Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

arga píše: 18. 11. 2008, 0.55

Dobrý večer. Píši ohledně své kamarádky. Je vdaná, má dospívajícího syna. Manželství je již delší dobu nefunkční. Její manžel si našel známost, ona má přítele ( manželovi o něm řekla ). V manželství zůstává kvůli synovi ( on má svůj pokoj, zázemí a hlavně oba rodiče ). Sice všichni tři jezdí na dovolené a navenek vypadají jako spokojená rodina. Přítel kamarádky je rozvedený, žije sám; s kamarádkou pracují v stejné firmě ( ale každý na jiném pracovišti ). Přítel na ni naléhal, aby se k němu nastěhovala i se synem, a dal jí čas na rozmyšlenou, ona kvůli synovi odmítla; on to respektoval a rozešli. Po čase ho opět začala "uhánět", on jí sdělil, že má jinou a budou spolu žít. Kamarádka se s tím nemůže smířit, je do něj stále zamilovaná, ale ví, že od rodiny neodejde. Řekla jsem jí, že muž, který jí nejdřív dává ultimáta, a pak ji nechce vidět ji za to nestojí. Ona mi řekla, už nikoho jiného milovat nebude, a že pak bude stará a nikdo jí nebude chtít, atd... Nerozmlouvám ji to, je to její věc; ale přece nelze žít s někým, kdo mně nejdřív strašně chce a říká, jak mně miluje..., a pak mně odhodí kvůli jiné, protože jsem nepřistoupila na jeho podmínky... Myslím, že by měla hledat jiný vztah. Na lásku přece není nikdy pozdě, a nevíme, kde nás potká štěstí... Jaký je Váš názor? Děkuji za odpověď.

Odpověď: 22. 11. 2008, 18.57

Milá A., popsala jste zmatenost dnešních vztahů... co je to láska? http://www.lidovky.cz/ln_rozhovory.asp?c=A061020_143121_ln_rozhovory_svo

Tomi píše: 17. 11. 2008, 19.16

dobry večer nevím co to se mnou je, proto se obracím na vas,popišu vam ve stručností o co jde, mame s mojí mamkou velké problémy otec se odstěhoval za jinou, je mu 70 let, maminka je stoho duševně na dně ,asi se to přenaši i na mě před chvily jsem přišel z prace a hledaly jsme věc, kterou jsem měl na stole a tu věc jsem tam dal před par minutama ja, třeba to nic neni - jen se chci zeptat, nehledě na to, že poslední dobou přemyšlim tak nějak divně jako třeba že nic nema cenu a nejlepši by bylo vše skončit protože se tim tito problemy vyřeši,ja bych to i měl v umislu ale zas si řikam mam tu mamku ktera by tu byla sama,nevim už to trva skoro pul roku vše vidim černě take sem se před pul rokem rozešel s moji holkou, s kterou jsem chodil 7 let, vše se tak nějak nakupilo, třeba to nic neni a přejde to, ale už to trva moc dlouho vždy sem byl tak jak se řika silny že mě rozchod nepoložil ale tet už je to i na mě moc.prosim o radu co mam dělat děkuji tomas

Odpověď: 22. 11. 2008, 18.51

Milý Tomáši, chápu, že v tuto chvíli je toho na vás moc. Prožíváte období, kdy jste nucen přehodnocovat hodnoty, hledat nová řešení situace, měnit pohled na životní jistoty. Jednoduchá, snadno proveditelná rada na vaše trápení neexistuje. Přála bych vám, abyste si dopřál pravidelné konzultace u psychoterapeuta, se kterým se vám bude dařit nově urovnat myšlenky a nalézt zdroj síly. Jinak doporučuji plánovat si aktivityán na týden, na den - návštěvu kamarádů, výlety, kino, fitko, bazén, fotbal s kamarády... Budete-li chtít, můžete mne kontaktovat... Přeji vše dobré

Irena píše: 17. 11. 2008, 19.04

Dobrý večer.Je mi 34 let. Mám pět let přítele, který je bohužel > alkoholik. První rok se pil sice denně,ale ne extrémně,ale > postupně byl hodně opilý i dvakrát za den. Loni zečátkem prosince > po jedné konzultaci s psychložkou přestal úplně pít,bral jen > Triapridal na ukldnění ,jinak nic. Letos v květnu se po té době > napil a dnes je opět tam kde byl před rokem. Jsem velmi neštastná. On je super chlap když nepije -uvaří ,nakoupí ,postará se ,je pozorný ,vtipný a má rád i moji 14letou dceru.Mám ho moc áda a nevím jestli mám odejít nebo se dál trápit, bojím se být sama, navíc ho miluji až moc.Sice slibuje, že přestane pít,ale zatím se mu to nedaří. Děkuji za pochopení

Odpověď: 22. 11. 2008, 18.42

Milá Ireno, je dobře, že si jste vědoma možnosti volby - toho co volíte a proč. Víte, že důležitým motivem pro setrvání v tomto vašem partnerském vztahu pro vás je strach ze samoty. Pak je tedy třeba přijmout s důstojností vše, co k tomu patří a není třeba býti neštastnou. Život s alkoholikem mívá svá úskalí, partner má ještě jednu milenku (mocnější než jste vy), se kterou se o něj dělíte - alkohol a to je třeba vědět. Podle všeho to vypadá, že nevyhledá-li váš partner odbornou spolupráci, alkohol pro něj bude příliš silným objektem touhy. Přeji vše dobré.

Kája píše: 17. 11. 2008, 19.00

Dobrý den, je mi 19 let a mám problém s komunikací. Jsem introvert, pořád zavřený doma. (nepočítám školu a tréninky). Rád bych to změnil. Pochopitelně občas někam zajdu, ale to jen vyjmečně.

Odpověď: 19. 11. 2008, 20.44

Gratuluji k rozhodnutí komunikaci lze opravdu rozvíjet i trénovat - daří se ti to samotnému nebo vyhledáš člověka, který tě v tomto učení bude provázet...?

Veronika píše: 17. 11. 2008, 18.15

Dobrý den, můj dotaz se týká mého přítele Petra( 27 let). Čas od času zničeho nic dostane velmi špatnou náladu. Vždy je to v situaci, kdy je špatné počasí, zima, zataženo.Projevuje se to tak, že je doma,kouka na telku , pije kafe a kouri u pocitace, je zamknutej v pokoji, aby za nim nikdo nechodil a hodne spi( nebydlíme spolu, jenom abych upřesnila ).Zpočátku jsem se snažila ho rozptýlit, vzít ho do kina, na projížďku na koni atd. Ovšem Petr nechtěl a když šel, byl otrávený celou dobu.Tak sme se domluvili, že mi vždy napíše, když to na něj přijde. To ale vyřešilo jen to, že ho neobtěžuji svou přítomností, ale on se v tom moří sám.Chci se zeptat, může jít o nějakou závažnou formu deprese, když stačí důvod špatné počasí?A hlavně je potřeba odborníka? Mohou se tyto stavy nějak zhoršovat a léčení také?Nemám s tím vůbec žádné zkušenosti a mám strach, abych něco nezanedbala. Moc děkuji za odpověď. Veronika

Odpověď: 19. 11. 2008, 20.42

Milá Veroniko, škoda, že mi nepíše Petr... Život s depresivním člověkem je velmi, velmi komplikovaný... Můžete mu říci, že to, co o takových potížích víte, obvykle se samo nevyřeší, spíše tyto nálady v průběhu života komplikují život více. Při psychoterapii lze však obvykle s těmito stavy pracovat... Můžete mu také říci, že je to pro vás náročné, přihlížet tomu, jak se trápí... Přeji vše dobré

Michal píše: 17. 11. 2008, 18.01

Dobrý den, je mi 21 let a mám problém s bývalou přítelkyní. Ona nastoupila k nám do práce, po několika dnech jsme se dali dohromady a po několika dnech se přestěhovala ke mě. Bydleli jsme tedy spolu, když jsme byli v práci. Oba totiž pracujeme na horách. Když někdo z nás měl volno, jel domů. Asi po měsíci jsme měli pár dní spolu volno, byli jsme jak u nás, tak u ní doma. Udělali jsme si výlet do Prahy. Všechno bylo v pořádku. Až na jednu věc. Byli jsme v čínské restauraci...ona moc nechápala, jak se mají držet čínské hůlky. Snažil jsem se jí to vysvětlit. Na konec tato scénka skončila tím, že jsem jí řekl, že je blbá a že já hloupý lidé nemám rád. Teď když to tak píšu a promítám si v hlavě tu scénu znovu, připadám si jako debil. Náš vztah však pokračoval dál, moc jsem své chování k ní nezměnil i když ona je suprová. Což jsem si však uvědomil, až když se se mnou rozešla. Byli jsme spolu 3 měsíce, pracovali jsme spolu, takže jsme se viděli neustále. Rozešla se se mnou tím stylem, že mi to poslala smskou, protože bydlíme od sebe 30 km. Okamžitě jsem se za ní rozjel a chtěl to vysvětlit. Na konec mi přiznala, že potkala někoho jiného. Do sms mi tvrdila, že se do mě za tu dobu nezamilovala, ale že mě má ráda. Ona je hrozně moc hodná, laskavá, milá, v noci sice trochu dětinská, což mě občas rozčilovalo... Vypadalo to totiž takhle:,,Podej mi prosím..., a kapesníčky ještě..., a náušnice,...´´ Já byl vždycky moc rád, když mě čekala v pokoji, věděl jsem, že budu mít vyhřátou postýlku, že prostě vše bude tak, jak má být. Jenže jsem to zkazil, bral jsem jí jako samozřejmnost a nechoval se k ní, jak by si to zasloužila. Po našem rozchodu, jsme strávili spolu čtyři dny v práci, ona se ještě nepřestěhovala, neměla totiž kam. Já se celé ty čtyři dny snažil o to jí získat zpět. Koupil jsem jí kytici růží, čokoládu, kterou má ona ráda a láhev sektu. Nechtěla, abych byl vlezlý. Jenže já se nedal odradit. Krásně jsme si povídali, bavili se, řekla mi i že mě má ráda. Na konec jsme vypili dvě lahve a skončili spolu v posteli. Druhý den si to však nepamatovala. Pozítří se toto opakovalo znovu. Když jsem se pokoušel jí získat zpátky za střízliva, nechtěla to. Říkala, že to nemá smysl, že by si to zasloužila jiná.... Proč člověk pod vlivem alkoholu mluví jinak? Co mám udělat, abych jí získal zpět, má tu vůbec ještě smysl?? Já o ní mám velký zájem, přemýšlel jsem, že bychom si našli spolu byt...jenže ona ź toho nic nechce. Teď má již nového přítele. Ještě jsem nenapsal kolik jí je, 20 let. Zkušenosti s bydlením s přítelem už má za sebou. Myslíte, že se ke mě ještě vrátí?? A co proto mám udělat? Cítím se fakt zoufalý, nemůžu spát, nechutná mi jíst, nic mě nebaví. Stále myslím jen na ní. Dívám se na televizi, ale stejně jí nevnímám, vidím tam ji. Pomozte prosím.

Odpověď: 19. 11. 2008, 20.36

Milý Michale, je třeba akceptovat vůli druhého...V řípadě, že dívka tvrdí, že nebyla zamilovaná, pravděpodobnost návratu je velmi, velmi malá a nejsem si jistá, že by to pro vás bylo dobré. Pro vás je to dobrá zkušenost a inspirace naučit se brát životní situace s nadhledem. A věřte, že dívka, která pod vlivem alkoholu jedná jako někdo jiný, dává tušit komplikovanou bytost pro partnerství až příliš. Bylo by dobré, začít dělat něco milého pro sebe - výlet s kamarády, návštěva posilovny, kafe s kamarádkou či kamarádem... Pohladte si své srdíčko (hladte si hrudník tam, kde bolí) Přeji vše dobré

Gábi píše: 17. 11. 2008, 15.01

dobrý den! Mám 30.letou dceru, která v prosinci minulého roku porodila (po IVF) dvojčata holčičky. Děti jsou v pořádku,ale matka má od začátku problémy v chování, v přístupu k dětem (mateřství ji zklamalo, čekala od něho něco víc,měli ještě počkat, nemá se čím dobíjet, je unavená, někdy je zlá i na děti ...)a pochopitelně je problém i v komunikaci s partnerem. Ten jezdí kamionem a vrací se domů třeba až za týden. Snažíme se ji v péči o děti hodně pomáhat, ale není to nic platné, za nějakou dobu se situace znovu opakuje. Nic ji nebaví, nechce o sebe dbát, nikam jít a patrnera neustále peskuje a nic neudělá dobře i když by se snažil sebevíc. Zdá se mi, že si v péči o děti nevěří, je však šikovná a obavy jsou zbytečné a děti dobře prospívají.Vzhledem k tomu, že máme psychickou poruchu v rodinné anamnéze, mám o dceru strach, ale ta odmítá jakoukoli návštěvu u lékaře nebo psychologa. Tvrdí, že taková byla i před porodem.Snažím se jí domluvit a vysvětlit, že něco není v pořádku, ale marně.Píšu i proto, že i partner mě požádal o to, aby na vyšetření šla.Můžete poradit? Děkuji

Odpověď: 19. 11. 2008, 20.27

Milá Gabi, každý je zodpovědný za sebe, to je třeba mít stále na paměti. Je dobře, že děti mají starostlivé prarodiče... jsem přesvědčana o tom, že děláte to nejlepší, co umíte a že jistě respektujete postavení rodičů. Vy i partner můžete říci dceři, co vidíte, jak situace na vás působí... také vy či partner můžete dceru seznámit s tím, co se stane, pokud bude ve svém jednání beze změny pokračovat. Partner může rodinou poradnu vyhledat sám a ženu požádat o spolupráci. Vhodná by pravděpodobně byla pravidelná spolupráce s psychoterapeutem. Přeji vše dobré

Filip píše: 11. 11. 2008, 21.43

Dobrý den. Mám takový problém. Je mi 16let a jsem kluk. Na základní škole mě začali kluci ze třídy "buzerovat" kvůli mým známkám( měl jsem jedničky). Došlo to až do stádia kdy jsem se nejvíce těšil na hodinu, když už tam byla učitelka. Opravdu jsem byl hodně na dně. Teď jsem na střední škole. Myslel jsem že to bude lepší, nicméně ve mě se vytvořil blok a to takový, že se snažím jakýmkoliv způsobem vyhnout nějaké kritiky na mě. Strašně mě to vždycky zasáhlo. Ať to byla i maličkost. Takže moje obrana byla se vždycky toho vyhnout, abych už nemusel zažít ty strašně pocity, které jsem zažíval. Nicméně tím že se snažím takhle bránit tak se na mě okolí dívá jako na namyšleného frajírka, ktérý všechno umí a všechno zná. Když mi někdo tohle řekne do oči, jsem z toho uplně nadně. Nemůžu z toho spát. Já už nevím co mám dělat. Říkal jsem si že to nějak dopadne, ale vzpomínky se mi pořád vracejí.Prosím vás poradtě mi. Děkuji

Odpověď: 19. 11. 2008, 13.13

Milý Filipe, chápu, že se ti nyní obtížně hledá pevný bod, je dobré, že zkoušíš různé varianty svého chování a poznáváš, co ti které přináší a že tušíš, proč které chování kdy volíš... Jsi nadaný kluk. Vzpomínky v tobě pracují a jsou silnější než tvoje vědomé přání být v poho... Bylo by dobré s nimi něco provést - ráda tě to osobně naučím (nebo hledej něco např. o abreaktivní terapii, focusingu - ale spolupráce s profesionálem je jistější...) Ohledně nového vztahu k sobě, nalezení pevného bodu v sobě opět doporučuji spolupráci s někým... Odkud jsi? Můžeme někoho u vás v okolí třeba nalézt (můžeš písnout na mail)

zdeňka píše: 11. 11. 2008, 19.26

je mi čerstvých 18 a nebím kudy dál. jsem ztracená sama v sobě,chci se cítit zase fajn. problém.chci si užívat pořád ale nic nejde věčně vše mě omrzí.chci potkat někoho kdo o mě bude stát,koho budu zajímat já,ale už mě nebavý čekat že to jednou přijde.totálně si nevěřim,pochybuju o sobě.připadám si né dost dobrá,nikdy nejsem sama ze sebou spokojená.jde tu jen o přechodný pocit nebo se tu rýsuje problém??

Odpověď: 19. 11. 2008, 13.06

Milá Zdeňko, čas dospívání je časem, kdy si je opravdu vhodné klást důležité otázky o sobě, o životě... také je dobré hledat na ně odpovědi. Otázky je dobré klást obecné i konkrétní a nevzdávat se pokud odpovědi nenaleznete... nalezení odpovědí bývá postupné a ne zcela snadné. Zkus si napsat otázky i přání a vydej se na cestu. Můžeš si přijít popovídat... Určitě ti doporučuji nacházet pozitivní vztah k sobě (můžeš si přečíst knihu Miluj svůj život, můžeš spolupracovat s profesionálem - bývá to užitečné pro každého, kdo chce se učit...) Přeji vše dobré

C píše: 11. 11. 2008, 16.35

Dobrý den, je mi 14 let a už přes rok a půl mám problém s jednou holkou s vedlejší třídy. Vůbec ji neznám ale zničehoš nic po mě začala řvát ať chcípnu a různé jiné nadávky. Já jsem na to nereagovala a myslela jsem si že ji to prostě časem přejde ale ono ne. Jak vidí že já jsem si jí nevšímala tak přidávala na intenzivitě nyní se mi zdá že o mě vykládá po škole drby protože se na mě čím dál víc lidí dívá jako na vraha a to dříve byly moji kamarádi, samozřejmě ti nejlepší kamarádi nic nevědí. Matce jsem vše od začátku říkala ale nedávno jsem ji řekla že to už ustalo protože už na ni chtěla poštvat policii a to já nechci mám strach že by to potom bylo ještě horší. ale nevím jak se jí, a jejich urážek že jsem špína zbavit. :-(

Odpověď: 14. 11. 2008, 18.17

Milá C., opravdu doporučuji spolupracovat s nějakým dospělým - najdi někoho důvěryhodného ve škole - ředitele, výchovného poradce, třídní, školního psychologa... můžete to udělat společně s mámou... nejlepší by bylo, aby škola postupovala profesionálně se znalostí složitosti problému, vhodné bývá požádat o spolupráci organizaci, která pracuje s klimatem školy či třídy.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1