Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

ada píše: 2. 11. 2015, 11.44

Dobry den, som 15 rokov vydata a mam dve deti. pred par dnammi som sa dozvedela, ze moj manzel mi bol neverny. zil dva paralelne zivoty a zamiloval sa inej zeny. vsetci o nej vedeli, iba ja nie. zaroven som sa dozvedela, ze ma podvadzal cely zivot a aj vtedy, ked som bola v porodnici. s nou uz neni. neviem co mam robit. mam mu dat este sancu? citim strasny hnev, smutok, sklamanie. nemala som najmensie tusenie o nicom, nas vztah bol dobry.. Dakujem za radu.

Odpověď: 8. 11. 2015, 10.10

Milá Adi, vaše pocity jsou pochopitelné... přesto doporučuji, abyste se s nimi naučila pracovat (ne potlačit, ale transformovat), protože ve finále ty pocity škodí vám. Na vaši otázku neznám odpověd a doporučuji ji přeformulovat na: Chci dát šanci našemu vztahu? Dokážu ho milovat i s jeho minulostí, do které patří i jeho paralelní život? Dokážu žít bez něj lépe? Líbí se mi život, který s ním žiju? Dokážu si to užívat? Držím palce.

linda píše: 2. 11. 2015, 10.07

prosim o vasi radu .manzel je o 11 let starsi me 43let jeho zajima pocitac a geokesing nic jineho nepotrebujea to estte pracovne jezdi na sluzebni cesty tak sem porad sama uz me to takhle nebavi .on nikdy nic neresil a resit nebude vse mu vyhovuje ale ze chci ja neco jinak ho nezajima pry si jen porad neco vymyslim .nemam nic co by me bavilo brzy sem sem se vdavala mam tri deti byla jenom s nimi .a este sem takovy samotar a v praci se mi tezko pracujes lidmi porad na nekom neco vidim pak dam vypoved a jinde je to zasevstejny ,uz nevim co dal .manzel me ma za blazna a uz se smnou vubec nebavi dekuji za odpoved

Odpověď: 8. 11. 2015, 10.00

Milá Lindo, najděte si psycologa v místě bydliště a pravidelně si k němu choďte, abyste našli cestu k vaší spokojenosti.

Nika píše: 2. 11. 2015, 8.50

Dobrý den, ráda bych se na Vás obrátila se svým problémem. Začala jsem se stýkat s mužem ze kterého vypadlo, že má vlastně vztah, přítelkyni s kterou mu to neklape, tvrdil, že to chce ukončit, jen musí sebrat sílu...zamilovala jsem se a začala mu to trpět. Vídáme se tak 3x do týdne, bere mě na různé výlety, neustále slibuje jak to ukončí, ale že je mu jí moc líto a když ji vidí, neumí ten krok udělat. Neustále od něj slyším jak mě miluje, slibuje...Teď naposledy řekl, že spolu musíme odjet pryč a tam to udělá, napíše jí, že už s ní nemůže pokračovat. Byli to nádherné 4 dny, ale on to nedokázal, prý má problém v hlavě, ví, že chce mne, ale jí to nedokáže udělat. jako poslední řešení mi navrhl, že půjde k psychologovi, aby mu dodal sílu k takovému kroku... Už mu nevěřím, podle mne ho tato hra, která trvá už 7 měsíců baví. Ví jak moc se trápím, jsem na konci svých sil, nevím co mám dělat, myslíte, že by to s Vaší pomocí dokázal nebo jsou to jen výmluvy ? co se týče jí, ona se s ním nikdy nerozejde, ví o mne už pár měsíců a nijak to neřeší. děkuji za Vaši radu.

Odpověď: 8. 11. 2015, 9.57

Milá Niki, vím, že s muži, kteří Neví, je to neradostné a v dlouhodobém horizontu velmi únavné. Naučit muže, aby "věděl", je těžká věc - patří to do vývoje chlapce v muže. Jde o to , aby on cítil sám sebe a dokázal s tím pracovat - láska i bolest..., dokázal vzít svou vnitřní sílu a zodpovědnost za své království... aby našel energii krále... pokud se chce tímto směrem vydat, nechť se objedná. A vy hrajte zase svůj part samostatnosti... najděte cestu ke své síle... Držím palce.

Libby píše: 29. 10. 2015, 13.43

Dobry den... Mam vice problemu ale tema Vas nebudu zatezovat Potrebuji vedet jestli jsem jina Uz kdyz to pisu neni mi dobre....nekdo rekne druhe osobe aby ji rekl jestli ji ma rad...nebo kdyz nekdo rekne milujte se obejmete se zivot je krasny... Me je z toho na zvraceni chce se mi ZVRACET X( ...

Odpověď: 29. 10. 2015, 14.37

Milá Liby, nerozumím - je vám těžko z toho, že se lidé mají rádi, z lidské blízkosti... pokud ano, stálo by za to zjistit, proč... patrně nějaké trauma, že lidská blízkost je nebezpečná (otevření se, zranění...) Držím palce.

slniečko píše: 29. 10. 2015, 13.37

Dobrý deň, pol roka som bola vo vzťahu so ženatým mužom. Tvrdil, že im to doma neklape, že povedal manželke, že to chce skončiť, povedal to aj deťom, aj svokrovcom, mal sedenia s právnikom ohladne žiadosti o rozvod, potom už bola žiadosť pripravená a už čakala iba na podpis. a jedného pekného dňa mi zavolala jeho žena, že na mňa dostala tip, že všetko je medzi nimi v poriadku, že sa milujú, žiaden koniec nebol, nič nepovedal ani jej, ani deťom.. ostala som v obrovskom šoku, lebo mi začali do seba všetky súvislosti a jeho nálady zapadať. aj ona chcela vedieť pravdu, tak na všetko, čo sa pýtala, som jej odpovedala a aj poslala fotky. On vlastne žil dvojitý život (pracoval v zahraničí, kam som na víkendy k nemu chodila) Obidve sme boli z toho totalne mimo, čo sme sa dozvedeli. a on sa mi teraz vyhráža, že mi zničí život, že som úmyselne a najtvrdším spôsobom zranila, a že teraz je rad na mne. S odstupom času už viem, že som jej nemusela povedať také veci a niektoré detaily, avšak v tom šoku som to tak cítila a išlo to samé zo mňa. on bol hrozný manipulátor a celý jeho život iba klamstvo. a najhoršie na tom je to, že mám teraz výčitky, že som mu všetko zničila, že som jej povedala pravdu. ale konečne som sa aj ja dozvedela pravdu.. snažím sa tie šoky v sebe spracovávať, len niekedy to ide fakt ťažko..

Odpověď: 29. 10. 2015, 14.34

Milé Sluníčko, klamať se nemá (česky: Lhát se nemá). Ustát život v pravdě a v realitě je náročné, ale poctivé. Nevyčítejte si nic - kdyby vám řekl, že jste milenka na víkendy, že si nepřeje ničit svou rodinu, pak by to bylo jiné. On lhal, vytvářel iluze, tak se nemůže divit, že se uvádí do reality to, co z pusy vypouštěl. Držím Vám palce a nedejte se.

Jaruna píše: 29. 10. 2015, 8.56

Dobrý den, v 7.měsíci těhotenství jsem přišla na manželovu nevěru.Hodně mě to zasáhlo,ale rozhodla jsem se bojovat.Manžel tvrdí,že jí miluje a že jí k ní táhne neskutečnej cit,ale že mě a syna,kterému jsou 2 měsíce nedokáže opustit,že mě má strašně rád,že je to jako Sofiina volba.Zatím manžel za milenkou chodí asi 1x týdně.Odchody a příchody mě hodně bolí a trápí.Manžela velice miluju a nevím co dělat.Říkal že mu mám dát čas,že se potřebuje správně rozhodnout zda odejít a nebo s námi zůstat.Někdy mám chuť vše ukončit a odejít a někdy si říkám že zatnu zuby.Jinak s manželem i přes to všechno máme skvělěj vztah bez hádek.Hodně společně trávíme volný čas a podnikáme různé aktivity.Poraďte co s tím.Mám počkat na jeho rozhodnutí a dál bojovat a nebo mám sbalit kufry a jít se synem o dům dál? Moc děkuju za odpověď.Jaruna

Odpověď: 29. 10. 2015, 14.28

Milá Jaru, co zvolít, fakt nevím. V principu ted nikam nespěcháte - dala bych tomu nějaký čas. Když budete mít pocit, že vás to zatínání zubů už nebaví a vysiluje, propustte ho... Každý příběh je jiný a někdy se příběh vyvine tak jindy onak. Zkuste najít svou cestu, ve které se budete cítit dobře. Přeji vše dobré.

Petr píše: 28. 10. 2015, 21.33

Zdravím. Co mám dělat s mamkou která všem neodbytně vnucuje své názory? Je rozvedená, otec je snaživý. Byla schopná na něj přes okno hulákat že to či ono na zahradě dělá blbě že by to dělala jinak a pod. Minulým rokem jsem dělal i 250 hodin za měsíc přivýdělek + práce na směny. Byla schopná mi neodbytně vnucovat své názory po noční směně před kterou jsem šel ještě do druhého zaměstnání, to znamená že jsem potřeboval klid a spánek jako sůl. Klidně se postavila vedle postele a vyprávěla svoje "moudrosti". Dost mě to vysiluje. Teď dělám jenom ranní, ale pokud se pohádáme večer tak mi to rozhodí biorytmus - neusnu. Vnucuje se jak by řešila to či ono ona a zakazuje a přikazuje to či ono, přitom její rady jsou nízké kvality. Podotýkám že se považuji za snaživého člověka. Myslím si že je hodně hysterická a současně hodně autoritářská. Nechci se dostat s nervama do invalidního důchodu. Děkuji.

Odpověď: 29. 10. 2015, 14.23

Milý Petře, odstěhujte se - je to zdravý krok k dospělosti.

Jana píše: 28. 10. 2015, 12.17

Dobrý den, strašně mi vadí, že můj přítel chodí beze mě s klukama do hospody. Chodí tak dvakrát týdně. Dříve mi to neříkal a lhal mi, že je doma, přitom seděl v hospodě. Teď se těch hospod bojím ještě víc. Pokaždé, když jde do hospody, mám strašné nervy a vlastně ani nevím proč. Rekla jsem mu, že kdyý bude chtít jít do hospody ať mi to hlavně řekne, že naštvaná nebudu. Ale bohužel to pokaždé stejně tak dopadne. Ta hospoda mi prostě strašně vadí a nevím proč. Poraďte prosím, co mám dělat

Odpověď: 29. 10. 2015, 14.21

Milá Jani, nějak se k tomu neumím vyjádřit - neznám ani vás, ani partnera ani váš vztah. Není zajít do hospody jako zajít do hospody. Umím si představit, že je to v poho a umím si představit, že je to varovný signál na nefajn vztah... Ale máte tak dvě možnosti - smířit se s tím nebo prudit sebe a jeho... nebo se rozejít... co vybíráte? Ozvěte se třeba osobně, at to proberem komplexně.

janko píše: 27. 10. 2015, 19.10

Dobrý den, rád bych se svěřil se svým problémem. Vlastně si nemám na co stěžovat. Mám dobrou práci, dostatek peněz. Neplatím vysoké nájmy, protože bydlím ve svém vlastním velikém domě na venkově. Žilu relativně klidný život. Problém ale je, že jsem pořád sám. VŠICHNI kamarádi už dávno někoho mají, většinou dlouholeté vztahy, někdy už vychovávají další generaci. Já jsem během let prošel nespočtem různých seznamek, diskuzí, i v reálném světě jsem hledal. Mám za sebou desítky schůzek s jedním hořkým výsledkem. Dříve mě to žíly netrhalo, říkal jsem si ta pravá se najde. S přibývajícímy léty a kily se můj optimismus ale vytratil. Čím víc se ale blíží ta prokletá třicítka, tím víc začínám zoufat. K tomu připočítávám velmi silný tlak rodiny i celého okolí. Všichni ode mě očekávají že už si někoho také dovedu, jenže ono to furt jaksi nevychází.. Během let jsem absolvoval hodně seznamek, byl jsem i na mnoha schůzkách. Dostatku na to, abych si zde našel partnerku. Všechno tj internetový seznamky, oslovení na ulici, speeddatingy, a bůhvíco všechno dopadlo vlastně naprosto stejně. Na maily se slečny(většinou) ani nenamáhaly odpovídat. Doopravdy škoda času (nervů) a peněz. Navíc co hůř sežralo mi to moc sebevědomí, které nyní zoufale doluji z hlubin svého povědomí ale ono jaksi nikde. Nyní na prahu třicítky, kdy matka mi říká, že už bych měl mít rozum jsem na prahu duševního i fyzického zhroucení. Málokdo si dokáže představit, co to s chlapem udělá, když je pořád sám. A to jsem byl vždycky kluk, co měl kupu seběvědomí, radost ze života, smysl pro humor, koníčky(zejména hudba,) a tak dál.. V posledních cca 2-3 měsících ale ten strach dostává úplně jiný, dosud netušený rozměr. Doslova mě ovládá, sežírá mě zevnitř jako mor. Děsivé výčitky svědomí mě provázejí na každém kroku. Všude kam se hnu je to se mnou. Když už mě i dobrá kamarádka řekla, že je ze mě vidět zoufalství na 1000 kroků(což nikdy předtím ani nenaznačila), tak opravdu nevím. Z kluka co měl velký smysl pro humor, spoustu koníčků a přátel se stalo individuum, které naplno ovládla jeho vnitřní bolest. Co hůř vůbec netuším jak to zastavit. Je opravdu bolestné vidět známé, přátele ve společnosti pěkných žen. A přitom mi leckteří nesahají ani po kolena. Nejsou o nic hezčí, bohatší ani úspěšnější než já. Ale abych se vrátil k meritu věci: nejhorší na tom stavu, který ted prožívám je, že už nemám sílu jít dál. To, co prožívám mi úplně sežralo mé radosti, zájmy koníčky a žere to i mě samotného. Rafinovaně, skrytě, nenápadně. Všude kde se hnu tak je to se mnou. Ani nevím co to je, jestli deprese, strach z toho že budu (navždy) sám., nebo už pocit konečné a neodvratné porážky, kdy jsem jako chlap selhal.. Možná kdybych ji přijmul, tak bych byl zas jako dřív. Ale s tímhle se prostě neumím smířit. Na další hledání partnerky ale zatím nemám opravdu sílu. Vždycky to dopadne stejně, tak proč se snažit. Proč zabíjet poslední zbytky sebevědomí.Pomalu se vyrovnávám s obrazem, že navždy zůstanu sám. Je to bolestné, nesmírně bolestné. Budu vám vděčný za jakoukoliv radu jak tuto "krizi" překonat. Bude nutná návštěva psychologa? Nikdy sem tam nebyl, co mě bude čekat? Může se jednat o depresi? Pokud ano, jak probíhá léčba? Případně jak se mám vyrovnat se strachem ze samoty, pocitem z odloučení.I třeba jen dočasného. Obecně myslíte si, že bych se měl na nějaké pocity vykašlat a hledat dál? Nebo si dít chvíli pauzu a zapřemýšlet? Jestli zůstanu sám nevím, třeba osud na mě chystá nějaké překvapení. Ale strašně rád bych byl zas kluk v pohodě, nad věcí se spoustou koníčků jako dřív... Prosím co byste dělala na mém místě. Budu vděčný za každou smysluplnou radu.

Odpověď: 29. 10. 2015, 14.18

Milý Janko, když člověk nenalézá druha - je dobré být druhem sám sobě - naučit se to - můžete najít něco na www.letacek.cz , http://www.maitrea.cz/akce/kalendar?page=4 Jak pracovat se strachem... Je přirozené, že se měníme a vyvíjíme - zůstat ve třiceti stejný jako ve dvaceti, to by nebylo ono... I psychologa můžete navštívit ... Držím palce.

7m4 píše: 26. 10. 2015, 23.12

Opět žádám o radu s tím samým problémem, který jsem zde již zviditelnil před několika týdny, avšak bez podstatných informací typu kdo, kolik, co čekáme jeden od druhého. Žijeme spolu již osmým rokem. Družka již měla 2děti z předešlých, avšak nevydařených vztahu! Po třech letech společného života přišel na svět potomek třetí. Každý měl a má své bydlení, takže veliké plus pro případ, že se, jako již mnohokrát, nepohodneme! Jako matka samoživátelka však byla a nadále i je závislá na sociálních dávkách. A zde je i kámen úrazu, který se objeví vždy, když by mne, bavíme se pouze v teoretické rovině, chtěla přihlásit do společného bydlení. Jako na svém příteli by se na mě stala závislá a protože můj invalidní duchod není veliký, k tomu, můj výdělek ze dvou prací nijak závratný, jsme nuceni žít odděleně! I když momentálně žije v nově zrekonstuovaném bytu, její dávky od státu jsou nepravidelné, a ani zdaleka nepokryjí celkové rodinné výdaje! I když jsem se již snažil o to, abychom si rozdělili role v rodině, určili, kdo za co bude zodpovídat,co kdo dělat, stále se nedokážeme dohodnout! Vše jde tedy podle družky, raději ustoupím, protože ji nechci ztratit. Jak z této svízelné situace vyjít bez ujmy některého člena rodiny???

Odpověď: 29. 10. 2015, 14.14

Milý 7m4, vím, že něco málo jste doplnil, já tomu pořád nerozumím, jděte do poradny to probrat konkrétně a spolu - v každém okresním městě existuje Poradna pro manželství a mezilidské vztahy - zdarma - bude to pro vás přínosnější.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1