Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Lara píše: 24. 10. 2017, 10.05

Dobrý den, nemůžu spát sama v pokoji, takže když tam se mnou nikdo není, prostě neusnu. Mám strach a v hlavě plno myšlenek. Měla bych navštívit psychologa? Děkuji za odpověď.

Odpověď: 29. 10. 2017, 8.55

Ano. Bude třeba postavit se svým strachům a navodit si pocit důvěry. držím palce.

Vláďa píše: 24. 10. 2017, 6.36

Dobrý den . Nevím jak se vyrovnat se steskem po dětech . Deset let jsem žil jen pro rodinu , po práci upaloval za nejbližšími , a manželka si zatím užívala jinde . Mám dva syny 6+9 let . Po rozvodu je teď vidím jen o víkendech a nějak to nedávám . S novou přítelkyní se na ně tolik těšíme , ona má také stejně staré syny , tak si víkendy opravdu užíváme . Pak ale přijde zase ten

Odpověď: 29. 10. 2017, 8.54

Milý Vládo, těžké - náročné. Neznám kontext rozvodu... máte možnost - střídavé péče, pomohlo by, kdyby děti chtěli. Další možnost, přijmout realitu a dát důvěru dětem, sobě, situaci, že vše se vyvíjí v pořádku... propouštet smutek...

Monika píše: 23. 10. 2017, 8.02

Dobry den, prosim o Vas nazor. Je mi 40plus, mam o generaci starsiho manzela, jsme spolu dlouho, mame se radi a respektujeme se, spolecne cca 20 let podnikame a spolu mame 10ti leteho syna. Bohuzel manzel je neovladatelny cholerik a syna vnima od narozeni jako sveho soka a posledni dobou ho doslova sikanuje. To zpusobuje pravidelne hadky mezi nami, ktere spatne nesu - strevni potize. Manzel se dokaze sam neustale vytacet a stresovat nas, ale nejen nas, posledni dobou slovne napada i uplne cizi lidi, staci mu malicherna pricina. Ovladat se pry nebude. Naposledy, zcela a naprosto bez priciny se rano pred svym odjezdem do zahranici sam vytocil tak, ze mi rekl, ze se chce rozvest. Den a noc jsem zila v tom, ze se rozvadime. Dalsi den zavolal, ze se snad tolik nestalo a ze mi dva spolu nemame problem a za vsechno muze nas syn. Rekla jsem mu, ze ty jeho nalady a stres uz nedavam, ze syn byl rano ve skole, zatimco on na me kricel a ze jsem ztratila duveru v budoucnost naseho vztahu. Vzal mi jistotu. Rekla jsem si o par tydnu na rozmyslenou. Mam se s nim rozvest? Predem dekuji za odpoved. Monika

Odpověď: 29. 10. 2017, 8.46

Milá Moni, nepřijde mi to jako špatné řešení. Možná bych volila variantu rozstěhovat se... Je možné, že když nebudete spolu bydlet a budete jen spolupracovat na nutných věcech a užívat nějaké společné chvíle, choleričnost by se mohla dostat do útlumu. (samozřejmě můžete navrhnout spolupráci s psychologem) Držím palce.

Jackie píše: 23. 10. 2017, 4.37

Dobrý den, neskutečně nesnáším bývalou přítelkyni svého přítele, aniž bych k tomu měla důvod. Přesně řečeno, bezdůvodně na ní žárlím. Nevím, mě prostě štve už jenom to, že ona se s ním pořád baví, hrozně mě to rozčiluje. Asi je to taky tim, že párkrát sem si přečetla jejich zprávy, na což nejsem moc pyšná, ale on jí o mě píše jen negativní věci, když je nějaký problém,něco pěknýho jí o mě neřekne, a ona ho pak z tohohle přemlouvá, aby mě opustil. Nejvíc mě dostalo, když semnou nechtěl bydlet, ale mě to vůbec neřekl, řekl to jen jí, a já pak vypadam před ní jako úplná k***a, protože dělam, že co chce on není podstatné. My máme dost společné, obě kreslíme, máme rádi anime, a tak, jenže mě prostě hrozně štve, že ona je hezčí, má prsa, je větší, celkově. Hraje na kytaru, no já jsem prcek kterej má problém nakreslit postavy ( což se přítelovi děsně líbí, napsal jí že to má perfektní, mě řekně \" hmm pěkný\" když něco udělám), na kytaru sem se nikdy nenaučila, on se s ní i líp baví v těch zprávách, směje se tomu co napíše, moje zprávy mu nikdy nepřijdou vtipný. Nevadila mi do doby, stěžovat si nemůžu protože by se naštval že mu lezu do zpráv, ale už sem mu několikrát říkala že mi to vadí, že se s ní baví. Jeho to vůbec nezajímá. Co mám dělat?? Zkouším meditační cvičení - zkoušela jsem to včera. A dneska vidim zprávy, a jsem vzteklá jak nikdy. Přítel má totiž takovou hezkou vlastnost nechat si přihlášený zpávy na mým počítači.

Odpověď: 29. 10. 2017, 8.42

Milá Jackie, není pravda, že k tomu nemáte důvod - důvod máte velký. Tak nějak to působí, že s ní hraje nějakou hru - na chudáčka ? že ji nechává naději... nevím... Je otázka, co dává vám... jak se cítíte v tom vztahu... Máte možnost užívat si to hezké, co přichází k vám a nečíst zprávy... a máte informaci nějakou o tom, co tvoří... Držím palce.

Martina píše: 20. 10. 2017, 9.28

Dobrý den, je mi 36 let a mému příteli taky. Jsme spolu 3 roky, z toho první 2 roky jsem vztah chtěla spíše já, on se mu bránil a nechtěl nic vážnějšího, dodnes nerozumím tomu proč, já se tím hodně trápila. Rok už jsme spolu jako partneři, ale je to vztah na dálku, bydlíme od sebe 100 km. Vídáme se o víkendech, kdy jezdíme na různé výlety. Já bych vztah chtěla posunout, chtěla bych společné bydlení a rodinu, jsem ochotná se za ním přestěhovat. Problém ale je, že přítel chce prvně koupit pozemek nebo dům a začít společně žít až ve vlastním, což dle jeho slov může trvat půl roku nebo klidně 2 roky. Já bych to chtěla řešit případně i jinak, on ne. Mám svůj byt, ale on kvůli práci ke mně nemůže a on sám bydlí u rodičů, kde to prý nejde. Během týdne se mu ozývám spíše já, on tu potřebu nemá. Když jsme spolu, tak mi od něj chybí fyzické projevy náklonnosti, opět nemá takovou potřebu jako já po celém týdnu, kdy se nevidíme. Další věc je, že jsem nikdy nebyla u něj, neznám jeho rodinu, ani jeho nejbližší okolí, nechce, abych k němu přijela. To že shání dům, mi řekl, až ve chvíli, kdy jsem začala řešit, že už vztah na dálku nedávám. Shání ho sám. Připadá mi, že ho do všeho musím nutit a vidím, jak to ten vztah poznamenává, nejsem takhle šťastná a čím dál víc se to projevuje během těch pár chvil, co spolu trávíme, protože já bych si potřebovala \"nasosat\" tu vztahovou rovinu, ale spíš jen výletujeme a není na to moc prostor. Jsem z toho vyčerpaná a unavená a nevím, jak mu mám vysvětlit, že pokud něco neuděláme, tak ten vztah nenávratně poškodíme, už tak je dost poznamenaný těmi prvními 2 roky. Nevím, jak to řešit, on s ničím problém nemá, prý si to mám v sobě srovnat a budu v pohodě. Musím v sobě spoustu pocitů a tužeb dusit, cítím se na všechno sama, když to s ním nemůžu sdílet a dělá mi to čím dál víc zle a neumím si představit dalšího půl roku takto natož třeba 2 roky. Další věc je, že bych chtěla dítě a cítím, jak mi ujíždí vlak; on se mnou dítě taky chce, ale až bude správný čas. Nevím, jakou mám položit otázku, co by z toho mělo vyplynout, spíš jen prosím o názor na tuto situaci. Děkuji

Odpověď: 29. 10. 2017, 8.36

Milá Martino, názor na situaci - hmm... Varianta A.: Milovat svého partnera takový, jaký je a sebe naplnit sebeláskou a láskou ke svému času a životu. Znamenalo by to spoustu práce na svých přesvědčeních, pocitech... Var.B: Projevit k sobě sebelásku tím, že si řeknete, že vztah už svou energií dotovat nebudete. Nebudete proaktivní, naučíte se svou energii směrovat jinam než na něj. A uvidíte, co on tvoří, co od něj skutečně přichází... a třeba si řeknete, že raději sama, než v polovičatém a pro vás vyčerpávajícím vztahu a budete otevřena jiným mužům... Můžete popřemýšlet o tom, kolik milujtete svou iluzi o tom, co by mohlo být a porovnat to s realitou. Vlak vám neujíždí... 7 let - ok :) Držím palce.

Renča píše: 19. 10. 2017, 22.08

Dobrý večer, chtěla bych poprosit o radu. Před 3 lety jsem bojovala sama se sebou. V každé sebemenší stresové situaci jsem začala zmatkovat a tak nějak jsem vypla ... + třesot prstů. Tehdy jsem nad sebou vyhrála a byl chvíli klid. Nyní se u mě začíná opět projevovat třes a další. Poprvé jsem nevyhledala odorníka protože jsem student a nemohu si jej dovolit a naopak při placení na pojišťovnu mi tato skutečnost zůstane zapsaná v papírech nadosmrti a mohlo by to ovlivnit mé budoucí pracovní uplatnění. Prosím o radu, co dělat. Předem za ni moc děkuji. S pozdravem

Odpověď: 29. 10. 2017, 8.20

Milá Reni, já nechápu, o jakých papírech se bojíte. Ano, kdybyste šla do elitních jednotek, možná by se to někde objevilo, ale jinak to tak nechodí... Zaměstnavatel skutečně neví, zda máte hemeroidy nebo ne. Jděte :) Také existují psychologové v Poradně pro manželství a mezilidské vztahy v každém okresním městě.

Dana píše: 19. 10. 2017, 19.56

Dobrý den, potřebovala bych poradit. Chodím na střední a nechce se mi chodit na oběd. Rok jsem nechodila na obědy a zvykla jsem si jíst až doma. Nyní máma chce abych chodila, ale mně se nechce. Radči jím někde o samotě než před spousty lidí. Předem děkuji za zvláštní dotaz

Odpověď: 29. 10. 2017, 8.18

MIlá Dano, chcete si pěstovat svou izolovanost? Pak pokračujte ve vyhýbání se lidem. Chcete-li ji nepěstovat, můžete rozpouštět své psycho bloky...

Anna píše: 19. 10. 2017, 11.34

Dobrý deň jsem asi v 7 tydnu tehotenstvu a asi to doteraz nechci vo mám 39 let priateľ si ho hodne preje ja už mám dve deti pred ním jedno má 18 a druhé 8 let ale prádla bych si holcicku ale bojím že čo bude priateľ je hodný ja de bojím že stratím svuj život a že to doteraz nebudú môcť rada neviem jestli jsou to ty hormoni nebo deprese ale vôbec si to doteraz nepreji prosím poraďte mi

Odpověď: 29. 10. 2017, 8.15

Milá Anno, na co se mne ptáte? Jak se zbavit strachu? Jak se rozhodnout? Držím palce.

Zuzana píše: 19. 10. 2017, 9.37

Dobrý den. Můj manžel před pár dny oslabil 60. Jsme spolu 27 let. Oba jsme měli předešlá manželství. Náš společný život byl jeden velký maraton. Užili jsme si hodně krásného sexu a lásky. Pak přišel business a úmorné roky dřiny. Problémů bylo habaděj. Potýkala jsem se ze zavislosí na alkohol. Manžel je sám velký konzument. Nevěra u nás na programu nebyla. Naš život je pochopitelně převážně stereotypní. Jezdíme na kole, sex byl několik let zanedbáván. Manžel začal prožívat jeho \"Faunovo pozdní odpoledne\". Loni si zlomil v podnapilém svavu nohu při návratu z discoclubu. Myslela jsem, že se zklidní. Avšak letos v létě se zamiloval do jedné z našich brigádnic. Je jí 19 let, čerstvá studentka Karlovi university, která mu lásku opětuje. Je sama psychiatrickým pacientem a sama se cítí, že nezapadá mezi své vrstevníky. Manžel je obyčejný člověk s výučním listem a školou života. Netušila jsem jakým způsobem mi může emocionální nevěra ubližovat. Momentálně mi můj praktický lékař předepsal antidepresiva, která mi jakž takž pomohla, abych alespoň začala jíst. Nemá cenu řešit moje žárlivé scény a hádky. Teď už si to vydupali. Přežila jsem dovolenou v Bulharsku, kdy jsem se bála, protože jsem manželovi slíbila i možnost sexu ve třech, ale ve skrytu duše jsem prožívala teror. Sesypala jsem se. Slečna si naplánovala, jak to vše bude a věci se odvíjejí přesně podle jejího plánu. Takže již podruhé manželovi balím osobní věci, aby za ní odjel naším novým Renaultem do její pronajaté garsonky v Praze a strávil tam s ní noc, zatím bez sexu. Ten přijde až zaberou modré pilulku a já s tím budu v pohodě. Miluje nás prý obě. Co by si prý beze mne počal? První návštěvu absolvoval s holtrem na měření tlaku, jelikož je kardiologický pacient. Prosím, jsem blázen já nebo kdo. Je to vůbec normální, co ti dva ode mne očekávají? Chodí s ní a s jejím psem po lese a už jí zve i na oběd. Bydlíme na malém městě a všichni se tu známe. Dívka je pochopitelně plnoletá, ale řidiče by asi pravdu nestrávili. Nevím. Celá situace se mi nezdá normální. Jestli chci udržet naše manželství na prahu našich stříbrných let, mám to prostě snášet a snad se i radovat z jejich lásky. Mám ovšem obavy z možných následků, jako může být otěhotnění té dívky.

Odpověď: 29. 10. 2017, 8.13

Milá Zuzi, chápu, že je to situace :( . I chápu, že přemýšlíte jinak, než ve dvaceti. Přesto popřemýšlejte o obsahu věty: "Také tě miluju, ale nevybrala jsem si život ve třech, taková naše dohoda nebyla. Přemýšlela jsem o tom, a došla jsem k závěru, že tak skutečně žít nechci, že raději budu sama a tebe propustím. Je tedy třeba, abychom se majetkově vypořádali." (já osobně bych "bez sexu" - nevěřila.) Přeji vám dost odvahy a důvěry v sebe, že si dokážete udělat příjemný život. Jde to.

Jiřina píše: 19. 10. 2017, 6.01

Dobrý den. Mám syna bude mít brzy 8 let. Poslední dobou ovšem nezvládám jeho postoj k nám. Co se týče školy tak ji nijak neřeší a nesnaží se o dobré známky, prostě na školu kašle. Ale s čím si vůbec nevím rady je jeho chování. Má velice negativní postoj ke všemu. Když se mu něco nelíbí nebo nedovolí okamžitě začne negovat vše co řeknu a za všechno můžu já a vše začne sabotovat. Není s ním pak vůbec řeč. Neposlouchá co mu říkám. Když u řeknu já za to nemůžu že se to stalo tak hned otočí: ale můžeš a nebudu se oblíkat a nikam nepůjdu a nebudu tě poslouchat. A pak už je hádka a křik. Nenechá si nic vysvětlit. A tohle je na denním pořádku. Navíc jsem těhotná takže hormony taky dělají své a křičím a ho to nezajímá. Ho nezajímá nic. Už nevím co s ním jak k tomu přistupovat a co dělat. PS: nebude to tím že čekáme miminko, na brášku moc těší od začátku. Navíc ho nestavíme na druhou kolej. Např. zařizujeme bráškovi pokoj tak i jemu ho předěláváme atd. Děkuji za odpověď J.

Odpověď: 22. 10. 2017, 10.13

Doporučuji dětského psychologa a pravidelnou spolupráci. A knihu: Proč se z našich dětí stávají tyrani

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1