Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Radim píše: 14. 9. 2015, 10.48

Dobrý den. Jsem žárlivý. Jak poznám, že moje žárlivost překročila únosnou mez? Je možné, že si svou žárlivost neuvědomuji? Mám středoškolské vzdělání a myslím, že jsem průměrně inteligentní. Mám partnerku, která si myslí, že žárlím, a že zabíjím náš vztah. Je nějaká metoda jak poznat, že jsem žárlivec? Děkuji Radim

Odpověď: 21. 9. 2015, 17.38

Milý Radime, když to říká partnerka, stojí to za zvážení, dojděte spolu do poradny. Já o žárlivosti píšu www.rovena.info/clanky-o-zarlivosti.html - poznáváte se? Ohledně žárlivosti a jak ji poznat píše Plzák v knize Othelon - doporučuji nastudovat. Přeji vše dobré.

Hanka 13, píše: 14. 9. 2015, 7.23

Ahoj zrovna před dvěma dny jsem zjistila ze mujvnevlastni otec podvadi moji mamku,a ještě s kamarádkou moji mamky, vůbec nevím jak se mam chovat potřebuju to někomu říct ale své mamce to říct nemůžu Vláďu(nevlastního otce) miluje a z tohohle by se nedostala je mu do breku ale taky jsem tak nastvana ze bych ho radši nakopla! Nesnasim ho!! A ještě k tomu když spolu mají mého mladšího 1,5 ročního Honzika... Jak se mam chovat poradte mi prosím . :(

Odpověď: 21. 9. 2015, 17.35

Milá Hanko, složitá situace, takové věci patří mezi dospělé a řešení není na tobě, ale chápu, že hledáš, jak se s tím popasovat... asi bych své pocity řekla otčímovi - otevřeně a poprosila ho spolupráci... Držím palce.

Linn píše: 13. 9. 2015, 13.24

Dobrý den, chtěla bych vás poprosit o pomoc. Jsem ve čtvrtém ročníku SŠ a učitelé toho na nás strašně moc nahrnuli, mám pocit, že nic nestíhám, maturitu neudělám a nikam se na VŠ nedostanu. Strašně se nám ve třídě zhoršiliy vztahy, čeká nás maturitní ples a pořád se nemůžeme dohodnout, neustále na sebe jen řveme. Škola je sice teprve 14 dní, ale mám pocit, že už na nic nemám sílu, nic nestíham, nezvládám a všechno se mi kazí. Nikdy jsem přitom problémy s učením neměla. Když chci odpočívat dostanu místo toho úkol od mámy, na domácí práce a nebo zase připravuju něco do školy. Rozbil se mi počít a omylem jsme zničila tátovo půjčený a nevím, jak mu to mám říct, bylo to omylem, ale už je to druhý počítač za půl roku. Zkrátka všechno v háji. Nedávno jsem přišla domů a udělalo se mi z toho všeho špatně, že jsem začala zvracet. Často mi bolí i hlava i když před tím mi v životě nebolela. Nemám chuť se bavit, smát, kohokoliv vidět. Už nevím jak dál.

Odpověď: 21. 9. 2015, 17.33

Milá Linn, vyčerpání, přetažení... požádej rodiče o spolupráci s psychologem - popovídej mu o tom, co mi píšeš, o svých pocitech... bylo by fajn, kdyby přeinterpretoval rodičům tvůj stav psychického vyčerpání... Bylo by dobré naučit se meditaci a mít dobrý vztah k sobě, aktivovat v sobě důvěru... Dovol si plynout s tím, co je... vybav si proud řeky při tání sněhu... když ho budeš chtít ovládnout, dá ti to moc práce, vyčerpá, když se necháš unášet, máš šanci... tzn. stihnu, co stihnu, efektivně plánuji, neřeším, co ovlivnit nemohu a chodím běhat či jinak sportovat a třeba do kina s kamarády :) Držím palce.

Lujík píše: 10. 9. 2015, 16.24

Dobrý den, chtěla bych se zeptat. Dělá se mi každý den nevolno když čekám na autobus, párkrát jsem to už nerozdýchala tak hned jak jsem si sedla tak jsem omdlela. Nevolno se mi dělá i v čekárnách u praktického lékaře, u zubaře i na gynekologii... Nebo v práci když je nějaká schůze nebo porada. Nemohla jsem jít ani na svatbu od přítelovi rodiny, protože by mě tam bylo hodně špatně. Když jsem byla na pohřbu tak se mi chtělo omdlít. Chtěla jsem si udělat maturitu dálkově, vydržela jsem to pouze měsíc, pokaždé mi bylo na omdlení, dvakrát jsem přerušila studium a potřetí jsem zkusila denní studium a bylo to ještě horší, vydržela jsem už pouze jeden den, tak jsem to ukončila úplně. Ted si chceme založit rodinu a bojím se že to bude horší. Chtěla bych se tedy zeptat zda se to dá léčit. Děkuji za odpověd

Odpověď: 12. 9. 2015, 6.21

Milá L., pokud vyšetření od lékaře je v pořádku, jedná se patrně o nějakou kombinaci agorafobie, paniky, sociofobie, úzkostné poruchy... takže doporučuji systematickou práci na vlastní psychice - konkrétní způsob bych lépe navrhla při osobním setkání - kombinace kognitivně behaviorální terapie, s www.https://rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html možná s regresí a možná s farmakoterapií plus četba knih o strachu... přeji vše dobré.

Janina píše: 10. 9. 2015, 10.15

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu. Jsem 8 let vdaná a se svým manželem máme 2 syny - 8 a 5 let. Již čerstvě po svatbě a i narození prvního chlapečka jsem zjistila, že manžel hraje bedny. Myslela jsem si nejdřív, že je to jen nějaká blbost, že to neni možný, ovšem jeho příchody domů se zpozdívaly. Nedával mi žádné peníze a práce taky moc neměl. Snažila jsem se ho povzbuzovat, být mu oporou a celý problém řešit. Během celé doby, kdy jsem mu dávala novou a novou důvěru, mi zas a zas podkopával nohy. Dluhy se s ním vlečou a já vlastně ani nevím jaké, vždy jen přijde nějaké překvapení, takže žiju ve stresu, co se zas stane a nejsem schopná mu věřit, že vše bude ok, když už vlastně 8 let to pořád ok neni.Dnes, i přes to, že má přes dva roky stálou práci, do hospody chodí na 1 -2 piva, s dětma mi pomáhá, mu stále nejsem schopná důvěřovat. Manžel mi vytýká, že k němu nechovám vřelý manželský cit a já nevím, čí jsem. Docela ho chápu, že nechce žít vedle mě, ale se mnou. Má takový vztah cenu? Dá se zachránit? Nechci, aby celou věc odnesli naše děti.... Moc děkuji Janina

Odpověď: 12. 9. 2015, 6.31

Milá Jani, víte, z uvedého si nejsem jistá tím, co z manželovi strany přichází za ohrožení? Na jednu stranu píšete, že "seká latinu" na stranu druhou "vlastně 8 let to pořád ok neni" - je to o vaší důvěře nebo o faktech, které ohrožují. Pokud je to o důvěře, zastavte se a probereme to a promeditujeme, můžete přijít i spolu, i v druhém případě by nebylo od věci se stavit... čtu, že mnohé funguje, je to tak? Pojdme tedy rozebrat, jak fungují nutné položky vztahu (láska, důvěra, úcta, spolupráce, něžnost, péče, sexualní přitažlivoat) a co se s tím dá dělat. Přeji vše dobré.

Petula píše: 9. 9. 2015, 22.26

Dobry vecer..... Potrebovala bych poradit,ohledne meho pritele. Zijeme spolu zhruba tri roky,vse vždy klapalo i presto ze je mezi nami tricet let vekovy rozdil,netvrdim ze je to vždy dokonale ale kde je... Muj“spise nas“ problem trva pres trictvrte roku... Muj pertner prodelal operaci patere,tudis musel lezet,zacali se u neho projevovat ruzne druhy nalad,prikladala sem to jeho stavu a nalady respektovala.. Jenze to pomalu pokracuje,nahly plac nebo smich nechut cokoli delat nebo nekam jit, prijde z práce a jen tak sedi opcas promluvi,pritom to byl clovek s zivotnim nasazenim.Ted ma deprese, popadaji ho stavy uzkosti,stala unava...Sice vyhledal lekarskou pomoc...ale co ja??? Vtom spociva muj dotas, jak se chovat k takovemu cloveku,jak mu pomoct...protoze se citim strasne sama a nestastna. Vubec nespim zacala sem nadmerne popijet alkohol,nevim si rady,nejsem silna povaha a toto me tez nici.. Dekuji za jakoukoli radu

Odpověď: 11. 9. 2015, 6.38

Milá Peťo, když partnerský vztah tvoří lidé s více než generačním rozdílem, nese to s sebou přirozené komplikace... např. když přicházejí zdravotní potíže, nemá mladší partner odžita aktivní léta a načerpanu přirozenou zralost ke zvládnutí všedních dnů s některými těžkostmi... Co vy? vaší povinností je postarat se o sebe... do toho rozhodně nepatří únik k alkoholu... chtělo by to povahu trochu posílit... uvědomit si, že v sobě máte sílu, která dává schopnost přežít a tvořit... Pro partnera a asi i pro vás by mohla být pomocníkem antidepresíva... problém nevyřeší, ale napomohou. Vám doporučuji pravidelně spolupracovat s poradcem např. z Občanské poradny nebo z poradny pro manželství a mezilidské vztahy. Držím palce.

Z Brna píše: 9. 9. 2015, 19.30

Dobrý den, ani nevím, jak začít. Je mi 42 let. Před 9 lety jsem ovdověla, vychovala dvě děti. Jedno už má svou rodinu. Měla jsem poté dva vážné vztahy, ale skončily katastrofálně. Poslední asi 3 roky jsem bez nálady, často po večerech brečím a můj spánek ani není spánkem, cítím se hodně unavená. V práci a vesměs mezi lidmi mi dá dost práce, aby nikdo nepoznal, jak mizerně se cítím. Proto jsem raději doma. Mívám často sevřený hrudník, šílený pocit prázdnoty a nicotnosti. Přesto, že mám spoustu přátel, kteří mě vlastně upozornili na to, že jsem už dlouho někdo jiný a měla bych s tím něco dělat, jsem se zamyslela nad tím, kdo jsem byla a kdo jsem nyní. Napadá mě jen jedno slovo "nikdo". Přestala jsem cokoli plánovat, žiju vlastně jen práce a dom. Těžko se moje stavy popisují slovy. Někdy se přistihnu, jak koukám do zdi a brečím. Mám problém mluvit i s rodiči a dětmi, ale vždycky to nějak přemůžu. Nechci, aby věděli o mých stavech. Život mě vlastně nebaví, to ale neznamená, že mám v plánu se zabít apod., i když párkrát mě napadlo, jaké to je nic necítit. Děkuji Helena

Odpověď: 10. 9. 2015, 8.43

MIlá Helenko, začněte pravidelně spolupracovat s psychologem, pracovat na sebepřijetím, naučte se meditovat... inspirujte se knihou Miluj svůj život či Osobní síla. Potřebujete vědět, že jste Helenka ze své podstaty - to tedy není nikdo ale Helenka... mít svou podstatu ráda - namalujte si barevně svou podstatu... Pes, kočka, hory, skály, jezera jsou také ze své podstaty, nemusí svou podstatu dokazovat....Můžete v Brně zavítat za Hankou a Jarkem z www.lsvj.cz Přeji vše dobré a nedejte se.

žlebis píše: 9. 9. 2015, 17.20

Dobrý den. Mám problém. Moje kamarádka odmítla kluka a ten ji teď už několik měsíců vydírá, že spáchá sebevraždu, že si podřeže žíly a kamarádka je z toho opravdu moc špatná. Něco málo o psychologii vím, takže mi je jasný že to neudělá, jenom ji psychicky vydírá a upřímně nevim co tím chce dosáhnout. Ale vysvětluje toto mladé holce. Chtěl bych radu, nevím co mám dělat? Za psychologem nechce. Jediný co mě napadá prostě zjistit jeho adresu bydliště a nahlásit to policii? PS: Rodičům to už kamarádkaznámila a vůbec je to nezajímalo

Odpověď: 10. 9. 2015, 8.37

Milá Ž., vím o lidech, kteří o sebevražde mluvili a spáchali ji... myšlenka, že člověk, který o sebvraždě mluví, tak ji nespáchá, je mylná. Je ale i pravda, že někdo ji pouze k vydírání používá. Může to nahlásit i na pohotovost i s místem, kde se dotyčný nachází... Mohou společně zajít k psychologovi...

Jana píše: 9. 9. 2015, 16.48

Dobrý den, dříve jsem bývala bezstarostná, ale dnes se musím neustále kontrolovat, protože se bojím, co si o mě pomyslí ostatní. Bojuji s tím každý den, a to zejména v práci. Když s někým hovořím, tak se musím neustále hlídat, abych něco neřekla špatně a velice mě to ubíjí. Žiju přitom až na toto spokojený život, mám muže, který mě miluje, dobře placenou práci, ale tyto myšlenky mě dohání vyloženě k depresím. Prosím vás tedy moc o radu, jak si s touto nejistotou poradit. Předem děkuji za odpověď

Odpověď: 10. 9. 2015, 8.33

Hezký den Jani, doporučuji https://rovena.info/kognitivne-emocni-revitalizace-psychiky-kerp.html Přeji vše dobré.

Berenika píše: 9. 9. 2015, 8.39

Dobrý den už léta mám problém a táhne se to se mnou od základní školy.Je mi 22 let a stále mám jen základní školu.Na základní škole to už začalo,že jsem nechodila do školy a měla ze školy strach,protože mi nešla matematika a byla jsem i několikrát vystavována posměchu.Ze základní školy jsem měla nastoupit na školu na obor ekonomika a podnikání což s mojí 4kou matiky když správně mi vycházela za 5 ale dostala jsem ji asi jak si z milosti.Měla jsem tam dojíždět ale prostě se mě zase zmocnila taková úzkost a strach,že jsem z ty školy utekla a řekla rodičům,že chci na kadeřnici jenže nikde nebylo místo a tak rok jsem měla zůstat na cukrářce tam jsem nezůstala a byla rok na pracovním úřade a přihlásila se na kadeřnici na soukromé škole ale tam to také pro mě byla muka.Chtěla jsem si tu školu dodělat individuálně ale na konec ne.Nějakou dobu jsem se potulovala po brigádách ale pak jsem si řekla,že si školu udělám a půjdu na kosmetičku s maturitou myslela jsem si,že za pár let to bude lepší ale opět se mě zmocňují zase ty pocity a přidávají se i zdravotní problémy bolesti hlavy a časté omdlévání a pocity na zvracení jsem jak ve snu nejradši bych od všeho utekla ale vím,že to nejde a nechci zklamat rodiče jenže ta úzkost a strach je silnější než já.Jsem ze sebe i sama zklamaná každý den brečím a mám i noční můry.Nechci ani žádnou kariéru nejraději bych byla žena v domácnosti,protože po dobu kdy jsem pracovala bylo hrozné,že veděli,že mám jen základku a na víc ty psychické stavy mám také když jsem měla chodit do práce.Nevím si se sebou rady :( jsem opravdu zoufalá nejradši bych usnula a už se neprobudila a ještě když mám takové stavy tak nekontrolovatelně utrácím za oblečení,protože je mi po tom na chvilku líp a pak mám zase výčitky,že jsem si to koupila a utratila a tak prosím pomozte mi nevím jak vše překonat děkuji

Odpověď: 10. 9. 2015, 8.32

MIlá Bereniko, někdy je to fakt náročný... nezbývá však nic jiného, než se pochlapit a vytrvat v tvoření sebe a života... z mého pohledu by pro vás bylo užitečné začít pracovat na sebepřijetím, na emočních blocích k sobě - přihlašte se na kurz EFT nebo RUŠ, naučte se meditovat... inspirujte se knihou Miluj svůj život či Osobní síla. Můžete se stavit a krok/y spolu taky můžeme udělat... Přeji vše dobré a nedejte se ;)

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1