Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Tereza píše: 12. 10. 2015, 16.49

Dobrý den, ani netuším kde začít. Možná bude můj popis dost zmatený. Jsem mladá maminka, ropzvedená, mám dcerku co chodí do školky. S bývalýým manželem je to velice složité, na dceru neplatí. Přestala jsem zvládat stres, hkavně co se týká toho v práci. Stačí abych udělala drobnou chybu a už jsou moje nervy na pochodu. Mám z práce stres takový, že špatně spím, mám zažívací potíže, odrqazilo se to samozřejmě i na zdravý jsem víc náchylná k nemocem. Práci potřebuju abych se mohla starat o dceru a to je mou jedinou motivací. Přemýšlela jsem i o změně zaměstnání, ale mám pocit že na nic nemám. Nanejvíš být uklizečkou. Jsem dost uzavřená a mezi lidmi se necítím úplně nejlépe, uvítám je velice malí okruh a to je rodina. Nemám ani žádné přátele spíš jen známé. Říkám si že nejlépe by mi bylo jako ženě v domácnosti s tím že budu dělat něco jen na zkrácený úvazek nebo nějakou drobnější práci na plný úvazek. Mám zároveň pocit že jsem selhala jako matka, když nedokážu normálně fungovat. Začínám mít pocit že zešílím, jestli z práce nezmizím. Nevím si rady, jsem nešťastná....prosím o radu, o pomoc. Děkuji

Odpověď: 18. 10. 2015, 8.47

Milá Terezko, nechcete alespon zavolat, abych věděla více detailů ohledně praktických záležitostí? Takhle jen cítím, že byste potřebovala odpočinek... ale jak to zařídit, že? Psychika potřebuje pozornost, péči - z mého pohledu by to pro vás ted mělo být primární, protože pak můžete být i stabilnější mamkou. Najděte si v okolí poradnu - v každém okresním městě je Poradna pro manželství a mezilidské vztahy a tam byste si mohla porovnat myšlenky a možnosti (názvem se nenechte odradit :)) - také je třeba, abyste byla vnitřně klidnější - najděte si např. knihy Miluj svůj život, Osobní síla a relaxace meditace na osobní sílu... https://www.youtube.com/watch?v=lpSv91OAY3s Držím palce

minekutil cz píše: 12. 10. 2015, 12.56

Dobrý den, stále více se mě kamarádi ptají proč téměř nemluvím. Je mi 14let a za celý den toho moc neřeknu. Mluvím jen když se mě na něco někdo ptá jinak skoro vůbec, ale na sociálních sítí toho napíšu víc než kdo jinej. Stydlivost mi problém nedělá. Tak čím to je?

Odpověď: 18. 10. 2015, 8.35

To nevím. Ptal jsi se sebe? A co když je to tím, že si to kompenzuješ na síti? Zkus si zakázat sítě a uvidíš... Slyšela jsem: "Tak včera na dvacet minut vypadl internet, tak jsem šel do obýváku za rodinou a zjistil jsem, že to jsou docela milý lidé."

avelynka píše: 12. 10. 2015, 12.01

Dobrý den, mám takový problém, můj muž se mnou postupně přestal spát. Vypadalo to, že si toho ani nevšiml, kdybych to sním neprobrala a nevysvětlila mu vážnost situace.... Od té doby už tak spokojeně nevypadá, spíš má občas stavy úzkosti nebo smutku, když je na mě protivný, snažím se odejít pryč, jako třeba na procházku, ale nejde to vždy třeba před návštěvami.... Má všechny příznaky přechodu, syndrom mrzutého muže atd... Myslím si, že je protivný proto, že soutěží se svojí sestrou, ale ta si vzala člověka s třikrát vyšším platem a tak je na tom logicky finančně lépe a tchán s tchýní ji obdivují a logicky i více podporují.... Moje nejlepší kamarádka mi tvrdí, že ve skutečnosti o sex stojí, ale že si můj muž myslí, že mu nějak ubližuji. Snažím se ho tedy pořád za všechno chválit, třeba za to, že se vrhnul na vaření atd..., za sex nemůžu, protože ho nedělá... snažím se, hladit ho, nosit mu dárečky, ale nepomáhá to. K té velké proměně došlo po jeho čtyřicátých narozeninách..... Myslím si, že má ve skutečnosti velice nízké sebevědomí a tak má potřebu "oblbovat" ženy, dělá to pravidelně, že svádí nějakou sousedku, umí být vytrvalý, a když se do něj ta sousedka zamiluje, a začne vyšilovat, tak od ní prchá pryč. Je nevyzrálá osobnost ??? Vypadá to dost trapně a uboze, protože všem sousedkám se snaží navykládat, jak se mnou nic není a jak jsem nemožná ženská. Což dělá klidně i v mojí přítomnosti, je to docela deprimující. Mají z toho radost především ty hloupé sousedky, co se patlou v nějaké partnerské krizi.... Jedna sousedka vypadala jako že mu na to skočí, ale potom začal osahávat její 14letou dceru, tak ji to přešlo..... Navíc, já můžu třikrát denně a on to chce asi jednou za deset dní. To je z mého pohledu ten největší problém, protože mě to nutí hledat si milence, i když jsem od přírody strašně moc věrná ženská.... Smutné na tom je, že hledám mezi vrstevníky a tak mám teď dva milence, kterým se po sedmé večer nepostaví :))) nevím, jestli můj muž nemá podobný problém, že by třeba mohl jen do sedmé večerní, ale zatím mu to naznačuji jenom přes smyšlený příběh kolegy v práci, přímo se s mým mužem o sexu bavit nedá..... Nechci se rozcházet, myslím si, že bych těžko našla lepšího partnera a člověka, tátu ke svým dvěma synům, ale na druhou stranu se dostávám do stavů, kdy mi každý muž, který to ještě dělá, připadá atraktivnější..... (Umím se udělat sama, ale není to ono...) Takže mi hrozí, že bych skončila v náručí vpodstatě kohokoliv jenom proto, že by byl na mě hodný a byl ochotný na to skočit..... Kde je zakopaný pes ? Na žádnou psychoterapii nebo rodinnou terapii ho nedostanu...

Odpověď: 18. 10. 2015, 8.31

Milá Avelynko, z vašeho psaní cítím, že máte muže ráda, že se snažíte... (jen se obávám, že třikrát denně je statisticky nepřiměřené očekávání) - Jinak samozřejmě soulad v sexuální oblasti je důležitý, je potřeba, aby u obou partnerů vycházel ze svobodné touhy... Nelíbí se mi jeho chování k sousedkám, je nedůstojné dospělého muže i Vás. Skutečně to poukazuje na nějakou nezralost, "mindrák", a asi i potíž ve vztahu. Vytvářet domněnky, proč to mezi vámi nefunguje, není optimální... Zajímalo by mne, co vám k tomu řekl... samozřejmě, že bych doporučila "poradnu" - když mluvím s partnery zvlášt, občas se dozvím alespon racionální vysvětlení od partnera s menším zájmem o sex... Nu, holka, držím palce.

Lenka píše: 8. 10. 2015, 6.38

Dobrý den, v posledních měsících se zamotávám do několika spolu souvisejících problémů, ze kterých neznám cestu ven. Týká se to především mého vztahu, ale ovlivňuje to i jiné části mého života jako práci nebo i přátelství. Nedokážu si připustit, že by mě mohl mít můj partner skutečně rád - nevěřím mu a neustále čekám nějaký podraz, ačkoli mi nikdy nedal jedinou záminku abych mu nemohla věřit. Neustále si představuji co hrozného by mohl dělat, žárlím na každou ženu o které se zmíní, jsem přesvědčená že se mnou tráví časp ouze z lítosti a že si o mě myslí, že nejsem dost dobrá. Dokážu si sice logicky vysvětlit, že to není pravda, ale stačí jeden slabší moment a všechno se zrhoutí. V tu chvíli se složím, pláču a není mi pomoci - jako bych ani nechtěla pomoct a bavilo mě se utápět v sebelítosti a v tom, že mě nikdo nemá rád, že jsem neschopná a že nevím co s tím mám dělat. Když to skončí, řeknu si, že už to dělat nebudu, že přece vím, že je to blbost a že se jen lituju, ale do několika dní je to zpátky, často horší... Když to se mnou partner řeší, pláču, vysvětluji mu celou situaci a že mi on nemůže nijak pomoct, protože je to v mojí hlavě a moc dobře vím že i když mě bude neustále přesvědčovat že se nic neděje a že mě miluje, můj problém to nevyřeší. Pokud to neřešíme, po nějaké době vybuchnu protože je mi líto, že ho nezajímá, že jsem smutná. Tohle všechno doprovázím teatrálními gesty a odchody, pláčem, křikem, třesem,... Můžete mi prosím poradit nějaký skutečně fungující způsob jak s podobnými pocity bojovat ve chvíli kdy přijdou? Přečetla jsem snad každý návod, ale "víc si věřte" a "uvědomte si, že je to jen ve vaší hlavě" mi prostě nepomáhá. Předem děkuji za odpověď¨ Lenka

Odpověď: 11. 10. 2015, 9.35

Hezký den, Vyhledejte si třeba výcvik v EFT nebo RUŠ.

maruška píše: 7. 10. 2015, 18.27

dory den mam kluka 6 roku a zadrhava na logopedii jsem s nim chodila a řikaj že je vse v pořadku dneska mi učitelka poradila ze mam s nim jit u psychologa on mluvi hezky jen mu to trva než to vyslovy co mam delat

Odpověď: 11. 10. 2015, 9.33

Milá Maruško, jestli vás posílá do pedagogicko psychologické poradny, nevidím důvod tam nejít. Jen je třeba, aby paní učitelka napsala žádost, ve které specifikuje, jak chlapce vidí a co by od PPP ráda... Přeji vše dobré.

Irena píše: 7. 10. 2015, 7.59

Dobrý den, je mi 50 let a mám dlouhodobé problémy s mojí matkou, tak by mně zajímal váš názor. Matce je 80 let a je v základních věcech soběstačná ale již nezvládá péči o dům a zahradu. Ode mně očekává, že jí budu dělat služku. Neustále mně za něco peskuje, komanduje, vymýšlí mi nesmyslné úkoly. Jakmile není po jejím, je zle, dokáže být až agresívní. Montuje se úplně do všeho (včetně mojí rodiny, práce, manžela, dětí), nejčastější slovo, které od ní slyším, je MUSÍŠ. V její přítomnosti se necítím psychicky dobře. Bylo mně doporučeno abych si vymezila hranice ale jak? Vůbec mně nevnímá nebo dostane záchvat vzteku a začne křičet. Nevím, jestli není nějak duševně nemocná, ale k lékaři jí nedostanu. Bratr to vyřešil odstěhováním 200 km a nestýká se s ní vůbec. V dětství jsme se neměli materiálně špatně ale už tehdy byla generál a muselo být vždy po jejím. Z mojí rodiny se s ní nechce nikdo stýkat a jiné příbuzné nemá. Děkuji za názor.

Odpověď: 11. 10. 2015, 9.29

Milá Ireno, bratr si hranice vymezil.. docela extrémně, ale kus inspirace vnímat od něj můžete... můžete si vymezit, že se tam stavíte 1x za ?dnů/týdnů... situaci neznám... o zahradu a dům není třeba pečovat... Přeji vše dobré.

F píše: 7. 10. 2015, 7.44

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu, co dělat dál. Před více než půl tokem jsem ukončila vztah s přítelem. Nevyhovovalo mi, že byl (sice jen) o tři měsíce mladší než já, ale šlo to hodně poznat. Byl nevyspělý. Na veřejnosti se choval jako hulvát a já už to nemohla dál snášet. Naše názory na jakoukoliv věc se od sebe hodně lišily. Rozešla jsem se s ním. Jenže on mě od té doby nenechá být. Sice jsem se s ním ještě od rozchodu osobně nesetkala, ale zkouší se ke mě dostat přes sociální sítě. Nejdříve to začalo tím, že neustále psal členům mé rodiny a snažil se z nich dostat informace o mém životě. Nikdo z mé rodiny mu však žádné informace neposkytl, aniž bych jim já dala svolení. (Vždycky jsem jim řekla, ať mu napíší, že nemám zájem o kontakt s ním.). Snažili se ho ignorovat, ale jeho nátlak neustával. Když mu neodepisovali, tak jim neustále psal a vlastně ještě pořád píše. Dokonce zná přátelé mého otce a přes ně mu vzkazuje pozdravy atd. (po dobu našeho ani ne 6-měsíčního vztahu se s mým otcem sotva znal). Na socíální síti se mě znova snažil kontaktovat. Zablokovala jsem mu přístup na můj profil a doufala, že ho to donutí nechat mě být. Bohužel. Zjistil, že od mých přátel a rodiny nic o mém životě nezjistí, tak se rozhodl mě před 2 dny kontaktovat prostřednictvím sms. Byla jsem v koncích, tak jsem mu napsala, že dané číslo už nepoužívám a ať mě nechá být. Odepsal, že si informace zjistí. Rozhodla jsem se ho tedy kontaktovat a napsala mu, že mě to hodně obtěžuje a ať mě nechá být. Nejdřive mi řekl, že to pochopil a nechá mě, ale o pár minut později zase zopakoval, že doufá v další setkání a rozhovor s ním. Jsem psychicky na dně. Celou noc po našem rozhovoru jsem probrečela a neustále se třesu, protože z něj mám strach. Dokonce říkal, že si vezme život. Přes moji kamarádku se snažil dostat mé fotky, protože prý na mě pořád myslí. Kontaktovala jsem jeho sestru a řekla ji o tom, aby si s ním promluvila a vysvětlila mu to, protože já už nemůžu a nevím jak dál. Dokonce jsem mu řekla, že při dalším pokusu mě kontaktovat (nebo i mé blízké) to budu řešit s pomocí policie ČR. Nechci ale jemu a sobě dělat tak velké problémy. Prosím o jakoukoli radu, co dál. Omlouvám se za můj obsáhlý dotaz.

Odpověď: 11. 10. 2015, 9.25

Milá F., v této situaci je důležité přestat se bát. Je třeba vědět, že nejste zodpovědná za to, co udělá. Dále je na vás, jestli jeho zájem dokážete vypustit ze svého zorného úhlu, nebudete si ho všímat a vyčkáte, až toho nechá - v takovém případě je třeba jeho aktivitu důsledně! ignorovat. Je třeba, abyste i vy byla ve svém centru, z psaní mám pocit, že věnujete příliš pozornosti jeho aktivitám. Kontaktovat policii samozřejmě můžete. (můžete s ním jít k psychologovi společně a jasně tam sdělit, že vás jeho zájem skutečně obtěžuje... a tak předat expřítele do rukou psychologa) Přeji vše dobré.

Martina píše: 6. 10. 2015, 13.00

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak mám reagovat, když mne syn při záchvatu vzteku bije (je mu 2 a třičtvrtě roku). V poslední době to u něj vygradovalo až tolik, že kdykoliv ho vztek popadne, řve, že mě chce mlátit, rozběhne se, praští mě a takhle znova a znova. Klidně by mě takhle bil hodinu, kdybych mu to dovolila. Chvíli vydržím, chytám ruce, odcházím, načež mě hned doběhne do jiné místnosti a nakonec se musím zamknout do jiné místnosti, protože syn by jinak nepřestal. Když to udělám, syn mlátí a kope do dveří klidně dalších několik minut. Potom se uklidní a stěžuje si, že ho bolí kolínko nebo ruka, protože bouchal do dveří. Když neodejdu z místnosti, aby mě syn nebil, dopadne to tak, že to už nervově neustojím a dám mu na zadek, což není řešením, protože ho to ještě více popudí a samozřejmě mě bije dál. Nevím, proč to dělá, sám to nedokáže vyjádřit a v záchvatu vzteku vůbec neví, co dělá. Vím, že řešením není ani zamknout se do místnosti, ale nic jiného mi nezbývá, když mě syn jinak nepřestane bít. Jak mám v této situaci reagovat? Děkuji za radu. Hezký den.

Odpověď: 10. 10. 2015, 10.21

Milá Marti, doporučuji knihu: Proč se z našich dětí stávají tyrani - půjčit přes knihovnu - je rozebraná. V takové agresi není možné dítě podporovat. Nechat se mlátit, byt chvíli, je špatně. Místnost, kde se nemůže zranit a tam být i o něco déle, než se uklidní... Můžete také vyzkoušet Bachovy kapičky a homeopatika a také www.lsvj.cz Držím palce.

Hanna píše: 6. 10. 2015, 11.53

Dobrý den, řeším problém: Mám 14 letou dceru a její otec k ní doteď nepřiznal otcovství. Rozešli jsme se ještě před porodem....pak po 7 letech potkali a to sliboval, že jí bude "dělat" tátu... Bohužel zůstalo jen u slov.... Občas se s ní potká.... Já ji vychovávám, živím a on se stále tváří, jako by se ho to netýkalo.... Když se o tom snažím mluvit, tak mě odbude... Nevím, co mám dělat... Můžu to samozřejmě řešit soudně....ale jsem nekonfliktní člověk a je mi proti srsti domáhat se takové základní věci soudně.... Na druhou stranu je pro mě těžké tahat to vše finančně sama a navíc mi i vadí, že se s ní potkává...ale povinnosti žádné... Přijde mi to nefér... Nevím, jaký k tomu mám zaujmout postoj... Vymazat ze života ho bohužel nemůžu ( i když by to pro mě bylo nejlepší )... Bohužel nás spojuje dcera. A ona ho jako otce bere, i když ji svým chováním občas zraňuje ( to když něco naslibuje a nesplní anebo se dlouho neozve... ). Jak z toho ven? Ráda bych našla klid - protože mě to vnitřně docela trápí... Ale řešení je nějak těžké.... Děkuji za radu. H.

Odpověď: 10. 10. 2015, 10.14

Milá Hanko, podle zákona má dítě právo na otce a výživné od něj, takže tím, že vám nepřispívá šidíte i dceru. Doporučuji mu sdělit, že máte takový a makový návrh a pokud se to tedy nezrealizuje, budete postupovat právní cestou, což sice nepovažujete za důstojné řešení především pro něho, ale že věci chcete mít v pořádku. Držím palce.

Anonym píše: 6. 10. 2015, 10.02

Dobrý den,nevím už co mám dělat tak si jdu k Vám pro radu. Žiju s přítelem 7 měsíců a jeho exmanželka nám dělá jenom problémy. Nemůže zkousnout to, že si někoho našel a už vůbec to že teď bydlím u něho kde žila i ona.Rozvedli se kvůli tomu že si našla milence. Přítel má sní dva kluky 8 a 12 let a já z minulého vztahu 4 leteho syna.Báli jsme se s přítelem,jestli si kluci padnou do oka, ale naštěstí to dopadlo dobře. Jenže to teď nějak nemůže překousnout jeho ex a dělá pořád problémy.Přítel má kluky každý víkend a ji se nelíbí ze jsem snema.Dělá scény před barákem a kluci jsou z toho potom psychicky na dně.Asi bych se neodhodlala Vám napsat,ale začala si dobirat i mého syna a tvrdí, že její starší syn vždycky v neděli když je přítel veze k ní tak má z mého syna migrénu, protože ho večer budí.Vůbec to tak není a ani se ještě nestalo, že by je můj syn večer vzbudil.To ze si dobira pořád mě tak ať si dobira, ale mého syna si nikdo dobirat nebude a nevím už co mám dělat, protože to nikdy neskončí. Plete klukům pořád hlavu a tvrdí že má táta už novou rodinu, atd....prosím poraďte mi co mám dělat. Děkuji

Odpověď: 10. 10. 2015, 10.09

Milá neznámá, doporučuji o spolupráci požádat OSPOD, požádat o mediaci, rodinou terapii... Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1