Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Lucie píše: 5. 10. 2015, 19.00

Dobrý den, mám obrovské trable s psychikou. Je mi 15 let, v září jsem nastoupila na střední školu, a mimochodem jsem se neskutečně těšila. Nastoupila jsem na svou vysněnou střední. Chtěla jsem tam strašně moc už kolik let zpátky.. První týden v září jsem jela na adapťák, a horší týden jsem snad nezažila..pořád jsem si pro sebe brečela. Byla jsem strašně utrápená.. Následující týden jsem chodila do školy..upřimně, každou přestávku jsem se schovala někam, kde budu sama a zas mi uplně samy tekly slzy. V pátek jsem byla přesvědčená, že v pondělí do školy nepujde..že se někam zašiju. Nechápu to. Nikdy se mi nic takového nedělo..byla jsem jedničkářka a do školy vždycky chodívala ráda. Rodina se mými pocity trápila a tak rozhodla, že přestoupím jinam. Na školu, kam chodí můj starši bratr, jelikož třídu prváků ani nenaplnili...moc žáků tam nechce. Doufala jsem, že je to opravdu v tom, a že jakmile přejdu, všechno bude v pořádku a budu to zas já. Veselá a pozitivní. Deprese mám stále. Strašně moc přemýšlím...Udělala jsem dobře? Je vůbec dobré přecházet v polovině září? Všichni si mě prohlíží, jsem tam uplně nová a ke své povaze bohužel dost introvert.. Už se mi tedy nechce moc brečet, možná už jsem toho tolik vybrečela..ale, víte, psycholožka mi řekla, že je to normální, že k ní nemusím chodit. Pořád se ale necítím jako já. Rozhodla jsem se správně? Mám vůbec na gympl? Neměla jsem jít radši na obyčejnou střední školu? Celý ten procovní týden se těším na víkend,, až budu doma, v klidu a se svýma nejbližšíma. Jenže, pak opět neděle.. Já mám strašný strach, že to nezvládnu. Nezvládnu gymnázium a nezvládám sama sebe..ty pocity jsou opravdu špatné.

Odpověď: 10. 10. 2015, 10.04

Milá Lucie, doporučuji třeba taneční terapii, imaginativní techniky. Taky jsou na zvážení antidepresíva - nebránila bych se ani jim. Psychika je náročná a je na nás, jak budeme nalézat cestu k práci s ní. Najdi si knihy, které tě zaujmou - listuj si v internetovém knihkupectví http://hledajici.cz/ ... nevirtuálně v knihkupectví u Džoudyho v Praze. Přeji vše dobré.

Markéta píše: 5. 10. 2015, 8.39

Dobrý den,prosím o radu.Před třemi lety jsem se rozešla s přítelem po 6 letech-podváděl mě a pak se zjistilo,že čeká dítě s milenkou.Ona to ale popírá a on také.Byl to můj životní muž.Plánovala jsem s ním rodinu i zbytek života a rozumněli jsme si ve všem.Jen jsem prostě nedokázala už věřit.Našla jsem si nového,čekáme dítě.I Expřítel si našel a také čekají dítě.Přesto si stále píšeme a nemůžeme se od sebe odloučit.On by mě nejraději vídal pořád,ale mě to bolí, protože to, co jsem si s ním vysnila, má teď s jinou a stále mě bolí, že nejsem na jejím místě.Zdá se mi o něm, žárlím na jeho přítelkyni a štve mě, že si budují domov, který měl být můj.Jinak můj přítel je úžasný chlap.Přesto si nemohu pomoci a bývalý mi chybí.Jak z toho konečně ven?

Odpověď: 10. 10. 2015, 9.28

Milá Markétko, nelehká situace. Mít v souladu rozum a cit je předpoklad spokojeného života i harmonie v psyché. Vaší cestou je nalézání takové harmonie. Do takové harmonie patří to, že každý člověk má v našem životě své místo, součástí toho je to, že mu děkujeme za to, co nám dal i nedal, že mu přejeme štěstí, že přijímáme zodpovědnost za svůj podíl... že se učíme pracovat se srdcem, s jeho bolestí a s jeho uzdravováním...že v něm rozvíjíme lásku svobodnou...a přijímáme/milujeme realitu... že cítíme, že jsme celistvé za všech okolností... Chápu, že je to pro vás náročně uchopitelné, že neexistuje kouzlo či pilulka, která to vyřeší, je to cesta vašeho poznávání. Můžete se zastavit. Přeji vše dobré.

Marcela píše: 30. 9. 2015, 8.50

Je mi 32 let a mam 2deti. Ziji s partnerem a uz 10let jsem v domacnosti. Partner se o nas stara a vlastne mi nic nechybi, zijeme nadstandartne. Ale uz od detstvi (otec alkoholik , matka byla citove chladna,caste hadky)mam deprese. Mam stavy, kdy se citim hrozne fajn a bavim spolecnost a z toho se mi nechce zit, brecim bezduvodne, mam neustaly pocit napeti. Nejhorsi je moje sebevedomi. Navenek vypadam jako zenska, ktera je namyslena a veri si, ale vevnitr pravy opak. K psychologovi nemam odvahu , nesveruji se nikomu, nejsem proste ten typ.Takze vlastne nikdo netusi.Jen partner a deti , na ktere jsem fakt nekdy protivna a to me mrzi nejvic. Muzete mi poradit nejake typy, jak to zlepsit?Dekuji

Odpověď: 2. 10. 2015, 7.35

Milá Marci, doporučuji odvahu a spolupracovat s psychologem. Svépomoc je užitečná a je dle mého efektivnější, když se kombinuje s "psychologem". Další náměty pomož si sám... zde několik rad ke svépomoci: 1. zvážit návštěvu psychiatra - antidepresíva 2. studovat knihy: Osobní síla; Miluj svůj život 3. seminář rodinných konstelací u Bhagata 4. relaxace, meditace 5. osvojit si focusing, EFT 6. porovnat si vztahy k rodičům, jak vás ovlivnili a pročistit vše. Přeji vše dobré

7m4 píše: 29. 9. 2015, 21.53

Žijeme spolu již osmýýým rokem. Družka již měla 2děti z předešlých, avšak nevydařených vztahu! Po třech letech společného života přišel na svět potomek třetí. Každý měl a má své bydlení, takže veliké plus pro případ, že se, jako již mkohokrát, nepohodneme! Jako matka samoživátelka však byla a nadále i je závislá na sociálních dávkách. A zde je i kámen urazu, který se objeví vždy, když by mne, bavíme se pouze v teoretické rovině, chtěla přihlásit do společného bydlení. Jako na svém příteli by se na mě stala závislá a protože invalidní duchody nejsou veliké a k tomu, výdělek ze dvou prací nijak závratný, jsme nuceni žít odděleně! I když momentálně žije v nově zrekonstuovaném bytu, dávky od státu jsou nepravidelné a ani zdaleka nepokryjí celkové rodinné výdaje! Jak z této svízelné situace vyjít bez ujmy některého člena rodiny???

Odpověď: 2. 10. 2015, 7.29

Milý neznámý, moc nerozumím, kdo má invalid, kdo pracuje, kolik kdo platí, co chce kdo. Připadá mi to spíše na konzultaci o financích, dohodě o zodpovědnosti, kdo za co.

Marie píše: 29. 9. 2015, 13.10

Dobrý den,nevím co mám dělat a proto jsi jdu k vám pro radu. Přítel se semnou rozešel i přes to že chcem být spolu,kvůli dětem. On děti nemá a řekl mi že deti nechce že se na to necítí že to nezvládá být s nima každý den. Děti jsou moje,jeho ne. A chci se tím zeptat jak se to dá zlomit aby je příjmul,aby je chtěl. Zlomí se to někdy, co mám dělat? ? Teď jsme ve fázi kdy jsme si řekly že si všechno srovná v hlavě a pak si promluvíme.... Mohu mu nějak pomoct?? DĚti má jinak rád. Je mu 28 let . Předem moc děkuji za odpověď

Odpověď: 2. 10. 2015, 7.26

Milá Maruško, nežebrejte. Popřejte mu, at dělá, co umí a co potřebuje. Vztah by neměla být křeč, oba se v něm potřebujete cítit svobodní a přirozeně, nemusíte spolu bydlet, dělejte to, co je oběma příjemné a přirozené. Bud si cestu najde a nebo ne. Vy budte svá, samostatná, netlačte. Přeji vše dobré.

Kuba píše: 29. 9. 2015, 9.00

Dobrý den, Jmenuji se Jakub. Je mi 22. let a myslím že mám v sobě dlouhodobý problém. Nezvládám rozchody se svými partnerkami. Už je to měsíc po rozchodu s mou bejvalou přítelkyní. Byl jsem s ní 2 roky a byl to úžasný vztah. Ve všem jsme si rozuměli, nikdy nebyl problém který bysme nevyřešili a nebylo nic co bych pro ní neudělal. Jenže ted v létě se chytla jedné takové partičky a začal mě úplně ignorovat. Samozřejmě že si v té partě i našla jednoho kluka se kterým mě začala podvádět. V té době jsme spolu jeli do Chorvatska a já doufal že se to zlepší. Řekl jsem jí, že jsem schopnný jí tu nevěru odpustit, ale musí to okamžitě skončit s tím klukem, nepsat si s ním ani se s ním vídat. Když jsme se vraceli domů pořád mi říkala že miluje jen mě a že mě nechce ztratit. Doufal jsem že to bude nový začátek. O týden později jsem jí vzal do Prahy. Bylo to skvěli, ale pořád sem tak nějak cítil že tomu něco chybí. Několik dní po Praze mi napsala že jsme ztratili jiskru a že bude lepší když se rozejdeme. Po tom jsem zjistil že mě celou tu dobu lhala do očí a pořád mě podváděla...Víte Tohle už je 3 vztah se kterým se takhle trápím. Doslova mě to zabíjí. Trpím hroznými depresemi a nemůžu s tím nic dělat. Nějak jsem si uvědomil, že at byla jaká byla, byla to ta nejlepší holka kterou jsem měl. Do ted nechápu co se jí v hlavě stalo, že mi tohle začala dělat. Přátelé a rodina se mi snaží pomoci, ale už to vůbec nezabírá. Ztratil jsem motivaci do života a přestal jsem si sám sebe vážit. Tím že jsem byl zase nahrazen jiným klukem je pro mě potupa a připadám si jako nula.

Odpověď: 2. 10. 2015, 7.21

Milý Kubo, už "chvíli" se vztahy zabývám a vím, že to, že se někdo s někým rozejde není o tom, že by ten jeden či druhý byl špatný.... je dobré vědět, že to není o tom, že bys byl špatný... je to o tom, že ex hledá jiskru, která je důležitá, ale také netrvá 100let, zatím si neumí vážit lásky, potřebuje poznat něco jiného, to ale není tvoje vina... Kubo a ty si neumíš vážit sebe... chápu, že to bolí, je třeba srdíčko opečovat, dát mu to, co potřebuje sám - lásku - jsi zdrojem, vysílačem a přijímačem v jednom... můžu tě naučit https://rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html Tvoje srdce potřebuje být na prvním místě. Taky si vem knihu: Miluj svůj život; Osobní síla. https://rovena.info/jak-se-vyrovnat-s-rozchodem.html Držím palce.

Maruška píše: 29. 9. 2015, 4.59

Dobrý den,ráda bych požádala o radu,jak slušným a nekonfliktním způsobem sdělit známým,že o jejich časté návštěvy a kontakty nestojíme.S nástupem dcery do školy a její novou kamarádkou se na nás doslova přilepili její rodiče.Neustále vyhledávají možnost s námi trávit volný čas.Sami jako rodina v životě nic nepodnikli,ani dovolenou,ani kino,ani výlet do přírody.Už nás to psychicky vyčerpává,dokonce lžeme,že někde jsme a nemáme čas.Když jedeme na společný výlet,tak nemají ani svačinu.Koukají na nás,co jim dáme.My jsme zvyklí opravdu žít celkem akčně,pořád něco podnikáme,ale jejich přítomnost nás už nebaví.Známe spoustu jiných přátel,jejichž přítomnost je zcela bezkonfliktní.Jednou větou bych řekla,že z nás doslova vycucávají energii.Za každou radu předem děkuji.Maruška

Odpověď: 2. 10. 2015, 7.09

Milá Maruško, děkuji za důvěru a chápu, že je to situace nepříjemná, ale ani psycholog nemá kouzelnou radu. Takže vám řeknu to, co víte, svou energii máte právo držet u sebe a sebrat v sobě odvahu a vykomunikovat si to s nimi. Říci, že je rádi vidíte, ale že nejste zvyklí na tak intenzivní vztah, že potřebujete být s rodinou i sami a mít čas i na staré přátele. Vyjádřete důvěru, že jistě i oni sami dokáží zajímavě trávit čas. Držím palce.

ondřej píše: 29. 9. 2015, 0.02

dobry den,mame z přitelkyni krizi po 5letech vztahu.vše bylo normalni po pul roce jsme se spolu nastěhovaly od te doby jsme byly spolu každy den.Bylo to super ačly sice jine starosti ale vždy jmse to zvladly.Asi posledni rok co jsem ji videl z dvouma kolegama a kolegini z prace jely na motokary ve 4řech jsem začal žarlit nikdy jsem to ovšem nedělal.chtěl jsem to nějak překousnout ale neslo to vždy když někde jela tak jesem ji nějak nevěřil a pomalu jse to stupnovalo.znikym nic nema ja tomu věřim ale někdy při takove situaci začnu vyvadět pak toho lituji.jak z toho ven ted jse už 4dny nebavime protože jsme se chytly.poradite mi jak z te žarlivosti zbavit?chci byt totiž sni je to skvěla holka za tu dobu toho mame spoustu zasebou a nerad bych kvuly moji hlavě o ni přišel.diky za opověd

Odpověď: 2. 10. 2015, 6.32

Milý Ondro, o žárlivosti píši www.https://rovena.info/clanky-o-zarlivosti.html Jsou tam i doporučení na knihy, je třeba aktivně se sebou pracovat, poznat své bolesti, strachy a uzdravit je. Přeji vše dobré a můžete se stavit.

Lucie D. píše: 28. 9. 2015, 19.05

Dobrý den, poslední 3 roky se mi nedaří vztahy. Měla jsem 8letý vztah, ten skončil a nyní jsem 3 roky single. Navázání vztahu není problém, seznámím se lehce, nebojím se toho... Je to takto: Seznámím se, oba jsme nadšení, píšeme si, scházíme se, vše jde dobře a mám dobrý pocit. Ale když se to má po pár rand nějak překlopit do něčeho víc, tak najednou kluk přestává mít čas, přestává psát a nějak to skončí a já se nikdy nedovím důvod. Stejný průběh událostí se mi stal už asi 5x ... Nikdo z mého okolí nechápe proč to takhle vždy skončí a já už se cítím bezradná :-/ ... Je mi 27 let.

Odpověď: 2. 10. 2015, 6.29

Milá L., takhle těžko říci. Sex stihnete za těch pár rand? o čem se bavíte? Je skutečně zajímavé, že se scénař opakuje, je možné, že něco nevidíte, ale taky je možné, že je to "náhoda". Když se zastavte, možná na něco přijdeme rozhovorem či meditací... Přeji vše dobré.

Danča píše: 28. 9. 2015, 17.52

Dobrý den, byla bych Vám moc vděčná, kdybyste mi nějakým způsobem poradili, jak se vypořádat s neklidným spánkem. Zhruba týden mě ve snech obtěžují katastrofické sny (zničení světa, násilné odloučení od rodiny, jaderný útok, oheň padající z nebes...). Po probuzení jsem silně depresivní a většinou se mě tato nálada drží celý den, brečím ze strachu o to, co bude a v noci se bojím chodit spát (což má zase za následek nevyspalost a podráždění - usínám kolem 3.- 5. ráno). Vím, že to nejspíš bude mé podvědomí, které mi jen odhaluje strach z věcí, co se momentálně ve světě dějí, nicméně na každém rohu na na nás číhá nějaká apokalyptická zpráva a mě z toho už - jak bych to řekla - "šplouchá na maják". Nechci to zatím řešit žádnými medikamenty.... Děkuji moc za odpověď. D.

Odpověď: 2. 10. 2015, 6.23

MIlá Dančo, doporučuji léčebnou meditaci https://rovena.info/lecebna-meditace-cesta-k-osobni-sile.html - je třeba věnovat se své psychice, najít a pojmenovat strachy, které vás v podvědomí ovlivnují. Je třeba je pročistit na úrovni podvědomých programů a přijmout energii síly a lásky. Taky doporučuji nesledovat zprávy - nezabývat se věcmi, které nemohu ovlivnit. Řešit svou obyčejnou každodennost a tu si užívat. Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1