Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Bobina píše: 19. 7. 2016, 18.39

Dobrý den, již delší dobu mám trápení se svou matkou. Jsem teprve chvíli plnoletá ale pozoruji tuto divnou věc už delší dobu. Moje maminka dokáže být veselá ale pak přijde okamžik, kdy se něco úplně změní a ona najednou začne být jiná. Začne diskuzi se mnou nebo tátou tak, že se např. zeptá proč neuklidil kuchyň. Když jí odpoví, že to udělá, je jako nepříčetná a dokáže z plných plic až hystericky křičet, že to říká jen tak a že je neschopný, že nikdy nic pro ni neudělal a že si měla vzít někoho jiného. Vyčte mu úplně každou chybu v jeho životě a pak se obrátí ke mně. Nakonec vrhá takové ty věty, že by nám bez ní bylo líp a že měla být raději mrtvá. A pak si jde na celý den lehnout do ložnice a brečí. O několik hodin později se vrátí a zase se chová normálně. Takhle se to ale opakuje častěji a častěji a já si řikám, zda nejde o nějakou nemoc. Možná že z mého příspěvku jen vyplývá, že je cholerická, ale já vím, že jde o to, že jakmile něco někdo dělá jinak, než tak jak ona to považuje za správné, začne šíleně křičet, že ani nepopadá dech a říká věci které by normálně neřekla. Že jí máme jako otroka, že nic neděláme a pod. Například každý den mi říká, že by se mělo něco udělat. Když se jí zeptám co bych měla udělat, dostane se mi odpovědi , že jsem líná a že to je přece normální každý den něco dělat. Hodně často mi vyhrožuje že mě vyhodí a nebude mi dávat peníze. Tátovi vyhrožuje, že od něj odejde a že by mě zhubnout. Ale kdyby totéž říkal někdo jí, už dávno se sesype.Snažím se na ní být milá , ale nic nepomáhá. Nevíte jak mám na ni jít?

Odpověď: 25. 7. 2016, 7.40

Milá Bobi, bohužel mamka je nevyrovnaná se svým životem a rozvíjí destruktivní myšlenky. V důsledku toho kolem sebe plive jedy... Pro tebe je podstatné udržet svou integritu, přestože ty věty od mámy bolí. Je dobré naučit se být sama za sebe, zranění si ošetřit a mámě dopřát život, který si vybírá... Možná by se skutečně všem ulevilo, kdyby šla žít sama... Ocenuji, že trénuješ být milá i v náročné situaci, víš, že jsi vyzkoušela, co je možné...a že občas to nefunguje... a musíme se smířit s tím, co je a podle toho se přizpůsobit. Můžeš třeba ještě mamce navrhnout zajít do poradny k psychologovi, že potřebuješ poradit sama se sebou, že si nevíš v té situaci rady. Držím palce.

Miriam píše: 19. 7. 2016, 14.37

Dobrý den, prosím o radu, prožívám těžké období. Měsíc po porodu zjištuju,že partner se ke mě chová odtažitě...když jsem se ho na to zeptala, jeho odpověd´ byla vždy vyhybavá..ted´ mi potvrdil,že už ke mě necítí,to co dřív a že mě nemiluje.Vyčítá mi a připisuje to tomu,že jsem si ho během těhotenství nevšímala.Myslela jsem,že to chápe, že nemám chut´ na intimnosti a můj stav mi to znemožnoval a že viděl,že je to pro mě spíše trapení než potěšení.Myslela jsem,že po šestinedělí se vše vrátí do normálu,ale všechno je jinak.Nevím,co dělat.Odpustit mu?On si myslí,že se to dá změnit,ale nesnaží se.Nejeví zájem.Dá se vůbec znovu zamilovat?Mám s ním zůstavat?nebo se rovnou rozejít.Jsem na dně..

Odpověď: 25. 7. 2016, 7.16

Milá Miriam, těžká situace... všechny varianty jsou ve hře. Zkuste spolu zajít do poradny... uvidí se více... uvidíte, kam se to sune... Zlobit se na něj nemá smysl, je třeba vědět jen to, co je...a nějak se s tím porovnat... chápu, že takhle jste si čerstvé mateřství nepředstavovala. Život nám holt přináší situaci, které neplánujeme. Držím palce, abyste tuto zápletku zvládla co nejlépe.

beruška píše: 19. 7. 2016, 13.38

Dobrý den,nevím si rady je to těžké u dětí v pubertě můj syn odešel ,když mu bylo 19 let ,protože nastal problém ohledně peněz co s dědil chtěli jsme mu je uložit aby měl peníze do života.Ale začala do toho zasahovat moje matka,že ho chcem okrást a nevím co ještě přitom to trvalo 6 let než něco dostal a jen dluhů a právníků co jsme zaplatili.Tak jsem mu dala na výběr bud bude věřit tomu co říká moje matka nebo at odejde k ní vybral si druhou možnost a koupil si auto a vše utratil ,ale vztah se mezi námi hodně zlepšil s matkou se nebavím od té doby co syn odešel je to 5 let.Mám dceru 18let a tu moje matka nezná a ani znát nechce .Ale situace se opakuje né sice kvuli penězům,ale když po ní něco chci neudělá to hádky mezi námi se stupnují a to jen chci aby si po sobě umyla nádobí ,když uvaří si své veganské jídlo a sporák co zmaže .Včera to vyvrcholilo tím,že jsme se pohádali a dala mě pěstí a urážela mě je pravda já se neudržela a taky jsem jí nafackovala a řekla pár nehezkých věcí,a ona se sebrala a nepřišla domů.Furt mě vyhrožuje ,že odejde jako syn ,protože ví,že mě to bolelo.Manžel ten říká,že se celá situace opakuje,ale moc tomu nepomůže,protože je většinou na její straně.Někdy mám pocit ,že dítě jsem já a né ona.Protože kolikrát se mnou jedná jak manžel.Ona doma nic nedělá jen si uvaří své veganské jídlo a jde se psem.Ted chodí půl roku na brigádu,a když po ní chci aby si umyla nádobí po sobě tak manžel řekne myla v práci ,že ty hrnce a talíř mě nezabije když umyju ,ale tady jde oprincip já taky chodím do práce ,ale pro něj to nic neznamená mrzí mě to ale mám chut už od nich odejít.Já nevím proč bych to vše měla dělat když je dospělá a žije s námi.Ona mě říká i věci co říká můj manžel a furt mě říkají,že jsem nenormální,ale myslím ,že když s námi žije tak určité povinosti by měla mít.Já říkám internát aby se naučila dodržovat nějaký řád.A mám strach tímto,že nepřišla domů si myslí,že budu dělat co chce a to taky nechci jí ustupovat.A poslední dobou se vzájemně hodně urážíme naše hádky mě jsou už trapné i před sousedy co si pomyslí .Poslední dobou se mnou není schopna ani komunikovat a když se zeptám tak mě pošle někam.A u táty se chová jinak tam mu odpoví ,a dělá co ji řekne.Děkuji

Odpověď: 25. 7. 2016, 7.04

Milá Beruško, tak trochu tápu v rolích manžel a táta - to jsou dvě odlišné postavy? Vypadá to, že nějak se nepodařilo vybudovat přátelský vztah s úctou s dětmi. Roli v tom patrně hrálo to, že se k vám okolí chovalo bez úcty. Dovolíte to i nadále? Je možné, abyste se odstěhovala... Boj může více zničit. Nedělějte hádky, které vám samotné jsou trapné... Můžete spolu zajít doporadny i s manželem. Můžete dceru poslat k otci. Varianty jsou různé, je třeba nalézat tu, která je pro vás nejvhodnější s ohledem na situaci. Skutečně si udělejte prostor k životu, který vás bude důstojny. Přeji vše dobré.

pmadi píše: 19. 7. 2016, 13.05

Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda mi můžete pomoct, abych přestala myslet na své zdravotní problémy, abych se z nich mohla dostat, vím že síla víry dokáže hodně. Já věřím, že se z těch problémů dostanu, i když říkají, že je to nevyléčitelné, ale prostě jsem si dala za cíl se z toho dostat, jen bych potřebovala ty potíže nevnímat, můžete mi prosím pomoci? Děkuji předem za odpověď.

Odpověď: 25. 7. 2016, 6.52

Milá P., nedokáži odpovědět, patrně jste ve velmi složité situaci. Nevím, zda se potíže hlásí stále nebo na ně myslíte i tehdy, když fyzicky nebolí. Víte, že pomáhá princip, nemoc mít ráda a dívat se na ni jako na nositelku informací ne se na ni dívat jako na nepřítele... ale on je to fakt celé složité. Jaké máte cesty?

Lena píše: 19. 7. 2016, 8.44

Dobrý den, s mojí mamou jsem vždy dobře vychazela, ale teď je situace jiná. Pátým rokem mám přítele a dvou a půl leteho syna. Každý týden k nám chodí máma na návštěvu a já se necítím dobře kvůli chování mezi mamou a mým přítelem. Smeji si, spickuji, dohaduji, postuchuji. Připadám si,ze jsem v pozadí a jejich vtípky jsou mi neprijemne a přijdou mi nevhodne. Mluvila jsem o tom s oběma. Máma říká, že jsem žárlivá a že chci, aby potlačovala svou osobnost. Bere mého přítele za kamaráda, s kterým se odreaguje. Přítel říká, že mu to přijde v pohodě. Já mám pocit, že oba překračují hranice. Jak to tedy je?

Odpověď: 25. 7. 2016, 6.47

Milá Leno, vy máte pocit, že jste v pozadí a to je pocit, se kterým stojí za to pracovat - jak v sobě, tak možná i komunikačně s oběma. Doporučuji zastavit se u mne kvůli podrobnostem i kvůli práci s pocitem. Přeji vše dobré.

Karel píše: 19. 7. 2016, 7.43

Přeji krásný den, chtěl by jsem se zeptat jestli mohu studovat střední školu dálkově a vysokou školu jako denní studium,nikde tyto informace nemohu najít a byl by jsem opravdu rád pokud byjste mi poradila ,jsem z bezradný děkuji a přeji opet krásný den Karel

Odpověď: 25. 7. 2016, 6.37

Milý Karle, na VŠ můžete nastoupit ke studiu, když máte již maturitu. Pokud jednu maturitu máte můžete studovat druhou sš (třeba i dálkově) a zároven vš, jen si myslím, že je to na člověka mnoho. Také pěkný den.

kuba píše: 18. 7. 2016, 15.47

 Chtěl bych se zeptat na Váš názor. Jsem s přítelkyní 5 a pul roku. Máme 2 a pul stare dite( kluka). Co se maly narodil, spali jsme spolu tak 5x a teď už 7 měsíců nic. Ona říká, že nemá na sex chuť, ale chce se mnou byt. Ptal jsem se ji, jestli nema někoho jiného, říkala, ze ne. Tak se chci zeptat,co si o tom myslíte a jestli by jste mi neporadila popřípadě. Děkuji. Jakub.

Odpověď: 25. 7. 2016, 6.33

Milý Kubo, ztráta chuti na sex může souviset s vyčerpáním nebo antikoncepcí nebo fyzickou nemocí. Jinak vymizení sexuálního života mezi partnery je často signalizací potíží ve vztahu. Může se jednat o vnitřní potíže ženy. Dobré by bylo zajít do poradny, kde žena občas řekne své pocity otevřeněji než doma partnerovi. Pak se spíše uvidí, kudy cesta. Držím palce.

Téra píše: 18. 7. 2016, 12.09

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. Přítel (30), se kterým jsme bez mála 7 let, trpí, dle mého, depresemi. V podstatě,když se kouknu zpět,je zde mnoho příznaků.Dopisy, ve kterých se opakují negativní fráze: už na to nemám, ztratil jsem veškeré ambice,snažím se to tu nějak přežít (na světě) apod.,změny nálad,únava,nespavost,ale zároveň dlouhé vyspávání,nechuť k sexu. Bohužel si to nepřizná a zajít nikam nechce. Momentálně je ve stavu,když neví, co se svým životem,co s námi. Má mě rád,rozejít se nechce,ale prý mi nemůže slíbit,že bude fungovat.Jindy je zábavný,milý,vtipný.Ve společnosti středem pozornosti často a oblíbený společník. Ráda bych věděla, zda se opravdu jedná po depresi.Děkuji. T.

Odpověď: 25. 7. 2016, 6.20

Milá Tery, skutečně to jako depresivita působí. Nepříjemné je, že to nechce řešit. Vhodné by bylo kombinovat antidepresiv s osobním růstem... psychoteapií či různými semináři.... Není však jisté, jak dokáže uchopit svoji sílu a vztah s vámi. To budete muset řešit vy. Držím palce.

Adam píše: 17. 7. 2016, 22.22

Dobrý večer, pěkná prsa na nové fotce. Co takhle zajít na operu či piknik v krásném slunném dni?

Odpověď: 25. 7. 2016, 6.11

Díky za povšimnutí ;). Slunné dny je hezké využívat.

Eva píše: 13. 7. 2016, 13.41

Dobrý den, syn-předškolák začal mít na konci roku problémy ve školce. Je ze všeho přehnaně vystresovaný a často chodí na záchod při jakékoli změně (jde se na procházku, na svačinku..). K tomu mu na jaře zjistili celiakii, takže musel absolvovat pár odběrů krve + gastroskopii (byl uspaný). Do toho se přidaly problémy se staršími kluky ve třídě, kteří jsou trochu agresivnější a on to špatně snáší. Nakonec jsme navštívili teď v červenci PPP, kde nám doporučili dodatečný odklad, který mu asi dáme. Chci se zeptat, jestli je to podle vás správné řešení a jestli máme navštívit i psychologa. Je totiž přehnaně nervózní i třeba, když jedeme na výlet a on neví, co má čekat, i když o tom předtím mluvíme.

Odpověď: 15. 7. 2016, 20.51

Milá Evi, spíše to cítím na trpělivou výchovu, ocenění, že se to zvládlo, že i když jsme ráno nevěděli, co bude, zvládli jsme to, protože je přirozené, že zvládneme, tedy i on, situace, které přijdou... Ohledně kolektivu... poptejte se v poradně, jestli tam nemají podporující skupinku pro jeho věk... jinak třeba kung-fu? skauting ? Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1