Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Olda píše: 4. 1. 2016, 7.12

Dobrý den rád bych vás požádal o radu. Jsem rok ženatý s Ženou Bulharské národnosti.Žena již pět let nebyla v Bulharsku co jsme spolu.Zhruba před měsícem tam byla na týdenní dovolené.Po návratu jako by se vrátil někdo jiný a když jsem se jí dotazoval co se děje tak mi odpověděla že se chce rozvést.Když jsem se jí ptal na důvody tak mi zdělila že už mě nemiluje,nebaví jí to se mnou a že chce rozvod. Toto mi opakuje dokola již skoro měsíc. Nabízím jí různé alternativy jako manželská poradna, v klidu se dohodnout a řešit naše problémy společně a začít znovu. Stále ale vše odmítá. Přes Silvestra odjela zase na dovolenou do Bulharska a řekla mi že se rozhodne až se vrátí.Prostě mě tak nějak vydeptala a odjela. Sám nevím kudy kam. Skoro se mi neozve a když jí píši zamilované sms tak ani neodpoví.Maximálně jednou denně písně ahoj jak se máte a tak. Vůbec nechápu co si o tom mám myslet. Přiznám se že jsme měli poslední půlrok těžký.Mám dost dluhů se kterými bojuji po rozvodu a je pravda že jsem si jí málo všímal tedy skoro vůbec a málo věnoval a zanedbával. Chci to ale řešit a bavil jsem se s ní že se dá vše v klidu řešit a ne se hned rozvádět.Vůbec nechápu a netuším co se děje a jsem z toho trošku dost na nervy.Nevím tedy co mám dál dělat jestli se jí mám vůbec ozývat nebo ne a nebo jestli jí mám posílat zamilované zprávy a tak. Prostě by mě zajmalo jak bych k ní měl tet přistupovat když je stále v Bulharsku. Děkuji

Odpověď: 9. 1. 2016, 8.09

Milý Oldo, v příběhu mám několik neznámých. Přesto chápu vaši paniku, pro vás blesk z čistého nebe... vzpomenme, že platí: na vztah musí být dva, na rozchod stačí jeden... Podle všeho vám ted nezbývá nic jiného než v důstojnosti pozorovat, co manželka tvoří... Vyjádřit ji, že ji milujete, to samozřejmě můžete a je to v pořádku, také ji řekněte, že ji z lásky přejete vše, co potřebuje, přestože vás bolí, že vás u toho nechce, ale že to akceptujete... zamilované sms nedoporučuji... Je třeba, abyste věděl, že vaše životní podstata zůstává v klidu...Pro zklidnění nervů můžete přijít. Držím palce.

Anonym píše: 2. 1. 2016, 17.21

Dobrý večer,měla jsem přítele ,který mě často podváděl a furt se semnou rozcházel a vracel se ke mě.A já od té doby začala hodně žárlit.Tak jsme se rozešli a já si našla přítele nového.Jsme spolu moc štastní jen ho děsně štve jak já žárlím fakt skrz každou hloupost.Mě samotnou to mé žárlení štve.Pokud v tom budu pokračovat mi naznačil,že naš vztah nedopadne dobře.Žárlím,když mu napíše kamarádka nebo když spolu se potkali v restauraci a povídali si..A on mi stále říká ať mu věřím,že nemám důvod žárli,že není takový haj** jako můj bývalý.Prosím o radu co mám dělat abych se tak velké žárlivosi zbavila?

Odpověď: 3. 1. 2016, 21.45

Milá Anonymko, o žárlivosti https://rovena.info/clanky-o-zarlivosti.html Budu se těšit :)

Tomáš píše: 2. 1. 2016, 9.43

Dobrý den, rád bych vás poprosil o radu, totiž přítelkyně začátkem roku nastoupila na střední školu a od té doby je dost ve stresu. Je na internátu, málo spí a přístup vyučujících není nejlepší. Poslední dobou se to zhoršilo. Často se klepe, je citlivější, má noční můry a budí se proto ze spaní. Poznal jsem, že s tímto jí sám nepomůžu a tak bych byl rád, kdyby se vypovídala u psychologa (možná se jen potřebuje vyrovnat s tou změnou školy). Jenže je jí teprve 16 let. Tak bych se chtěl zeptat, jestli se dívat po dětském psychologovi, nebo by mohla už k psychologovi pro dospělé? Děkuji za odpověď.

Odpověď: 3. 1. 2016, 21.43

Milý Tome, může tam, kam bude chtít a s kým se domluví. Mnozí psychologové jsou placení. Bude muset chtít na sobě pracovat a dělat to. Můžete spolu začít chodit na jogu a s učitelem integrální jogy se pobavit... Přeji vše dobré.

LadyX píše: 2. 1. 2016, 0.53

Znáte ten pocit, kdy okolo sebe máte plno lidí, ale přesto nikoho? Kdy byste někomu chtěli vyklopit všechny své myšlenky, ale sami o těch myšlenkách pochybujete a nejste si jisti, zda by je pochopilo vaše okolí, když ani vy sami vlastně ty myšlenky nedokážete uspořádat? Kamarádky mi sice nechybí, pokud tedy ovšem nejsou lehce náladové. Stejně jim nemůžu říct úplně všechno. Přítel( – psychická podpora, dále jen D) no toho přeci taky mám. Tak kde je problém? Proč se cítím tak, jak se právě cítím? Aha… možná proto že ten vztah asi nikdy nebude mít tu pravou jiskru. Ehm.. Pro Něj tedy ano (samozřejmě) bohužel já jsem jako vždy pozadu. Mé city jsou na bodu mrazu. Proč nedokážu vůči němu rozvíjet nějaké hlubší city? Proč se mé city musí rozvíjet k někomu úplně jinému? K někomu pro mne absolutně společensky nekorektnímu? Moje současná oběť (ano! Jak výstižné pojmenování!) byla již kladně přijata posudkovou komisí (rodina, přátelé…) teď se přece nemůžu zničehonic rozhodnout, že se žádná velká „láska“ nekoná … ach ty feromony… Když já myslela, že když si konečně najdu někoho normálního, někoho kdo se ke mně hodí, někdo kdo by mi logicky měl vyhovovat, že konečně zapomenu na V. Dokonce jsem s V částečně přestala komunikovat, vymazala veškerý chat na fb, smsky, fotky… (vzpomínky bohužel mazat nelze) nechala jsem si ho POUZE jako kamaráda…. Hmmm týden, pak to zas byla moje hračka… asi bych se měla cítit mizerně, ale není to tak. Jaký by byl asi život s V.? Ne! To by přece nešlo. Víš, přece jak se chová? Proč jsi tak naivní? Proč se chovám jak prvotřídní husička? Vždyť V. se ke mně nikdy nechoval tak hezky, rozhodně ne tak, jak by se měla chovat životní psychická podpora. Nemyslím, že by se něco změnilo po našem sloučení (Které mimochodem vůbec není reálné). Doufala jsem, že po sexu s D na V zapomenu, bohužel, ba právě na opak, hned druhý den po té, jsem přetrhala pouze kamarádské vztahy s V a znovu si z něj udělala hračku..Ale to já nechci! Chci něco víc. Vlastně jsem chtěla něco víc s kýmkoliv, ale D mi to prostě nedokáže dát. To A byl někde jinde… jak já byla slepě zamilovaná.. A to poprvé v životě zamilovaná v pravém slova smyslu! Bohužel on nebyl, tedy byl, ale stále do své bývalé přítelkyně. Proč jsem jen přehlížela to, jak mi přehlíží? To že spolu akorát spíme, jinak se ani moc reálně nedokážeme o ničem bavit? Ale V z hlavy uměl vyhnat dobře… Byly doby, kdy jsem si při sexu s V představovala A, teď je doba, kdy si při sexu s D představuji V.. To opravdu o ničem dobrém nesvědčí. Ani nevím s čím chci poradit, nejspíš se jen jedná o jakousi duševní slabost, možná to působí tak, že jsem jen znuděná svým vlastním životem. Každopádně vždy jsem před sebou viděla smysl všeho co dělám, teď v mém počínání ztrácím smysl i rozumné uvažování.

Odpověď: 3. 1. 2016, 21.39

Milá Lady X., cítím z toho vnitřní bol a boj... ach ta vnitřní pouta... milujete víc V nebo sebe? Sežente si knihu Vztahy v zrcadle aury. Objednejte se, zkusíme léčebnou meditaci na srdce a uvolnování pout. Budu se těšit.

Hanča píše: 1. 1. 2016, 13.03

Dobrý den, potřebovala bych poradit. Bude mi 16 let. Chtěla bych poradit s problemy, které mám, protože me to vázne už dohání k těm nejhorším myšlenkam.. Nechci začínat se sebevraždou ani tak něco, ale přemýšlela jsem, ze kdybych tady nebyla vše by se pro me vyřešilo a mohla bych mít klid. Odvahu mám, nebojim se a přemýšlim nad tím každý den. Tak ted tedy ty problémy.. Začalo to tim, ze když jsem mela par měsíců, tak táta (který uz umřel) podvedl mamku. Ale měli jsme dědu , kterého jsem mela moc rada a porad mám.. Když jsem mela 4 roky, tak umřel a babička musela byt v nemocnici z toho.. No tak šel čas a vyrůstala jsem bez otce.. Ve škole se mi posmívali.. Neměla jsem moc kamarádu.. Máma si párkrát přivedla nějaké chlapy domu když mi bylo 10-13 a spala s nima.. Pry si myslela, ze to jen ten pravy, ale nikdy nebyl.. Uz za to jsem ji nemela rada a pamatuji si to dodnes. Mam vztah ke zvířatum a přála jsem si vždycky psa, vždycky! S tímhle rokem je to přesně 6 let co ho porad chci.. Tolik zvířat co jsem venku našla nebo zachránila, ale máma je vždy dala pryč .. Nekomu .. Kolikrát mi slibovala, ale nikdy to nedodržela.. Když jsem mela 13 našla si chlapa ze kterym je dodnes.. Jsme s nim už 3 roky.. Je fajn.. Mame rodinný dum a ted na jaře mi chtějí pořídit toho psa,.. Nechci byt nevdecna, ale nejsem takhle s nimi spokojena spokojena..chodila jsem na veterinární skoku, ale skrz intr a dojíždění jsem to nezvládala .. Musela jsem přestoupit na sociální školu.. Mama ma v hlavě jen školu nic jiného.. Do te školy sem mela mít pres vánoční prázdniny nauceny a dopsany 3 předměty o 50 stránkách.. Neumím nic. Skrz stěhování, vanoc, problemu jsem na to neměla čas.. Užira me to, protože jsem tam před třemi týdny přestoupila a nemam skoro nikde známku a ted jak neumím nic, tak se bojím, ze propadnu a budu mit pi všem.. Nevím čím to je, ale nechce se mi do te školy chodit.. První hodinu se už tesim az půjdu domu ... Skoro s nikým se tam nebavim.. Nebo se spis oni nebaví semnou.. Ale ted ještě k te máme .. Když jsem dostala špatnou známku něco .. Tak me máma někdy i zmlatila.. Nebo kdych chytla nervy.. Rvala na me dost nechutne .. A porad to dělá. Pamatuji si, ze když jsem dostala něco špatného.. Trhala jsem ji po cestě domu kytky, aby tolik nervala.. Porad na me nechutné řve i kvůli blbostem.. Někdy je to moji vinou, ze se mi do něčeho nechce, ano to přiznával, ale opravdu to přehání. Nemám žádnou kamaradku, ktere bych se mohla svěřit a nezačala by me promlouvat jako ostatní, s kterou bych se šla nekam pobavit.. Nemám nikoho jen babičku. Tu ted týden premlouvam at se nastěhuje do stejného !cesta klidně do bytu a já bych se nastěhovala k ni .. Ona jediná na me nerve.. Dovolí mi toho psa a je mi s ni dobre, ale stěhovat se nechce. Když jsi představím, ze jdu v pondělí do školy.. Dělá se mi blbe a nejradši bych skocila z okna.. Nevím co to je.. Nemam nikoho, jsem sama, máma mi lze,slibuje řve na me, nehorázné moc se pretvaruje , kolikrát mi udělala i ostudu, ve škole to je semnou strašný, bojím se všeho a jediný co dělám je, ze sedim v pokoji a koukam na televizi nebo premyslim a nebo jedu vlakem za babičkou! Nejradši bych odešla za dedou. Vim.. Jsou to kecy pubertaka , ale je to pubertak, který to myslí vážně..Bojím se bude dal.. Strašně moc me to mrzí. Všichni mi radili promluv si s mámou..

Odpověď: 3. 1. 2016, 21.35

MIlá Hanči, někdy to fakt je náročný... jsme rádi alespon za babičku, i když chápu, že je to pro 16letou holku málo. Neboj se jet někam mezi cizí lidi. Pohledej např.: http://www.ymca.cz/programy/ Neboj se ničeho - nalézt společenství lidí není jednoduché, nedej se a dělej věci nové... můžeš ho zkusit vytvořit... Přečti si knihu Miluj svůj život ... Dej s k hasičům, skautům, mladým ochráncům přírody, hnutí Brontosaurus, Hnutí Duha, http://ekolist.cz/cz/kalendar-akci - i tady se může objevit zajímavá akce... Držím palce.

Ala píše: 31. 12. 2015, 9.16

Dobrý den, nejsem si jistá co se semnou v posledních měsících děje. Vždy když mám pocit že je všechno dokonalé a šlape tal jak má, podělá se to. Teď ta "podělaná" doba trvá už několik týdnů. S nejlepší kamarádkou jsem se nějolikrát dost pohádala jako ještě nikdy. S přítelem jsem se skoro rozešla protože mě to přestávalo bavit. Našli jsme ale oboustranné chyby které se snažíme řešit a dáváme si šanci novou. Cítím se ale pořád unavená, ráno vstanu a nejradši bych šla zase spát, když jsem doma tak jsem zalezlá ve svém pokoji a dělám so své věci pořád dokola - když se nemusím učit tak si čtu jsem na internetu nebo koukám na seriál. Z pokoje vylézám téměř jen do koupelny nebo kuchyně pro jídlo, vyhýbám se ostatním, izoluju se snad i, od přítele jsem teď odtažitá, nemluvím tolik po té krizi, ruku si raději strčím do kapsy bundy než abych si chytla tu jeho ruku. Jsem smutná a rozbrečí mě i úplná blbost když jsem rozcitlivělá. Občas mě ale přepadne (většinou s hezkým počasím) síla, láska a dobrá energie. Mám chuť jít třeba sportovat nebo najednou pocítím lásku k němu tak mu napíšu že ho mám ráda a tak. Myslím si že to semnou má okolí těžké, mám to i sama se sebou protože váźně nevím co tohle období má znamenat, jestli mám deprese nebo... Takový vnitřní zmatek, u kterého nevidím řešení. Nevím jestli bylo správné si dát s přítelem něco mezi pauzou a rozchodem, nejsme spolu a věří že se k němu pořád ještě vrátím když si srovnám určité věci. Nese to ale hrozně těžce, že to začínal být další věc která mě trápí.

Odpověď: 3. 1. 2016, 21.17

Milá Alo, doporučuji naučit se vědomě pracovat na sobě. Semináře naleznete např. www.letacek.cz , www.maitrea.cz , začnete chodit na jogu, Můžete se zastavit u mne, také vás mohu naučit a zčásti pomoci ke stabilitě... Přeji vše dobré a pracujte.

remlovka píše: 30. 12. 2015, 22.48

Dobry den,pred 7lety mi zemrel manzel a zustala jsem sama s dcerou a synem.ani ne za pul roku jsem se seznamila na internetu s muzem cizincem o 20let starsim.Zije a pracuje v Praze a ja v Liberci.setkavali jsme se jen o vikendech nekdy velmi zridka v tydnu a to ze ja prijela do Prahy.Je to velice zamestnany ,hodny a chytry muz.z prvniho manzelstvi ma dceru a syna ,uz dospele.kazdou dovolenou travime spolu.ja ho hned od zacatku beru jako sveho muze.Jen stale citim neco ,co jsem se svym manzelem necitila.s manzelem jsem mohla mluvit vzdy a o vsem.tady je mezi nami jazykova bariera,on anglicky a ja se velmi snazim s nim komunikovat anglicky.mam i ucitele.jelikoz bydli v Praze 20let,pomohla jsem mu a donutila ho koupit byt.vse jsem zaridila vykomunikovala,jen vyber podle neho kriterii trval 1rok,ale uz4 rokem bydli ve svem.problem je ze ani po 6,5letech mi jeste nenabidl,abych s nim bydlela natoz aby si me vzal.I kdyz mi po 3letech vztahu dal diamantovy prsten se slovy..a jsi moje zena.nemame zadne spolecne konicky,prkticky to ani nejde bud jsme o vikendu v Praze nebo v Liberci.on hned od zacatku zna moji rodinu a pratele,ja poznala jeho rodinu pred 2roky.Kdyz mne nekdo nekam pozve automaticky se zeptam jestli chce jit take,on mi jen oznami ze ho pozvali.neznam zadneho jeho kamarada.on se stara jen sam o sebe,obcas prispeje na synuv tabor nebo na darky k narozeninam ci vanocum,ja mam na starost dva byty,kdyz se neco pokazi je normalni ze jen oznami problem a ja ho vyresim.ja jsem velmi akcni a energicka zena,ale cestovani a vztah ktery mame me vysiluje a unavuje,a mam pocit,ze me nemiluje a nejsem pro nej tak dulezita jako on pro me,nikdy nemluvi o nas.jen o osobe,zadne my.zadne nase.jen ja a moje.dokonce ma porad na intrnetu,ze hleda pritelkyni a ze ma velky prijem.kdyz jsem se ho na to zeptala,rekl,ze to ma jen pro komunikaci s prateli.tak jsem mu napsala jako jina zena a on mi odpovedel,ze se muzeme klkdne sejit az se vrati ze statu.je to sice uz dva nebo 3 roky,ale ja mu neverim,mozna to je ten pocit co porad mam,neduveru.kdyz jsme spolu nemluvi,kazdou nedeli odjizdi uz kolem poledne,a kdyz ja mam v nedeli odjet z Prahy kouka nervozne na hodinky kdy uz odjedu.sex je taky zvlastni,jako kdyby ho delal,jenproto ze se to musi,zadna vasen jako robot,a prd 2mesici prodelal slabi infarkt tak to uz nemame zadny sex.kazdy den ted mluvi jen o svem srdci,ja byla i 5xdenne za nim v nemocnici,a ja kdyz jsem mela dop.nehodu ani neprijel,az druhy den,protoze mel moc prace. nevim,co si pocit,bud udelam zcenu a on mi vsechno vymluvi,a vyzni to jako ze on dela se zpravnd,nebo se zeru a brecim tajne aby nikdo nevedel. Prosim moc o radu jeste snad je mi 41let,detem 20 a 14,takze v dobekdy jsme se poznali jim bylo 13 a 7 a bylo evidentni ze jim hledam otce.kdyz jsem chtela dite s nim,rekl,ze ne ze mam 2 a ty potrebuji finance na skoly,ted stejne vysokou platim dceri sam,jen vyhoda je ze bydly u nej v Praze

Odpověď: 3. 1. 2016, 21.07

Milá R., cítím, že jste trochu unavená, že se cítíte na dost věcí sama... vcelku chápu, že zvažujete, co dál. Jste žena v nejlepších letech... Ještě doporučuju poradnu, třeba si tam něco vysvětlíte... Taky můžete zapracovat na sobě - přijmout to, co je - ano, jsem na mnohé sama - "přijímám svou samostatnost a to je fjan." "Děkuju za to, co funguje s kamarádem..." "jsem svobodná žena a dělám, co potřebuji..." Můžete přijít i sama na léčebnou meditaci... Držím palce.

marokanka píše: 30. 12. 2015, 20.32

Dobrý den, je mi 24 let a žiju už 3 roky s přítelem (30 let). Tento muž má z předchozího vztahu 2 děti (chlapec 9 let, holčička 4 roky). Děti žijí u své matky, ale přítel si je cca 4x do týdne stejně bere k sobě. S holčičkou docela vycházím, ale s klukem mám obrovský problém. Nedokážu si na něj zvyknout. Vadí mi na něm úplně všechno. Chlapec je u svého táty strašně rád, a zároveň si je vědom toho, že táta je rád s ním. Chlapec toho zneužívá, ví, že když provede cokoliv, tatínek mu odpustí a vše bude zase ok. Lže, ve škole má neskutečné kázeňské problémy vzhledem ke svému věku. Doma odmlouvá, o všem diskutuje, na všechno musí mít komentář - působí jako machýrek světa. Je neposlušný. Všechny tyto problémy ale vidím jen já. Přítel jen říká, že jsem proti němu zaujatá. Já to však vážně vidím objektivně, konzultovala jsem chlapcovo chování s jeho učiteli, a shodli jsme se na tomtéž......Když tráví dny chlapec u nás, nedělám nic jiného, než že ho jen vychovávám, poučuji, kárám.....A TO MI ZASE VADÍ, nechci být ta zlá TETA. Jenže když ho nevychovává otec, matka stojí za ....., kdo to má tedy dělat? Jsem zoufalá. Když už vím, že má chlapec zase přijet, jsem nervní, protivná a mám depky.... Přítele ale miluju, a nedokážu ho jen kvůli dětem opustit. Vždyť sama jsem učitelka, a pracuji u dětí....Strašně moc se snažím s chlapcem vycházet po dobrém, ale prostě to nedokážu...Prosím o vaše názory a rady. Děkuji M.

Odpověď: 3. 1. 2016, 20.59

Milá Mar., život s přítelem a jeho dětmi - náročná to věc ... zajděte s přítelem do poradny... ráda vás třeba potkám.... Výchova syna přítele není na Vás. Vy máte svůj prostor, kterého si patrně váš přítel neváží a vy cítíte, že je narušován... Nejistota, neúcta... Začíná skrze dítě narušovat se vztah mezi vámi dvěma. Proto do poradny... Držím palce.

kaspiox píše: 30. 12. 2015, 19.27

Dobrý den jemi 13 a sem narušenej kluk vím to nic nepopírám jen potřebuji aby mně někdo vyslechl doufam že mate ča děkuji za odpověd.

Odpověď: 3. 1. 2016, 20.54

Milý Kaspi, čas - cennost to největší - kus ti věnuji? Ozveš se mi na telefon?

Martin píše: 29. 12. 2015, 8.42

Dobrý den, chtěl bych pořádat o radu ohledně vztahů. V mládí jsem byl dost komunikativní a údajně až extrovertní, nyní jsem na vysoké škole a jsem pravým opakem. Často necítím důvod, se s nikým moc bavit, zkrátka proto, že mne nebaví obecné řeči, které mne nikam neposouvají a vzhledem ke svým zájmům (horolezectví, středověký šerm, outdoor) si ani nemám s lidmi okolo co říct a nechci s nikým "jen tak tlachat." Mám málo přátel a všichni lidi, jež znám, jsou z minulosti, neumím se moc seznamovat. Chtěl bych si rozšířit okruh přítel i na vysoké škole, nevím ale jak. Co mne ale trápí víc, je můj vztah se slečnou. Již jsem měl pár známostí a vždy byl vztah pro mne především stres. Již předem se strachuji, že si s ní nebudu mít co říct a že to později bude vést k rozchodu. Když jsem s ní, často se začnu obávat, když nastane chvilka ticha, ve které panicky vymýšlím další věc, co bych mohl říct, abych ticho přerušil. Především se to stane ve chvíli, kdy si vyprávíme historky a padne řada na mé vyprávění, věci z historie si z nějakého důvodu moc nepamatuji, přitom mám historek hodně, už jen díky svým zájmům. Myslím, že strach může způsobovat nízké sebevědomí, moje slečna je chytřejší než já, a já se bojím, abych ji dokázal udržet. Navíc my hned na začátku řekla, že většina jejich vztahů ztroskotala na tom, že ji její přítel intelektuálně nedostačoval. Je smutné, že nejkrásnější chvíle ve dvou, jsou pro mne tak stresující. Moc děkuji za Váš čas.

Odpověď: 3. 1. 2016, 20.53

Milý Marti, doporučuji pracovat s emocemi - zastavte se, projdu s Vámi základy práce na sobě - uvolněnost, sebevědomí - něco psychoenergeticky proměníme, něco potrénujeme a dáme další inspiraci... Budu se těšit.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1