Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Asi špatnej táta píše: 24. 5. 2017, 5.38

Dobrý den, předně se omlouvám za obsáhlejší text, ale moje frustrace a zoufalství již nemá jasně definovatelný rozměr a obávám se, že hranice příčetnosti je již velmi blízko. Sice jsem psychologii studoval na UK, ale musím přiznat, že zde tápu i já... Jsem otcem ani ne měsíčního syna a mám vedle sebe ženu, kterou vroucně miluji. Nicméně náš vztah má oscilační křivku neuvěřitelného řádu. Má žena vždy měla sklony k afektovanému jednání a hysterii, ale nikdy tak markantní. Teď už jsme ve fázi, kdy já se snažím dělat první poslední, chodím do práce, doma se snažím opravovat/budovat vše, co je třeba, kupovat, co jí na očích vidím. Dovolená, potřebné věci, nákupy, vaření..vše se snažím obstarat. Změnil jsem práci, abych měl více času a denně jezdím domu mezi 5-6 večerní. Snažím se pomoci s čím to jen jde a výsledkem je naprosté peklo. Od včerejšího dne se mnou žena ani nemluví, sebrala se a odjela autem někam pryč, neznámo kam. Já se staral o prcka a snažil se vše konsultovat s její matkou ( u které bydlíme ) a ta taktéž nechápe, co se děje. Nebyl jsem přítomen doma, ale ve zkratce se mělo jednat o to, že má žena jí vyčetla, že je na vše sama, nikdo jí nepomáhá a vše je špatně. Nikdo nic nedělá, všichni se jen válíme. O hodinu později se vrátila, šla si lehnout a s nikým nemluvila. Pouze posléze nakojila malého a šla opět spát. Bohužel jsem v situaci, kdy nevím, co mám dělat. Ona jakoukoliv odbornou pomoc odmítá, nechce nikam jít, nechce jakkoliv pomoci. A já, ať udělám cokoliv, vše bude špatně. Pakliže přijedu domu ve 4 ( což je prakticky nemožné ), tak mám dvě možnosti. Starat se o malého a dostat vynadáno, že nic není hotovo. Nebo začít vytvářet věci, na které jsou požadavky a dostat vynadáno, že se nestarám o malého. Nic jí není dost dobré, ničeho si neváží, v případě konfliktu ( kterým se vyhýbám ) vyčítá, uráží, ubližuje slovem. Když mlčím, je to špatně, když mluvím, je to špatně... Už jsem se dostal do fáze, kdy se bojím na cokoliv zeptat a dokonce se i vrátit domu. Opravdu nevím, co mám dělat....

Odpověď: 26. 5. 2017, 6.48

Milý neznámý, vypadá to, že jste si nevybral optimálně. Můžete si sehnat knihy od Plzáka a tam uvidět typologii své ženy. Budete muset se věnovat tomu, abyste udržel sebe pohromadě a pečoval o syna. Začněte spolupracovat v té věci s psychologem, abyste udržel sebe ve zdraví - není cesta "bát se". Najít cestu z toho pro vás bude chvíli trvat, ale začněte. Držím palce.

Vláďa píše: 23. 5. 2017, 14.48

Dobrý den. Asi před 3 týdny jsem se změnil. Propadal jsem depresím, protože jsem nevěděl co mi je. Mám pocit, že se to lepší, ale bojím se, že si na to spíš zvykám... Četl jsem na internetu, že by to mohla být DP, ale všechny příznaky neodpovídají. Co mi tedy je: Občas se mi stane, že něco dělám, třeba jdu do koupelny a tam se zamyslím a uvědomím si, že jsem jakoby nevnímal tu cestu do koupelny... Taky se mi občas stává, že si nedokážu představit, že bych něco udělal, ačkoliv to poté bez problému zvládnu (např:úklid pokoje). Jsem takový roztržitý, zamyšlený, takový ,,vypnutý,,. Taky jsem si všiml, když musím dělat více věcí najednou, tak ztrácím přehled. Někdy se mi stává, že se vůbec neuvědomuju. Je mi 16 let

Odpověď: 26. 5. 2017, 6.42

Milý Vládo, začni se zabývat svou duší systematicky, třeba si najdi semináře... lidi, kteří se duší zabývají... Můžeš se stavit...

dezider píše: 23. 5. 2017, 12.13

Dobry den chtel jsem se zeptat žiji spřitelkyni vychovavame dceru ve veku 6let pritelkyne ma depresi 6let nema zajem o zapojeni do bezneho zivota nevim si rady porad te jak mam postupovat.Diky p.Kaleja

Odpověď: 26. 5. 2017, 6.34

Milý p.K, chápu, že je to situace náročná. Doporučuji zajít do Poradny pro manželství a mezilidské vztahy - zdarma v každém okresním městě - tam situaci podrobněji rozeberete a budete nacházet konkrétní možnosti. Jděte tam sám se poradit. Když se bude chtít žena připojit, může.

Maruška píše: 23. 5. 2017, 11.07

Dobrý den, chtěla bych se jen někomu svěřit, případně se poradit. Dostala jsem se v poslední době do těžké situace a všechno se na mě sype. Musela jsem po 3 letech odejít z medicíny, nedodělala jsem ji a přitom to bylo povolání, které jsem chtěla dělat - nezvládla jsem už ten stres a učivo.. Hodně jsem se změnila a uzavřela, vyčítala si. Nyní se se mnou navíc rozešel po 3 letech vztahu přítel, necítí už to co dřív a prý jsem jiná. To mě úplně dorazilo. Nevím, jak se pohnout z místa, nic mě nebaví, chodím jak tělo bez duše. Do toho mám ještě problémy v rodině, přišla jsem o přátele tím, že jsem se musela odstěhovat.. Je toho na mě tolik... Jak se s tím vyrovnat a jít dál? Během pár měsíců se mi převrátil život a přišla jsem o člověka, s kterým jsem chtěla žít.

Odpověď: 26. 5. 2017, 6.29

Maruško, jestli se nepletu, tak se známe. Klidně zavolejte. V obecné rovině je třeba v sobě obnovit důvěru v sebe, v život... naladit se na vlnu: Přijímám vše, co se děje, důvěřuji, že je to pro mne příležitost zařídit si život jinak... Vemte knihu: Miluj svůj živit, Osobní síla; Jak si správně přát.

Josef píše: 22. 5. 2017, 19.05

Dobrý den, potřeboval bych poradit, moje přítelkyně trpí velmi velkými depresemi, úzkostmi a změnami nálad , bere na to i nějaké léky a chodí k psychiatrovi, a právě bych potřeboval jestli by ji třeba pomohla tzv. Canisterapie což je terapie pomocí psa, něco jsem si o tom četl a já si myslím že by to bylo docela vhodné, ale potřeboval bych znát názor nějakého odborníka. Za odpověď předem děkuji

Odpověď: 22. 5. 2017, 19.16

Milý Josefe, canisterapie, proč ne... vyzkoušet je možné vše... Doporučuji třeba i psychický rozvoj, terapie, semináře, meditace

Verča píše: 22. 5. 2017, 18.30

Dobrý den, je mi 18 let a od určité doby není něco v pořádku. Začalo to asi před rokem a půl. Byla jsem se ségrou ve školní jídelně. V klidu jsme jedly, a najednou, když jsem si chtěla dát sousto do pusy, se mi rozklepala ruka. Celkově jsem se najednou cítila strašně zvláštně, jako kdyby mnou projel el. proud. A já v tu chvíli vůbec nevěděla, co to mělo být. A najednou mě popadl takový zvláštní pocit, jako kdyby na mě všichni lidi v jídelně koukali, nebo budou koukat, že se mi roztřese ruka. Do jídelny jsem musela přestat chodit, to prostě nešlo. Bohužel mne tento problém sužuje i doma v rodinném prostředí. Už nevím jak dál. Snažila jsem se to cvičit. Nemyslet na to. Ale čím dál tím víc se to zhoršuje. Najednou mám pocit, jako kdyby mi mělo všechno upadnout. Nemůžu před někým držet v ruce telefon, napít se, normálně se nasvačit, mít batoh na jednom rameni – najednou mám strach, že mi spadne. Hrozně mě to vnitřně zabíjí. Teď už nemůžu ani ve škole psát na notebooku na klávesnici. Zatím ten \"třes\", u toho psaní na klávesnici, mám jen na levé ruce (u té je to obecně horší, ve všem), ale je jen otázku času, kdy nebudu schopna psát ani tou druhou – pravou. Už nevím, co mám dělat. Je to hrozně vyčerpávající. A tak Vás prosím o radu, jakékoli řešení mé situace. S pozdravem Verča.

Odpověď: 22. 5. 2017, 18.36

Milá Verčo, navštivte lékaře a požádejte o podrobné neurologické vyšetření. Až budou výsledky, že jste skutečně zdráva, můžete začít spolupracovat s psychologem atd.

Adéla píše: 22. 5. 2017, 13.00

Dobré odpoledne, potřebovala bych radu odborníka, protože sama nevím, jak svou situaci řešit. Je mi 26 let, a již osm let chodím s přítelem, který je o pár let starší, než já. Je to můj vůbec první partner, ale já jsem to tak chtěla, chtěla bych s ním mít jednou rodinu a funkční vztah. Bohužel poslední dobou to není až tak harmonické. Partner hodně pracuje, takže se vídáme spíše večer nebo o víkendech (bydlíme spolu). On ví, jakou partnerku vedle sebe chce - sebevědomou,která dobře vypadá a stará se o sebe. Za těch osm let jsem prošla já sama dost velkou změnou, ráda o sebe pečuji, začala jsem sportovat, baví mě to. A samozřejmě ho chci přitahovat. Bohužel jsem hodně žárlivá, dost často mi poslední dobou vykládá o tom, jak ho kontaktují i jiné ženy. Dost mi to vadí, až do takové míry, že se neudržím, a ,,vyjedu\" po něm. Takže se poslední dobou často hádáme, bohužel si i nadáváme. Vím, že to není dobře, vždycky mě to potom mrzí, dojde mi, že to bylo zbytečné. A rozejít se nechci. Bohužel partner to vidí jinak - prý už nemá energii - což je pochopitelné. Chtěla bych radu - myslíte si, že vztah půjde ještě zachránit? A co mám se sebou dělat, abych nebyla tak výbušná a agresivní? Už několikrát jsme se rozešli a znovu sešli, ale mám dojem, že k zásadní změně vždy došlo na krátkou chvíli. Budu velice vděčná za Vaši odpověď.

Odpověď: 22. 5. 2017, 18.38

Milá Adélko, více než na rovena.info/clanky-o-zarlivosti.htm Vám o žárlivosti neřeknu. Můžete se objednat...

pavla píše: 22. 5. 2017, 8.45

Dobrý den, studuji na vyšší odborné škole CR. Pokračuji po SŠ kde jsem studovala hotelnictví a turismus. Tento obor jsem začala studovat z toho důvodu že jsem měla velký zájem o zeměpis a cestování. První dva roky jsem byla nadšená protože jsem měla svoji vizi. Ale teď...musela jsem chodit na odborné praxe které nespočívali v ničem jiném než v tom že jsem dělala povla v kuchyni nebo obsluhovala v nějakém pajzlu, pořád se učíme o jídle a o vaření. Zeměpis téměř nulový. Za těch 6let co to stufuji jsem se nechala jen ponižovat. Dokonce na závěrečné zkoušky je třeba připravit nějaké jídlo. Už mě to ubíjí. Nejhorší je to že mě sužují obavy, co budu dělat za práci?dřívě jsem chtěla dělat průvodkyni, ale teď si připadám neschopná, neschopná všeho. Ve škole to poslouchám pořád. Prosím poraďte mi jak se vzchopit? A snížit odpor ke škole?musím tam být ještě 2 roky a nejspíš zešílím

Odpověď: 22. 5. 2017, 10.37

Milá Pavli, zkuste si vyjednat přestup na školu stejného směru, kde vám bude lépe sedět nápln oboru. Jděte do praxe.... Tak jak mi to popisujete, tak nemám pocit, že by vám to prospívalo...

Ala13 píše: 18. 5. 2017, 20.15

Dobrý den, nikdy jsem nevěřila ze budu potřebovat pomoc ale uz to sama nezvladam. Před měsícem semnou ukončil po druhé vztah člověk kterého jsem měla a mám tak moc rada až jsem ho od sebe odehnala...chtěla jsem aby trávil co nejvíc času semnou pořad mi všechno bylo málo, vycitala jsem, řešila jsem nesmysly...proste to všechno zničila moje žárlivost a nízké sebevědomí a me to teď strašně mrzi a nevím jak bez nej žít dal. Kvůli te samé věci to ukončil před rokem a nějak jsme se dali znovu dohromady a Ja začala nanovo...nechci byt taková, myslíte ze bych měla navštívit psychologa? Dekuji moc za odpověď

Odpověď: 22. 5. 2017, 7.40

Milá Al, https://rovena.info/clanky-o-zarlivosti.html doporučuji spolupráci s psychologem.

Jana píše: 18. 5. 2017, 20.06

Dobry den, jsem s manzelem skoro 24 let. Nejake krize behem manzelstvi byly, ale vzdycky jsme to nejak zvladli. Podnika jiz 10 let a behem te doby mu psychiatr zjistil bipularni poruchu. Bere tedy leky. Manzel je workoholik a ma toho moc. Stale resi situace, ze se mu nedari, ze prace ma malo, ze nas neuzivi. Pomaham jak se da a do prace jsem s nim taky chodila. Ted uz mam sve pidnikani, ma kterem jsme se domluvili. Chtel to tak a mel tedy i on upustit od svych nekterych pracovnich veci. Jednou toho ma moc, ze nestiha, pak zase malo a porad ma pocit, ze mu nepomahame se synem plnoletym. Mame jeste syna, ktery pujde do 1. tridy. Nevim uz jak tyto jeho deprese resit. Dokonce se postupne stupnuji. Porad neco vymysli dal, dalsi podnikani. Stale meni nazory. Neni lehke s nim zit, ale snazim se ho chapat a byt mu oporou. Jenze uz mi take dochazi sily. Stale resime jen praci doma a jeho. Z prace chodi domu az pozde vecir. O vikendech vetsinou take pracuje. Nas intimni zivot uz davno skoncil. Nevim si rady co dal. Zda vubec jit dal. Jsme porad v zacarovanem kruhu. Moc dekuji za jakoukoli radu.

Odpověď: 22. 5. 2017, 7.38

Milá Jani, dopřejte manželovi třeba voucher na deset "sezení" u mne - téma: Jak vytvořit vnitřní klid a harmonii (je možné při jedné z prvních návštev se sejít ve třech) Přijdte spolu - řekněte, že nevíte, co bude s vaším manželství dál a že v tom vidíte možnost.... Přijdte sama a následně požádáme manžela, aby se přidal. Knihy jsou také fajn. Dopřejte si aktivní krok k vystoupení ze začarovaného kruhu.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1