Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Dáša píše: 9. 4. 2015, 20.24

dobrý den, naše dcera, 17měsíců se pořád vzteká. Názory jsou různé, co dělat. Co si o tom myslíte?

Odpověď: 12. 4. 2015, 18.09

Hezký večer Dášo, sympatický článek http://www.maminka.cz/clanek/7-zpusobu-jak-zastavit-detsky-zachvat-vzteku-za-5-vterin

Zdenka píše: 6. 4. 2015, 13.04

Syn má 18 a z první školy odešel po dohodě sám. Teď jej vyhodili, protože prodával marihuanu. Je v podmínce, protože na předchozí škole ukradl mobil. Sice se našel, uhradili jsme novou SIMku, ale už to řešila policie. Teď případ s marihuanou bude zřejmě taky řešit policie, takže možná bude sedět na tvrdo. Ukradl i nějaké peníze po rodině a nic si z toho nedělá. Nevím co dál, kam se obrátit, jestli je nějaká cesta zpět. Děkuji

Odpověď: 9. 4. 2015, 20.22

Milá Zdenko, záleží na synovi, zda uchopí svůj život konstruktivně a zodpovědně nebo bude žít život zkratkovitě. Bohužel vy můžete jeho cestu jen pozorovat a držet zdravý odstup - nežehlete za něj problémy, podporu dávejte spíše symbolickou ne zachranující a řešící, zůstante s ním pokud možno v neutrální komunikaci a kontaktu. Dejte mu pocítit, že je to jen na něm, kam svůj život dovede. Ohledně individuálních kroků můžete někde konzultovat osobně (třeba i se mnou), bylo by třeba seznámit se s celkovou situací podrobněji. Přeji vše dobré.

Marta píše: 2. 4. 2015, 8.01

Dobrý den, v roce 2013 jsme přišla manželovi na nevěru, po hádkách apod. jsme se rozhodli pokračovat, protože manžel mi tvrdil, že se to stalo jenom 2x a že ho to moc mrzí, brzy na to jsme měli opět krizi a manžel se odstěhoval, na 2 dny, opět se vrátil, bylo to 22.12.2013 a prožili jsme nádherný rok 2014, nejhezčí za celé 20 leté manželství. Letos jsem bohužel přišla, na to, jaká ta nevěra bylo. Trvala přes 4 roky, zjistila jsem veškeré podrobnosti, intimnosti i to, že milenka nebyla 1 ale 2 (přesto si myslím, že jich stejně bylo víc). Od té doby jsem naprosto vyřízená, agresivní, nesoustředěná, smutná atd. Od té doby co to vím nemyslím na nic jiného, jen na to, jak oni...., zároveň mu to vyčítám, křičím apod. Nevím, zda mám s manželem zůstat nebo ne, nevím co mám sama se sebou dělat, nervy na pochodu. Jsem v koncích. Můžete mi poradit, co dělat. Moc děkuji

Odpověď: 5. 4. 2015, 10.18

Milá Marti, zvu vás na schůzku.

Doora píše: 1. 4. 2015, 21.40

Dobrý den, asi jsem jedna z mnoha, která chce řešit své psychické problémy, které se vyskytly, když jsem chtěla řešit manželovu dlouhodoubou nevěru. Byla jsem rozhodnuta manželství ukočit,ale zůstala jsem s mužem pod podmínkou, že již jeho milenka nevkročí do našeho bytu, kde se scházeli a ukončí rázně jejich vztah. Pak však začaly mé ranní psychické problémy (stavy), kdy jsem zjistila, že i když mě manžel tvrdil, že to rázně ukončil a je konec, tak se scházeli u nás v bytě dál a já byla v depresích, že jsem nedokázala ovlinit to, aby náš byt nebyl jejich útočištěm. Začala jsem se velmi nepříjemně cítit v mém soukromí, když vím, že tam druhá "hospodařila" a uživala mé věci. Pak, když mě po půl roce přiznal, že jsem na skoro všechny jejich tajné schůzku přišla(vždy vše popřel), tak mi manžel vysvětlil, že chtěl vést milenecký vztah do útlumu a tak to nešlo ze dne na den. Ranní depresivní stavy však nezmizely....jen se někdy zmírnily. To bylo přesně před rokem.)unor-červen) Nyní po dohodě jsme s manželem, který prý potřebuje venkovní sexuální impulsy, jsme se dohodli přizvat nějakou ženu na sex ve třech. Já měla dvě podmínky a to, že první schůzka bude mimo naše soukromí, ke kterému jsem si hledala cestu a pak, že u všeho budeme společně. Manžel mi řekl, že se jedna žena ozvala, ale jelikož nemohla v jiný termín než pátek, tak na mě nepočkal a pozval ji k nám do bytu, kde již nějaké sexuální praktiky na ni zkoušel. O tuto schůzce mě informoval v sobotu, když jsem se vrátila od rodičů s tím, že mě nic nechtěl zatajit a vše mi pověděl co se dělo a ukázal jejich korenspondenci, která probíhala před schůzkou. Já to brala jako fakt bez emocí, ale v neděli ráno ve tři hodiny jsem se probudila s přesně stejnými pocity, že mi bylo narušemé mé soukromí jako loni a nyní mě bolest na srdci úplně paralizuje a nemohu se pořádně nadechnout a beru si volno z práce. Manžel říkal, že má s psychology špatnou zkušenost, protože by mě doporučili odchod a ne, aby komplexně řešili náš problém, aby se pár nerozešel. Volala jsem na tři místa k psychiatrům na sezení a jeden mi po této moji podané infomaci také řekl, že mohu k němu docházet za dva měsíce docházet, ale bude to směřovat k odchodu od manžela...takže se obávám , že manžel má pravdu a já se nemohu nikam obrátit, protože by mi snad poradili jen odchod z manželství. Manžela mám ráda o on mě také a jsme spolu 12 let, ale.....Prosím o radu, jak to řešit a zda mám rovnou kontaktovat psychiatra pro nějaké léky, aby mi nyní ulevily. Děkuji moc.

Odpověď: 5. 4. 2015, 9.59

Milá Dorko, myslím, že mám dost pochopení pro různé lidské svéraznosti, ale pokud jste do manželství nevstupovali oba s tím, že váš intimní prostor je otevřen i dalším osobám, pak jednání manžela považuju za "sprosté", on necítí a nectí Vaše soukromí ani soukromí a intimitu páru. Je to narušení vašeho prostoru, vašich dohod - tak nám, prosím, prominte, že na to hledíme s otevřenou pusou a chápeme, že to není místo/prostor, ve kterém se cítíte dobře - bezpečně a milována. Ptám se: Proč si myslíte, že si to zasloužíte? Co si za komplexnost představuje manžel? Budete-li chtít, zastavte se na meditaci na uzdravení srdce, aby vás nebolelo a mohla jste se nadechnout - nebojte, nebudu vám říkat, že se máte rozejít, jen ve spolupráci s vámi zkusíme pohladit srdíčko. Přeji vše dobré.

B píše: 1. 4. 2015, 17.17

Dobrý den, chtěla bych poradit. Když se dostanu do jakékoliv nepříjemné situace např. špatná známka apod. Začnu panikařit, domýšlet si negativní a špatné konce. Je pro mě těžké když nás s přítelem ,, hlídají a kontrolují " ve škole nebo i jinde. Jak se mám zachovat?

Odpověď: 5. 4. 2015, 10.18

Milá B., moc nerozumím otázce - meditace je fajn, knihy jsou fajn... naučte se pracovat se sebou.

Klaudie píše: 1. 4. 2015, 5.15

Dobrý den, v poslední době se mi vůbec nic nedaří. Přitom se opravdu snažím. Přijde mi, že se vše obrací proti mně. Do něčeho investuji svůj čas a pak zjistím že jsem dopadla hůře než ti, kteří ho tolik neinvestovali. Snažím se být v nečem dobrá a dopadne to špatně. Např. jsem měla prezentaci na kterou jsem se připravovala týden a stejně jsem ji pak nezvládla. Učila jsem se dlouho na těžký test ale dostala jsem otázky, kterým jsem nerozuměla a test nezvládla. V porovnání s ostatními jsem však přišla na to, že moje otázky byly prostě těžší, ani chytrý spolužák neuměl na některé odpovědět. Byla jsem u zkoušky a vylosovala si snad jedinou otázku, kterou jsem neuměla ze 100 otázek. Zkrátka jakobych neměla štěstí, toho je v životě vždycky trochu potřeba. V testech, zkouškách, apod. Teď např. vypracovávám práci a pokaždé co něco napíšu tak je to celé špatně a musím to předělat. Mám pocit že co udělám je na nic a nemá smysl. Jiná situace když jsem byla na brigádě tak na mě byli strašně zlí a pořád mi nadávali že nic neumím. Takhle se to ve mně pořád hromadí a hromadí. Přitom jsem nikdy nebyla na nikoho zlá, neoplácela křivdy, snažila se pomáhat. Vždy jsem věřila že to dobré, co ze sebe vydáme se k nám vrátí. Možná je to ještě něco z dětství. Nikdy mě nikdo nepochválil a rodiče chtěli abych všechno dělala perfektně. I za dvojku z matematiky mě zbili. Mám s tím už problém delší dobu, nevím jak se smířit s neúspěchem. Možná bych to i dokázala kdyby neúspěch následoval třeba úspěch. Zkoušela jsem už pozitivní myšlení i meditaci a pokaždé, co se uklidním přijde zas něco dalšího. Jsou to drobné strasti ale vcelku mne velmi ovlivňují.. Děkuji moc za jakoukoliv radu.

Odpověď: 5. 4. 2015, 10.16

Milá Klaudi, zkuste vědomě pracovat s psychoenergetikou, vidím, že některé věci vám jsou blízké a nefungují - nabízím schůzku, kde vám vysvětlím komplexnost a složitost tématu - nejsou to informace na veřejnou poradnu. Držím palce.

Denisa píše: 31. 3. 2015, 22.30

Dobrý den, už delší dobu mám výkyvy nálad. Nálady se mi ale střídají, aniž bych k tomu měla nějaký objektivní důvod a ani v životě neřeším žádnou vážnou situaci. Jsou dny, kdy mám plno energie, ráno nemám problém vstát, jsem aktivní, vždycky začnu plánovat plno věcí, který bych chtěla v životě udělat, zažít apod. Potom je ale období, kdy jsem úplně bez energie, nemám na nic náladu, nic pro mě nemá smysl a cokoliv udělat je pro mě hrozný problém. Nejraději bych nikam nechodila a celý den jen prospala. Nevím, proč se tohle děje... Nemám problémy v rodině, ve škole ani jinde. Další věc, která mě trápí, je, že bývám nervozní a mám pocit, že se něco může stát (např. že vyhoří byt) Např. když odcházím z domu, vždycky vypojím všechny přístroje ze zásuvek, kontroluju, jestli jsem vypnula sporák, zkouším jestli jsou zavřená okna apod. Jakmile ale zavřu dveře, tak mám pocit,že jsem na něco zapomněla a třeba 3krát se vrátím všechno zkontrolovat. Když už se ale dostanu z bytu, tak zase řeším, jestli jsem nezapoměla zamknout. Tento strach se ale týká i jiných oblastí, např. neřídím auto, protože mám strach, že způsobím nehodu. Je nějaký způsob, jak se můžu tohle odnaučit? Děkuji předem za radu.

Odpověď: 5. 4. 2015, 10.13

Milá Denisko, zkuste se pustit na cestu sebepoznání a najděte si třeba seminář o strachu... o meditaci, o focusingu ... Přeji vše dobré.

karolina píše: 31. 3. 2015, 18.21

Dobrý den, Prosím o radu. V létě to budou tři roky co umřela maminka. Maminka zemřela v utery a v patek se vdávala dcera . Svatbu jsem protrpěla. Problém mám v tom,že od te doby mám z oslav svých či blizkych trauma. Mám to zaskatulkovane ve smutku misto v radosti.Celkove jsem po odchodu, pro me tak blízkého člověka hodně "zesmutnela ".Děkuji za radu Karolína

Odpověď: 5. 4. 2015, 10.11

Milá Karlínko, bylo by fajn zapracovat s emocí, můžete se objednat: www.rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html nebo na EFT. Přeji vše dobré.

Kristýna píše: 31. 3. 2015, 15.39

Jsem sama a jsem bez práce, dlouhodobě. Je mi 47 let a bydlím doma s mamkou. Byla jsem zaměstnaná 12 let jako sekretářka ve větší státní organizaci. Když jsem tam začala pracovat, můj bratr (mamka mě měla v 1. manželství, znovu se vdala a narodil se bratr – nemáme tedy jednoho otce)se právě oženil. Vzal si holku z rozvedené rodiny, do které řadu let chodil bratrův táta, zřejmě měl s bratrovo tchyní úzký vztah. Vztahy jsme tedy máme dost napjaté. Asi po 5 letech nastoupil do organizace, kde jsem pracovala, bratrův tchán, tehdy již 63 letý důchodce a pracoval tam jako auditor. Nikdo mi neřekl, že tam půjde a dodnes jsem se nedozvěděla od nikoho z rodiny, jak a přes koho se tam dostal. Ve městě s téměř 200 tis. obyvateli našel uplatnění zrovna v organizaci, kde jsem byla. Nesouhlasila jsem s tím, před zaměstnanci a ředitelem organizace jsme se „jako“ neznali. On sám mi při nástupu položil otázku: „Budeme se znát?“ Byla jsem za to trochu ráda, ale řešení to nebylo. Stále jsem čekala, že odejde, v té době stavěl dům. Bohužel marně. Musím říct, že několik zaměstnanců bylo zapleteno v korupci, včetně bratrovo tchána. Nakonec ředitel a náměstek organizace zemřeli, došlo k výměně vedení a vyhazování nepohodlných zaměstnanců. Já jsem byla jedna z vyhozených. Jednoduše mi zrušili místo pro nadbytečnost. Nejvíce mne mrzí, že jsem žádný úplatek nedostala a z prostředí, které tam bylo jsem byla nešťastná, přesto jsem byla propuštěná. Dnes nemohu práci najít, jsem doma. V organizaci došlo ke střetům, po půl roce znovu vyměnili vedení. Bratrův tchán dokonce povýšil ve svých 71 letech na ekonomického náměstka a v této funkci je tam dodnes, kdy je mu už 74 let.

Odpověď: 5. 4. 2015, 10.09

Milá Kristý, chápu, že se člověk cítí ukřivděně a nepochopen. Pokuste se lidem odpustit a propustit je, emoce uvolnit a důvěřovat, že si svůj život tvoříte... i když někdy je to fakt náročné... vzpomeňte na kontakty, na lidi, kteří by vám pomohli najít nové místo. Držím palce.

Petra píše: 31. 3. 2015, 14.57

Dobrý den, asi před osmi měsíci jsem Vám psala o tom, že u nás (přítel, 5-ti letý syn a já) bydlí kamarád se svou dvouletou dcerkou, jejíž maminka zemřela. Chtěla jste vědět jak pokračujeme a bohužel Vás nepotěším. Co jsem o kamarádovi neuvedla je to, že jaksi denně navštěvuje hospody a v opilosti se chová jako někdo zcela jiný. Je prostě zlý, ale neubližuje fyzicky. Samozřejmě jsme s přítelem o jeho problému věděli (ne tak on sám), ale prostě jsme doufali, že se kvůli Ellince bude snažit. Na jeho konto musím uvést, že se opravdu snažil a na pivo chodil minimálně (v týdnu vůbec). Bylo vážně úžasné zažívat toto období, protože mezi námi všemi byl obrovský pocit sounáležitosti, porozumění i štěstí, a obě děti úplně zářily. No trvalo to jen dva měsíce, další dva měsíce jsme se dohadovali a nedalo se tak žít, proto se odstěhovali k mamince. Mám dojem, že se vůbec nevyrovnal se smrtí své ženy, že ho nejspíš ničila ta iluze rodiny, kterou ztratil a moc by si přál ji mít zpátky (nevím jak to nejlépe napsat, fungovali jsme jako normální rodina, ale snad mne chápete). Možná ale, že se na to prostě jen vykašlal, nebo obojí dohromady, to ví jen on. Je nám to všem moc líto, ale co naděláme. Každý máme svoji cestu a musíme jít dál i přes bolest. Moc Vám děkuji za předešlou odpověď a přeji mnoho štěstí.

Odpověď: 5. 4. 2015, 10.03

MIlá Petro, a já velmi děkuji za pokračování příběhu, kde jste jednali s láskou a nyní s láskou propouštíte každého vlastní cestou. Jste milá.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1