Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Vážený pisateli, tento týden již bylo položeno mnoho dotazů a není v mých silách odpovědět na více. Máte-li zájem, vyčkejte, poradna se otvírá vždy v neděli o půlnoci pro 10 dotazů. Pokud máte zájem o zodpovězení dotazu mimo poradnu on-line, zašlete dotaz na email: radana@rovena.info a 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010.

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Jiří Hofman, Ales, Ales, Lara, Karelfrantapepik, lucie, Iva Suchánková, mačička89, Stella, Adéla

Starší dotazy:

572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Doubravka píše: 7. 3. 2015, 20.03

Cesta k lásce?

Odpověď: 7. 3. 2015, 20.08

Chceš-li změnit svět, miluj muže; skutečně ho miluj. Vyber si toho, jehož duše jasně volá tvou; který tě vidí; který je dost statečný na to, aby se bál. Přijmi jeho ruku a veď ho jemně za krví svého srdce. Kde může ucítit tvé teplo a spočinout. a nechat svou tíhu shořet v tvých ohních. více: http://svetlojelaska.blog.cz/1304/chces-li-zmenit-svet-miluj-muze

Lucie píše: 5. 3. 2015, 17.43

Dobrý den,prosím Vás o radu.Můj manžel navštěvuje asi často erotické masérky,dříve jsem to dokázala akceptovat,zdálo se mi to lepší než milenka,ale jen do doby než si s jednou začal vztah,na který jsem přišla,ale v té době jsem nevěděla co dělá a manželovi jsem uvěřila že spolu nic neměli,ale ona asi když zjistila, že na něj čeká marně, mi vše o nich a jako co pracuje napsala.Od té doby nedokážu akceptovat návštěvy manžela v těchto podnicích,hrozně na ně žárlím,jsou mladé,hezké,neokoukané.Čím jim mohu já konkurovat,porodila jsem svému muži děti,a i když se o sebe přiměřeně starám,prostě stárnu a manžel mě v tom utvrzuje svým nezájmem o mě a naopak svými masérkami. Jsem neštastná,nevím jak dál,nechci ničit dětem rodinu,ale taky chci žít spokojený život a né se trápit.. manželovi připadám nervozní,ale jak můžu být klidná,když on se toho nechce kvůli mně vzdát..lze tohle akceptovat a brát to jako relax koníčka? nehledě na to kolik to stojí peněz a ty nám poslední dobou hodně schází... Děkuji

Odpověď: 5. 3. 2015, 19.10

Milá Lucie, pokud vám manžel nedává lásku tak je manželský hulvát. Problém není v masérkách, ale v tom, že vám nedává lásku, úctu... On o vás stojí, proto se nerozvádí a jen se baví... Doporučuji vám, abyste nalezla sebeúctu a sebelásku. Dopřejte si třeba tantra masáž pro začátek... mějte ráda své tělo... nafotte si hezké fotky... Nervozní kvůli tomu, že se nechce vzdát masérek? Spíše řekněte, že se necítíte být milována a vážena a tak nevíte, zda v manželství chcete zůstat. Držím palce.

zusa píše: 5. 3. 2015, 13.30

Dobrý den, Potřebovala bych radu ohledně bývalé kamarádky. Obě jsme se přestěhovali s rodina má do stejné vesnice. Máme děti ve stejném věku a tak jsme se začali bavit. Naše děti si hrávali společně a dokonce i manželé si sedli. Byla mezi nemá dennodeni komunikace a několikrát týdně i vzájemně návštěvy. Věděla jsem, ze je kamoska živel a taky docela drobná, ale brala jsem ji takovou jaká je. Vše bylo OK než jsem našla mého tatínka mrtvého a požádala jsem jestli by nepohlidala me děti dokud to nevyridim s lékařem atd.. Ochotně mi v tu chvíli pomohla, ale tři dny na to mi to vycetla, ze se prej cítí zneužita tím ze ty děti hlídala. Nastalo me toa taky jsem ji to tak řekla ale potřebovala jsem se srovnat s tím co se stalo tatinkovi. Tak jsem to víc netěšila, ale semínko nedůvěry bylo z me strany zaseto. Nastaly prázdniny a jeli jsme na dovolenou k mori s dalšími 4 rodinami mezi kterými byla i rodinná te kamosky. Tam nastal další problém v podobě toho, ze kamoska mela pocit, ze se ji malo věnují a bavim se moc s ostatními. Začala se tam chovat jako male dítě, kterému seberou hračku a tvořila se celou dovolenou jako bubák. Po dovolené jsme si zase sedli a vyrikali jsme si to,alespon jsem si to myslela když me kamoska objala a tvrdila, ze je vše OK. I když jsem od ni neslyšela nic jiného než ,ale já jsem chtěla, ale já jsem cekala na to a na ono. Ale po čase na me vlitla, za ji někdo řekl, ze já jsem říkala atd.. Už jsem z toho byla nervózní, protože to bylo porad dokola o řečech kdo co o kom povidla. Potřebovala jsem řešit dědictví a starat se nemocného syna a ne o drby. Tak jsem se na chvíli stáhla a řešila své veci. To ji natolik popudilo, ze obešla me kamosky a všem pověděl věci nad kterýma me rozum zůstává stát a všechny kamosky na me vlitli, ze co to o nich povidam. Tak jsem promluvila s tou dotyčnou s tím, ze toto už je moc a ze je po tom duvernem kamarádství. Chtěla jsem za tím udělat čáru jít dal. Jenže ta dotyčná to nechce vzít na vědomí. Pokaždé když se z někým bavim nebo jdu s někým na skleničku následuje bývalé kamosky návštěva a spoustu lzi o me nebo poslány dort od ni k narozkam tomu s kym jsem se davila. To vše by mi bylo jedno, ale poslední kapka byl ples kde byla cela vesnice, takže jsme se tam také setkali. Po plese jsem se dověděla, ze jsem se tam prej chovala jako děvka a ze se prej z manželem budeme rozvádět. Bývalá kamoska opět zapracovala. Ted už vim, ze jsem nezvolila dobrou kamarádku, ale nechci aby kvůli teto me chybě trpělo me manželství nebo snad me děti řešili drb, ze se budeme rozvádět. Máme s manželem pěkný vztah. Mluvit s ni o čemkoli nemá smysl, protože nechce přijmout můj náhled na věc. A její manžel ji v tom ještě podporuje. Mam pocit, ze se chova jako zhrzeny milenec. Chtěla bych radu jak to všechno ukončit a jít dal s tím, ze se pozdravime na ulici Jako slusni lidé a hotovo. Děkuji za radu. Zusa

Odpověď: 5. 3. 2015, 19.04

MIlá Zuzi, sama víte již, že mluvit nemá cenu... Pak nezbývá nic jiného, než sama svůj vztah k ní promeditovat a ji propustit... drby postupně utichnou.... drbům nenaslouchejte, drby vnímejte jako něco, co se vás netýká... Zázračnou radu nemám (žalovat za pomluvu? ) Přeji vše dobré

Eva píše: 5. 3. 2015, 12.15

Dobrý den,mám prosbu mám rok a sedm měsíců holčičku,nedávno jsme to z partnerem rosekly,našel si jinou pani. Stále bydlíme v jedné domácnosti,čekám na byt, cca 2měsíce,jen o ves víš. Ale ted mi ji chce na víkend odvezt do Prahy za ní, nejni moc zvyklá být mimo domov,může mít z té cesty a celkového výletu trauma? Děkuji za odpověd,přeji krásný a poklidný den. Eva Drsová

Odpověď: 5. 3. 2015, 18.49

MIlá Evi, pro začátek bych doporučila spíše na jeden den, alespon 1x či 2x po dni. Pokud to už je domluvené jinak, nebojte, bude tam mít tatínka... zvládne to. Přeji vše dobré.

Tomáš píše: 4. 3. 2015, 17.18

Dobrý den, poslední dobou řeším problémy s psychikou. Asi před měsícem jsem se zamyslel nad otázkou, jaký je můj smysl života, proč tady vlastně jsme, jak to celé funguje apod. Poté následoval takový divný pocit, skoro až šok. Řekl bych, že to bylo způsobeno vnímáním jiné reality, někde jsem četl: "pohledem z vyšší perspektivy". Následujicí den jsem cestoval a nějak jsem si na to vzpomněl. Opět následoval šok a ještě k tomu pocit, že jsem se už snad úplně zbláznil, takže stavy úzkosti a paniky. Už asi měsíc to řeším a nemůžu na to zapomenout, neustále se v tom "hrabu". Někdy je to dobré - většinou, když si to nějak vysvětlím, ale když je například špatná nálada, je to se mnou špatné, jsem úplně v jiné realitě. Mám v hlavě strašný zmatek a už mi snad nepřijde normální normální život. Co jsem ještě četl někde na internetu, je to označováno existenciální krizí. Nevím, co s tím mám dělat, přestal jsem mít úplně chuť k životu. Ještě bych rád doplnil, někdo má např. myšlení na sebevraždu, což se u mě rozhodně neprojevilo. Tak rád bych žil normální život, ale nevím, jakým směrem mám jít. Když jsem to říkal rodiči, nanašel, proto pochopení a místo nějakého politování, jsem dostal vynadáno, že se mám vzpamatovat. Takže na nějakou návštěvu psychologie či psychoterapeuta můžu zapomenout. Poradíte, co mám nyní dělat a jak dlouho může toto "hnusné období" trvat? Děkuji moc za odpověď. Tomáš - 15 let.

Odpověď: 5. 3. 2015, 18.45

Milý Tome, jedna věc je smysl života - řešte dál, hledejte a nacházejte... moudré knihy, co vás zajímá... panika ? čeho se bojím? co mne děsí? co nechci přijmout? - vhodné klidně na osobní návštěvu. Rozebrat "šok"/prožitek - konkrétně... Škoda, že rodiče to nechápou, třeba když byste si našel někoho konkrétního a řekl rodičům, že byste si s ním rád promluvil, přijali by to... prostě vás zajímá psychika, a to je o.k. - nejste blázen, jen zvídavý ;) Kniha: Moc přítomného okamžiku. Přeji vše dobré.

klarak píše: 4. 3. 2015, 12.50

Pěkný den Letos mi bude 33 a problém, který mne trápí je červenání. Už na základní škole jsem měla problémy vystupovat před třídou a mluvení na veřejnosti jsem se vyhýbala co to šlo. Na vysoké škole jsem prezentace řešila tak, že jsem se danou věc učila nazpaměť třeba týden a pak ji s velkýma nervama ( "spocená až na prdeli" ) odvyprávěla. Nyní jsem již tři roky na mateřské a rudnu snad při jakémkoli kontaktu ( například když platím v restauraci ....potkám nečekaně někoho koho znám a musím s nim prohodit pár vět-to je vždy trapas ). Strašně mě to červenání obtěžuje a strašně se za to stydím!

Odpověď: 5. 3. 2015, 18.38

Milá Klarko, bude to znít paradoxně, ale je to dobrá cesta, mějte své rudnutí ráda... přijměte ho, že k vám patří. Můžete se stavit na www.https://rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html - a zapracujeme na stresu z prezentace. Přeji vše dobré.

nicky píše: 3. 3. 2015, 15.39

Děkuji moc za odpověď jsem objednana k psychologovy myslíte že je ZO dobra cesta? Ještě sem chtěla dodat že v byte kterém bydlíme je 2+1 a jsme tu sami dva dříve když jsem bydlela s rodiči tak jsme měly stejne velký byt a bylo nás tam 5. A ted par měsíců se v našem byte s přítelem necítím VŠE mi vadi i když hraje televize všeho se jakoby bojim nevím jak to popsat strasne se tim trápím mysli si ze jsem blázen...

Odpověď: 5. 3. 2015, 19.11

určitě tím nic nezkazíte, najděte si info, čtěte a pracujte na sobě.

Champion píše: 3. 3. 2015, 9.08

Dobrý den, ráda bych zdůraznila, že mi je 17. let a studuji na velmi dobré škole. Mám milující rodinu, přítele, miluji sport, hudbu i školu. Co nezdůrazňuji, jsou přátelé. Nejde o to, že bych žádné nikdy neměla a nebyla oblíbená. Ale v poslední době, když řeknu svůj názor na určitou věc, tak jsem zadupána hluboko do země a byly na mne vytaženy věci z minulosti, např. že jsem jednou někomu dala facku. Do teď nemohu rozdýchat co jsem se vše dozvěděla na svou osobnost, ale co je horší, že se to dozvídám přes třetí osobu a nikdo se mne nezastane... Dále mne také poznamenalo to, že se mi jediná kamarádka z dětství málem předávkovala prášky a já u toho, když ji bylo nejhůř a omdlévala... Proto jsem se vzdala přátel a na jednu stranu chci být sama. Na druhou stranu mne to velmi mrzí, protože si všichni myslí, že jsem jenom naštvaná a namyšlená. Chci se plno věnovat sportu, opustila jsem v únoru tým amerického fotbalu, který mi dal také zabrat,hlavně ostatní hráčky, začala jsem hrát něco jiného, co mne baví a i jde bych řekla, ale ačkoliv se vyrovnám svými schopnosti svým vrstevníkům ve sportu, jsem jednou tak širší než oni, a asi i proto jsem tak zakomplexovaná. Nepociťuji poslední dobou žádnou radost, žádné emoce.. Prošla jsem nedávno nemocí, která mne vyřadila ze sportu a začleňování zpět je víc než těžké. Nemám žádnou podporu v přátelích. Já tu pro ně vždy byla, ale oni najednou když mě je nejhůř, tady prostě nejsou...

Odpověď: 3. 3. 2015, 14.35

Milá CH., ano, sami pro sebe jsme nejbližším člověkem. Některé období se může stát, že jsme sami. A jak sama píšete, jste plna vnitřních rozporů, Být či nebýt sama? jsem či nejsem méněcenná? a tuším další bolesti. Asi by stálo za to, najít si psycholožku, se kterou si budete rovnat myšlenky a tvořit pro sebe záměr, kroky ke změně. Užitečná je i léčebná meditace, která může uvolnit negativní emoce z minulosti, které svazují. Držím palce.

Nicky píše: 3. 3. 2015, 7.47

Dobrý den, zacla jsem ted bojovat z velmi osklivymi stavy. Kde bych zacla asi tehdy v mladí jsem zkusila kouřit marihuanu mela jsem schízu a velmi úzky stavy jelikož to bylo po opici nějak jsem to vypustila a neresila. Odstěhovala jsem se od rodičů bydlim sama s pritelem...chodíme často vikendove popijet a kourime oba. Od doby co bydlim sama bez rodicu mam tento stav po čtvrté predtim jsem hodne uzivala ibalgin ale ten sem uz vyradila znama mi rekla ze kdyz prijdeme domu opily a vezmeme si dva ibalginy bude nam rano dobre tak sem takhle delala pokazde. Budu se snazit popsat nejak me stavy: bojim se vnitrne vadi mi tv a ta mi zacla vadit i nejak normalne potom sem se bala promluvit bala sem se kohokoliv kdo na me mluvit,mam sevreny řitni otvor,drbu se a proste se strasne bojim je mi hrozne nejradeji bych umrela v tu chvily..jsou to pocity ktere jen tak asi nepopisu a je to pokazde po alkoholu je to den potom a jeste dalsi den trosku..take si veci strasne pripoustit a vsugeruji ale neumim jinak v danou chvily fungovat nez si to jeste vic vsugerovat..je mi z toho vazne strasne..nevite co to muze byt cim to muze byt?Jste zlata dekuji za kazdou radu preji krasny zbytek dne!

Odpověď: 3. 3. 2015, 14.27

Milá Nicky, nepijte. Najděte si, jak se pracuje se strachem - různé způsoby. Také můžete najít, jak se léčí OCD (pro vás ta část o vtíravých myšlenkách), úzkostná porucha. Naučit se konstruktivně myslet, je důležité. Čtěte knihu Miluj svůj život. Přeji vše dobré.

Petra* píše: 2. 3. 2015, 20.14

Dobrý den, potřebuji poradit, jelikož si už nevím rady. Můj otec brával antidepresiva, přesně nevím z jakého důvodu (většinou vyhrožoval, že skočí pod vlak) a matka zase často přemýšlí, co je po smrti. Říká se to těžko, ale u mě se začaly asi tak před třemi roky projevovat deprese. Nejspíše to souvisí s pubertou, jelikož je mi 15let..také se ale bojím, že jsem to nějak zdědila, ale už mě to věřte nebo ne štve. Dřív jsem rozchody s kluky brala strašně těžce, zašlo to až k sebepoškozování, které jsem postupně odbourala, ale pořád o tom musím přemýšlet, když se s někým pohádám a tak. Před pár měsíci se mi rozvedli rodiče. Jinak se mi poslední dobou strašně mění nálady, dokonce mám i třeba bezdůvodné deprese a myslím na smrt a taky na to, že bych chtěla být se svým zesnulým dědou. Už fakt nevím co s tím, když se mi stane něco zlého deprese se vrací.

Odpověď: 3. 3. 2015, 14.20

Milá Petro, přečtěte si odpověd pod vámi - inspirace tam je pro Vás. Antidepresiva vás mohou podpořit. Držím palce.

Starší dotazy:

572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1