Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Hanča píše: 11. 7. 2017, 20.42

Paní doktorko, co dělat, když jsem se stala obětí moderní medicíny a nedobrovolně se ze mě stává blázen, hypochondr. Bude mi padesát let a poslední dva roky jsem měla údajně opakované trombózy v lýtku. Údajně proto, protože na jednom ultrazvuku se to potvrdilo, na druhém nikoli. Každopádně jsem brala a měla bych ještě brát léky na ředění krve. Do té doby jsem o trombóze neměla ani páru, ale všemocný internet mi nabídl co vše to může dále způsobit. Od té doby se hlídám, když se mi hůře dýchá, hned to mám za plicní embolii. Mám astma, problémy s dechem mohou být od toho, ale.....stejně mám v hlavě embolii. Připadám si jak blázen, stále jsem psychicky napnutá, že mi něco je, že mám znovu trombózu. Nevím jak na to přestat myslet. Chci z toho kolotoče vyskočit. Děkuji Vám za odpověď a přeji Vám hezké léto. Hana

Odpověď: 29. 7. 2017, 10.45

Milá Hanči, doporučuji naučit se meditace, na léčebnou řízenou můžete zajít i ke mně. V otázce o několik níže jsou odkazy na relaxace...

Vendelin píše: 11. 7. 2017, 20.19

Dobrý večer .Partner mne obviňuje ze všeho co jde .po opetovnych hadkach chci odejít někde a umřít .

Odpověď: 29. 7. 2017, 10.40

Vendelíne, potřebuete mít k sobě sebelásku a sebeúctu. Učte se jí. Říká se, jaký k nám mají vztah druzí, často takový máme k sobě a kdo nás má mít rád, když ne my sami sebe ... V otázce o několik níže jsou odkazy na relaxace... i na sebelásku

Kaja píše: 11. 7. 2017, 20.14

Dobry den, moje problemy mam uz od malicka. Neco v hlave mi furt rika ze musim neco udelat. Napriklad sahnout 3 krat na zem nebp az pujdu do pokoje tak osahat vsechny rohy. Musim to udelat protoze mi to rekne ze musim jinak se neco stane treba tatinkovi. Tak ja samozdrejme du a udelam to. Nekdy je to qz takove ze mam tlak na tele a nemuzu proste nic delat kdyz neco delam tak mam t´ak n srdci. Uz nevim co s tim delat. Nekdy mam i deprese byt sama doma a kdyz si reknu v kolik kdo prijde domu tak z toho mam jeste vetsi deprese protoze jw to treba az za hodinu. Dekuji moc za radu predem

Odpověď: 29. 7. 2017, 10.31

Milá Káji, doporučuji spolupracovat bud s léčiteli nebo psychiatry. Můžete ke mne přijít pro léčebné meditace a informace. Přeji vše dobré.

eva píše: 11. 7. 2017, 14.12

Dobrý den, rozhodla jsem se Vás seznámit se situací, ve které se ocitám já, vlastně má celá rodina několik let, ale nyní mě několik impulsů přimělo k tomu ji aktivně více řešit s odborníky.. kde jen začít... Můj bratr je ode mne o 4 roky mladší, tedy současně je mu 24 let. Naši rodiče jsou již od mých 6 let rozvedení. Rozvod probíhal velmi bouřlivě a rozhodně se nedal označit za klidný. Naši rodiče spolu dlouhá léta rešili své neshody a dost se to i podepsalo na nás. Matka poté měla partnera, se kterým se spíše sblížil můj bratr. Já ne, jelikož před námi i dost shazoval našeho otce ( sice otec nebyl svatý, ale dotýkalo se mne to). Navíc byl i dost majetný a dost na tom hřešil. Finančně nás sice zajistil, ale nelíbilo se mi, že se srovnával v tomto ohledu s mým otcem. Poté nám vše vyčetl - nenápadně. Můj bratr k němu přilnul, trávili spolu dost času, jezdili na ryby spolu, měl - dá se říct, určitou disciplínu. Ale v okamžiku, kdy se více napil, byl agresivní V kombinací s mojí matkou, která v hádce muže popichovala to prostě nemohlo dopadnout jinak, než že došlo k fyzickému násilí. Mnohokrát jsem u toho byla svědkem u zavřených dveří. V té době už jsem já onemocněla mentální anorexií. Asi to bylo v důsledku toho, že jsem viděla, že doma je problém, ale jelikož moje mamka to neřešila, přišlo mi \"normální\" s tímto nevyjít ven. Bylo mi tehdy 14 let. Opakovaně jsem se léčila s anorexií a poslední stanicí byl FN Motol, kde mě vlastně lékaři zachránili. Postupem času mi došlo, že je mi vlastně v této péči lépe, protože doma jsem toto \"zázemí\" neměla, při každé návštěvě , kterou jsem dostala za \"odměnu\" v nemocnici, došlo k nějaké hádce, nerada jsem se domů vlastně vracela, většinou jsem tam i nervovým vypětím zhubla na váze. To, co způsobilo, že jsem toto zlomila a z anorexie se začla dostávat bylo to, že partner mé matky od nás odešel, čemuž předcházela hádka, která tehdy proběhla na Silvestra. Tehdy i žila má babička, která v domě s námi žila a já utekla k ní. Druhý den si už mámin přitel balil všechny věci a odešel od nás. Do nemocnice jsem se musela vrátit po Silvestru. Sice jsem opět měla o něco méně na váze, ale v té době jsem s tímto vším šla poprvé ven, řekla jsem vše, co se u nás doma dělo. A tak jsem i začla v léčbě více spolupracovat. Sice jsem se z nemoci dostávala ještě dlouho poté, ale spadl mi po tomto všem kámen ze srdce. Další událost u nás v rodině na sebe nenechala dlouho čekat. V roce 2004, přesně v den Velikonoc - mého bratra srazilo auto. Měl opravdu těžký úraz a skoro vypadalo, že v nejhorším případě nepřežije, v nejlepším případě z něj bude \"ležák\". \'Ale dostal se z toho, ani dodnes nevíme jak. V té době opět začly sílit spory mezi matkou a otcem. A proč? Protože si vzájemně vyčítali, kdo za to může nebo nemůže. Samozřejmě, že za to ani jeden z rodičů nemohl, protože matka tomuto nemohla zabránit a otec na místě činu nebyl s námi. Ze všeho se nakonec bratr dostal, ale poté, 6 let na to, onemocněl leukémií. V té době, kdy onemocněl leukémií, měla už před tím matka nového partnera. Opět, vysoce postavený člověk, ředitel společnosti. Od toho si už bratr držel větší odstup, ze slušnosti ho pozdravil, prohodil pár vět o počasí, ale víc si ho k sobě nepouštěl. Já to samé. Byl velmi inteligentní, ale to dnes asi neznamená moc, protože i tento druh lidí může dost dobře s druhými manipulovat. Jediné, co mi v tomto všem nesedělo bylo to, že měl ještě svou rodinu, nevyřešený vztah, manželství, z kterého asi neuměl odejít, což opět působilo negativně na matku, která na něj v tomto ohledu tlačila. Opět to vedlo k hádkám, křiku, slzám. V té době ještě navíc do toho všeho začal mé matce někdo psát anonymy, do jejího zaměstnání, dokonce i rodině mého táty, zkrátka, bylo těžké s tím i \"pracovat\", protože v té době stalking ještě nebyl tak ukotvený. Takže vždy bylo období, kdy se tyto anonymní útoky zintenzivnily, a kdy zase naopak nebylo skoro nic. I my sami jsme pátrali po tom, kdo by to mohl být, ale mě furt lezlo na mysl, jestli to přece jen nedělá matky přítel. Sice mi přišlo nesmyslné, že by to dělal, protože sám byl ženatý, vysoce postavený... vždy to přišlo a odešlo, tato myšlenka. V roce 2012-2013 kdy se bratr léčil po transplantaci tyto útoky opět byly intenzivnější. Poté se přišlo na to, že to dělal opravdu matky partner, a co bylo nejhorší, i v době, kdy můj bratr ležel v nemocnici a matka s bratrem byla 24/7, každý den, každou chvíli, potřebovala klid. Z leukémie se bratr, dá se říct, vyléčil. Ještě dojíždí na kontroly. Ale myslím, že to, co prožil, na něm zanechalo velké psychické následky. Jelikož jsem skoro z oboru psychologie :), vidím sama, jak je naše rodina v rozkladu, ale už ani já sama v tuto chvíli moc nedokážu jednat a myslet objektivně. Proto se obracím na Vás, byť i jen proto, jestli třeba nemáte na celou tuto komplikovanou věc, jiný pohled. Můj bratr onemocněl v době, kdy měl skoro před maturitou. V době, kdy šel na transplantaci, tak měl maturovat. V té době měl těžkou hlavu proto, že nepůjde k maturitě tak, jak má. Byl v té době svědomitější. Samozřejmě se mu díky nemoci, času v nemocnici, čas protáhl. Nesměl , po příchodu domů, ani ještě moc chodit na nějaká místa, protože byl oslabený. R. 2014 se do školy vrátil s tím, že maturitu dodělá. Tehdy nedal maturitu jen z jednoho předmětu, z čehož jsme i tak měli radost, byla to jen drobnost. Měl zařízené intenzivnější doučování. Ale v té době už začal trávit čas jinak, než před nemocí. Byl více s lidmi, kteří byli o několik let mladší a trávili čas spíše pálením jointů, chozením po hospodách apod. Takže můj bratr spíš přilnul k nim, na druhé straně si ještě dodělával řidičáky na náklaďáky apod, a začal i jezdit pro pár společností jako řidič. Nebyli jsme s tím moc ok, protože i vzhledem k životosprávě řidiče - po bratrovo zkušenostech toto nebylo dobré, ale chtěl si vydělat a podle mě tenkrát žil \"tady a teď\". Na jedné straně doháněl to, co mu za ty roky, co ležel v nemocnicích střídavě, uteklo, na druhé straně, chtěl se vymanit ze spárů hyperprotektivní matky. Myslím, že tam ten rozpor byl a byl to pro něj i těžký boj. S matkou v jedné domácnosti se začaly i více objevovat spory, bratr si nechtěl nechat mluvit do věcí. Maturitu poté ani neudělal, a tak přešel na učební obor, který po delších peripetiích nakonec ukončil uspesně. Ale problémy neustávaly. V roce 2015 ho zadrželi policajti, kvůli tomu, že jel ve stavu, kdy měl v sobě marihuanu. O řidičák přišel - ale doma se o tom nezmínil a ještě poté jezdil bez ŘP, až pak se na to doma přišlo. I tento rok jednou odřel auto a poslední kapkou bylo to, že na začátku června t.r vjel do protisměru a poté do příkopu. Jediné štěstí, že nezabil nikoho kolemjdoucího, nebo že do něj nevrazilo žádné jedoucí auto v protisměru. Zajímavé bylo, že ač vztah mezi ním a matkou byl napjatý a je i nyní, v okamžiku, kdy se mu nehoda stala, zavolal matce a po delší době jí řekl \"mami\". Ani mi nepřijde, že by vypočítavě volal matce, ale prostě to byla bezprostřední reakce. Napjatý vztah ale mezi nimi je i po nehodě. Nenechá si poradit v ničem, a opravdu už spolu nemohou fungovat v jedné domácnosti. Po této události jsem už řekla, že prostě to takto nejde dál. Ale podle mě to není jen o mém bratrovi. Pomoc by měla vyhledat i moje matka, ač si stojím za tím, že pro nás udělala maximum a možná by se cítila dotčená, kdyby jsem jí nyní řekla \" že něco přece jen udělala špatně\" - každý ale chybujeme. Přemýšlela jsem ale nad tím, jak přinutit bratra, aby sám nad sebou a nad vším začal přemýšlet, odblokoval se a prostě i třeba došel k momentu \"aha... \".. ale je dost svéhlavý, nenechá si pomoci ani ode mne - i přesto, že sám ví, že např. když mu chci pomoci s prací, není to proto, že bych o něm pochybovala, ale proto, že dnes je každý rád, když se mu někdo někde za práci přimluví. Min. týden jsem byla se svou bývalou kolegyní a ona - mi řekla, že nejlepší variantou by asi bylo, kdyby zašli k odborníkům oba dva zatím separé, možná časem i dohromady, nicméně, jak dostat bratra k odborníkovi by byla dobrá volba - třeba přes jeho ošetřujícího lékaře v Motole, kde se léčil s leukémií. Usoudila jsem, že by to nebyl špatný nápad, protože můj bratr aktuálně nevypadá zdravě, strašně pohubl,což by nemuselo moc přispívat jeho fyzickému zdraví, ale minimálně, kdyby to tento ošetřující lékař viděl, mohl by mít v tomto větší moc ho doporučit ještě odborníkovi na duši :)) a bylo by to tak i možná, jak by to i já řekla, více \"legitimní a relevantní\". Určitě bych si s tímto lékařem ještě před tím sedla osobně. když nad tím vším i zpětně přemýšlím, opravdu vím, že matka pro nás udělala maximum,ale pak se mi vybavují situace, kdy jsme se báli cokoliv říct, \"aby se neřvalo\". Také dost často matka říkala, \"že budeme stejní jako náš tatínek\", což si myslím, že dneska má i svůj impact, protože člověk s malou sebedůvěrou, jakou má bratr (ač jí navenek neprojevuje) jde spíš po tomto výroku do pozice\" dobře, tka když říkáš že budu jak tatínek, tak to asi nemá smysl být lepší\" - jestli dobře rozumíte. Také nyní dost často bratrovi říká, když už neví jak, že \"at si jde za jeho kamarádama\" - on pak za nima vlastně jde, ale jen proto,aby nemusel mou matku poslouchat. Nevím, jestli jsem situaci pro Vás popsala srozumitelně, ale budu ráda minimálně za nějaký objektivní náhled na situaci a třeba i tipy, na koho se obrátit, jak situaci třeba řešit, jakými kroky, jak razantně apod. Děkuji Vám moc a zůstáváme v kontaktu. S přáním pěkných dní, Eva

Odpověď: 29. 7. 2017, 10.27

Milá Evo, je znát, že se v tématu silně emočně angažujete, je však otázka, na kolik procent vy můžete situaci ovlivnit. Žádá vás nekdo o pomoc o řešení? naslouchají vašim radám? Existují Poradna pro manželství a mezilidské vztahy v každém okresním městě...

Dory píše: 11. 7. 2017, 9.27

Dobrý den. Mám problém. Měla jsem přítele. Je to můj ex, jmenuje se David. Rozešli jsme se ale v dobrém. Vesměs to bylo kvůli dálce času škole a financím. Bydlel opravdu daleko stále jsme ale udržovali kontakt, psali jsme si volali a potom jsem se mu na rok úplně ztratila abych všechno to vytěsnila. Uběhl ten rok a já mu začala postupně psát znovu. Byli jsme opravdu jen kamarádi, psali jsme si hodně málo. Potom jsem poznala Honzu Chodili jsme ven, bavili se smáli se No a on se rozešel s přítelkyní se kterou se už rozešel rozejít chtěl protože se neměl dobře rozešel se s ní a dal se dohromady se mnou. Bylo to ze začátku strašně krásný. Měla jsem se úžasně jako princezna z pohádky ale potom, potom to začalo ztrácet to své kouzlo Zjistila jsem že Honza je strašně žárlivý typ člověka. Možná to bude tím že je ve znamení berana a já i David ve střelci ale nejsem si tím jistá. Nemůžu jít ven pomalu s žádným kamarádem, nemůžu si skoro s žádným kamarádem psát na každého prostě strašně žárlí a je nepříjemnej jen když mám v ruce mobil, nedej bože když někdo zavolá. Ptá se kdy přijdu domů, co jsem dělal a kde jsme byli. Před nedávnem jsem se domluvila se svým ex Davidem že půjdeme ven. Chtěl přijet a chtěl mě vidět. Souhlasila jsem šli jsme ven a už jsem se vezla. Pár dní předtím než jsme šli ven jsme vedli Skype hovor. Řekl mi že mě pořád miluje a že jsme se vlastně nikdy oficiálně nerozešli. Smáli jsme se blbli jsme zpívali jsme si měli jsme se strašně fajn a potom co přijel se začal i dotýkat. Byl to strašně krásný pocit a ten den tady i přespal. (Nebydlím u Honzi) Honzovi se to nelíbilo chápu to je strašně žárlivý typ ale já jsem si ty dva dny strašně užila. No tenhle víkend jsme jeli k Dejvovi my. Málem jsem se rozbrečela kvůli tomu aby Honza dovolil že tam budem spát protože chtěl domů ale já jsem tam chtěla zůstat. Něco mě tam strašně drželo a já si doteď nejsem přesně jistá co. Pořád Davida miluju ale nejsem si vědoma toho jak a jestli vůbec bych to měla Honzovi říct jsem zmatená mísí se ve mne řada pocitů a pomyšlení na to že ublížím Honzovi ale že s Davidem nebudu mě ničí už nevím co mám dělat dál...

Odpověď: 14. 7. 2017, 7.14

Milá Dory, rozejděte se s Honzou a budte s Davidem. Nevím, proč by to mělo být jinak.

Markéta D. píše: 10. 7. 2017, 22.13

Dobrý den, poslední dobou se nepoznávám. Zamilovala jsem se do jednoho kluka ale to nevyšlo a od té doby je mi hrozně... dělám chyby snad ve všem např.ve škole, vztahy s kamarádama, vztahy s rodinou, mám pocity viny, nemám vůbec chuť k jídlu, těžce se mi spí, všechno mě bolí, jsem strašně unavená, vyřízená.. nevím já se toho mám zbavit, trvá to už dva měsíce ... budu vám moc vděčná za odpověď

Odpověď: 29. 7. 2017, 10.16

Milá Markétko, doporučuji třeba i cílenou meditaci osobne. JInak https://www.youtube.com/watch?v=lpSv91OAY3s - delší https://www.youtube.com/watch?v=OI9tgB5n5Lw https://www.youtube.com/watch?v=OI9tgB5n5Lw - krátké https://www.youtube.com/watch?v=JNsGDZ_5IaM - sebeláska https://www.youtube.com/watch?v=OuJ9TnaWoJ4&list=LLzxPmwRBunofl-Ihq8TQHEw&index=3 https://www.youtube.com/watch?v=veUU8yHQUrg&index=2&list=LLzxPmwRBunofl-Ihq8TQHEw

Jiřina píše: 10. 7. 2017, 20.48

Dobrý večer paní doktorko, obracím se na Vás s dotazem ohledně partnerství, zda v tomto věku vůbec má smysl rozebírat, řešit. Je mi 48 let, příteli je 45, vztah nevztah trvá devět let. Nebydlime spolu, pouze vikendově, každý máme jistou práci, ne žádné terno, takový střed. Prostě ani jednomu z nás zřejmě nestojí ten druhý až tak za přestěhování a jinou práci nebo nevím jak to říct. Nevyhovuje mi to už tak, ale zároveň si nejsem jistá. Hlavně sebou, nevěřím si, nízké sebevědomí, nerozhodnost, stálé rozebírání situace x krát dokola, nejsem ze sebe vůbec šťastná. Přítel je hodný, ale jde si hodně po svém, docela sobec. Před třemi lety měl známost, vážnou, souběžně se mnou. Trvalo to tři měsíce, svobodná matka s malým děckem. Dal přednost mně, nemyslím si, že bych byla lepší, ale vyhrála pohodlnost, žádné starosti. Byla to rána, byl chlap, za kterého bych dala ruku do ohně v tomto směru. Před rokem jsem mu to oplatila ani nevím proč. S chlapem, který se mi jako jediný z práce vždycky líbil. Asi fráze, ale nic to pro mě neznamenalo. Takže se o odplatě nedá mluvit, u mě úlet k ničemu, u něho zamilovanost s vyhlídkou života s maminou a děckem. U mě se pere cit a rozum. Citově, fyzicky, chemie mě táhne k příteli, to mě asi drží. Rozum mi nabízí úplně jiného chlapa, který se snaží už pár let. Vím, že bych s ním mohla být, ale netáhne mě to k němu citově, spíš rozumem, klidné\"staří\". Je taky hodný, ale asi bych se s ním nudila, ve smyslu že by mě nebavil. Přítel je aktivní, sportuje a taky má ale rád ženské. Tím nemyslím oblbování, ale rád na nekoukne, živě, obrázky, videa... Omlouvám se za román, v tomto věku se ptám na to, co mám dělat? Má smysl život, konečně společný život po devíti letech s přítelem, který už zklamal nebo zkusit nový vztah s chlapem, který vítězí rozumově? Děkuji Vám za dočtení do konce a zdržování. P.S. Možná byste měla mít omezený počet slov

Odpověď: 14. 7. 2017, 7.10

Milá Jiřinko, věčné dilema mnoha žen ... a asi vás zklamu - neodpovím, protože nevím. Vím, že rozum na vztah obvykle nestačí... to byste musela umět přeprogramovat srdce... vše lze, ale není to snadné a možná ani někdy nejde... I když neporadím, přeju klid a mír v srdci a duši.

Žabka píše: 9. 7. 2017, 23.54

Ahoj prosim mám kamarádku co se řeže , už skoro rok.:/ neumí sama přestat prý to děla z důvodu že vždy na ní spadne to že je tu nepotřebná ..Jak ji mohu pomoct ?? Děkuji

Odpověď: 14. 7. 2017, 7.04

Milá žabko, zkuste s ní mluvit o duši, o nesmrtelnosti duše... o teorii... aby získala motivaci svůj vztah k sobě začít měnit... pak např. knihy Osobní síla, Miluj svůj život...

Věra píše: 7. 7. 2017, 17.37

Dobrý den Mám komunikační problém s mámou. Je tip člověka ,který si vymýšlí a lže a naprosto tomu věří ,je těžké se s ní o něčem bavit ,jelikož vše popře .Tvrdí mi věci ,které vím ,že byly jinak ,vím ,že to je moje máma ,ale čím jsem starší je mi 43 let ,tak mě to víc ubíjí a přestávám mít potřebu se s ní stýkat .Dokáži si s ní dát jednou za čas kafe ,ale víc nepotřebuji ,za to ona má tendenci se vídat jelikož zůstala bez partnera a nudí se ,tak očekává ,že se jí budeme se sestrou věnovat. Občas mi sestra řekne ,že jsi máma na mě stěžovala ,že jsem jí něco řekla ,jelikož jsem upřímný člověk a nesnáším její citové výjevy ,tak jsem za špatnou. Máma má svůj celoživotní postoj \"těžký život \" touží po uznání a obdivu .Přála bych si mámu s nadhledem a s radostí ze života ,někoho ke komu můžu vzhlížet ,ale to bohužel není :-( snad to časem u mě přejde a překousnu to je to moje máma a pokud ne ,tak nevím co s tím dělat ? Někdy se za ní stydím ,když někam jdeme ,dokáže cizím lidem vykládat tak osobní věci ,kdybych jí něco řekla je oheň na střeše ,nikdy neuzná ,že to občas přehání..... Děkuji ,že jsem to mohla někde ventilovat

Odpověď: 14. 7. 2017, 7.02

Milá Vero, zkuste RUŠ nebo EFT... držím palce.

Hanka píše: 7. 7. 2017, 15.12

Vážená paní doktorko, poradíte mi, zda moje problémy jsou způsobené psychikou? Asi dva roky, poslední dobou stále více, mám sucho v ústech, nemůžu kolikrát ani polknout, jako bych měla úplně vysušené nateklé mandle. Pocit škrcení, dušení, velice nepříjemné. K tomu občas škrábání v krku, ale nadměrné sucho. Žádnou větší zátěž psychickou nemám, spíš možná menší a neustálou. Mám astma, ale jsem lajdák pacient, léky jen občas. Pokud může být sucho se stresu, tak mám stres stále z toho sucha nepříjemného. Pokud sem dotaz nepatří, omlouvám se. Děkuji Hanka

Odpověď: 14. 7. 2017, 7.01

Milá Hanko, nevím jaké vyšetření máte od lékaře, kultivace mikroflory dutiny ústní a krční ... Naučit vás pracovat se stresem mohu. Objednejte se.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1