Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

ola píše: 24. 1. 2017, 14.10

Dobrý den, mám starost o svého třináctiletého syna. Myslím že je závislý na online hrách. I když čas na hraní má omezený max dvě hodiny , tak na hraní stále myslí, smlouvá někdy asi i lže. Do školy se celkem připravuje a doma plní povinnosti, ale je to věčný boj. Kdybych to nechala na něm, vše ostatní by šlo hodně stranou. Volný čas tráví celkem dost se mnou a sestrou a je to fajn myslím pro všechny. Někdy jde plavat s kámošem ) na můj popud), zabaví se dobře s dětmi mého partnera, se kterými se stýká hlavně o víkendu. Problém je, že když by si mohl vybrat, vždy dá přednost počítači. Vyčítá mi, že ho omezuju, že se odstěhuje až mu bude osmnáct. myslím, že vydírá. Taky někdy je dost neurvalý vůči sestře, vylévá si na ní zlost. K tátovi jezdí o víkend. U táty hraje asi hodně, táta na počítači je taky hodně (on line na něčem je prakticky pořád), přesto se mu k tátovi občas nechce, že ho táta ignoruje nebo shazuje. Táta po něm nechce prakticky nic. Babičky a děda se mu věnují, má je rád, s počítačem je ale moc neposlechne. Co by bylo pro mého syna dobré? Má být víc důsledná? Hodně mě to zatěžuje, je to velký nárok na můj čas a energii. Díky

Odpověď: 26. 1. 2017, 10.56

Milá Oli, dík za vaši důslednost. Zkuste vyhledat např. středisko výchovné péče a rodinou terapii, to by mohlo ulevit i vám. Můžete se i stavit.

Christie píše: 24. 1. 2017, 0.10

Dobry den!Potrebujem pomoc pretoze neviem co mam robit.Tyzden sa poznam so zenou ktora ma vazne problemy s liekmi na ukludnenie v kombinacii s alkoholom a ja prepadam zufalstvu.Neviem co mam robit. Natlak na to aby prestala pit alkohol nepomohol cize viem ze tlacit na nu nemozem!Nedokazem sa vsak nemo divat na to ako sa nici!!! Priatelka ma 9 rocneho syna.Stara sa o nho vzorne-vzdy ma navarene vzdy ma ciste veci venuje sa mu uci sa s nim no pri kazdej volnej chvili ked je o chlapca postarane siahne po alkohole.V kombinacii s antidepresivami je to vrazedne kombinacia.Su chvile ked si napr. neuvedomuje ze sa porezala nozom a tecie jej krv-nevnima to.Velmi mi na nej zalezi chcem ju vziat so synom do ineho mesta najst jej pracu synovi skolu a zacat vsetko odznova len neviem ako to urobit lebo sa stala zavisla na antidepresivach.Velmi Vas prosim o radu co mozem robit - ako jej mozem pomoct.Pre mna obaja velmi vela znamenaju no mam pocit ze ona si to ani neuvedomuje.Prosim Vas poradte mi co mam robit.Ja vobec nepijem ani nejem lieky a som nazoru ze aj napriek tomu co sa teraz deje si obaja zasluzia normalny zivot.Co mam robit?

Odpověď: 26. 1. 2017, 10.53

Milý/á Ch., vy ji znáte týden a nazýváte ji svou přítelkyní? Vy si myslíte, že můžete někoho spasit - zachránit ? Stáhněte svou energii k sobě a uvědomte si, že závislost je svina. Ona se musí jít léčit jak ze závislosti tak z lability. Vy nejste sanatorium a neutáhnete to. To není rovnocená partnerka? Proč si nenajdete zdravou ženu? Přeji vše dobré.

Kristý 00 píše: 23. 1. 2017, 21.31

Dobrý den, chci se zeptat. Před 6 mesíci jsem se seznámila s jedním super klukem, ale jelikož má holku a mně se ani nelíbil, tak jsme se k sobě chovali jako sourozenci. Bylo to krásné období, byl velice hodný a bylo vidět, že mě má rád,chodili jsme často ven a dokázali jsme se bavit o všem.Ovšem přišli Vánoce a já odjela pryč a on byl se svojí přítelkyní, několikrát jsme se pohádali přes SMS a napsali si i věci, které jsme napsat nechtěli. Od té doby jsme se snažili zase dál bavit, ale já jsem zjistila, že už to není jako dřív. Přitom vím, že se máme rádi jako sourozenci, ale když jsme byli spolu, tak celou dobu byl na telefonu a já nevím,co dělat, jak to vrátit zase do starých kolejí? Jestli třeba není chyba ve mně, protože jsem od něj teď taková odtažitá, ale chci to změnit. Vlastně oba to chceme změnit, jen nevíme jak, a proto vás prosím o radu. Děkuji za odpověď

Odpověď: 26. 1. 2017, 10.46

Milá Kristy, pohádali přes SMS? Napsali věci, které jsme nechtěli? A jak se to stane? To psal někdo za vás? Ano, slova mají sílu meče... třeba zkušenost, že už nebudete témata řešit přes sms a slova budete vážit - to se hodí do dalšího života. Jak opět nechat téci energii mezi vámi ? snad když si promluvíte o tom, co kdo cítil... jak se cítení vyvíjelo i v tom psaní... uvidět svou a jeho bolest...

Kamila píše: 23. 1. 2017, 20.48

Milá paní doktorko, prosím Vás o radu. Je mi 46 let a mám divný pocit ze vztahu. Jsem už dost stará na to, abych věděla co chci, ale... Moje, podle mě, nejhorší vlastnost je nerozhodnost. Moc zapojuji hlavu a o vsemze všech stran přemýšlím, zbytečně, k ničemu. Přítel je o 3 roky mladší, hodný, ale sobec. Nechci být s ním ani bez něho. Vedle něho jsem ztratila sebevědomí, se mi zdá, sebevědomí jako žena. Nebo jsem divná?? Vadí mi, že mě \" podvádí \", když rád onanuje u porna. Vadí mi, když dá přednost v krásném slunečném zimním počasí běžkám, když jdu na procházku s jeho psem. A on si vybere radši svoji zálibu a mně nejde do hlavy, jak může být spokojený, když jede sám. Běžky jsem u něho neměla, ale i kdyby, vím že si to víc užije sám, protože na mě nemusí čekat. Jsme spolu od pátku večera do pondělního rána. V pátek je unavený po práci, dělá většinou noční i víkendy jednou za 14 dní, únavu chápu. Máme sobotu, neděli. Asi málo času nebo moc? Sex má rád, ale moc si jo neuživíme, protože on ho má dost se svým pornem. Naučil mě žárlivosti. Dříve žárlil on, nyní já. Na to, že mě nepotřebuje vlastně na nic, na sex, na sport, na procházky, na koukání spolu ma televizi. Je sobec, to vím od začátku, vystačí si sám. Mám dojem, že někdo další mu vlastně jeho prostor narušuje, že se \"musí\" omezovat, přizpůsobovat. On se přizpůsobí, zeptá se co bych chtěla, ale zároveň vím co si přeje on a že mu nebudu u ničeho chybět. On tvrdí, že má blbej pocit, když jde sám na běžky nebo sám běhat. Ale udělá to, i když vidí, že nadšená nejsem. Sobec nejsrma vím že bych měla být. Ale nerada lidi někam tlačím. Jemu se třeba líbí erotické prádlo, korzety. Prý mi chtěl nějaký x krát koupit, ale při jeho výběru skončí u onanie, ostatně u ní skončí i u fotek třeba i ze sportu, kde má žena minisukni a je vyšpulená na kole. Nevím zda je to úplně normální, že se vzrušuje u všeho, ale do našeho sexuálního života to nedá, jeho poznatky, touhy. Jsem unavená, bez života, bez nálady. Myslela jsem, že potřebuji změnu práce, jsem 15 let na jednom místě, stejní lidé, stejné prostředí...ale asi to bude jinak. Zřejmě mi chybí obyčejná láska. A obyčejná je neobyčejná, protože není snadné mít Lásku jakou chceme. Jaký na nás máte názor, jde to dohromady nebo je to v háji? V mládí jsem byla hezká sebevědomá Lvice, nyní dělám ostudu mému krásnému znamení. Jsem utahaná životem, který žiju, stojím na místě a bojím se pohnout. Přítel žije, já přežívám. On začal sportovat a chytlo ho to. To je v pořádku, ale není v pořádku že tím pádem jsem mu při sportu na obtíž. Už to není vyjedeme si na kole, ale už je to závod, hlídání času, stopky atd. A nervózní čekání na lemru, která ho nikdy nedožene a snad ani nechci, je to asi takový můj zásek. Vadí mi, zítra musím jít běhat, mám skluz. Ale neřekne, musíme se milovat, máme co dohánět. Na sebe a své sporty si čas udělá, jede na závody hned po práci a bez vyspání, ale v mé přítomnosti usne, protože se prostě nepřemůže, není asi důvod. Nechci být žárlivá závistivá kráva, která je v jeho závěsu. Nikdy takový nebyl, je introvert. Najednou mu nevadí závody se stovkami lidí. Vždy byl rád sám, což je dál s tím rozdílem, že si chce něco někde dokazovat. Aniž bych viděla změnu v jeho chování, uhnala ho kolegyně z práce, nechal se. Jsou to asi tři roky, ale byl s ní a jejím malým synkem, ale se mnou se nerozešel, nepoznala jsem nic. Že by krize středního věku?? Každopádně na mě jeho chování zanechává pocit, že je mu jedno, jestli to jsem já nebo jiná, on si žije sám svůj život a jestli v něm jsem nebo ne.... Rád pozoruje ženy, ale opravdu na ně upřeně kouká, vynucuje si pohled, úsměv. I to je dokazování si něčeho? Nebo je chyba ve mně, že to vše špatně vnímám a vytvářím si domněnky? Chci být jiná, lepší, sebevědomá rozhodná Lvice. Děkuji za Váš čas a omlouvám se za román..... Kamila

Odpověď: 26. 1. 2017, 10.41

MIlá Kami, vypadá to, že tak jak on rozvíjí své království a zmenšuje průnik mezi vašimi královstvími, že je na čase, abyste i vy udělala totéž a rozvinula své království. Šla si pro svou ženskost... energii do komunity žen, se společnými zájmy... mohou to být semináře osobnostního rozvoje mohou to být semináře štrikování... nebo cvičení či tance... Stáhněte svou energii k sobě - v tom vám mohu pomoci, když se objednáte... Držím palce.

Littely píše: 23. 1. 2017, 18.07

Dobrý den... Od září jsem nastoupila na střední školu. Od základky jsem outsider a myslela jsem si že to teď bude jiný. Jenž jsem pořád nejstarší ze třídy a už mi nestojí za to riskovat zdraví nebo kouřit, požívat alkohol atd. Myslela jsem si že to nějak překousnu ale začala jsem se uklidňovat jídlem. Pokaždě když jsem si dala něco sladkého nebo i slaného jsem se tím tak nějak uklidnila ale samozrejme se to projevilo i na váze. Máma na to přišla ale já ji nebyla schopna řict proč to dělám. Nikdy jsme spolu o takovych vecech nemluvily a já o tom mluvit nedokazu...nevim co mam delat neni nikdo kdo by me dokázal vyslechnout bez smíchu a rodicum to rict nedokazu...

Odpověď: 26. 1. 2017, 10.36

Milá Litt.., nemyslím, že by tě nikdo nebyl schopný vyslechnout bez smíchu, protože to je docela vážné a smutné téma. Bylo by dobré, kdybys pohledala nějaké skupiny mimo školu, kam chodit, nějaké společné zájmy - někdy lidé vytvářejí komunitu skrze hru, jindy zajdou ke skautu, k hasičům, k ochráncům přírody ... co by tě bavilo? co máš chut dělat pro hezčí svět? Chápu, že je třeba mít vztahy se svými vrstevníky a cítit, že k nim nějak patříme... pročti i knihu Miluj svůj život. Zajdi k psycholožce někde u vás... Možná i s rodiči by se dalo bavit... ale zájem, ten si budeš muset asi pohledat sama ... Držím palce.

Smutna píše: 17. 1. 2017, 18.44

Dobry den, mam problem s pritelem. Jsem majetnicka nebo si tak aspon pripadam, kdyz mi rekne ze jde ven nelibi se mi to, jde s kamarady a nelibi se mi to. Jsme spolu prebazne kazdy den ale stejne mi vadi ze jde ptyc a nechce byt semnou. A samozdrejme ze jakmile uz toto rikam zacneme se hadat. Snazim se abych takova nebyla, ale nevim co stim. Cetla jsem clabek ze by to mohlo souviset s tim ze jsem nevyrustala s otcem, kteryho znam ale on uz o me nejevi zajem. S pritelem planujeme po 9 letech bydleni. Chtela bych pomoct abych takova nebyla a neprisla o nej. Predem vam dekuji

Odpověď: 22. 1. 2017, 9.55

Milá Smutná, doporučuji knihu Vidím v tobě Boha, vidím v tobě Bohyni a spolupráci se mnou. Držím palce.

Dominik lacko píše: 17. 1. 2017, 16.45

Dobrý den potřebuji poradit

Odpověď: 22. 1. 2017, 9.54

ano ?

Nela píše: 17. 1. 2017, 12.23

Dobrý den, potřebovala jsem se někomu svěřit se svým trápením, které mám hluboko v sobě. Studovala jsem 3 roky medicíny a musela jsem studium ukončit, protože jsem to nezvládla. Snažila jsem se do poslední chvíle, ale nešlo to, bylo to pro mě náročné. Neudělala jsem zkoušky - neodešla jsem sama od sebe. Teď si připadám jako úplná nula. Jsem nešťastná, nevím, kam směřuji. Nedokážu se uklidnit a přemýšlet, co teď bude, jen se užírám neúspěchem. Přemýšlím, co si o mě myslí rodiče, přítel, kamarádi sousedé... Všechny jsem zklamala.Mám pocit že mi utekly 3 roky života a že jsem si přitížila, protože jsem se měla rozhodnout pro lehčí školu. Ale člověk nikdy neví, do čeho jde a co z toho vyplyne... Připadám si na všechno sama, nevím jak ze z toho nějak vyhrabat a přestat se obviňovat. Mám pocit, že už se mi v životě nic nepodaří a že nic neumím...

Odpověď: 22. 1. 2017, 9.53

Milá Nelo, kyždý máme své limity... medicína je vskutku velmi náročná škola a vím, že ji nedokončí mnoho studentů... Neužírej se... propust minulost... a octni se v přítomnosti - doporučuji spolupráci se mnou - využijeme KERP i léčebnou meditaci.

Michell píše: 17. 1. 2017, 11.11

Dobrý den.

Odpověď: 22. 1. 2017, 9.50

bohužel jsem zjistila, že poradnu zneužíváte pod různými identitami...

KaCi píše: 17. 1. 2017, 10.38

Dobrý den, mám dotaz ohledně vztahu. S přítelem jsme spolu třičtvrtě roku. Je to úžasný, hodný a pozorný chlap, který mi vždycky snášel modré z nebe a od začátku mě moc miloval. Já ale byla hloupá a neviděla jsem to. Asi po čtyřech měsících vztahu jsem ho podvedla s někým, kdo za to absolutně nestál.. Přítel se to dozvěděl a mě došlo, co v něm mám doopravdy za poklad a že ho nechci ztratit. Řekl mi, že ho to neskutečně zranilo, ale že mě moc miluje a pokud ho doopravdy chci, zůstane se mnou. Zůstali jsme spolu a všechno se zdálo být zase krásné, až donedávna. Na Vánoce jsme si dali dárky, bylo nám hezky a přítel mi řekl, že mě miluje a že je štastný, že to jsou naše první vánoce spolu. Mezi Vánoci a Novým rokem jsme se neviděli a na Nový rok mi zavolal a řekl mi, že mu psala jiná, že se jí moc líbí a že on najednou neví, co chce a co má dělat. To pro mě bylo jak blesk z čistého nebe.. Plakali jsme, několikrát se sešli, pomilovali se, ale on mi nakonec řekl, že mě už nemiluje a že je konec. Řekl mi, že jsem ho neviděla, nevnímala ho, nedokázala ho ocenit a že všechnu snahu vyvíjel jen on. Což je bohužel pravda, byla jsem si naším vztahem až moc jistá a všechno brala jako samozřejmost… Přesto mi ale od té doby několikrát volal, ptal se jak se mám a říkal, že mu chybím. Nakonec mi řekl, ať za ním přijedu. Dozvěděla jsem se, že se s dotyčnou několikrát sešel, líbali se, ale k ničemu nedošlo a ona mu nakonec řekla, že si to rozmyslela a poslala ho do háje. Po dlouhém povídání jsme se rozhodli, že to spolu ještě zkusíme. Přece jenom to byl krásný a vcelku harmonický vztah bez větších problémů. Řekl mi ale, že neví, co cítí. Že je teď zmatený. Má komplikované období, problémy s rodinou, problémy se studiem, je toho na něj moc.. Prý je ted emocionálně otupělý a necítí naprosto vůbec nic k nikomu, nic ho netěší. Uplynulo několik dní, scházíme se jako předtím, je nám spolu zase hezky.. Přítel mi řekl, že potřebuje, abych byla vedle něho, že chce být se mnou, ale nechce, abych cokoliv řešila a tlačila na to a nechala to přirozeně vyvíjet. Taky mi řekl, že mě má hrozně moc rád a že mě nejspíš někde v hloubi srdce pořád miluje, ale že neví, jestli to může být ještě někdy jako předtím z jeho strany.. Cítím se teď všelijak.. Jak mu pomoct? Jak obnovit lásku v našem vztahu? Je nějaká šance, že bude zase cítít to, co předtím?

Odpověď: 22. 1. 2017, 9.46

vztahy plynou a jsou křehké... budte schopná přijmout to, co přichází jako důsledek...poděkujte za zkušenost, že lásky je třeba si vážit...

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1