Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Katka píše: 25. 8. 2008, 17.08

Manžel mi byl před 8 měsíci nevěrný. Naše manželství procházelo silnou krizí, on si údajně chtěl založit nový vážný vztah. Známost po "provalení" ukončil. Doteď se ovšem střídají jeho stavy - je milý a jakoby chtěl vše napravit a nebo - je zlý, řekne mi, že o mě už nestojí, že ho už nebaví se snažit, že jsme na to dlouho kašlali a nemá to cenu. Je to jak na houpačce, chtěla bych, aby zůstal, máme 2 syny, které nechci ranit, poslední dobou ale už strácím sílu na to, abych čekala "co zas bude, jak to teda je". Nechce o tom navíc vůbec mluvit. Nerozumím tomu a jsem už dost ubitá. Díky Katka

Odpověď: 26. 8. 2008, 19.44

Milá Katko, myslím si, že byste si měla dopřát více než internetovou odpověď. Obecně mohu říci, že je dobře, že jste mu řekla, že o něj stojíte a chováte se k němu spolupracujícím způsobem. Dále přeneste pozornost od vztahu k sobě a získejte vnitřní klid pozorovatele. Samozřejmě považuji za vhodné nabídnout návštěvu rodinného terapeuta.

Dodo píše: 25. 8. 2008, 13.26

Dobrý den. Prosím o radu. Třetím rokem se scházím s vdanou ženou. Je vdaná 10 let. Má děti. Od manžela nechce odejít i s ohledem právě na děti. Dle jejího vyjádření měla již před tím než jsme se seznámili problémy s fobií – strach z dotyků. Po té co jsme se seznámili tyto problémy ustoupily. Bohužel dočasně. Uběhly 3 roky našeho tajného vztahu a problémy s fobii se opět začínají vynořovat. Manžel o této fobii neví. Má strach mu o tomto problému říci i z důvodu podezření nebo prozrazení , že někoho má. Navrhoval jsem návštěvu u odborníka , ale z důvodu , že její manžel je lékař má strach z prozrazení našeho vztahu , i se zřetelem na kolegialitu mezi lékaři. Co má dělat.

Odpověď: 26. 8. 2008, 19.38

ona je jedinou vaší láskou? věřím, že ona se rozhodne pro sebe nejlépe a není třeba mých slov v té věci.(možná má svůj problém ráda, proto ho neřeší)

Milan píše: 25. 8. 2008, 10.51

Dobrý den.Je mi 35let a jsem 9let rozvedený.V současné době mám přítelkyni,kterou miluji.Můj problém spočívá vtom,že pokud si povídáme a dojdeme k sexuálním otázkám,tak se ve mě vytvoří nějaký blok a nejsem schopen přímé odpovědi.Můžete mi poradit v čem je problém?Nechci ji ztratit.Děkuji

Odpověď: 26. 8. 2008, 19.35

Milý Milane, mohu mít o vašem bloku různé fantazie, ale váš problém to neřeší. Ráda se s vámi sejdu a na odstranění problému zapracuji. Pro začátek můžete pozorovat, v které části těla blok "sídlí", kde se ten pocit nachází....

blabla123 píše: 25. 8. 2008, 10.43

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o pomoc. Je mi 15 let. Častokrát sama sobě nerozumím proč se neumím udržet ve své kůži prostě když se objeví někdo třeba s kamošů nebo prostě někdo (kromě rodiny), stává se mi, že se začnu chovat jinak než bych se chovala doma. Potom si říkám, že se přetvařuji a mé sebevědomí jde dolů. ale já se prostě neumím dát do své pohody a chtěla bych se to nějak naučit...chtěla bych si uvědomovat přemýšlet nad vším tak jako když sem doma v pohodě...taky se mi zdá že si ve společnosti neumím vytvořit vlastní názor, najednou jako bych byla v mlze a nic mě nenapadalo co mám na to říct. Mám pocit, že si neumím situace uvědomovat a to vede k tomu, že si je potom nevybavuju jak to vlastně bylo, protože nad tím nepřemýšlím...Jsem z toho všeho zmatená. K tomu teď budu nastupovat na novou školu a nikoho tam neznám takže se bojím, že se tam budu chovat nesmyslně...možná je to tím věkem, že to takhle všechno cítím, ale možná ne a tak bych chtěla požádat o pomoc, předem moc děkuju.

Odpověď: 26. 8. 2008, 19.15

Bylo by dobré, kdyby jsi našla pro sebe vhodného člověka, se kterým si budeš rovnat myšlenky, můžeš si také psát "deník", do kterého si budeš urovnávat a třídit myšlenky. Přeji dodrý start v nové škole

TOM píše: 25. 8. 2008, 8.19

dobrý den je mi 15 let a mám jeden problém asi před třemi měsíci jsem viděl v televizy jeden záhadný dokument a od té doby na to pořád myslím a bojím se že že je něco takového možné ,najednou mně nic nebaví a pořád se tím zabývám a nevím jak se zbavit těch myšlenek prosím poradˇte mi DĚKUJI Tom

Odpověď: 25. 8. 2008, 10.10

I když ti mohu odpovědět obecně ohledně nutkavých myšlenek, nemyslím, že ti to ppmůže - docela by se hodilo napsat, o čem dokument záhadný byl... (třeba i na mejl)

Laura píše: 25. 8. 2008, 6.40

Dobrý den. Je mi 25 let a mám 10 let přítele.Před dvěma roky jsme koupili starší dům,který postupně rekonstruujeme.Spolu jsme žili 5 let u mých rodičů a nyní rok v našem domě.Ze začátku našeho vztahu jsme měli jeden rozchod z jeho strany a kratší pauzu ze strany mé, takže naše sexuální zkušenosti nejsou pouze vzájemné.Nevěra pro mě byla vždycky tabu, jelikož jsem z rodiny,kde otec mamku podvádí snad celý život.Ale najednou se to stalo i mě.Strašně sem se tomu bránila.Ale nakonec jsem podlehla kolegovi z práce,který byl před tím i mým kamarádem.Asi mě zlákalo znova cítit bušení srdce,pocit sevřenýho žaludku a to podivné šimrání....Oba jsme na tom byli stejně.Oba dlouhodobě zadaní a on ještě s malým dítětem.Po dvou měsících našeho románku jsem to skončila.Neunesla jsem pocit výčitek,lhaní atd.A taky jsem si uvědomila, že mužskýho o kterýho vážně stojím mám doma.Teď mě ale trápí několik věcí:Ukončením románku jsem přišla o člověka, který byl i můj přítel, s kterým se mi skvěle povídalo o čemkoliv.Nemůžu se zbavit úzkosti, smutku a vnitřní samoty.Všude čtu, že zamilovanost zmizí, ale u mě se to nedaří.Ale láska to nebyla, tím jsem si jistá.strašně mi něco chybí a nevím jestli je to on, nebo možná trošku adrenalin, který jsme vzhledem k našemu vztahu prožívali.............Pořád se mi chce brečet a nedokážu myslet na nic jiného. Zároveň mě trápí výčitky svědomí vzhledem k mému příteli.Je to skvělej chlap(má nějaké chyby,ale to samozrejmě každý)Miluju ho, líbí se mi jeho priority,postoj a přístup k životu a životním hodnotám a strašně mě mrzí, co jsem mu provedla.(On o tom neví). A možná tím, že jsem ztrarila důvěru v sama sebe, začínám trošku pochybovat i o našem vztahu.Nebo se spíš víc zamýšlím nad věcmi,které mi spousta lidí říkala(že neni normální být s jedním člověkem od 15 let atd.)Do teď jsem si to nemyslela, ale teď nevím.I když nevidím důvod proč ne.Snad jenom, když jsem se už jednou nechala zlákat,tak aby to nebylo znova a nebo z druhé strany. Co si o tom myslíte? Děkuji

Odpověď: 26. 8. 2008, 19.10

Milá Lauro, více než myšlení, lidské chování v průměru ovládají různá hnutí pudů, emocí... (proto nevidím jako důležité psát, co si o tom myslím:)) vidím, že patříte k těm, kteří se snaží v těch hnutích nějak orientovat. Ráda se s vámi sejdu. Můžete také věnovat pozornost http://www.konstelace.info/ Přeji vše dobré.

kitekat píše: 25. 8. 2008, 3.26

Dobrý den,jsem 5 let vdaná a bydlíme v domku s rodiči manžela,ale problém je v tom,že bydlíme společně i s jeho babičkou,o víkendech ji navštěvují synové,kteří občas přijdou opilí,čekáme druhé dítě,a nevím jak tyto situace zvládat,mám nervy a strach,aby něco neprovedli,máme společ.koupelnu i záchod,v noci nás ruší jak chodí, a pak jsme s manželem celou noc vzhůru,jsme na nervy.Chtěla bych se vrátit k našim a bydlet u ních a udělat si bydlení u nich,manžel má strach o finanční stránky,kolik to bude stát,a tak,ale mě je to jedno,chci žít v klidu se svými dětmi a manželem,copak chci toho moc?prosím o pomoc,co mám dělat?děkuji

Odpověď: 25. 8. 2008, 10.20

Milá K., samozřejmě, že to, že chcete žít v klidu se svými dětmi a manželem, je v pořádku. Asi byste si potřebovali společně s manželem urovnat myšlenky, napsat různé varianty, jejich klady a zápory - poctivě a zvážit, kterou varientu společně vyberete - můžete požádat odborníka, aby vám s tím pomohl, abyste nezapomněli na některé důležité plusy či negativa - do kterých patří i vnitřní prožívání. Pak se pro jednu variantu rozhodnout a tu přijmout za svou. Tu spolupráci s odborníkem opravdu doporučuji, protože ten proces rozhodovací není jednoduchý, jak vypadá. (a pozor - svým postojem - je mi to jedno mmj. - říkáte, je mi jedno, jak se manžel bude cítit, protože on přejímá zodpovědnost v tuto chvíli za ekonomické zajištění rodiny - ...můžete mu říci, že vám bude stačit skýva chleba na den a třeba se mu uleví...)

hanka píše: 20. 8. 2008, 20.29

Dobrý den, je mi 23 let a momentálně mám v mém životě takový >> zmatek,že si stím nevím sama rady.Chodila jsem s přítelem 3 roky, >> z mé strany to byla laská tak veliká, že jsem úplně přehlížela >> život okolo mne.Od své vlastní rodiny jsem se úplně vzdálila a >> šla si za svým -mít spolu byt,oba práci, která nas baví a >> společný život.Jelikož byl hodně žárlivý a to co prováděl on >> automaticky jsem musela provádět já taky ikdyž to nebyla >> pravda.Několikrát jsem se nevyhla i fyzickému násilí, ale pořád >> jsem doufala, že se změní.Vzdala jsem se i vyšší školy a to, co >> jsem dělala jsem dělala jen pro něj.Bohůžel život se mi obrátil v >> okamžiku, kdy jsme se pohádali on měl předat jisté peníze klukovi >> od, kterého koupil auto, ale to se tak nestalo adal se na >> trestnou činnost a po několika dnech ho také zatkli.Mě teď >> zůstaly jen po něm dluhy,protože půjčku jsem si vzala já,ze které >> nic nemam.Nedokážu myslet na jiné věci,jelikož bydlím stále u >> rodičů v rodinném domku, kde jsme také spolu žili i my >> dva.Udělal zde mnoho práce.a já se tak nemůžů vůbec odpoutat od >> toho co bylo.Nejde mi navozovat nové vztahy prože mám takový >> vnitřní strach pořad.Ztratila jsem hrdost sebe v samu a nedůvěru >> k lidem.Mám pocit, že chce každý ze mě udělat jen blbce.Připadám >> si jak ptáček, kterého vypustili z klece a on tápa kam >> letět.neveří si a je zmatený. Prosím poraďte mi,jak dál.předem >> děkuji a budu se těšit na brzkou odpověď >> Hanka

Odpověď: 24. 8. 2008, 19.22

Milá Hanko, chápu, že tato zkušenost zabolela. Ale doporučuji načerpat z ní zkušenost např. tu, že není dobré podceňovat varovné signály u potenciálního partnera, že není dobré přejímat zodpovědnost za věci, které jednoznačně náleží do království partnera (např.jeho dluhy). Doporučuji vám z této zkušenosti spíše vyvodit poučení, že od partnera očekáváte serioznost, poctivost a zodpovědnost... Je třeba nechat minulost minulostí (ne se stát paranoidní a zhrzenou, zapšklou ženou) a vnímat vstřícně přítomnost a důvěřovat sobě, že budoucnost si zařídíte příjemnou... přeji vše dobré

žabka píše: 19. 8. 2008, 23.01

Dobrý den,přečetla jsem si už spoustu vašich odpovědí lidem,kteří vás o to v nouzi požádali a některé Vaše rady mě hodně oslovily,proto bych Vám taky chtěla trochu naznačit svou situaci a poprosit Vás o malou radu,jak naložit se svým životem. Je mi 24let a už delší dobu pocituji životní prázdnotu a nevím jak dál.Připadám si na světě zbytečná a již několikrát jsem chtěla ze světa odejít,ale bohužel jen v myšlenkách,protože k činu mi chybí odvaha a svírá mě velký strach,ze všeho kolem.Jsem naprosto neprůbojná a nechám si od každýho všechno líbit,než abych vyjádřila svůj názor a naplno se ozvala.Jsem hodně uzavřená a mluvit před více lidmi se odvážím jen výjimečně.Už ve škole jsem se nikdy nedokázala zapojit do hromadného povídání si s kamarádkami a byla jsem proto označována za divnou málomluvku,která se ostatních straní,ale já prostě jen neměla odvahu přidat se do hovoru a být jako ostatní.Připadám si jako na jiné planetě,kde pro mě není místo a na kterou jsem se narodila omylem. Rodičovské lásky jsem si mnoho neužila,ve 13-ti jsem přišla o maminku,3 roky předtím o tatínka a pak už to šlo jen z kopce.2 roky jsem bydlela u příbuzných,kde jsem však cítila,že opravdovou lásku a podporu dávají jen svým dětem a navíc mě od té doby začal sexuálně zneužívat můj strýc,který si se mnou pod hrozbou výhrůžek,abych nic nevyzradila,dělal co chtěl a já to mohla jen přetrpět.Po 2 letech sexuálních nátlaků jsem začala utíkat z domova,svěřit se nebylo komu,až mě umístili do mé plnoletosti do dětského domova.Když jsem se v plnoletosti vrátila kvůli své sestře k příbuzným a po pár týdnech zpozorovala,že ji často bijí a ona mi řekla,že to na ní strýc taky začíná zkoušet,opět jsem zbaběle utekla a po pár dnech bezradného toulání se jsem vše vypověděla na policii a pomohla jí od nich odejít.Sestru si adoptovala rodina její dobré kamarádky,která jí pomohla na vše zapomenout a dnes může v klidu studovat vysokou školu. Mě ovšem nyní provází situace,kdy mě už 3 roky citově a částečně i intimně ničí můj 88-letý dědeček.Je to člověk,od kterého mě jeho chování nejvíc zaskočilo a nikdo by to do něj neřekl,pracoval jako ředitel a byl to vážená osobnost.Ve svých 20-ti jsem měla měsíc přítele,od kterého jsem odešla kvůli jeho velké touze po každodenním milování,které jsem podstupovala jen z důvodu udělat mu radost a ne z lásky-to ve mě zanechaly nátlaky od mého strýce,nedokážu dát a přijímat lásku.Ovšem po tomto vztahu mě začal osahávat právě můj dědeček a předhazuje mi,že on toho pro mě udělal v životě nejvíc a proto bych ho měla milovat.Jsem z toho zoufalá,vysvětlovala jsem mu několikrát,že láska mezi námi není možná,ale to on si nenechá vymluvit a dál mi ničí život svými výčitky a kázáním o tom,že bych ho měla milovat.Musím se o něj v jeho věku starat,když jsem bydlela nějaký čas v podnájmu,tak za mnou kažký den běhal a přemlouval mě i okolí,at se vrátím a vyhrožoval,že jinak skočí pod vlak.Nyní mě už víc jak 3roky vydírá a já,abych neměla na svědomí jeho život,si nechám vše líbit-ale dlouho to už asi nezvládnu. Mé vyhlídky na budoucnost nejsou vůbec optimistické-mužům nedokážu věřit a mám z nich strach,ve společnosti nemohu najít své místo a najít sama sebe. Děkuji za přečtení,za Váš čas a případnou radu.

Odpověď: 24. 8. 2008, 19.15

Milá Žabko, opravdu neveselé čtení, je opravdu třeba v sobě nalézt i nadále hodně životní síly a lásky, která vám dá sílu jít životem... přeju vám, abyste i našla sílu, odvahu, nalézt si člověka, se kterým budete pravidelně spolupracovat a budete nalézat řešení pro svůj život. Nevidím řešení v jedné radě, ale ve vašem postupném urovnávání myšlenek, citů, pocitů, bolestí... Věřím, že zvítězí láska k životu, který vám byl s důvěrou dán. Doposud jste prokázala, že jste šikovná, milá dívka-žena. Přeji, abyste v sobě krásné ženství i nadále rozvíjela, i když vím, že to v tuto chvíli je náročné... Jste-li z okolí, ráda se s vámi sejdu.

Mcblo píše: 19. 8. 2008, 19.37

Dobrý den, mám takový problém a nevím s kým ho řešit :( .............

Odpověď: 24. 8. 2008, 19.02

váš dotaz opravdu nepatří na tyto stránky, a není-li vtipem, obraťte se na http://sexuologicka-poradna.ic.cz/

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1