Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Jana píše: 5. 2. 2008, 12.27

Dobry den Já mám takový zvláštní problém.Mě často napadají takové myšlenky,kde by mohla umřít moje maminka,ale mě to napadá v tom smyslu jako bych to chtěla aby se to stalo.Při tom to vůbec nechci.Bráním se tomu ale prostě to nejde.A taky mě napadají představy že někoho zabíjím.Co byste mi na to poradila

Odpověď: 14. 2. 2008, 10.29

Milá Jano, jestli máš pocit, že se jedná o vtíravé myšlenky, které nepodléhají tvému vědomí, bylo by dobré, prozkoumat vrstvy své psyché, kterých se to týká a na té úrovni zapracovat. Jistě chápete, že touto cestou to řešitelné není.

Radim píše: 5. 2. 2008, 10.50

Dobrý den, nevím ani jak bych začal. po dlouholetém vztahu, kdy jsem byl cca posledních půl roku (možná déle, nevím)podváděn, a delší době jsem se velice zamiloval. Je to skvělá holka, opravdu jí moc miluju, ale problém který máme, je že já jsem docela temperamentní typ a ona zase naopak. Její mamka se po dobu, kdy má přítelkyně byla sama (více než 1,5 roku), stala spíše její kamarádkou než by zůstala její mamkou. Někdy je její chování připomíná malé dítě, když máme schůzku a před ní se vidí s mamkou, tak vždy příjde minimálně o 3/4 hodiny déle nebo s její mamkou že něco potřebuje koupit nebo odvézt domu. Už mi ruply nervy a pohádali se kvůli tomu. A můj velký problém který asi plyne z mé úvodní věty. Vše bylo v pořádku, do doby kdy mi přišly divné sms od přítelkyně, když byla na delší návštěvě u kamarádky. psala mi kde na mě bude čekat na místě jako minule, ale já na tom místě nikdy nebyl atd. Prý to bylo napsané ve spěchu atd. vždy před odjezdem a po příjezdu od kamarádky je jiná a cca po pár dnech se zase vrátí k obvyklé komunikaci a pohodě. Ale vždy když se zeptám co se s ní děje, odvede řeč jinam. V zaměstnání momentálně z důvodu odchodů máme více práce a nestíhám, ale snažím se věnovat skoro veškerý svůj volný čas. Teď nastupuje do školy, takže toho času bude ještě míň. Od té doby nevím co se se mnou děje, ale kvůli každé kravině, když se miněco nezdá vybouchnu..... a mám stále na paměti ty sms. A začal jsem ji podezírat a i když celý den je v pohodě, stačí nevhodné slovo i když nebylo asi tak myšleno a spustí to ve mě takovou žárlivou reakci, že se sám divým kde se to ve mě vzalo. Prosím o radu, svou partnerku velice miluji, a nerad bych o ni přišel díky mým žárlivým výkyvům. a pokud by bylo možno, dát mi kontakt na nějakou psychologickou poradnu, která se zaměřuje na tento můj problém, děkuju Radim

Odpověď: 12. 2. 2008, 11.59

Milý Radime, je fajn, že jste ochoten někam zajít - to bude lepší, než odpověď zde. Nevím, odkud jste - ohledně doporučení na kontakt. Ten, kdo se věnuje psychoterapii, rodinným vztahům by měl být schopen pomoci ti zorientovat se v tvé situaci. Předpokládám, že by byly vhodné alespoň tři setkání, pro větší zharmonizování osobnosti (toho, co je za výbuchy) by bylo třeba setkání o něco více. Mějte se hezky.

Katka píše: 4. 2. 2008, 21.13

Hezky večer přeji,chtěla bych požadat o radu,protože už nevim jak dal. Jsem vdana,mam ditě,ale ke svemu muži už necitim lasku jako dřiv. Asi před rokem a pul,jsem poznala o pět let mladšiho muže do ktereho jsem se zamilovala a je mezi nami vztah,ktery nas pouta k sobě.pracujeme v jedne firmě a tak se vidime každy den a často.Je nam spolu dobře,ale mě to přestava stačit a chtěla bych s nim žit,on však tohle odmita,ma špatnou zkušenost z minuleho vztahu a boji zodpovědnosti,ale rozejit se nechce.Ja si ale myslim,že ma jen strach.Ačkoliv jsme se několikrat rozchazeli,vždy jsme se dali dohromady.Vim,že se mnou byt nechce,ale vzdat se ho nedokažu a on mě taky ne.Nevim jak dlouho dokažu takle žit,jsem do něj zamilovana a nedokažu si život bez něj představit...předem moc děkuji za odpoved

Odpověď: 12. 2. 2008, 11.52

Milá Katko, jen vám přeji, abyste si nepřipravila ještě víc trápení.... Nedoporučuji rozvádět se kvůli tomuto milenci.

Radka píše: 4. 2. 2008, 12.51

Dobrý den, Potřebovala bych radu.Je mi 24let a memu přítely 46let ma 14letou dceru z manzelstvi ktere jeste trva i kdyz spolu deset let neziji.S pritelem jsem 2roky a uz mame pul rocni dite.A zacinam pochybovat o tom ze se nekdy rozvede.On neni schopny podat zadost o rozvod.Myslim si ze to mohl udelat v dobe kdy zjistil ze jsem v jinem stavu,ted je diteti 6mesicu a porad se nic nedeje.Zacina mi to prerustat pres hlavu.Zacina mi vse vadit.Manzelka odesla od nej a kdyz mne potkal tak s tim nebyl jeste smireny.Manzelka ho zneuziva vzdy kdyz neco potrebuje zavola a to mne depta.Od vymeny zarovky az po odtazeni kdyz se jim poroucha auto.A on se vzdy sebere a hned jede.Mimochodem u nas doma mi nesviti zarovka 2mesice!Ted chteji vymalovat. Vzdy rika ze to dela pro dceru ,ale ja uz to psychicky nezvladam.UZ mi vadi vse manzelka a i dcera.Az moc s nim pocitaji a on je jako ocasek a vzdy pribehne.A zacinam litovat toho ze nemam pritele bez zavazku.Chtela bych svatbu ale s timhle stylem zivota to vidim tak ze nas vztah se rozpadne.Nevim co delat.Pro rozvod dela minimum a kdyz po vecerech brecim ze to nezvladam tak se tomu smeje.Myslite ze tento vztah ma cenu? Moc dekuji za odpoved.

Odpověď: 12. 2. 2008, 11.49

Milá Radko, vámi popsaná situace opravdu signalizuje, že váš partner neměl vyřešenou minulost a že nebyl a není připraven pro další vztah. V takovém případě se nové rodině obvykle nedaří dobře. A vy mnoho možností nemáte. Kdyby se vám podařilo přivést partnera ke spolupráci, můžete ho nasměrovat na rodinné konstelace nebo alespoň konzultaci. Můžete ho informovat o tom, jak vidíte perspektivu vašeho vztahu vy za předpokladu, že se nic nezmění. Přeji vše dobré.

bimbo píše: 3. 2. 2008, 20.41

Dobrý den, chtěla bych se vás optat kam se můžu osobně obrátit v případě mého problému, který tkví v mém nervozním chování. Jako bych měla dvě osobnosti,jedna z nich je v klidu a nic ji jen tak nevyvede z míry,ovšem převažuje to,že jsem velice výbušná. Rychle mě cokoliv vytočí a já jsem až agresivní,například v případě křivdy,nebo sklíčenosti mám tolik energie a agrese, chctěla bych se naučit zvládat dané situace lépe, být nad věcí, což se mi povede velice málo kdy. Nemám namysli třeba křik dítěte,nebo věci které znervozňují starší osoby- to ne týká se to lidí,provokantů,nebo lidí kteří ubližují jiným v té chvíli jako by se ze mě stal někdo jiný.Mnoha lidem jsem tak ublížila i slovně a bohužel i nějaká ta facka přišla!Vim,že se to týká sebeovládání či kurzu asertivity,ale kam se mám prosím obrátit?Jsem konkrétně z Brne,předem moc děkuju!

Odpověď: 12. 2. 2008, 11.18

Milá B., je fajn, že začínáte být připravena na osobní setkání s člověkem, se kterým budete spolupracovat. Bylo by dobré pracovat s hlubší úrovní psyché. Sice osobně neznám, ale z uvedené anotace doporučuji u vás http://www.psychologicka-poradna.cz/ Věřím, že se vám práce s vnitřním světem bude líbit.

herry píše: 31. 1. 2008, 18.03

Dobry den, chtela bych se zeptat na radu,proc me suzuje deprese a velmi negativni mysleni. Ziju s pritelem ve spolecne domactnodti rok a neco. Nepracuju a asi mam hodne casu na premysleni. Ze zacatku bylo nase spolecne souziti kouzelne. Pritel vzdy po praci spechal domu a rikal mi jak je krasne me tam najit, kdyz musel vycestovat za hranice bylo na nem videt jak s tezkym srdcem me opousti. Ale po roce se pritelovo chovani zmenilo, uz neni tak pozorny, netrapi se kdyd musi ven za praci.Proste ja mam pocit jako by me uz nemel tolik rad ... musim rict, že mně hodne chybi ten zajem, ktery mi projevoval na zacatku. Skousela jsem s nim o tom mluvit, ale vzdy mi rekne, ze placam nesmysli a ze me porad miluje jen ma hodne prace a nechce se se mnou dohadovat a nebo mi rekne, ze jsem to ja, kdo se zmenil. Trapi me to jsem casto bezduvodne nervozni,taky se na neho urazim za kazdou malickost a vycitam mu ze byl jiny na zacatku. Co mam delat abych se teto deprese zbavila

Odpověď: 12. 2. 2008, 11.10

Milá H., do této doby potřebujete potvrzovat svou existenci vztahem, že se realizujete skrze vztah, skrze druhou osobu. Dostala jste se do situace, kdy je třeba tento postoj přehodnotit. Doporučuji vám, abyste přesměrovala ohnisko vašeho zájmu k sobě, svým aktivitám. Držím palce k nalezení vlastního života.

Helena píše: 30. 1. 2008, 19.50

Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu, jak vyřešit mou situaci. V poslední době mě přepadají pocitu strachu a úzkosti. Hledám problémy, tam kde nejsou. Možná je to způsobené tím, že jsem poměrně nedávno končila studium a několik týdnů žila ve stresu. Jako bych teď, kdy je můj život zase poklidný, najednou neuměla žít bez obav a stresu. Zkoušela jsem se odreagovat např. sportem, ale marně. Velmi Vám děkuji za odpověď.

Odpověď: 12. 2. 2008, 11.06

Milá Heleno, z vašeho dotazu je zřejmé, že zdroj úzkosti není zcela jednoznačný. Proto vám doporučuji vyhledat člověka, který se věnuje péči o duševní zdraví a s ním pracovat na obnově harmonie. Třeba se na té cestě můžete dozvědět něco o svém vnitřním světě a naučit se s ním lépe zacházet.

Marry píše: 30. 1. 2008, 14.51

Přeji pěkný den, mám problém, který nevím jak řešit. Máme s manželem 10letou dceru. Od malička si přála peska. Manžel ale nechtěl. Přemlouvaly jsme ho obě až svolil. Dcera byla šťastná, je totiž jedináček.. Jenže vyskytly se problémy. I když si manžel s pejskem hrál a cvičil ho vadilo mu, že jsou všude roztahané věci po zahradě, že jsou všude bobky, zamazané zdi, atd. Nečekaně jsem ootěhotněla a tím navedla manželovi vodu na mlýn. Pořád mluvil o tom, že dítě a pes to nejde. Napsal již několikrát inzerát na net, že daruje psa, ale mi jsme na to s dcerou nereagovaly. Nyní, když se blíží můj termín porodu, napsal inzerát znovu a odpověděla mu paní. Psa tedy odvedl. Dcera je úplně hotová. Pořád brečí a já taky. Všude kam se podívám ji vidím, ale je mi po ní smutno. Paní, která si pejska vzala bydlí od nás 60km, ale dala nám na sebe kontakt, abychom si mohly dopisovat přes internet a mohla nám posílat fotografie. Připadám si před dcerou hrozně. Nedokázala jsem to zastavit a vím, že jsme jí hodně ublížili. Byl to její pes a my ho dali pryč. Jsou to zatím 3 dny, ale je to hodně živé. Bojím se plakat, abych neublížila dítěti v bříšku, ale nejraději bych křičela do světa. Prosím o radu, co mám dělat? Jak jí utišit? Bojím se, aby neměla nějaké psychické následky. Moc mě to trápí. Děkuji předem za odpověď

Odpověď: 31. 1. 2008, 15.33

Milá Marry, slzy sami o sobě pro miminko nic nezmění. Jste-li smutná, pláčem mu neublížíte... Manžel, jako váš partner má právo na to, spolurozhodovat o tom, zda zvíře bude či nebude členem domácnosti. O tom, že celá událost neměla optimální průběh, není třeba diskutovat. Bylo by dobré, kdyby jste vy dokázala rozloučení s pejskem vzít jako fakt, které neohrožuje vaši rodinu. To nepopírá, že pár slz k této situaci nepatří. Váš klid a akceptování situace je to nejlepší, co můžete pro sebe a svou dceru v této situaci udělat. Uvidí-li dcera, že vy rozhodnutí manžela akceptujete, že uznáváte jeho právo v této věci rozhodnout, bude i pro ni, tato situace snadněji zvládnutelná. (můžete se podívat na situaci tak, že uznáváte to, že manžel, miminko - je pro vás důležitější než pes a že i dcera by jistě raději volila tatínka než pejska...) Držím palce.

Katka píše: 30. 1. 2008, 12.43

Dobrý den, už delší dobu mne trápí problém spojený se vztahem. Seznámila jsem se s jedním mužem. Bylo to před Vánoci. Oběma se nám zdálo, že si docela rozumíme, postupně jsme zjišťovali, že máme rádi podobné věci, že oba v životě hledáme stabilitu, rádi plánujeme...Vypadalo by to jako idylka, kdyby mi nedlouho po té, co jsme měli první schůzku, neřekl, že před časem skončil jeho 7letý vztah, ale že je se svou bývalou přítelkyní v kontaktu, že si jisté věci vyjasnili. Na přímou otázku, zda se k ní chce vrátit, mi dal jasnou odpověď, že ano. Neuvěřitelně mě to zklamalo, až mě samotnou překvapilo, jak moc, když jsme spolu do té doby strávili nemnoho času. I přes výše popasnou tíživou zprávu, jsme se až do teď scházeli. Impulsy k setkáním vycházely ode mě, ale když už jsme byli spolu, bylo nám hezky a paradoxně ani na jeho bývalou partnerku nežárlím. Dotyčný se zmínil, že se ještě s takovým člověkem jako já, zatím neseznámil, že je škoda, že jsme se nepoznali dřív, opakovaně mi však také říkal, že mi nechce ublížit, nedával mi (alespoň slovně) viditelnou naději. Tenhle týdne, jsem se od něj dozvěděla, že mluvil s bývalou přítelkyní a že to spolu znovu zkusí. Jeho rozhodnutí chápu, chovala bych se totiž stejně, protože on do toho vztahu hodně investoval, nedokáže ho ukončit, když ví, že jeho bývalá přítelkyně má zájem pokračovat. Má prvotní chyba asi byla, že jsem schůzky neukončila ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla, jak to s ním vypadá. Jenže jsem nemohla, protože jsem dosud takového člověka nepoznala. Netvrdím, že je dokonalý, jenže je první, o kom jsem byla vnitřně přesvědčena, že bych s ním byla ochotná strávit zbytek života ( i přes reálně krátkou dobu, co se známe). Po tom zdlouhavém líčení bych tedy ráda vyslovila svou prosbu o radu. Co mám dělat? Bitvu jsem prohrála a nedokážu se smířit s tím, že nemám naději na společnou budoucnost. Přestože učinil ono rozhodnutí o pokusu obnovit předešlý vztah, mám dojem, že by za předpokladu definitivního konce minulého vztahu, byl se mnou a že je vnitřně trochu rozpolcený (psal mi, že snad nebude svého jednání litovat). Nechci mu komplikovat stávající situaci, ale zároveň nechci ztratit šanci na život s takovým mužem jako je on.

Odpověď: 31. 1. 2008, 15.05

Milá Katko, zkuste si své psaní přečíst neutrálním zrakem. Klíčem k vašemu řešení je vámi napsaná věty: "Má prvotní chyba asi byla, že jsem schůzky neukončila ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla, jak to s ním vypadá se vztahem k bývalce.....Bitvu jsem prohrála a nedokážu se smířit s tím, že nemám naději na společnou budoucnost." I když je to mnohdy náročné, není lepšího přístupu k životu, než přijetí/smíření se s realitou, taková, jaká je. Vemte si z toho poučení, že pro vztah je nutné, aby nejen partner pro vás, ale i vy pro něj, jste byla tou jedinou, kterou chce...

Denisa píše: 29. 1. 2008, 19.48

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli někdy řešíte problémy spojené se zdravotním stavem? Zajímalo by mě totiž, jestli má nemoc může být vyvolávána psychicky a jestli jste se s něčím podobným již setkala.Mám problém s ušima, konkrétně přetlak v Eustachových trubicích.Hodně mi to ztrpčuje život.Vyzkoušela jsem již mnoho léků a nic pořádně nepomohlo.Jednou jsem se dočetla, že problémy s ušima mívají často i lidi s narušenou psychikou.Nevím jestli mám přímo psychické potíže, ale špatnými myšlenkami a nespokojeností sama se sebou dost často trpím.Myslíte, že by mi konzultace u psychologa mohla pomoci zjistit, jestli v tom mé onemocnění spočívá?Mockrát vám děkuji za odpověď, zdraví Denisa

Odpověď: 31. 1. 2008, 14.56

Milá Deniso, líbí se mi, že ve své otázce propojujete tělo i duši. Ano, člověk je složitý systém - energoinformační... Vzhledem k tomu, že si jste vědoma určitých rezerv v oblasti psychické, doporučuji zapracovat na této oblasti. Je pravděpodobné, že z velké části by vám to pomohlo i pro oblast somatickou. Dobré by bylo navštívit i léčitele. K vaší úvodní otázce: ano - některé somatické problémy jsme tu vyřešili (jedná se právě o kombinaci práce na psyché i na energii těla). Zajímavých výsledků dosahuje i tradiční čínská medicína.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1