Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

cipísek píše: 16. 2. 2015, 8.40

Dobrý den, obracím se se na Vás s prosbou. Dcera žije se mnou a k otci dochází jednou v týdnu na noc a jednou za tři týdny na víkend. Starší sestra si ji bere podle dohody, jelikož žije s otcem a je plnoletá. Mladší dcera která, žije se mnou velice těžce nesla rozvod. Otec má o 20 let mladší přítelky a roční dítě. Dcera Petra měla po rozvodu velké problémy s pomočováním, chováním ve škole. Časem se její chování ustálilo. Před nějakou dobou nastydla na močové cesty a problém se jí stále vrací. Je divné, že když s Petrou přijdu domů je po problému. Do školy se těší chodí tam ráda. Ale nyní mi řekla, že k tátovi nechce chodit v týdnu a o víkendech jen odpoledne na pár hodin, aby viděla malou nevlastní sestru. Bývalý mi vyhrožuje, že mně požene k soudu, když dceru nebudu posílat.

Odpověď: 24. 2. 2015, 6.48

MIlá cipísku, myslím, že jsme spolu již telefonovali a téma pořešili...

partnerské neshody ve výchovně píše: 16. 2. 2015, 8.23

Dobrý den, nevím, jak účinně řešit neshody s manželem ve výchově syna. Mame 2 syny, starší 4roky,mladší 2 měsíce. Manžel staršího syna fyzicky trestá zhruba od jeho roku. Ja s tím nesouhlasím, považuji to za neefektivni, ponižující a nesprávné. Syn je přirozeně spíš mírný, ale po trestu bývá agresivní. Bojím se, aby si pak zlost nevybijel na mladším bratrovi. Taky se bojim, aby mu neublizil, jedna v afektu a ma vrlkou silu. Taky mi vadí, ze manzel syna casto kritizuje, a to v jeho pritomnosti pred jinymi lidmi. Syn je pritom chytry, dobrosrdecny a dle meho nazoru i celkem hodny, sam se zabavi..ale moc si neveri, coz je mozna nasledek vychovy. Manzelovi jsem mnohokrat rekla, co mi vadi,vzdy se ale spis nastval a nebylo to k nicemu. Rika, ze jsem moc ochranitelska.

Odpověď: 24. 2. 2015, 6.46

Milá neznámá, rodič by neměl trestat v afektu, ani příliš kritika neprospívá. Najděte nějakou literaturu o výchově a čtěte ji s manželem. http://www.bux.cz/knihy/7080-muzi-jsou-z-marsu-zeny-z-venuse-a-deti-jsou-z-nebe.html a jiné z nakladatelství Portál. Držím palce.

Jara píše: 16. 2. 2015, 7.35

Dobrý den, potřebovala bych poradit jak se vypořádat s určitými pocity k mojí rodině - mamce a tátovi. Jsem ze tří sourozenců - starší sestra a dvojčata já a bratr. Od té doby, co máme děti já a moje ségra pociťuji od mých rodičů ještě více, že se starají zajímají jen o mojí starší sestru. Od malička jí hlídají dítě,všechny plány jsou podle ní, pořád jí v něčem podporují, jak v práci tak to že sportuje,zdá se mi, že i moje máma má k neteři vztah jak k dceři. Sestra totiž byla pořád sama, její přítel jezdil kamionem, pak se rozešli a pořád nějaké problémy. Ségra má největší zájem o práci a sport, dítě jak může dává našim. Naši jí nikdy nic neřeknou i když se jim, taky dost věcí nelíbí, ale na druhou stranu jí vlastně pořád za něco obdivují. Já žiji s manželem 18 let a u nás nemají, co řešit, my všechno zvládáme sami, naše děti mají v pohodě rodiče, tak že oni nepotřebují tolik péče a starání. Já jsem na rodičovské, tak nepotřebuji hlídat tak často. Tak to dle mne vnímají rodiče. Pořád mluví o tom jak ségra zvládla všechno sama, při tom ona měla celou dobu podporu od nich. Bylo by toho mnoho, co bych mohla napsat a co mi dost vnitřně ubližuje. Zjistila jsem, že vlastně od dětství jsem byla dítě, které vše zvládlo samo, sport, školu, vysokou, zaměstnání, bylo jsem to hodné dítě, co nikoho neotravuje. A to mi asi zůstalo doteď. Vše co jsem dokazála, bylo bráno automaticky. Vlastně jsem od rodičů nikdy neslyšela, že jsem dobrá, že jsem vystudovala, našla si skvělý práce,koupila byt a udělala při dvou dětech, je to takový nepoměr zájmu o mojí rodinu a o její rodinu...nevím jak se s tím vypořádat,myslím, že se to nikdy nezmění a mne to bude celý život vnitřně trápit...občas to mámě řeknu, ale jde vidět, že oni to tak vůbec nevidí..Co udělat, aby jsem se s tím dokázala vypořádat? Moc děkuji.

Odpověď: 24. 2. 2015, 6.38

Milá Jani, poděkujte rodičům za to, co jste od nich dostala: život, výchovu, péči. Neporovnávejte. Vezměte na vědomí, že rodiče jsou lidi a dělají a vidí věci po svém - dopřejte to všem zúčastněným. Změnte svůj program: "....a mne to bude celý život vnitřně trápit..." a uzdravte své zranění (můžete se objednat) . To, co vám chybí od rodičů si dejte sama. Přeji vše dobré.

denisa píše: 11. 2. 2015, 21.37

Adobry den, rada bych se zeptala, zda se da zzmenit chovani ditete, kdyz vzdoruje. Odmita cokoliv delat pod nnatlakem.synovi je 7let a chodi do druhe tridy. Moc mu nejde cestina. Ale doma se odmita ucit. S vypětím ho donutime psat ukoly. Kdyz neni po jeho, tak nam vyhrozuje, ze se odstehuje. Co stim? Dekuji

Odpověď: 14. 2. 2015, 10.10

Dovolte mu, aby se odstěhoval. :)

týna píše: 10. 2. 2015, 21.47

Dobrý den, je mi 17 let, a trápí mě deprese. Pořád jsem v depresích, mám strach, ale nevím z čeho, trpím nespavostí, rozčílím se nad maličkostma. Všímají si toho už i lidé v mém okolí a já nevím co s tím mám dělat. Zkoušela jsem už uklidňující, bylinky, čaje a podobné věci, ale nic nezabralo. Chtěla bych vědět, jestli by nebyly vhodné nějaké prášky, ale nejlépe bez nutnosti receptu. Děkuji

Odpověď: 14. 2. 2015, 10.09

Milá Týno, prášky jsou taky možnost. Mohou být dobrým pomocníkem, doporučuji však kombinovat s cestou osobního sebepoznání. http://www.prirodnilekarna.cz/eshop-l-tryptofan.html - volněprodejné antidepresivum na deprese, úzkost, strach, vnitřní neklid poruchy usínání a spánku, plytký spánek http://www.melamed.cz/novinky.asp Učte se o sobě a jak se sebou zacházet - hledejte knihy, semináře...

Barča píše: 10. 2. 2015, 19.10

Našla jsem si svého prvního kluka. Milovala jsem ho strašně moc. Znamenal pro mě neskutečně mnoho. Byli jsme spolu 9 měsíců. Jednou mi v hádce pretekli nervy a rozešla jsem se sním. Strašně jsem toho litovala ale nechtěla jsem couvnout aby viděl že mě nemá jistou. Zbalil se a odešel vypadalo to že mu nic neni. Po par minutách mi volal jestli to myslím vážně a jestli bych mu neodpustila. Byla jsem tvrdohlava a řekla že ne ze dal takhle nemůžu. Takhle se to opakovalo dalai tri dny. Donesl mi dokonce nádhernou kytici, brecel mi a i tak jsem nepolevila. Potom jsme si asi týden nepsali a nic probrecela jsem každou noc. Kazdy víkend byl vedle ve vesnici s holkama a mim byvalim nejlepší kamarádem. Pridavali na facebook fotky jeho s holkama a jak se usmívá a tak. Bylo mi to líto. Po tejdnu jsem se mu ozvala ale už nevím proč. Psal mi jestli se nechci sejít a tak. Občas jsme se sešli ale já to cely probrečela a on se smál. Když jsem se ho pak zeptala proč se venku furt tak smát tak mi řekl že mu semnou bylo krásně. Ale já furt čekala na něco jinýho a navíc jsme se ve zprávách furt hádali a ja se nechtěla vracet do rozhadanyho vztahu. Když jsme šli naposled ven pozval mě na večeři bylo to krasne ale řekla jsem mu ze furt nevím. V ten den opulnoci jsem jela ze školou do Europarku. Když jsem se vrátila mel na whatsappu fotku s holkou. Ten večer jsem se k němu chtěla vrátit ale po tomhle jsem nemohla. Pohadali jsme se a nemluvili jsme spolu. O par dni později me požádal jestli nechci s nim jeho bratrancem a nějakou holkou spát na byte. Nemohla jsem a napsala jsem mu ze nemůžu ze ho mam rada a ze vim ze bude naštvaný ale at se nezlobi ale vyjel na me a ublížil mi. Měsíc jsme spolu nemluvili a než jsem se nadala mel jinou a říkal mi ze ke mě uz nic necítí. Další měsíc na to mi napsal od te doby si píšeme. Uz je to tak 5 mesicu co mi zas mota hlavu i když je s ni. Líbá mě říká mi jak mě miluje ze mu chybim ze jsme budoucnost ze je mu semnou dobre, furt me obíma a tak dále. Nejhorší je ze když to rika a píše cítím ze nelze ,ale pak začne byt nepříjemný a jsem totálně v háji. A dokonce na me uz vyjela i jeho mlada ( např. neboj jeho narozeniny oslavime jak na baru tak v postely). Moje bejvala spoluzacka. Kazdy večer brecim beru do ruky ziletku a koukám na prášky a honí se mi hlavou ty nejčernější myšlenky. Je to strašná bolest mam strach že to nezvládnu. Poraďte mi prosím co mám dělat ?:/

Odpověď: 14. 2. 2015, 10.05

Milá Barčo, děkuji za psaní. Přála bych si, aby vaše svědectví četli i jiní a uviděli v tom tu destrukci vůči lásce, kterou jste činila. Přijměte to, že tady jste prostor lásky zničila - požehnejte mu a jděte do světa prožít hledání a nalézání lásky. V tuto chvíli přijměte svou bolest, nakreslete ji a spalte. Naučte se být sama zdrojem lásky. Čtěte knihy o lásce, které doporučuji https://rovena.info/knihy-o-lasce.html Sobě odpustte, není třeba se vinit, poděkujte za tu zkušenost, která vám ukázala, jak se nechovat - velmi cenná zkušenost. A vemte důstojně a statečně důsledky. Držím palce.

Luboš píše: 10. 2. 2015, 15.12

Dobrý den. Píšu Vám za svoji přítelkyni a bez jejího vědomí. Je rozvedená,3 dcery 7, 11 a 18 let, žije v rodinném domě se svojí matkou který vlastní napůl. Známe se necelý rok, její matka je od začátku proti našemu vztahu a využívá k tomu i děti o které se taky stará. Přítelkyně vlastně funguje jako zdroj příjmů a tím pádem je velmi vytížená, navíc se dostává do velkých finančních problémů které už nezvládá. Dostalo se to tak daleko, že ji její matka vyhodila z domu a hrozí jí sociálkou pokud nebude nosit víc peněz nebo pokud přijde exekuce. Moje partnerka je citlivá, bojí se své matky která jí vždy organizovala život a ztrácí vůli k životu. Zjistil jsem, že četla na netu diskuze a rady k sebevraždě. Už i obě starší dcery jsou proti ní, zřejmě na popud babičky která vyhrožovala už i mně. Tenkrát ode mne přítelkyně odešla aby mě ochránila ale vyhledal jsem ji. Stojím při ní a podporuji, snažíme se najít řešení. Chce odejít pracovat do zahraničí aby uživila rodinu ale bojím se že tím stejně o vše přijde. Sociální podpora navýšit nejde, splácí bohužel ještě úvěry spojené s komplikovaným bydlením. Nevím už na koho se obrátit, zdá se to jako neřešitelná situace. Za každou radu Vám předem děkuji.

Odpověď: 13. 2. 2015, 8.23

Milý Lubo, je dobré se ekonomiky neděsit, přestože je třeba ji vyřešit. Takže nejprve pořešit vyděšenost, strach a emoce s tím související, postavit se a najít řešení ekonomické - to nevím jak - je třeba v klidu projít možnosti s konkrétními údaji, které já nemám - nejlépe s kompetentním finančním poradcem (krotitelé dluhů) - slyšela jsem o konsolidaci dluhů, o osobním bankrotu... porozhlédnot se po sociálních dávkách, po zodpovědnosti otce, změnou bydlení... Je možné, že práce v zahraničí je řešení... Držím palce.

Eva píše: 10. 2. 2015, 8.12

Milá paní doktorko, mam ročního syna a nejspíš mám problém se svou závislosti na něm. Teď když o tom píšu, zdá se to nepodstatné, ale věřte mi, že občas to bývá hodně vyčerpávající. Mam problém když musím někam kam ho nemohu vzít s sebou a musí ho někdo jiný pohlídat. Dříve mi nevadila moje maminka, ale teď jsem dospělá do stádia kdy už i s ní mám problém. Když odejdu dobrou půl hodinu pláču a jsem ve stresu ať už jsem rychle zpět u svého syna. A nechat ho s mým partnerem je ještě víc nemyslitelné. Někdy se mi chce až úzkostí zvracet. Nesnáším návštěvy mých kamarádek protože naruší náš rituál dne ale nadruhou stranu si chci s nimi poklabosit. Možná bych měla uvažovat o návštěvě Vaší poradny, ale jak říkám... Mam problém nechat svého syna v péči jiných ač blízkých lidí

Odpověď: 13. 2. 2015, 8.13

Milá Evy, to je vskutku velmi podstatné - není to v pohodě ani pro vás, ani pro syna ano pro další lidi, protože děcko se rodí do společenství... Vyhledejte pomoc - doporučuji nejprve konzltaci, porovnání myšlenek a identifikaci emocí a následně léčebnou meditaci na uvolnění poutajících emocí a pout. Můžete se objednat. Přeji vše dobré.

hanča píše: 9. 2. 2015, 14.31

Dobrý den, nevím, co se se mnou děje. 40 let jsem pracovala s lidmi, před rokem jsem odešla do starobního důchodu. Mám spokojené manželství, dceru a syna a 2 krásná vnoučata. Vždy mne bavily ruční práce a zvelebování domova. Po 35 letech mi moje matka, která nežije s námi, vyčetla, jakého jsem jim přivedla zetě a to jen proto, že ji neposlouchá tak, jak ji poslouchal můj otec, který před 3 lety zemřel. Před vánocemi mi dokonce oznámila, že k nám na vánoční svátky nepůjde, protože musí k neteři. Každý den chodíme s manželem na procházky, buď sami, nebo s dceřiným pejskem či s vnoučaty. Už asi měsíc se necítím dobře. Spím dobře, i když se budím velmi brzo, třeba ve 4 hodiny a pak už jen polehávám a v půl sedmé vstávám. A už před tím vstáváním mi začne bušit srdce, začnu pociťovat takové vnitřní chvění a napětí, občas se i zapotím nebo mne přepadne zimnice. Také mi několikrát za den brní nohy, jako by mi do nich pouštěli elektrický proud. Žádné léky neužívám. Připadám si jako bych prodělávala nějaký absťák a hrozně mne tento stav vyčerpává a jsem už sama sobě protivná. Nic mne nebaví, chodím od ničeho k ničemu. Mohu tento stav překonat sama nebo je nutná návštěva psychologa? Děkuji za jakoukoli odpověď.

Odpověď: 13. 2. 2015, 8.09

MIlá Hanči, jsme si jisti tím, že příčina není v těle? Vyšetření od lékaře bych doporučovala. Pokud půjdeme cestou psychopéče, doporučovala bych https://rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html Vzhledem k tomu, že píšete o mamce, patrně to pro vás bylo důležité a "prostřelilo" to do vaší psychiky. Je možné, že v oblasti psyché by stálo za pozornost ještě něco - naučit se relaxaci a vnímání sebe sama zevnitř by mohlo být fajn.

Nela píše: 9. 2. 2015, 14.18

Dobrý den, potřebovala bych od Vás radu :) V poslední době zažívám nějaké špatné období.. Nic se mi nedaří. Studuji medicínu a měla jsem teď jednu z těžkých zkoušek ale nezvládla jsem ji. Ani napodruhé. Přitom jsem se na ni učila měsíc. Jiní se učili kratší dobu a zkoušku zvládli. Připadám si k ničemu a přijde mi, že i když se snažím, tak je má snaha k ničemu. Nevím jak to hodit za hlavu a jít dál. Nemám chuť ani dál studovat, nahrne se mi toho hodně a bojím se, že to nezvládnu. Měla by jste nějakou radu, jak to přijmout ? Vím že jsou na světě důležitější věci ale tohle se mi děje skoro pořád, i když se snažím více než ostatní stejně dopadnu nejhůře.

Odpověď: 13. 2. 2015, 8.02

Milá Nelo, dobré je brát události jako zkušenost a nehodnotit je negativně. V kterém jste ročníku? Proč jste šla na medicínu? S kým a proč se srovnáváte? Jak se cítíte sama v sobě? Měla byste chuť přijít na konzultaci?

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1