Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Anežka píše: 15. 12. 2015, 8.12

Dobrý den, jmenuji se Anežka a má nejlepší kamarádka (14) trpí depresemi a má navíc diagnostikovanou i obsedantně kompulzivní poruchu a spánkové poruchy. Momentálně je ve fázi, kdy má depresi, navíc sklony k sebepoškozování a řekla mi, že má i halucinace. Vím, že je silná, jelikož se se svými depresemi dřív vyrovnala sama, což je podle mě skutečně těžké v její situaci. Chodila na terapie vždy tam, ale byla se svojí matkou a proto jí vlastně téměř nic neřekla a terapie proto neměla smysl. Vím, že je odborná pomoc důležitá, proto jsem jí donutila zapsat se na terapie k psychiatrovi. Bohužel asi příliš nevěří v to, že by jí mohla terapie, případně i antidepresiva pomoci a osobní přesvědčení je pro léčbu to nejdůležitější. Tímto jsem Vás chtěla uvést do situace, ale můj dotaz směřuje k něčemu jinému. Jak se mám chovat, když mi řekne, že měla halucinace, že má strach. Jak reagovat, když mi řekne, že se pořezala? Vím, že je chybou přistupovat na bludy, jako kdyby existovali, ale i ona sama ví, že jsou to bludy a přesto je má. Její halucinace jsou prý smyslové jen v noci, kdy něco slyší nebo vidí, ale přes den je to halucinace pocitová, kdy jenom cítí, že něco je a má strach ze všeho. A jak jí mám přesvědčit, aby dala terapii šanci? Děkuji Vám za jakoukoli odpověď A.

Odpověď: 20. 12. 2015, 10.09

Milá Anežko, bylo by fajn, abyste začaly poznávat složitý svět psychoenergií. Je možné komunikovat s www.lsvj.cz , http://lecitelpitra.cz , http://cestyksobe.cz . Přeji vše dobré.

Honza píše: 14. 12. 2015, 19.41

Dobrý den, jsem student 4 ročníku a doma stále poslouchám, že jsem neschopný, že nic neumím, apod. přitom jsem si našel práci pracuji. Je pravda že učení nevěnuji dostatek času. Ale každý den slýchám doma furt jen destruktivní kritiku a žádna pozitiva. Říkám si má to cenu být zde na světě ještě? Nebylo by všem líp beze mě? Poslední dobou upadám často do depresí. Ikdyž to navenek není moc poznat. Občas mám sto chutí ukončit svůj život. Ale prostě na to nemám tohle udělat. Nejraději bych se odstěhoval někam pryč nebo aspoň vypnout na chvíli. Jenže jakmile se vrátím zpět. Tak je to tu znovu. Prosím o nějakou radu. A přeji pěkný zbytek dne. Díky! Honza

Odpověď: 20. 12. 2015, 10.02

Milý Honzo, líbí se mi nápad s odstěhováním. (4.ročník sš?vš?) Chápu, že ekonomicky to asi je hůře proveditelné, obzvláště, jste-li na sš. Ze zákona máte jako studující nárok na výživné od rodičů (na sš i vš) - můžete to probrat na oddělení péče o děti při městském úřadě. Naučte se být sám sobě panovníkem. Držte svou energii, mysl nezávislou na tom, co lítá z okolí - vím, že je to náročné, ale jde to, naučit se to. Můžete se stavit (na KERP či léčebnou meditaci), můžete si číst knihy Miluj svůj život, Osobní síla. Držím palce a nedejte se ;).

pomocnice píše: 14. 12. 2015, 11.26

Dobrý den, už tomu bude rok co se znám se svým kamarádem (20), na začátku května tohoto roku jsme se dali dohromady, bohužel asi po týdnu jsem o něm 14 dní neslyšela, neodpovidal mi na sms meil prostě nic.. Pak se tedy ozval s tim že měl depresi, že teď ji nějaké léky, dalších 14 dní jsme tedy travili spolu.. Pak přišlo to že se nechtěl vidět.. V chatu se choval nepřijemne.. Až jsem se s ním sešla s tím jestli se opravdu chce rozejit, mlčel bylo mu to jedno to mi řekl, po celou dobu jsem s ním držela kontakt aspoň po netu i když ne tak hodně, dost jsme se slovně provokovali. Když vše přeskočím tak jsem se mu snažila být celou dobu na blizku a pomáhat.. Teď asi před měsícem šel do léčebny s tím že je schizofrenik, dál jsme se normálně bavili, jednoho dne se začal chovat jinak, litoval toho že nejsme spolu, říkal mi že jsem jediný člověk který se o něj zajímá po celou dobu.. řekli jsme si že se mu budu snažit pomoct, silvestr by měl strávit se mnou, pokud teda bude moct mimo léčebnu.. Tento víkend jsme spolu komunikovali přes skype, v sobotu byl strašně milý a v neděli.. choval se nepříjemně, měl opravdu špatnou náladu.. jenže zkuste v takovou chvíli pomoct, akorát jsem byla já ta špatná, teď se semnou zas nebaví, potřebuju vědět jak se chovat v takových situacích, nechci mu ubližovat ba naopak pomoct, neumím nikde na internetu najít článek, ke by se rozumně vysětlilo jak takovým lidem pomáhat, on není ve fázi kdy by někomu ublížil.. Poznala jsem jeho osobu z jiné stránky, to co byl opravdu on, v tom květnu se mi prostě otevřel.. ale to už se mi podruhé nepodařilo..

Odpověď: 20. 12. 2015, 9.51

Milá pomocnice, chápu, že ho máte ráda... pokud ho budete vnímat jako kamaráda, bude to pro vás jednodušší... schizofrenik - každý jiný - pokud by bylo možné, sejděte se s ošetřujícím lékařem, když s tím kamarád bude souhlasit a proberte s ním, jak to vidí on. Psychika je složitá, ano, s lidmi mohou "cvičit" různé emoce, energie... nezapomínejme, že jsme však každý za sebe zodpovědný, jak na sobě budeme pracovat... chcete-li být pro něj kamarádkou, neberte jeho výkyvy osobně, jen je pozorujte...mnoho nemluvte, nekomentujte... naučte se stáhnout... Život se schizofrenikem není snadný, protože se neví, zda se nemoc vrátí či ji nezdědí vaše dítě. Není to ale zcela beznadějné – u třetiny pacientů může dojít k úplnému vyléčení. U další třetiny se pak nemoc vrací a u poslední se projevuje dlouhodobě. Držím palce a myslete na sebe.

Martina píše: 11. 12. 2015, 16.08

Dobrý den, zijeme spolu s přítelem rok. Nikdy nebýval nijak agresivní ani cholerický, v našem vztahu jsem cholerik já. Ale pak jsem přestala a začal být on, začalo to křikem, rozbíjenim věcí (vždy mych), ale už to přechází i v agresi a napadání me. I když odstraním a nedelam nic, co tvrdil, že ho vytáčí, i když je vytocený a je v tom švém amoku, snažím se na něj klidně mluvit, uklidnit ho. Nepomohla ani naše domluva, že vždy se odejde projít, to vydrželo par dní. I když už z něj mám strach, protože bývá opravdu nevyspytatelný, tak jsem schopna udělat vše pro to, aby z něj byl opět hodny clovek. Nemůže to byt tim, že v dětství byl zanedbávaný matkou a mnou si teď kompenzuje onu pozornost? Protoze sám jednou prohlásil, že dokud nevybouchne, nikdo si ho nevšimne. Není možné, že podvedome to dela zamerne, abych si ho vsimala? Da se ještě takový člověk vůbec změnit? Přijde mi, že už jsem zkusila vse, co je v mych silách, ale nic nepomáhá. Děkuji Vám za odpověď.

Odpověď: 14. 12. 2015, 9.07

Milá Martino, práci na osbnostní změně za něj vykonat nemůžete i kdybyste stokrát chtěla. Můžete vyhledat společně psychologa, důležité je, aby na sobě začal pracovat.Bylo by věcné vyhodnotit, že takové jednání ničí vztah a je destruktivní, čili by bylo vhodné hledat cestu, jak to změnit. Existují individuální sezení, semináře. Na jaře jeden budu pořádat - brzy zveřejním info. Objednat se samozřejmě může i na individuál, což by bylo rychlejčí a systematičtější při opakované spolupráci. Přeji vše dobré.

Stela píše: 10. 12. 2015, 22.02

Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Stručně sepíšu svůj příběh. Potkala jsem muže, prožili jsme krásné 2 měsíce vztahu. Vím, že 2 měsíce je málo, nicméně byl pro mě důležitý tak jako žádný jiný muž před ním ani po něm. V období těchto 2 měsíců jsem zažila nezapomenutelné dny. On byl pozorný, milý, romantický, ohleduplný. Dělal vše proto, abychom mohli být spolu alespoň chvíli ( měla jsem náročnou brigádu, takže jsme se viděli cca 1x týdně ). Dělal ohromná gesta, kterými mne vždy dostal do kolen. Zamilovala jsem se až po uši. Nicméně odjel na dovolenou s kamarády a po jeho návratu se se mnou rozešel. Jako důvod uvedl, že by to byl vztah na dálku ( každý studujeme a žijeme v jiném městě ) a že se chce věnovat svým koníčkům. Že mě měl moc rád, vše co říkal a dělal myslel vážně, nikdy mi nechtěl ublížit ale už se takhle rozhodl. Byl chladný, odměřený .. takový jakého jsem ho vůbec neznala. Snažila jsem se argumentovat, ne jej přesvědčovat, jen jsem prosila o vysvětlení, abych danou situaci mohla pochopit ... dostalo se mi jen stejné odpovědi. Bylo to několik dní před jeho odjezdem na zahraniční pobyt, kde měl strávit půl měsíce. Byla jsem přesvědčená, že to odloučení zvládneme a o to krásněji nám bude až se vrátí. Bohužel, on to skončil ještě dřív, než k odloučení vůbec došlo. Nikdy se ke mně žádný muž takhle nechoval. Jsem přesvědčená, že to nebyl zlý úmysl.. ale nedokáži pochopit, jak mohl tak rychle "otočit". Je to již čtvrt roku a já se stále trápím. Stále jsem zamilovaná a nejsem schopná myslet na nic jiného. Občas si napíšeme, je milý, vtipný, příjemný. Zprávy jsou ale ojedinělá záležitost. Nemohu to v sobě zpracovat, protože stále nechápu, proč ukončil pro nás oba v tu chvíli dokonalý vztah. A v návaznosti na to nevím, jestli mám čekat až se ze zahraničního pobytu vrátí že se třeba něco změní nebo na něj zapomenout. Chtěla bych zapomenout. Jen nevím jak. Jelikož na mě nikdy nebyl zlý, nic mi neudělal.. je pro mě pořád tím dokonalým mužem jako před tím... prosím o radu, jak se s touto situací vyrovnat... Děkuji Stela

Odpověď: 14. 12. 2015, 8.44

Milá Stelo, to mi je líto... Jen si uvědomme, že ten dokonalý muž vám nechce stát po boku.Čekání je nevhodný stav duše - žijte tady a ted, vycházejte z přítomné reality, zapracujte na své závislosti a stante se svobodnou, která žije přítomný okamžik v lásce svobodné... Nejde o to zapomenout, ale stát se svobodnou, zrušit pouta... můžete se stavit, v řízené léčebné meditaci uděláme krok tím směrem. Přeji držím palce.

Milena píše: 10. 12. 2015, 15.54

Dobrý den, s přítelem jsme 3 roky. Již několikrát jsme prošli menší krizí.Která do pár dní zmizela, A teď prožíváme krizi, kdy se mi přítel vyhýbá, nechce semnoou mluvit. Nevím jak na něj? jak bych mohla dopomoci k tomu aby nám bylo zase dobře. Začlo to cca před měsícem kdy přítel ztratil zájem o milování. A došlo to až k tomu že se semnou nechce bavit. Odešel. Na otázku zda je konec - mi řekl že zatím ne, že neví.... Ráda bych s ním navázala kontakt, promluvila si ale marně hledám cestu a způsob. Trapím se, nevím kudy kam. Zbytečně se stresuji doměnkami....

Odpověď: 10. 12. 2015, 21.09

Milá Milenko, jsem zvyklá jednat na základě principu tady a ted... v tuto chvíli partner potřebuje vzdálení se... musíme mu to tedy dopřát a postarat se o sebe a své potřeby... být sama celistvá, dopřát si radost... zda je příčina existenciální krize, deprese či jiná žena, je vcelku nepodstatné - podstatné je to, co se odehrává mezi vámi... uvidíte, jak dlouho vás bude bavit investovat energii na trápení se ;) - investujte ji raději do uzdravení se... Držím palce.

Zuzana píše: 10. 12. 2015, 14.41

Dobrý den,moje kamarádka se mi přiznala,že trpí anorexii ,ale mám strach,že by to mohlo být něco horšího.Říká ,že má imaginární kamarádku ,kterou má jen v hlavě a ta ji nutí nejíst ,aby byla "krásná" jako ona .Ovšem,když mi ji nakreslila .Byla to jen kostra potažená kostí.Dále mi řekla,že má zakázané o ní mluvit.Když zhřeší a nají se je na ni velmi zlá a v její hlavě je najednou jen ona.Mám strach,že by to mohla být schizofrenie,nebo něco podobného.Prosím řekněte,co si o tom myslíte.

Odpověď: 10. 12. 2015, 21.05

Milá Zuzi, ano, to co popisuješ není žádná sranda - měli by vyhledat pomoc - léčitele či psychiatra... důležité je, aby kamarádka chtěla kostru propustit. Nějaký kontakt mohu předat.

Viki píše: 9. 12. 2015, 18.21

Dobrý den,nevím jak dál cítím se prázdná,zbytečná.Začalo to manželovou nevěrou trvající několik let,úmrtím nejbližšího člověka pokračovalo.Dnes jsme s mužem spolu,pro celou rodinu se snažím fungovat,ale co já nikoho nezajímám.Něde uvnitř to boli čím dál víc.Děkuji za radu.

Odpověď: 10. 12. 2015, 21.02

Milá Viki, doporučuji vydat se na nějaké semináře osobnostní, zkusit jednotlivá témata pořešit. Můžete začít i návštěvou psychologa... můžete se stavit... léčebná meditace může navázat vztah s vaším životem... Přeji vše dobré.

Aloušek píše: 9. 12. 2015, 17.19

Dobrý den poraďte mi prosím jábuš se s kámarádem nebavim od června zato že mě furt prozváněl tak se s nim nebavim a tejd se mě furt ptá jestli se s nim budu bavit a jestli s nim budu mluvit. A když za mnou dolízá a nebo mi řekne že jsem opice,králík tak já to pak neustojim a mám deprese a jsem pak na něj drzá. Já uš nevim co mám dělat

Odpověď: 10. 12. 2015, 21.00

Milý/á Alouško, nerozumím tomu... nebavit se? je to nutné?

Di píše: 9. 12. 2015, 7.56

Dobré ráno přeji, prosím pokusím se popsat svou situaci, omlouvám se pokud to bude ne moc přehledně napsáno, děkuji. Začala bych tím, že trpím depresemi a, že jsem teď velice nepredvidatelna i pro sebe. V normálním životě jsem dost silná osoba navenek a titěrná uvnitř. O sobě však tvrdím, že jsem pyšná za ty co nejsou. V životě každý překonává překážky a rány osudu, to chápu i já, ale z tohoto se nedokážu vyhrabat, neřekla bych, že tady pomůže jenom čas, nejde mi to, nelepší se to vůbec, pokaždé mě překvapí slzy z ničeho nic jdu třeba po ulici, nebo se ráno budím a začnu plakat. Důvod svých slz znám velmi dobře. Cca před měsícem a něco mi umřel srdcem a duší můj muž, člověk se kterým jsem strávila pomalu deset let, během té doby se náš vztah, rozpadl i když láska k tomu druhému tam byla pořád, tak po čtyřech letech narození našeho syna, jsem se od něj odstěhovala, právě proto, že měl svého démona alkohol, pil už předtím a pil pořád a pak se to jen zhoršovalo, a mi se synem jsme se na to museli dívat, bydlel kousek od nás a vyhledával nás pořád, takže časté rány do dveří a nadávky si užil syn až až, ale i přesto se vyskytly světlé chvilky, kdy jsme cítili štěstí rodiny a lásky všichni tři, prostě,, kdyby nechlastal tak je milionový...,,. A nakonec mě je 33 a jsem nešťastná a hotová z toho co se stalo.. Spadl, praštil se a umřel.. A já nemůžu ani dýchat, pořád si říkám, nemysli na něj, už to nevratis, nemá smysl si něco vyčítat, nebo jemu, či snad tomu nahoře, nejhorší na tom je, že mě vidí kluk jak trpím, je mu 8 a vidí mámu brečet, křičet a neobvykle mlčet, nebo naopak přijde otázka,, mami s kým to pořád mluvíš?,, a s kým asi s mrtvým, ale to mu neřeknu. Přijdu si zničená a zmackana jako kus roztrhaneho papíru, a ani ten papír neslepite bez lepidla, kolikrát mám pocit, že umřu, nebo, že chci.. Sama to neudělám! Jo už vím co.. Chtěla bych, aby toto všechno přestalo a já byla zase já, jen si neumím pomoci. No nic jdu si vzít půlku diazepamu, už teď vypadám jako ropucha, ještě že mobil je odolný proti slzám :-) pokus o vtip. Děkuji za odpověď a radu. Di

Odpověď: 10. 12. 2015, 20.58

Milá Di, existují různé cesty, jak uzavřít kruh s živými či mrtvými. To však výrazně přesahuje rámec online poradny. Při živém setkání s vámi mohu probrat možnosti jak na to, zároveň v rámci léčebné meditaci můžeme krok po kroku mnohé srovnat a společně dořešit. Budu se na Vás těšit (udělejte to pro sebe)

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1