Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Ivana píše: 31. 8. 2015, 7.29

Dobrý den, chtěla bych poradit, jakým směrem či způsobem povzbudit/změnit chování 18-ti leté dcery. Od dětství neměla přílišné sebevědomí, nicméně v dospívání se tento stav zhoršil. Přestože je chytrá, a my se ji vždy snažili povzbuzovat neustále o sobě pochybuje, za všechny životní či partnerské situace (cca 10 měsíců má přítele) obviňuje jen sebe, má pocit, že všem je na obtíž, není si jistá svou budoucností, nemá představu, čeho by chtěla v životě dosáhnout. Nyní si na internetu našla, že její stav se podobá psychické labilitě a nedá se s tím nic dělat. Děkuji

Odpověď: 6. 9. 2015, 13.28

Milá Ivanko, dcera je za svůj život odpovědná, rodiče ho nemohou za dítě odžít. Dcera si vybírá jak myšlenky, postoje... Jsou lidé, kteří hledají, jak svůj život změnit a jsou lidé, jak svůj život vysvětlit. Který typ je vaše dcera? Pro aktivní hledače a nalézače existuje inspirativní kniha: Miluj svůj život... Přeji vše dobré a schopnost rozlišit, co můžete ovlivnit a co nikoliv.

Jiří Hofman píše: 30. 8. 2015, 21.03

Vážený Velmi mě trápí mé postavení v práci a vůbec celková politika zaměstnanosti. Takže 2 roky jsem pracoval jako kmenový zaměstnanec pro soukromou firmu a poté 1 rok přes agenturu, ale za méně peněz, neproplácely mi svátky, obědy a pokud nebyla práce byl jsem doma zadarmo. Poté jsem odešel a Týden jsem pracoval mimo bydliště u Chrudimské firmy kyb, kde se dělají 12 hodinové směny (agenturní zaměstnanci ) kmenový 8 hodin celý týden bez přestávky. Velmi mě vadil ten nápor a jednání některých kmenových zaměstnanců, kteří moc machrovali. Po týdnu jsem skončil nyní jsem doma a cítím se ponížený, prázdný a nenávidím celý svět, lidi a nevidím žádný pocit jistoty a cestu jak dál. Dokonce jsem uvažoval o sebevraždě a měl jsem velké pocity vzteku. Teď cítím nenávist, lítost, strach. Mé heslo za kterým jsem si stál se rozplynulo: Pokud člověk dělá tvrdě a poctivě měl by se mít dobře,, ale po těch zkušenostech už tomu nevěřím a nechce se mi už dělat rukama či brát práci jen z nouze kvůli penězům. Velmi potřebuji ke svému pracovnímu životu pochvalu, uznání, pocit dokonalosti a obdivu jako světové kapely. Je mi 39 let a pocházím z Broumova. Žiji s matkou a stále jsem svobodný, bezdětný a bez partnerky a sexu. zkušeností. Kdysi jsem chodil k psychiatrovi v Pardubicích p Gestnerová. PROSÍM O RADU JSEM ZOUFALý?????

Odpověď: 6. 9. 2015, 12.38

Milý Jirko, bohužel si nemyslím, že jsem správný adresát - adresátem by mohlo být Ministerstvo sociálních věcí... otec kapitalismu... Jako psycholog mohu napsat, že pocity chápu, že obstát ve světě volné ruky trhu je mnohdy náročné. Doporučuji neutápět se v negativních myšlenkách, které posilují negativní emoce. Je potřeba znovu a znovu potvrdit, že k nenávisti se nebudete uchylovat... také je třeba se smířit s obyčejností a každodenností (be potřeby obdivu) - zdrojem úcty a respektu si potřebujeme být sami. Čtěte moudré knihy např. Žít s radostí. Dopřejte si tedy chvíli regenerace za podpory z úřadu práce, zajděte k psychologovi a postupně vytvořte plán, jak dál... Přeji vše dobré.

Mistrale píše: 30. 8. 2015, 19.54

Dobrý den. Potřebovala bych poradit nebo spíše pomoci se svojí psychickou stránkou. poslední dobou se cítím stále na dně ať už je to ze strany rodiny či přítele. Velkou roli v tom hraje i střední škola. Pronásleduje mne panická hrůza, že danou situaci nezvládnu a po předešlé šikaně i strach z opakování tohoto problému. Střídají se u mne stavy úzkosti, nespavosti a problémů s příjmem potravy. Prosím o radu co s tím. Předem děkuji za kladné vyřízení

Odpověď: 6. 9. 2015, 12.30

Milý Mistrálinko, co je kladné vyřízení - mrkni na odpověd pod tebou... Doporučuji systematickou spolupráci s psychologem a aktivní trénink své psychiky včt. sebepoznání a sebezměny. Vhodné pro tebe: KBT terapie, odblokování traumatu, www.rovena.info/jak-se-vyrovnat-s-sikanou-z-detstvi.html Kniha Žít s radostí - inspirace pro vlastní práci... Držím palce.

Jirka píše: 30. 8. 2015, 18.15

Zdravím, rád bych změnil svůj dosavadní život, se kterým nejsem z části spokojen. Je mě 18 let. Už delší dobu mám strach z mluvení před lidmi, jak přáteli tak cizími lidmi. Sice jsem v častém kontaktu, třeba když jdu s jedním kamarádem ven, tak se bavíme úplně normálně, někdy dokonce se bavím normálně i s cizími lidmi. Záleží hodně na člověku a na dané situaci. Třeba ráno mám mnohem menší sebevědomý než odpoledne, nejvíce ho mám večer. Mám neustále narážky na svůj vzhled, ale sám od sebe, nikoliv od ostatních. Další problém, je že trpím určitým druhem Obsedantně kompulsivní poruchy, film, který normálně trvá hodinu a půl, u mě trvá třeba 2 hodiny, jelikož se neustále vracím, abych se ujistil že řekl to a nebo ono, nebo se neustále ujištuji, jestli jsem zhasl a pod. Když mám třeba ve škole prezentovat, tak jsem naprosto nervozní a mám něco jakoby v krku, a hur se mi mluví, neřeknu to co chci a hlavně všechno zapomenu tak to jen čtu, což mi sníží známku. Aby bylo jasný, ven chodím často, do města, s přáteli do restaurace, jezdím i do jiných států, ale přesto si připadám v očích ostatních lidí, že si myslí že jsem jiný, divný. Nedokážu si třeba představit, že bych vyprávěl příběh před více lidmi z hlavy, i když třeba chci. Předem trochu tuším, co mi poradíte, sem tam jsem si něco pročetl, ale stejně asi čekám, že mi napíšete, něco, co bude fungovat, nebudu muset brát žádný prášky, ani jít za psychiatrem. Mimochodem, mám celkem dobrou životosprávu, alkohol konzumuji v malé míře, nekouřím a jím často zdravé věci, a často i cvičím. Díky za radu.

Odpověď: 6. 9. 2015, 12.21

Milý Jirko, ráda bych od tebe kouzelnou radu, jak udělat, abych od zítra jezdila jako mistryně krasobruslení. Fakt se mi to moc líbí a chtěla bych to umět. Držím palce v pokračování zdravého životního stylu, do které patří i aktivní práce na sebepoznání a osvojování různé práce na své osobnosti. Přeji vše dobré.

Sandra píše: 30. 8. 2015, 11.33

Dobrý den, potřebuji vědět, co mám dělat, když zažívám společně, s mou rodinou domácí násilí, od vlastního otce. Už je to, po druhé, co mámu fyzicky napadl. Mám starší sestru a mladšího bratra, mě bude v prosinci 16 let. Protože v září, nastupuji na střední školu a ve stresu, ve kterém jsem doma, jsem už hodně dlouho v depresi. Je to, komplikovaná situace, protože byt, ve kterém bydlíme vlastní můj psychopatický otec. Jednou mámě vyhrožoval, že ji zabije, už sem to nevydržela a já i moje sestra jsme zavolali policii, od té doby na mě, ani na mou sestru nepromluvil, už to budou čtyři roky v lednu, co mě i sestru, ani nepozdraví a chová, jako by jsme, ani jedna neexistovala. Není jednoduché, se učit a soustředit, na školu a na ostatní věci, když v 00:20 v noci posloucháte, jak táta mlátí mámu, který nás ještě k tomu, vyhazuje na ulici a ráno, vstávat brzo do školy a ve škole myslet, jen na učení, když se bojíte přijít domu ve strachu, že se něco stalo. Máma s tím fyzickým napadením byla, u lékaře takže má důkaz na to, že ji táta napadl. Ale moji hlavní otázkou je, jestli není, ňáké zařízení, nebo něco, v čem bych mohla bydlet bez rodičů. Internát, u mé školy není možný. A tak finančně zabezpečená, abych si zaplatila něco, za větší obnos nejsem. Žádám, jen o radu, kam mám jít, doma už nemůžu být, to už pro mě už není možnost. Máma by mi to dovolila, protože by mi to spíš pomohla, než ublížilo. Další z důvodů, pro chci pryč je ten, že i mé sestře, když začala chodit na střední školu dělal táta potíže. Nechci opakovat stejnou chybu a radši najít řešení, které by mě odloučilo od těch samích chyb,.. Děkuji za odpověď předem.

Odpověď: 30. 8. 2015, 17.37

MIlá Sandro, raději bych to s tebou probrala telefonicka - rychlejší, výstižnější, včt. tvých reakcí a možností... A) internát od jiné školy ve městě (u nás Nymburk, Poděbrady, Kolín - všude jsou internáty, kam ubytují studenta z jakékoliv školy po domluvě) B) dětský domov - dojdeš na péči o dítě, povyprávíš o neutěšených podmínkách a požádáš o DD... mělo by to vyjít - opět znám takový příběh C) i s mámou požádáte o spolupráci www.http://rosa-os.cz/ - možná pro tebe ohledně bydlení a studia nevhodné a mámě se do toho asi nechce D) jiní příbuzní? Více zákonných možností mne do 18let nenapadá. Držím palce a klidně volej.

Jana mamka píše: 30. 8. 2015, 6.51

Dobrý den Máme problém s 18letým synem.Dost pije alkohol a pak je agresivni,provokuje jen aby se mohl prát a to dost zle naposledy zlomil fotograf.nos a to jen proto ,že do něj na parketě u panáků strčil a vylil mu jeho wisku ,tak popad prvního a bylo mu jedno ,že to byl někdo jiný . Nadýchal 3/2promile .Pak se chtěl doma objesit.Už v šestnácti s ním řešila policie rvačku na pouti kde také nadýchal a pak socialka a přestupková komise.Z intru ho také vyhodili kvuli alkoholu a snad každý týden je opit do němoty takže problémy i ve škole dělal již dvakrát reparát.Jednou se mu rozbil telefon protože se někde válel v parku a kvuli tomu se chtěl otrávit prášky. Na nás rodiče je zlí sprostý a na otce a mladší bratry agresivni.Vím že sebevraždou vyhrožuje ,ale to muj otec také vyhrožoval a je to tři roky co jsme ho pochovali.Kvůli chlastu se na svuj svátek oběsil.Je to stále náš syn chceme mu pomoc,ale jak?

Odpověď: 30. 8. 2015, 17.29

Milá Jani, vím, že je to těžké - přečtěte si knihu Matka David S. Třeba v ní naleznete inspiraci pro sebe... Skutečně, nezapomente na sebe...

Jana píše: 29. 8. 2015, 19.59

Dobry vecer, nasla jsem Vasi online poradnu nahodne a mela bych takovy dotaz. Je mi 33 a jsem sama. Ziju v dome rodicu a mam s nima a s babickou skvely vztah a prijdou mi to ti nejdulezitejsi lidi na svete, moje jedina rodina, kterou bych rozhodne nevymenila za zadnyho chlapa a chci si je uzit, dokud tu jsou, protože takhle rad uz me nikdy nikdo mit nebude. Nikdy jsem nemela partnera, nikdy s nikym nechodila a vlastne nebyla nikdy ani na rande. Byla jsem jednostrane zamilovana do jednoho muze, se kterym jsem posleze prisla o panenstvi, ale vztah to nebyl. Nemel me rad a skončilo to dost spatne. Byl to cizinec, uple jine mentality, takze tohle bych moc neresila. Akorat mi zajiste zanechal trauma. Ale to je jiny tema. Driv jsem byla velice spolecensky clovek, cestovala po svete, mel práce s lidma a platila i za vtipnou. Ted jsem jiz tretim rokem nezamestnanam zoet v CR a uplne jsem ztratila zajem o lidi, pretrhala kontakty téměř se vsema, nikam nechodim a když uz musim, hrozne me to stresuje. Slo to postupne, ale nyni jem uplnej samotar. Během svých cest jsem prozila i krusny casy a proste jsem ted nejvíce happy, když sedim s mamou na zahrade a povídáme nebo se proste koukam na filmy a u toho jim. Jidlo je moje vasen a taky moje emocni berlička, ale pokud ho mam, jsem opravdu happy a hlavne me uklidnuje fakt, ze nemusim nic resit, delat a muzu spat, jak se mi chce. Během tech 3 let jsem také pribrala cca 20 kilo a prestala na sebe dbat. Nikdy jsem nebyla zadna kráska, ale ted jsem vylozene neatraktivni, neupravena zena, ale protože ve 33 letech uz se nemá moc cenu o nic snazit, ani mi to nevadi, ovšem rodina mi dava najevo, ze to není moc normalni. Rada bych pripomnela, ze jsem v zivote nemela nikdy stesti, lidi me nyní moc nemusi, jak kdyby ze me cejtili tu negaci nebo co. Taky ale nejsem zadna blbka a umim se docela dobře sama analyzovat a dřív jsem umela i poradit jinym. Partner mi nechybi a deti jsem nikdy nechtela, nejsem ten typ. Jde to jakoby uplne mimo me. Nedavno jsem byla u lecitele a mam na svuj vek docela dost problemu, ale jenom na emocni bazi, dle zapadni mediciny jsem fit. Vidite nejaky problém ? Poradite ? Dekuji Jana

Odpověď: 30. 8. 2015, 17.27

Milá Jani, ano, vidím problém v tom, že stojíte mimo proud života. Doporučuji pravidelně spolupracovat s psychologem např. v Poradna pro manželství a mezilidské vztahy - tam jsou bezplatní psychologové. Přeji vše dobré.

smutná píše: 29. 8. 2015, 19.16

Dobrý den, je mi 17 let a trpím něčím o čem si myslím, že jsou deprese. Ale nevím to jistě. Mám pocity úzkosti, strachu. Strach z fyzického sblížení s klukem, který by i chtěl. Strach, že selžu. Že udělám nějakou chybu. Jak v životě, tak ve škole. Mám pár přátel, kterým můžu věřit a i tak je mi to málo. Závidím lidem, kteří jsou oblíbení. Občas večer mě přepadne nálady, kdy je mi hodně špatně. Bolí mě hlava, mé myšlenky jsou špatné, moc špatné. Všechno je špatně. Shazuju se dolů, pocit méněcennosti je silný. Začnu si namlouvat, že se nesnáším, že jsem strašná a nikdo mě nemá rád. Nic neumím. Za hodinu to přejde a jsem zase veselá a usměvavá. A dělám před okolím, jak moc silná jsem. Je to deprese? Co mám dělat?

Odpověď: 30. 8. 2015, 17.23

Milá smutnilko, určité tápání a hledání k dospívání patří. Doporučuji učit se zacházet se sebou, s myšlenkami - knihy, semináře... knyhy o strachu... Snad čtenáři prominou jednu košilatou myšlenku/příběh. Jednou mi jeden zkušený padesátník vyprávěl o tom, že u ženy je důležité to, že ji má - a v tom je prý celé kouzlo, žena prostě selhat nemůže... ;) - tak na to pomysli, nemůžeš udělat chybu, máš "ji". Přeji vše dobré a užívej života a poznávej ho (strach by tě o to ochudil)

zoufalá manželka píše: 28. 8. 2015, 11.56

Dobrý den,jsem neštastná v manželství a nevím si vůbec rady. S manželem jsme spolu 21 let,z toho 13 let manželé,máme 2 malé dcery 6 a 10 let a další 2 dospělé mám z předešlého vztahu a už s náma nebydlí.Na počátku vztahu jsem byla k manželovi velice tolerantní,myslím že ani jeden z nás jsme nevěřili že spolu zůstaneme,vezmeme se a budeme mít společné děti,ale stalo se a byli jsme spolu štastní,teda já ano. Manžel začal podnikat,postavil dům a já mu porodila 2 děti,které určitě moc miluje. Má také rád masáže a prostitutky,postupem času z něj vylezlo že mu masérky masírují i penis,prý úd jako úd.v tantra masážích je to běžné tak jsem to nechala být.Později se s některými masérkami z erotických privátů scházel soukromě,asi v rámci šetření,to už bylo na mě moc,rozešel se s ní a slíbil že už na masáže atd chodit nebude. Jenže mě popadla žárlivost a vím že nikdy nepřestal,shání si ženy na seznamkách,chodí po privátech a letos mi řekl úplně v klidu že tam chodí za sexem-prý relax.To byla pro mě rána,ani nechtěl zapírat a omlouvat se,chtěla jsem se rozejít,ale pak se začala bát co s náma bude,tak jsem mu navrhla že když tam nebude chodit,já na oplátku na něj nikdy nebudu vytahovat co bylo a vyčítat. Ve skutečnosti vše dělá dál,jen si vše zahesloval,ale já to stejně poznám,asi né vždy,ale poznám.Mě i v sexu zanedbává,několikrát mě i pro jeho únavu odmítl a přitom nejsem v sexu celkem proti ničemu,když se mi to líbí a jemu udělám radost,ale samožřejmě mě představy o tom jak to dělá s jinou ničí.Celkově na mě jako na manželku kašle a to jsem nikdy nechtěla nějaké vodění za ručičky atd. Nyní když jsem to zase zjistila tak jsem mu řekla že to vím at se zamyslí nad tím co dělá že to ničí naší rodinu,že takhle dál nemůžu že to není život,že nechci aby naše děti žily v rozvrácené rodině. Na to mi řekl že ho vidírám dětma,myslím jen na sebe,at jdu do práce a nerýpu se v hovnech /ve 2 zaměstnáních jsem skončila na jeho přání,aby mohl v klidu podnikat a já at se starám o děti a o něj/ at třeba začnu chlastat, at si najdu chlapa,hlavně at mu neberu energii na uživení rodiny tím že furt chci něco řešit a dosáhnout svého za každou cenu. Je se mnou prý jen kvůli dětem a taky neni štastný,život je prý o kompromisech,to vím udělala jsem jich už mnoho.Já jsem s ním taky kvůli dětem,vím že rozchod by byl pro ně hrozný,ale když je u nás doma klid tak jen protože není doma nebo je a já sesnažím ignorovat manželovo rýpání co jsem nestihla udělat,všechny práce doma i na zahradě mám dělat já,jsem doma a to je moje jediná práce.Máme dům na fixovanou hypotéku,nějaké dluhy,malé děti,nemám práci a nemám kam odejít a z čeho žít,nebýt dětí tak tu už nejsem,někdy mám sto chutí nežít,nemá to podle mě řešení a dalších 10 let než vyrostou děti to nevydržím a když jo tak mě stejně asi odkopne... vím že za mě žádné rozhodnutí neuděláte,ale já nedokážu být štastná když vím jak na mě kašle,nedokážu se jít ani pobavit a na jinýho chlapa nemám myšlenky a ani sebevědomí.K čemu by mi byl jinej,akorát další komplikace v životě svém a dětí.Chtěla bych aby mě pochopil,měl mě ráda věděl že nechci mnoho.Mám prý vše,manžela,děti,střechu nad hlavou,auto,řidičák,dovolenou v létě v zimě tak co mi prý schází,napsal to přesně v tomhle pořadí. On je zvyklý vyhrávat ,být tvrdý v podnikání a nesnáší ultimáta,kdybych možná skutěčně odešla tak by mu to třeba došlo,ale copak do týhle taškařice lze zatahovat děti..... nevím,pomoc

Odpověď: 30. 8. 2015, 17.17

Milá zoufalko, začala bych od toho, jak přemýšlet, aby to řešení mělo... bude to chtít změnit některé vaše myšlenkové premisy o tom, co nejde a co se musí. Tuším, že těchto přesvědčení je dost... Doporučuji začít spolupracovat s psychologem a hledat nové úhly pohledu na svou situaci. Přeji vše dobré.

Jan píše: 25. 8. 2015, 19.23

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat zda-li se dá schizofrenie zaměnit s melancholii. Jsem melancholik a hodně věcí které jsou napsány ohledně melancholie by se dali také přirovnat k schizofrenii, avšak bych se spíše přikláněl k schizofrenii. Mám dosti náročnou práci na psychiku, což mne přivádí k psychické vytíženosti se kterou také přichází pocit méně cennosti, strachu, či žádné emoční cítění. V poslední době také často nedokážu říct přesně co chci takže se buďto zaseknu, nebo řeknu úplně něco jiného než bych vlastně chtěl říct. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Jan.

Odpověď: 30. 8. 2015, 17.11

Milý Jane, diagnózy jsou zajímavá věc, důležité je, zda jde o diagnózu nebo o změnu. Doporučuji spolupráci s odborníkem/odborníky (psycholog/psychiatr) Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1