Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Jana píše: 7. 7. 2015, 17.09

Dobrý den, mám takové trápení s láskou...bude mi 19 let a ještě nikdy jsem neměla přítele…občas jdu s někým na rande, ale pokaždé to dopadne stejně…buď si najde jinou holku nebo se už neozve a nebo se na něco vymluví proč by ten vztah nefungoval a nebo by mě chtěl jen do postele a to já samozřejmě nechci…prostě mám v tomhle smůlu…ještě nikdy jsem s klukem nic víc jak líbání neměla…všichni v mém okolí partnera mají…já jim to přeju, ale možná i trochu závidím…taky už bych to chtěla zažít...nevím co dělám špatně, nebo proč narážím pořád na stejné kluky…hodně často kvůli tomu mívám i špatnou náladu..na ostatní jsem protivná..po nocích brečím..nespím…kolikrát jsem i přemýšlela že půjdu s prvním klukem který jen projeví zájem..ale na to ja nemam povahu..někteří kluci sice zájem měli, ale vůbec nic mě na nich nepřitahovalo..a bez toho aniž by mě na nich něco zaujalo to přeci nejde, ne? Nevím jestli jsem třeba moc vybíravá..ale dost mě to trápí..když si moje kamarádky vypráví zážitky s jejich partnery tak já jen sedím a mlčím…ani k tomu nemůžu nic říct, protože jsem to nikdy nezažila…vždycky když chce někdo pomoct,poradit,podpořit…pro všechny jsem tady…snažím se je povzbudit..pomoct jim..ale když něco trápí mě…ani jedna mi na to nic neřekne..řeknou jen „on se ten pravej najde neboj“ a pokračují ve vyprávění o svém klukovi…na tuhle větu už začínám být alergická..vím že na tom asi něco bude, ale zrovna tohle slyšet nepotřebuji..ony když se s někým rozejdou tak za týden mají nového…nikdy nezažili to, že by je někdo nechtěl a nebo jim dal naději a pak si našel jinou, nebo se už neozval…tohle ony neznají…nechápu co dělám špatně…vím že nejsem kdo ví jak krásna, ale taky si nemyslím že jsem úplně ošklivá, aby mě nikdo nechtěl…zažila jsem už tolik zklamání…nechci se seznamovat přes internet, protože s tím už mám také nepříjemnou zkušenost…trápila jsem se tím skoro 2 roky…ale na diskotéce mě ani žádnej kluk neosloví…vím že je spoustu holek v mém věku co nemají přítele, ale já ho neměla ještě nikdy…poprvé jsme se líbala asi 3 měsíce zpátky…kamarádkám to přeju ale pořád dokola poslouchat jak mají dokonalé vztahy mě už občas štve…dost mě teď i kvůli nim odstrkují…všude potkávám samé zamilované páry…všicni šťastně zadaní..zamilovaní a já? brečím po nocích…nevím jak se s tím mám „vyrovnat“ jsem z toho nešťastná…proč zrovna já? Na základce mě šikanovali…nikdy sem nic neměla jednoduché...a teď si nejvíc přeju mít přítele a nebýt na vše sama…ani se nemůžu nikomu svěřit, protože mě ani nikdo nepodpoří….Děkuji za Váš názor a za odpověď

Odpověď: 9. 7. 2015, 9.01

MIlá Janko, chápu, že tě to trápí... třeba je to výzva k tomu, jít do studia života hlouběji. Protože neznám tvé uvažování, nemohu touto cestou dát doporučení, kterou cestou se vydat. Obecně doporučuji, mít zájem o něco a za tím si jít. Mmj. při té činnosti potkáš lidi, kteří budou mít společný zájem. Držím palce.

lenka píše: 7. 7. 2015, 13.40

Dobrý den.Prosím o radu ohledně soužití s manželem alkoholikem.Jsme manželé 10let.V posledním roce se velice zhoršil naš vztah kvůli jeho pití-pije denně více či méně(méně znamená 10piv).Když je opilý bývá agresivní slovně,ale i fyzicky.Nadává,ponižuje,vyhrožuje.Je silný cukrovkář na inzulínu,takže ubližuje i sám sobě.Někd hraje i automaty.Z toho vyplývá a nedostatek financí.často podnapilý odejde z domu a několik dní nepřijde-pak s prosíkem,abych ho vzala zpět(nemá kde být,potřebuje se vykoupat apod.).Jenže po nějaké krátké době-např.14dnů,měsíc,se vše opakuje.Dnes (od včerejška opět není doma)mi opilý přišel sdělit,že zítra bere výplatu,nedostanu ani korunu,mám mu sehnat náhradní bydlení-jsem prý povinna(bydlíme u mé matky v RD,hlášený tu není).Nevím,co budu dělat.Mám ID,něco si přivydělávám,ale na všechny poplatky to nestačí.Jak jsem na tom psychicky,asi nemá smysl popisovat.Beru antidepresiva,v takovýchto situací i neurol.Ale ten pomáhá jen chvíli.Prosím o radu.Je mi už přes 50let a chtěla bych i klid a "normální" život,bez strachu co bude jak přijde atd.,ale nevím už jak na něj,léčení nepřichází v úvahu-odmítá.Děkuji moc za radu

Odpověď: 9. 7. 2015, 8.54

Milá Lenko, vyhledejte občanskou poradnu ve vašem okolí a proberte kroky. Podle mne je třeba se rozvést a rozstěhovat. Být sama a v klidu vůbec není špatné řešení. Držím palce a neodkládejte to, jinak jste spoluzávislá.

Bruce píše: 7. 7. 2015, 13.26

Dobrý den, i já se na Vás obracím s žádostí o radu. Již od loňského podzimu se vídám s jedním mužem. Vídáme se ca jednou za týden, občas spolu někam odjedeme na víkend. Za celou tu dobu nepadl žádný ústní náznak citu (mám tě rád, chybíš mi, dneska ti to sluší), avšak když spolu někde jdeme, tak ruku v ruce. Potkali jsme se na internetové seznamce, na kterou chodí i nadále. Pokaždé, když se ho chci zeptat, jak vlastně vidí vztah mezi námi nebo jaký vztah ke mě má, tak couvnu, protože nevím, jak to říct a protože se bojím, jaká bude jeho odpověď (nechci slyšet, že se mnou jen tak tráví čas a hledá tu pravou). Kamarádi se začínají ptát, kdy ho přivedu na nějakou společnou akci. Rodiče se ptají, kdy jim ho představím. A tak nějak nevím, jak dál. Po takové době to na mě začíná doléhat a cítím se jak zpráskaný pes ...

Odpověď: 9. 7. 2015, 8.50

Milá B., to chápu... postupně sebe přijmout: I když nevim, co ke mne X. cítí, mám se ráda a přijimam se - opakovat si několikrát i další afirmaci s prohloubeným dechem: Mám se ráda a přijímam se, at ke mne X. cítí cokoli. Důvěřuji si, že si poradím se situacemi, které nastanou (stejně jiná možnost není) Když se budete cítit připravena, promluvte s ním o tom, jak se cítíte, co cítíte a jaké jsou vaše myšlenky ohledně vztahu. Pak se zeptejte na to, co on, abyste se podle toho mohla zařídit. Držím palce.

Daniel píše: 7. 7. 2015, 12.45

Poznali jsme se v roce 2008 pres internet.(ja 32, ona 37). Ona me kontaktovala jako prvni. Po par vymenenych mailech jsme se dozvedeli, ze mame stejna jmena, jsme na dva dny stejne narozeni, mame radi stejnou hudbu (metal), coz u zen takove caste neni. Zavolali jsme si a domluvili si prvni schuzku. Kdyz ke mne prijela, protoze bydlela jeste se svym tehdy pritelem a ja ji poprve spatril, jak vystupuje z vlaku, musim rici pravdu, moc se mi nelibila. Meli jsme nadherny den s krasnou prochazkou, dobrym obedem a pak jsme skoncili u me v byte. Povidala, ze si s pritelem vubec nerozumi, vztah jim nefunguje, hlavne kvuli jeho dominantni matce se kterou bydlel. Ja jsem tehdy bydlel s bratrem (zahranici). Rekla mi, ze ji hodne pritahuju a na prvni schuzce jsme skoncili v posteli. Predtim jsem se ji ptal, jestli ji nevadi, ze bude neverna, ale rekla mi, ze to uz nevera neni, kdyz vztah nefunguje. Sice jsem si myslel a myslim pravy opak, ale nedala si to vymluvit. Po ctrnacti dnech jsme se videli jeste jednou a bylo to zase pekne setkani, ale ja jsem k ni nic necitil, bral jsem to jako znamost. Pak jsme se tri mesice nevideli, mezitim jela jeste se svym pritelem na dovolenou, ale z ni mi sem tam psala. V prosinci 2008 prijela ke mne, a zustala asi tyden. Ja jsem stale nic necitil, respektive mi vadilo par veci, jak porad pomlouva sveho pritele (musim podotknout nebyl to zadny bohac, presto ona nepracovala, chodila denne po pesi zone, po obchodech, po pamatkach, on ji kupoval, co ji na ocich videl a ona ho presto podvadela), jake mela nazory na neveru, ze se stale stykala s nejakyma muzma atd. Po dalsich dva mesicich se prestehovala do meho mesta a zacala pracovat v oblasti pecovatelstvi a zustavala u mne kazdy mesic asi ctrnact dni. Davala mi jasne najevo, ze se mnou chce mit vztah, ale ja jsem nechtel. Je to bohuzel clovek, ktery si permanetne stezuje, vse je spatne, kontrolovala mi denne mobil, kdyz jsme spolu nebyli a ja sel na skype, za dve sekundy mi psala a volala a kdyz jsem se ozval ne hned, vycitala mi, ze mam jinou atd. Tohle chovani me jeste vice od ni odrazovalo. Rekl jsem ji na rovinu, ze zadny vztah mit s ni nechci, ze si predstavuju sex jinak a ze mi proste jako partnerka nevyhovuje. Ale rekl jsem ji, ze kdyz bude potrebovat pomoct, muze se kdykoli obratit, muze u me kdykoli prespat, (nemela zadny byt v zahranici). Vadilo mi i napr., ze nemela ani zadny byt ve sve domovine, a bydlela u sveho ex manzela. (Rodice ji bohuzel oba zemreli - alkohol). Protoze jsem ji bral jako kamaradku, spali jsme oddelene, repsektive jsem s ni nechtel mit zadne intimnosti, ale kdyz u me zustavala, porad nalehala, porad chtela se mnou byt, chtela si me brat, se ke mne natrvalo nastehovat. Ja jsem nechtel, mel jsme porad pocit, ze az se me nabazi, udelal mi to stejne, jako svemu priteli prede mnou, ktereho pak opustila a ktery ji porad kontaktoval. Takhle to trvalo asi tri roky, ona byla zamilovana do me, ja jsem odolaval, respektive jsem s ni byt nechtel. Po trech letech jsem konecne zmeknul a zacali jsme spolu chodit jako par. Pozval jsme ji domu na vanoce, abych ji predstavil rodicum. Celou dobu u nas doba byla nespokojena, byla permanente pasivne agresivni, absolutne jsme nevedel co ji je, nechtela se o nicem bavit a ja jsem premyslel, ze to asi nebylo dobre rozhodnuti si s ni zacit. Asi mesic po vanocich, jsme meli prvni vetsi hadku, uz me asi tri tydny psychicky uplne vycerpavala, byl jsem z ni totalne unaveny + strasne moc prace. (vedouci pozice - odbyt) a kdyz uz hadka trvala delsi dobu, neudrzel jsem se a udelal jsem nejvetsi chybu sveho zivota. Nechal jsme se vyprovokovat a bouchnul ji do zad. Sameho me to prekvapilo, co jsme udelal (jsem spise tisejsi typ a nikdy se mi nic podobneho nestalo). Od te doby se zmenilo jeji chovani. Uz me prestala uplne uhanet, prestalo ji vadit, ze mi nekdo pise sms-ku (pratele), uz ji nevadilo, ze jsem chtel jit s klukama na pivo, nebo na kolo a uz nechtela u me tak casto zustavat. Kdyz prece jen prijela, porad jsme se hadali a ja jsem to chtel ukoncit, ale neukoncil. Na konci roku 2012 mi oznamila sms-kou,ze ukoncuje vztah. (uz tehdy me asi pul roku podvadela se svym milencem, coz jsem se dozvedel az za dva roky) Tehdy jsem asi ctrnact dni premyslel a rekl jsem si, ze bychom prece jen mohli na nasem vztahu zapracovat. Dlouho jsme diskutovali a nakonec se dali dohromady. Od toho okamziku, jsme zacal ten vztah brat vazne a pomalu, i kdyz jsem to nevidel, jsem se zacal vice a vice do ni zamilovavat. Ja jsem byl na ni jen hodny, vse jsem delal, aby byla spokojena, ona mi ale stale vse vycitala a s nicim nebyla spokojena. Doslo to tak daleko, ze jsem se uplne zamiloval a napr. prisel z prace domu, ona nepracovala, lezela na sedacce, koukala na telenovelu suse mi oznamila, nemame toaletni papir, nebo kdyz jsem prisel druhy den a zeptal se ji, proc nekdy neco neuvari rekla, ze prece chodim na teple obedy. A to uz jsme nemohl vydrzet a rekl jsem, ze se radeji rozejdeme, ze to nema cenu. Kupodivu souhlasila a byla spise vesela, nez smutna. (to jsem jeste nevedel, ze ma uz rok milence, randni jeste se druhym muzem a styka se s muzem, kvuli ktereho se rozvedla, ale on ji nechal). Presli asi dva mesice a ja jsem si najednou uvedomil , jak jsem zustal sam a snazil jsem se znovu navazat kontakt, abychom si popovidali. Bohuzel uz na me jen kricela, nechtela se sejit, nechtela telefonovat, nechtela absolutne zadny kontakt. Ja jsem udelal velkou chybu a zacal se vtirat, prosit, zadonit. Zmenila si vsechna cisla, odesla ke svemu jednomu milenci a dala mi najevo, ze se mnou nechce nic mit. Uplne jsme zpanikaril a zacal ji vsude hledat. Stal jsem se vlastne stalkerem. No a doslo to tak daleko, ze na me podala trestni oznameni. Bohudik z toho nic nebylo a vsechno skoncilo pro me dobre. Od te doby porad na ni myslim neumim si pomoct. Nevim co se mnou je, nechapu to. Nechtel jsem ji tolik let a nakonec jsem skoncil takhle a nevim co mam delat. Spatne spim, nechutna mi, ostatni holky me nezajimaji, zkusil jsem to s par holkama, ale neslo to. Kazdy vecer, kdyz prijdu domu, na ni myslim, vzpominam na vztah, ktery vlastne zadny nebyl. Nebavi me zit, nebavi me nic, chci jenom ji, ale nevim kde je, nemam zadny kontakt a ani ji kontaktovat nechci, aby me zase neudala. Proste nevim co mam delat. Budu moc rad za Vasi odpoved. Daniel

Odpověď: 9. 7. 2015, 8.39

Milý Dane, neštastný to příběh. www.rovena.info/jak-se-vyrovnat-s-rozchodem.html - tam byste inspiraci nenašel? Také doporučuji knihu Vztahy v zrcadle aury - a když budete mít chut, objednejte se a společně začneme uvolnovat pouta a obnovovat psychoenergetickou samostatnost. Přeji vše dobré.

Sára píše: 6. 7. 2015, 16.19

Dobrý den. Chtěla bych si začít psát deník ale formou dialogu tzn.že když napíšu: Ahoj milý deníčku. Zároveň si i odpovím v druhé osobě... ze zvědavosti mě zajímá váš názor. Děkuji.

Odpověď: 9. 7. 2015, 8.29

To je o.k. Zkus postupně pojmenovat, které dvě tvé vnitřní osoby se to baví. Pohodové dny :)

Kateřina píše: 6. 7. 2015, 0.28

Dobrý den, mám problém se svými změnami nálad. Jeden čas jsem úplně normální 16letá holka, která se ráda směje a baví se s přáteli a z ničeho nic se mi změní nálada a chovám se ke všem úplně hrozně. Nejvíc trpí asi mí přátelé se kterýma si normálně povídám a najednou jako kdyby mi něco cvrnklo v hlavě začnu být hnusná. Kvůli tomu jsem přišla i o kluka o kterého stojím. Byli jsme venku dobře jsme si povídali a najednou se mi z ničeho nic změnila nálada a přestala jsem s tím klukem komunikovat nebo jsem mu odpovídala jednoslovně a ironicky. Svůj vztek si vždycky vybíjím na všech. Potom mívám problémy s mými reakcemi jako kdybych byla strašně přecitlivělá stačí aby mi někdo něco řekl a jako kdyby mi ten člověk dal pěstí do břicha a já začnu brečet. Mám to takhle i u knížek něco se v té knížce stane a já to prožívám s těmi postavami, které v té knížce jsou.

Odpověď: 9. 7. 2015, 8.27

Milá Kači, začni si se sebou hrát, se svou psychikou. Bylo by fajn, kdyby jsi si udělala cestu za mnou, zkusila bych tě naučit, jak se pracuje s podpostavami našeho duševního života. Evidentně v sobě máš milou Kači, křehkou Kači a taky hnusnou K... a velká Kači to může pozorovat. Je velmi užitečné trénovat svou pozorující mysl. Taky by bylo užitečné naučit se pracovat s vnitřním středem a psychoenergií "ochrany". Pro začátek se zabývej svým vztekem, napiš vše, co v tobě vztek vyvolává, pak tu emoci namaluj temperama na A3 a třeba spal, taky je možné ten vztek vyjádřit tělem... Když budeš chtít poradit, podpořit, pomoci, domluv si se mnou schůzku, Držím palce.

VĚRA píše: 5. 7. 2015, 20.13

dobrý den, mám takový problém. S manželem jsme 20 let, je nám oběma těsně po 40. Naše manželství je, řekla bych v pohodě až na jeden problém s kterým se já nemůžu vyrovnat, i když si pořád vtloukám do hlavy že je všechno v pořádku, ale hlava to prostě nebere. Manžel pracuje ve firmě kde pracovala jistá účetní,která se s manželem velice sblížila, myslím po kamarádské stránce.Nikdy jsem to nebrala nějak špatně. Ale tato paní odešla do jiné firmy a s mým manželem udržuje pořád kontakt. Vím na 100%, že spolu nic intimního nemají a ani je nepodezírám, přesto na ni neskutečně žárlím až jsem sama na sebe naštvaná. Je to totiž velmi hezká a oproti mě mladší žena, je velice společenská a s každým se dá do řeči. Přijde mi malinko naivní a to se asi mužům na ni líbí.Já jsem jiná,sice taky hezká, ale nejsem už tak ukecaná, hlavně to neumím s lidmi které neznám.Samozřejmě s manželem musím řešit chod domácnosti, děti atd.a to asi není takové dobrodružství. Hlavně co mi vadí, často si volají.např. než ona odjede na dovolenou a pak hned jak se vrátí, nebo si často píší SMS.Vím to protože platím s manželova mobilu účty a ty správy hned vidím.Někdy si zajdou na kafe, že si musí pokecat. Prostě vidím jak manžel září když o ní mluví nebo jde za ní.Trvá to již pár let. Mockrát jsme se k vůli tomu i pohádali, ale nic to nevyřešilo. Ona sama má ve svém manželství problémy, a tak to s tím mojím všechno probírají.Vůbec mi to není příjemné, nemůžu posledních pár dnů na to přestat myslet. Manžel mi říká že jsem schizofrenik, že si něco namlouvám, vymýšlím co není, ale pak to ukončí s tím že ona je jeho spřízněná duše , a to mě mělo nejspíš uklidnit. Manžela miluji,věřím že nevěrný mi přímo není,ale i tak je mi jejich vztah nepříjemný, strašně mě to zraňuje, hrozně to bolí,chci se s tím vyrovnat, ale jsem úplně bezmocná. Ona tu bude pořád, manžel se ji nevzdá a já mám čím dál větší pocit že se z toho zblázním. Můžete mi nějak pomoct? Moc děkuji Věra

Odpověď: 5. 7. 2015, 20.33

Milá Věro, vy máte jiné postavení. Jste jeho spolukrálovnou a to by bylo fajn si užít. Možná vám v té věci něčím nepomáhá. Možná by to stálo za hledání řešení. Témata s tím související mi nepřipadají vhodná sem vypisovat - je toho mnoho... Třeba se zastavte, povíme si více nebo zajděte na terapii EFT. Každá situace, která nás tlačí, je pro nás výzvou k práci na sobě. Přeji vše dobré.

misa píše: 3. 7. 2015, 10.17

Dobry den. Prosim o radu. Od narozeni prvniho syna se ve me neco zlomilo a ackoliv strach o deti je normalni a prirozena vec,u me uz straxh prerostl v paranoiu,ktera se stupnuje s kazdou informaci o tom co se kde a komu stalo. Necitim se v bezpeci ani ve svem domove. Strach ze nekdo ublizi mym detem nebo je nedokazu ubranit ve me vyvolava uzkost. Co s tim zmuzu? Jak v noci v klidu spat?

Odpověď: 5. 7. 2015, 20.24

Milá Míšo, aktivně se sebou pracovat. Psychoterapii a jiné terapie. Knihy o strachu a jeho léčbě, o obsedantních myšlenkách a třeba i terapii SRT. Přeji vše dobré.

Vasek Mazi píše: 3. 7. 2015, 1.31

dobrý rano mam velmi vazny probkem zacal jsem chodit s holkou a po mesici jsem zjistil ze je tehotna 3mesice s jinym. Tak sem s ni zustal a prekonal jsem to. Za dva roky jsem mel tezkou nehodu na motorce a mezitim co jsem lezel v nemocnici tak si domlouvala s pravým otcem ditete ze se vrati k nemu a za dva vnedeli vecer rekla ze se chce asi odstěhovat k mame. A ja jsem zjistil ze je u nej. Malou mi pujcuje tim spusobem ze mi ji tu necha skoro celi mesic me to nevadi naopak ale neni ji schopna zavolat nic zanedbava ji strasnym spusobem a me to nici opravdu moc . Jeste zacla chrapat s ciganama a ta hodna nevina holcicka si nezaslouzi vyrustat v takove společnosti tento problem jsem napsal zkracene lepsi by bylo kdybych vam to povedel osobe je toho strasne moc na me nemohli by jste mi poradit kam stim zajit.

Odpověď: 5. 7. 2015, 20.22

Milý Vašku, uff, zvláštní příběh. Jste fajn chlap. Rodič není jen ten biologický, ale i ten, který se stará. A ten to nemá snadné. Těžko takhle poradit. Máte pravdu. Lepší by bylo probrat to osobně. Bud mne můžete navštívit nebo zavolat, něco bychom ještě probrali a navrhla bych vám, jak dál postupovat, kam se obrátit. Bez znalosti dalších souvislostí o vás se mi nechce dávat rada. Každopádně by byla škoda, abyste se ničil. To nedává smysl. V každém bývalém okresním městě existuje manželská poradna a poradna pro mezilidské vztahy - možná tam začít. Je to však na náhodě, kde na koho narazíte. Možná vyhledejte Občanskou poradnu v okresním městě. Možná psychologa na vaší straně nejprve. Postupně péči o dítě. Držím palce a přeji vše dobré a ozvěte se.

pampeliška píše: 30. 6. 2015, 19.21

Dobrý den, chtěla bych poradit, jak postupovat. Jsem se sestrou o 5 let. Má sestra užívá antidepresiva, ale mám pocit, že její problém neléčí. Sestra potřebuje vědět o všem, co se v mém životě stalo a jak se vyvíjí vztah s mým přítelem. Vždy když zjistí, že něco neví a mé kamarádky toho ví víc než ona, dostane záchvat. Ten probíhá v tom stylu, že sebere všechny věci, které mi kdy dala, vyčte vše, co může. Cítí se nejvíce ukřivděná a ke mě se chová jako k poslednímu a jako bych měla nejsmrtelnější chorobu. Píše mi vyčítavé SMS a zřekne se mě. Všechny společné fotografie se mnou rozstříhala. Co v takových případech pomůže a jak řešit tuto situaci. Podobné záchvaty mívala, když jsme byly ještě děti. Většinou mě škrtila a nadávala mi. Moc děkuji za odpověď

Odpověď: 5. 7. 2015, 20.12

Milá Pampeliško, patrně jste si sem přišli řešit minulý život. Sestra má patrně hustší zápletky, proto ta antidepresíva. Můžete zajít někam na terapii v té věci vy a pak ji přizvat. Pohledejte - terapie SRT, regresní terapie, léčba minulými životy nebo léčba skrze vyšší já. Držím palce.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1