvod a mnoho dalších probíhalo na diskotéce.. Tudíž od ní požaduji aby na diskotéky nechodila, ale ona pořád říká já chci se bavit a tancovat. Tak já na to, že budeme chodit spolu, ale ona, že to není ono, že chce s kamarádkami. Nevím co mám dělat? Stále jí nevěřím a vím jak to dopadne když tam půjde. Zaslechl jsem totiž rozhovor s kamarádkou jak jí říká, že měsíc půjde a že potom bude ten kluk natěšený a přileze.. Z tohoto důvodu jí tam nechci pustit, ale to ona neví, že to vím... Nechápu proč tam musí chodit když máme doma syna a máme být s ním... Co mám dělat? Vůbec si nechce o tom promluvit.. Pořád říká: Já chci!!! Buďto budeš akceptovat a nebo co s tím udělaš?

Odpověď: 2. 2. 2015, 21.14

Milý Filipe, Vskutku náročné – mít syna s nevyrovnanou ženou a jak sám o ní píšete: je to nervozní a zlý typ ženy. Podle toho, co píšete o jejích neurovnaných myšlenkách, nejsem si jistá tím, že vám nabízí laskavý partnerský vztah. Možná je pro ni život s Vámi pohodlný. Asi má jinou představu o partnerství než vy – možná takovou hippies . Nikomu nemůžeme dát kouli na nohu, být žalářníkem není důstojné, můžeme se pouze rozhodnout, zda takový vztah chceme. Přeji vše dobré.

Lidka píše: 28. 1. 2015, 20.11

Dobrý den, s manželem žiji třicet let, máme dvě dospělé děti, před třemi lety, po mé operaci jsem přestala manžela přitahovat a od té doby spolu nespíme. Nedávno jsem zjistila, že má poměr s jinou ženou. Manžel říkal, že mě má rád, nechce mě ztratit a poměr ukončil. Mám ho moc ráda a chtě bych s ním i spát, což se nám nedaří. Poraďte mi na co mám dělat.

Odpověď: 2. 2. 2015, 21.14

Milá Lidko, Bylo by dobré, kdyby toto téma chtěl řešit i manžel – zašel si i sám urovnat své myšlenky a pocity, dopřál si léčebnou meditaci (techniku KERP) na propojení srdce a myšlenek a pohlaví. Následovat může inspirace tantrickou láskou.

Lenka píše: 26. 1. 2015, 19.04

Dobry den,nevim co mam delat,mam 7mesicniho syna ,ktery porad place a vztekase.Nic ho nebavi a kdyz ho nejaka hracka zaujme tak to tak max.na dve minminuty,venuju se mu cely den takze doma nic nestiham jen kdyz nachvili spi.Jsem uz unavena a nestastna ze nevim jak ho zabavit.Poradte mi prosim jak na nej.dekuju

Odpověď: 2. 2. 2015, 21.13

Milá Lenko, Také ho můžete nechat vyplakat, vyvztekat a dělat si své. To, že pláče, neberte osobně. Vy si také musíte udělat své i si odpočinout. Bylo by dobré, aby vám s péčí někdo pomohl, vystřídal vás. Můžete zajít někam třeba na LSVJ. Držím palce.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1