Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Patrik píše: 17. 1. 2017, 9.20

Dobrý den, chtěl bych znát Váš názor a radu jak postupovat v situaci níže. Bývalá partnerka měla z předchozího vztahu syna. V době kdy jsem ji poznal bylo synovi 6 měsíců. V rodném listě byl otec neznámý. Po dvou letech se nám narodila dcera. V mé naivitě a jejím nátlaku, aby měli obě děti stejná příjmení jsem si syna osvojil a v rodném listě jsem už otec já. Minulý rok si partnerka našla přítele nejdříve odešla sama a děti mě nechala pak si to rozmyslela a na OSPOD jsme se domluvili na střídavé péči nejdříve mě vydírala tím, že osloví genetického otce a mně styk se synem mi zakáže. Se synem máme normální vztah bohužel to ona nemůže vydýchat a tak chodí po úřadech a znepříjemňuje mi život, kromě jiného mě nutí, abych synovi 6 let řekl, že nejsem jeho genetický otec. Je mi jasné, že mu nemůžu lhát, ale nepřijde mi vhodné v době kdy se malé dítě vyrovnává se situací, že rodiče nejsou spolu a že každý týden je v jiné domácnosti mu ještě zatěžovat hlavu a vysvětlovat mu že jeho genetický otec o něj nejeví zájem nechce ho vidět a že nějaký cizí trouba ho má rád jako vlastního. Nedávno jsme byli v mediační poradně, když jsem jim řekl, že mi nepřijde správné mu motat hlavu a zbytečně mu přidělávat starosti tak ze mě udělali naprostého blba co brání tomu aby dítě znalo pravdu. Samozřejmě, že mi jde o dobro malého dítěte a proto různě pátrám a zjisťuji názory nestranných osob co je nejlepší děkuji

Odpověď: 22. 1. 2017, 9.44

Ach jo, to je tak, když se objeví nějaká zákonitost, princip a pravidlo a pak ho uplatnujeme hlava nehlava... Chápu princip znát pravdu... ale v této situaci se kloním k vašemu postoji... Vážím si Vás. Bordel ve vztazích neděláte vy, ale biologická matka. Statut "biologická matka" není potvrzení moudrosti

michell, 16 rokov píše: 16. 1. 2017, 16.52

Dobrý večer..Mám zo sebou už dlhšiu dobu problém. Nezvládam samú seba, bezdôvodne kričím na moju starkú pretože mňa už len začne otravovať keď niečo povie. S mamkou tiež nemám veľmi dobrý vzťah a teraz to je ešte horšie ako sa sestre narodilo dieťa. Nevenovali sa mi ani predtým ale teraz už vôbec..stále len malá, malá, malá.. všetka pozornosť ide jej a neuvedomujú si že aj ja potrebujem tú lásku, pochopenie a bezpečnosť. Istý čas keď už som nevedela ako ďalej som sa začala seba-poškodzovať. Ale potom som si povedala že či mi šibe že toto nejde.. tak som si na to miesto kde mi ostali jazvy dala tetovanie. Mám svoju rodinu rada ale potrebujem cítiť to bezpečie a že je tu niekto so mnou. Je toho na mňa už veľa a to že nezvládam samú seba ma dosť znepokojuje..Hocičo ma rozplače aj keď len nejaká banalita, stále som smutná a v depresií. Cítim sa sama aj keď mám okolo seba kamarátov ktorím by som mohla dôverovať ale jednoducho moja hlava mi hovorí že nie never im. včera to na mňa nejak doľahlo a ja už nemôžem v sebe utláčať takéto veci. Som zúfala už neviem čo zo sebou..

Odpověď: 22. 1. 2017, 9.38

Milá Míšo, je mi líto, že v rodině pro tebe není člověk, který by tu byl pro tebe. Možná si nevíš rady s tím, jak komunikují... Kdyby se ti podařilo navrhnout setkání s mamkou u terapeuta/v poradně v okolí, bylo by to fajn. Jinak budeš muset sama se naučit tvořit v sobě pocit bezpečí, což stejně k dospělosti patří. Relaxace, meditace na youtobe - https://www.youtube.com/results?search_query=blanka+chakoshpour - třeba tě něco osloví

Callie píše: 16. 1. 2017, 16.40

Dobrý den, mám takový problém s chozením do skoly, nesnasim to tam, jsem na gymnaziu, na ktere jsem ani jit nechtela ale mam ted pred maturitiou a prijde mi zbytecne ted odejit. Ale nedokazu se premluvit abych tam sla, jeste navic kdyz na me budou ucitele prede vsemi kricet proc nechodim do skoly a ze budu mit 2 z chovani, vsichni se na me pak tak divne divaji, s odporem jako na vyvrhela. A az se to dozvi moji rodice, ukamenuji me. Ale pro me je to neskutecny vnitrni boj jit do te tridy kde na sobe hned pri prichodu citim ty znechucene pohledy vsech lidi. Mohli byste mi prosim poradit jak se mam zbavit toho strachu tam jit?

Odpověď: 22. 1. 2017, 9.27

Milá Calie, je třeba unést, co si člověk navaří... momentálně to jsou jen kecy" od učitelů, rodičů. Od vrstevníků je v tom asi otázka... Řekni: Ano, nechodila. Lékem na strach je odvaha, přijmout to, co se děje jako zákonitou reakci... Potřebuješ si opakovat: Jsem tu, protože to potřebuju, když toto neunesu, patrně si pocit vyvrhele odnesu dál do života a více komplikací do dospělého života... Je to menší zlo.

MaryM píše: 16. 1. 2017, 16.30

Milá paní Radano, Jsem sociopat a jsem si toho vědoma. Pociťuji to od svých 15ti let. Lidé okolo mne mi připadají velice hloupí a nevnímaví. Když vidím, jak se spolu dokáží bavit, smát se spolu, milovat se… tak si jen říkám jak, jak to dělají? Nuže, já ale cítím odpor k veškerým emocím. Každá lidská emoce je pro mne jako prasklina v čočce, tudíž je ani nechci cítit. Jelikož mi ostatní připadají podprůměrně inteligentní, tak mne velmi baví s nimi manipulovat k dosažení svých cílů. Nejvíce fascinující na tom je to, že si to ani trochu neuvědomují. Možná mě poznamenal můj otec, jelikož se k mé sestře, matce a mně choval velmi odporně. Převážně nás vychovávala matka. Otec byl většinu času na cestách kvůli práci (řidič kamionu). Nikdy jsem k němu necítila to co matce. Vždy nás slovně urážel. Byl velice impulzivní. Vše musel mít nachystané, až to dosahovalo obsese. Schovávala jsem se před ním v pokoji, ale většinou to nepomohlo. Také mi znechutil veškeré vztahy. Nechci se v budoucnu vázat, když jsem viděla jeho chování k mé matce. Také sex mi nic neříká. Nicméně mi má porucha vyhovuje, jelikož si připadám jinak- lépe. Emoce jsou lidská slabina a já tuto slabinu již nemám. Také mne někdy dostihuje nutkání, fascinace krví, vraždami.. Také někdy nerozeznám rozdíl mezi realitou a snem. Ztrácím pojetí o čase, nudím se..Píši vám to, protože bych si chtěla vyslechnout váš názor na můj pohled na svět. Srdečně vám děkuji za Vaší odpověd‘ M

Odpověď: 22. 1. 2017, 9.23

Milá Mary, už jsme si myslím, psali, že ;) ? Chápu, že bolest, ve které jsi se v dětství pohybovala tě vedla k tomu, že takhle ne, že raději nic. Bohužel to vypadá, že přesto jsi přijala agresi a zvrácenost jako něco, co ti libido uspokojuje. Možná je to vyjádření úcty k otci, kterého tím následuješ.

Veronika píše: 16. 1. 2017, 12.49

Dobrý den, jmenuji se Veronika je mi 19 let můj přítel se jmenuje Kamil a je mu 28 let. Jsem v třetím ročníku na oboru Prodavačka smíšeného zboží. Přítel pracuje. V minulosti jsem mívala deprese a užívala jsem i antidepresiva. Ze začátku jsme měli vztah na dálku asi 2 roky. Pak se přítel tady ke mně přestěhoval a našli jsme si byt . Než jsme si našli byt tak jsem bydlela se svoji rodinou. Jenže i přesto že jsem s přítelem šťastná tak mívám časté úzkosti,neustále si na něco stěžuji,myslím že trochu trpím sociální fobii.Určitě jsem introvert a tím že jsem introvert hodně často se mi v mozku honí všelijaké myšlenky. Nepříjemné a vtíravé. Proto jsem také minulý rok tak uprostřed března začala trpět myšlenkami že se s ním chci rozejít . Ale ve skutečnosti jsem nechtěla jen mě prostě ta myšlenka přepadla a s ní úzkosti a já s ní neuměla nic dělat. Začala jsem flákat školu ale přítel při mě celou dobu stál a rodina taky. Vrátila jsem se k antidepresivům asi na dva týdny. Minulý rok v červnu tyhle pochybnosti najednou skončily. A našli jsme si byt a momentálně bydlíme spolu. Jenže tenhle rok 4.1. se ty hnusné myšlenky o rozchodu vrátily. Jsem objednaná k psychiatričce aby mi zas předepsala léky. Protože mě to opět odstřihlo od normálního života. Chci o náš vztah bojovat. Formou psychologa či psychiatra i jiných podpůrných metod. Moc mi na tom vztahu záleží.

Odpověď: 22. 1. 2017, 9.12

Milá Veru, děkuji za sdílení, držím palce ve vašem plánu a předsevzetí - připadají mi dobré. Doporučuji naučit se mmj. i meditace - třeba podle youtobe - můžete se zastavit i někdy na léčebnou meditaci v kontextu s technikou KERP.

Radka píše: 15. 1. 2017, 12.01

Dobrý den paní doktorko, prosím o Váš názor. Je mi 47 let, přítel o 4 roky mladší. Vídáme se pouze o víkendech, děti máme dospělé, každý své a nežijí již ani s jedním. Paradoxně když byly děti s námi, měli jsme na sebe daleko víc času a hlavně zájmu o sebe. Nyní mám pocit, že se na sebe ani moc netěšíme a přitom máme volné pole, děti nikde, prázdný byt. Klidně vedle sebe sedíme a čteme si a pak jdeme spát, aniž bychom se sebe dotkli. Nevím zda je to dočasné nebo už trvalý nezájem. Nehádáme se, rozumíme si, i v sexu, ale na můj vkus je ho málo a žádný zájem. Za celý víkend třeba jednou. Přítel si poradí, ten má rád porno a rád se obšťastní sám. Mně to nic neříká, potřebuju živého chlapa. Jasně, že to nebude jako na začátku, jsme spolu (i bez sebe přes týden) deset let. Přítel říkal, že se mu při sexu vybavují obrázky starých kostelů, fabrik, hřbitovů, to se mu líbí. Ale dodal, že vlastně nevnímá mě, moje tělo. No lepší než představy jiných ženských, ale pro mě je zásadní fakt, že vlastně nevnímá mě. Už to nejsou ani dotyky během dne, ani pozorování, když se převlékám, když jsem ve vaně, už se na mě jako na ženskou nedívá. Chybí mi to a zároveň si o to nebudu říkat, když sám nechce. Má takové soužití význam?? Třeba je to normální a třeba tím, že nemá poslední dobou dobrou náladu. Je taky fakt, že jsem o deset kilo silnější než když jsme se poznali. Ale to mu prý nevadí. Začal sportovat asi před třemi lety, já ne, ale to mu prý taky nevadí. Vlastně mu nevadí nic, prý jsem jeho osudová žena, ale vůbec se tak necítím. Spíš se za ním netěším, protože už o mě nemá zájem, jaký bych potřebovala. Ale ráda ho mám a on mě taky. Jen to asi sklouzlo do stereotypu, nezájmu. Když na sex dojde, je to hezké. Ale není to živočišné a že by se na mě sápal, spíš to tak nějak někdy dopadne.... Nevím zda by pomohlo přestěhování, máme každý práci dobrou a jinde. Tak se ani jednomu měnit nechce. Zároveň ale cítím, že jen víkendy nestačí. Stala se z toho rutina, nutnost vše zachraňovat o víkendu. A už to nefunguje moc dobře. Děkuji Radka

Odpověď: 22. 1. 2017, 9.08

Milá Radko, chápu, že byste ráda více energetické výměny mezi Vámi. Vypadá to, že Váš přítel není úplně normální (ve smyslu ideální normy z pohledu Lásky člověka) když radši obrázky hřbitovů a onanii. Mno - položme si otázku, jaké máte možnosti - sepište si je, zisky a rizika jednotlivých variant... (můžeme probrat spíše osobně) V obecné rovině popřemýšlejte, co vás baví, co si do života chcete pozvat... Stavte se, když budete mít chuť. Přeji vše dobré.

Bianka píše: 12. 1. 2017, 17.13

Dobry vecer, mam mensi problem, s ktorym sa neviem vyrovnat. Mala som priatela,ktoreho som lubila nadovsetko na svete, planovali sme si buducnost,deti este dokonca i to ako si zariadime nas vlastny byt. Teraz v januari sme uz spolu mali zakotvit. Pocas naseho vztahu som si vsimala nejake veci,ktoré mi nesedeli, nechala som to tak, povedala som si, ze si domyslam. Ubehlo niekolko mesiacov a den pred novym rokom ma priatel opustil. Bola som na dne, nevedela som co mam robit, tak som si povedala, ze mi jeho odpoved pri nasom rozchode nesedi, povedal mi \" vsetko sa dozvies v pravy cas \" .. zacala som patrat po odpovedi, ukazalo sa, ze moj ex priatel je homosexual, nedokaze lubit zenu a nechce mi ublizit. Priznal sa mi i sam, neviem sa s tym zmierit. Potrebovala by som pomoct, nedá sa s tym nieco robit? Zbavit ho toho?

Odpověď: 15. 1. 2017, 9.26

Milá Bianko, přítel si vybral a s tím se nedá nic dělat. Asi se necítí jako bisexuál, který si může vybrat. Bianko, držím palce... i když chápu, že je to náročné se vzpamatovat z té změny...

luuuul píše: 12. 1. 2017, 13.55

je mi 17, připadám si osamělá, vím, že mám kamarády, se kterýma můžu pokecat a tak, ale nemám nikoho, s kým bych mohla mluvit o těch sračkách, které se mi honí hlavou nemám se ráda, cítím se osamělá, moje sebevědomí je na bodu mrazu, nikdy nejsem dost dobrá, nikdy nejsem u nikoho na prvním místě, nevím, jestli je to moje chyba, jestli dělám něco špatně nebo jestli je to něčím jiným. ve škole vidím holky, které jsou pěkné, někdy až krásné, a žárlím na ně přemýšlím o smrti a o tom, jaké by to bylo umírat, ráda mluvím o smrti nerada chodím ven, protože se bojím, že tam potkám někoho, koho znám, nebo někoho, kdo zná mě, tak jen sedím doma, poslouchám hudbu, čtu knihy a dívám se na seriály. mám časté výkyvy nálad občas si vážně připadám, že mám depresi nebo nějakou její formu asi je špatný nápad to psát tady, ale chci nějak pomoct budu si vážit každé odezvy

Odpověď: 15. 1. 2017, 9.23

Milá Luuu, takže několik bodů: - kniha Miluj svůj život ; Osobní síla - relaxace např. na youtobe https://www.youtube.com/watch?v=kly4Y5a0YW0 - naučit pracovat s pocity (možná si je v první řadě dovolit vnímat a mluvit o nich - následně s nimi pracovat - stav se :) ) - zvážit antidepresíva - nesrovnávat se - srovnávání je chyba mysli - je hezčí myš nebo hroch ? každý je jedinečný... Přeji vše dobré.

M píše: 12. 1. 2017, 10.10

Dobrý den, Již delší dobu s přítelkyní řeším jeji chování. Drží se porad stranou, moc nekomunikuje a podobné submisivní náznaky. Jeji matka o ni od mala nejeví zájem a spíše ji ubližovala než nějak pomohla. Do toho ji pomlouvá a šíří o ní fámy a stupidní výmysly. Toto všechno již v současné době dělá s jeji mladší sestrou. Ve veku 15ti let tenkrát jeji přítel spáchal sebevraždu. Neznámo proč. Matka samozřejmě nepomohla spíše ji to dávala za vinu a nejevil a žádný zájem. Jako by se nic nestalo. V současné době s ní jsem již dlouhou dobu a dle mého názoru má psychyiiické problémy a odmítá se s nimi komukoliv svěřit. Kdyz se s ni snazim komunikovat a zjistit, co se deje, odpověď je samozřejmě ,, Nic ,, . Měla kvuli tomu problémy v práci a podobně. Po mém navrhu at se dá nějak dohromady na nějakou dobu opustila práci. Můj plat nam bohatě stačí a neřekl bych, ze ji cokoliv schází. Ze by to bylo moji vinou si nejsem tak jistý, protože ji miluji a rozkrájel bych se pro ni a děláme tak nejak všechno, co nas napadne. Kdyz jsme nekde na dovolené nebo nekde pryč, je vše v pořádku. Ale jak je chvili sama nebo se vrací z návštěvy od matky, je to opět katastrofa. Napadlo mě i ze ji neco dělá matka ale to uz se ja bohužel nedozvím. Nechci ji tahat k odborníkovi at si zase nemyslí že z ní dělám blázna. Děkuji za názor a odpověď

Odpověď: 15. 1. 2017, 8.51

Milý M, vy ji nemusíte tahat k odborníkovi... tam by se měla vydat sama, pokud ji dochází, že má problém... JInak to vy ani já tady online - nemůžeme pořešit. Měla by se naučit pracovat s pocity (možná si je v první řadě dovolit vnímat a mluvit o nich - následně s nimi pracovat - i se vztahem s mámou...) Je třeba vědět, že to může udělat ona. Je hezké, že ve vás má oporu... tak přeji vám oběma, aby toho využila...

LukasAnimated píše: 11. 1. 2017, 12.39

Zdravím chtěl bych zde popsat svůj problém, který prožívám něco málo přes čtyři roky, tento psychický problém měl několik forem \"vyjadřování\"..Začalo to tím, že sem z ničeho nic začal mít strach o svůj sluch, a po té o svůj zrak, vyjadřovalo se to tím, že jsem si musel neustále ověřovat to, zda skutečně vidím, slyším. Po těchto dvou problémech nastal další. Vždy když na něco sahám, ať je to cokoliv tak zažívám to, že si má mysl vybaví někoho, koho nemám rád nějakou osobu a mysl \"říká\" že pokud se toho daného předmětu nedotknu znovu, tak z ničeho nic \"ztratím\" své zájmy (něco co umím) a dostane to ta určitá osoba a já \"dostanu\" ty jeho, ovšem pokaždé si mysl vybaví někoho kdo nemá žádné koníčky, někoho kdo nic neumí.. A proto se toho bojím že z ničeho nic ztratím své zájmy a najednou se stanu tou osobou, která nic neumí..Toto mě obtěžuje především, když například vytvářím pro někoho 3D animaci na zakázku, vždy když něco modeluji a dotknu se kurzorem nějaké ikony, tak mysl opět \"zasáhne\" a \"řekne\" že pokud se toho nedotknu tím kurzorem znova, tak že ztratím své zájmy a získá je ta určitá osoba na kterou myslím, pokaždé je to osoba kterou nemám rád... Opravdu se to strašně špatně vysvětluje ..ale je pravda že sem toto ještě nikomu neřekl, tento problém není jediný je možné že mívám i někdy autistické znaky například že neudržuji oční kontakt, nebo že se ve společnosti necítím moc dobře nebo velmi vysoký zájem o svůj koníček což je také pravda baví mě 3D grafika a denně v ní pracuji klidně i 10 hodin už 2 roky..Každopádně abych i uvedl svůj věk, tak je mi 15 a chtěl bych zjistit, co je to za psychický problém poměrně mě to dost omezuje hlavně mou mysl ..Pevně doufám, že s tím něco půjde udělat, a sem rád, že se konečně někdo dozvěděl o mém problému.. :-)

Odpověď: 15. 1. 2017, 8.41

Milý Luky, bohužel to vypadá, že inklinujete k OCD - tj. Obsedantně kompulzivní poruše v kombinaci s úzkostí. Postav se tomu, co nejdřív. Čím déle to budeš dělat, tím náročnější bude změna. Chtělo by to myšlenkovou sebekázeň - urovnat, co je věcné uvažování a co je iracionální. Je možné to zkombinovat s hrou Voice dialoge - to si můžeš v 3D vymodelovat postavičky v hlavě - má to své zákonitosti, proto doporučuji odborné vedení - osobní setkání by se hodilo. Držím palce.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1