Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Lucie píše: 12. 12. 2017, 11.08

Dobrý den, je mi 20 let a chtěla bych poprosit o radu kvůli mému problému. Minulý rok v únoru jsem prodělala akutní zánět močového měchýře, kdy jsem, co 5 minut chodila na malou... S tímto problémem jsem se léčila strašně dlouho, poté jsem navštívila urologa, protože problémy přetrvávaly (nucení na močení, bolest zad v oblasti ledvin, bolest břicha, atd...). Byla jsem poslána na cystoskopii, kde mi bylo řečeno, že v močovém měchýři se mi po neustálém opakování zánětů tvoří jizva, která vyvolává tyto problémy. Po asi 2 měsících problémy nebyly. Ovšem když nastal podzim a posléze zima, tak jsem si v hlavě začala utvářet představy o tom, že ty potíže zase začnou a začala jsem myslet na to, že co kdyby náhodou se mi chtělo na malou a já neměla kam jít a už jsem v takovém stavu, že pořád myslím na to, že buď muset jít čůrat.. myslím na to pořád a problém je v tom, že když na to myslím, tak si ty pocity na močení sama vyvolávám a opravdu se mi pak chce... Byla jsem i u urologa a ten mi řekl, že jsem v pořádku, že žádný problém není... Jenže já na to myslím celé dny, sleduji hodiny a počítám jak dlouho už jsem nebyla na záchodě... Jsem už opravdu zoufalá, doktor mi řekl, že je to jen v hlavě a je to psychický problém. Sama vím, že jsem v pořádku a že je to jen v hlavě, ale nemůžu se přemluvit k tomu, abych na to nemyslela, něco se ve mě příčí a já si nemohu pomoci. Existuje prosím nějaká léčba nebo pomoc? Nedokážu s tím normálně žít a fungovat. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 19. 12. 2017, 20.18

Milá Lucie, je to alchymie hlavy a duše. Docela dlouho jste na tomto programu pracovala, tak k vymazání této cesty bude třeba taky aktivně zapracovat. Můžete se stavit na léčebnou meditaci. Můžete pohledat něco o obsedantních myšlenkách. Přeji vše dobré.

Evula píše: 11. 12. 2017, 14.42

Dobrý den, mám takový dotaz . Naše kamarádka si vymýšlí, že má kluka. Posilala nám jeho fotky, jejich večeře..jednou se ale \" upálila\", a poslala nám fotku, kde bylo i jeho jméno . Okamzite se z toho snazila vyvleknout a tu fotku vymazala. (ja jsem delala, ze nic nevím) rika ze porad cestuje, ma hodne penez a tak.. udelala mu fejkový profil na facebooku strašně si s ním píše .. Chtela bych se zeptat , jaka by byla jeji reakce kdybysme ji to ukazali , že o tom víme? Ma nejakou poruchu to je jasne že ? Neni to normalní když má 18let .. je to smutné co máme s kamarádkama delat kdyz o tom víme ?

Odpověď: 19. 12. 2017, 20.15

Milá Evi, nevím, máte pravdu, že je to smutné. Asi cítíte, že je to pro ni vážná věc a proto to hrajete s ní. Neznám situaci, jednejte podle citu - nemůžete chybovat. V obecné rovině - dejte ji možnost ze vztahu vycouvat... můžete vyprávět fiktivní příběh o někom, kdo to dělal a společně zapřemýšlet, proč... Držím palce.

Šimon š píše: 11. 12. 2017, 14.12

Mám pořád pocit,,, že mně něco sleduje Také mám strach že tmy nebo ne ze tmy ale z toho že v té tmě něco je. Bydlíme u lesa a já mám strach že mně něco sleduje.Začalo to když myiii bylo 11 let něco jsem zahlédl koutkem oka bílá čtyř nová něco vypadalo to jako byiilý 1 metr vysoký pes s hnědým dlouhýma vlasama a od té doby jse myiii to stalo vícekrát,,, vím že je to blbost,,, ale něco my furt říká,,, že mněe to sleduje stalo jde to den poté co jsem zjistil že jde dostal na gymnáziu. Mimochodem psů jde nebojím (teď mi je třináct)A strach ze tmy mám od 4 let kdy mně lekl děda Díky za odpověď

Odpověď: 13. 12. 2017, 15.22

MIlý Šimone, promin, ale když píšeš, že jsi z gymnázia - dotrénuj, prosím, pravopis - včt. čárek ve větách :) - to jen na okraj. Doporučuji ti, sehnat si knihu: Poznej svůj strach a překonej ho nebo jinou knihu o strachu... Obecně je třeba se svému strachu postavit - ne se s ním identifikovat - jak si pohrát se strachem - přemýšlej si o tom - a pak požádej rodiče, aby ti domluvili schůzku s psychoterapeutem. Můžeš tu energii leknutí ze 4 let nakreslit a spálit. Držím palce.

Emma píše: 6. 12. 2017, 20.16

Dobrý den, mám takový problém s přítelem. Jsme spolu 5 let a máme ctyrmesicni dceru. Asi před 3 lety začal potají pit alkohol a schovávat prázdné flašky. Není to každý den, ale jednou/dvakrat za měsíc si koupi, rum, víno nebo něco jiného a vypije to. Je schopny vypít 30% rum 0,5l během 20 minut. Já pak nacházím prázdné flašky různě po baráku. Samozřejmě se mi to nelíbí a mám ho za alkoholika. Moje babička byla alkoholicka a taky jsme všude nachazeli prázdné flašky. On to zdůvodňuje tím, ze ví, ze to nemám rada, když pije tvrdý alkohol sám doma a tak pije potají nebo ze si nema s kým vypít, tak pije sám. A vždy se opakuje to samé, je mu trapně, žádný problém nepriznava a omlouvá se. Nejsem si 100% jistá, je to už alkoholismus? Podle mě to není v pořádku. Slíbil, ze když bude mít chuť, tak mi to řekne, ale neřekl a opakovalo se to znova. Už nevím jak to řešit, pomůže něco? Snažim se mu občas kupovat piva, aby zahnal chuť, ale on říká, ze mu to je blbé pít pivo nebo, ze misto piv si raději koupi flašku. Děkuji za radu

Odpověď: 10. 12. 2017, 10.37

Milá Emmo, chápu, že vás to zneklidnuje, nechápu, že jeho to nezneklidnuje. Proč ten alkohol potřebuje? Ano, působí to tak, že nemá mnohé srovnané. Emmo, nemohu vám takto poradit ani pomoci. Zkuste zajít do poradny spolu. Obávám se, že vaše pokusy o změnu nebudou moc funkční. Protože každý se může změnit jen když on chce. Záleží na Vás, jak se k tomu postavíte. Užívejte to dobré... vnímejte... Přeji vše dobré.

Kateřina V píše: 6. 12. 2017, 18.54

Dobrý den, trápí mě už dlouho moje minulost,jde o to,že v 15 letech jsem poznala kluka ,do kterého jsem se zakoukla,ale v té době nebyl jediný.Díky němu jsem poznala jiného kluka,jeho kamaráda,který si se mnou začal psát,nic jsem o něm nevěděla,ale po delší době jsme se více poznali a jeden den mi mě požádal o venek. Prostě jsme si dali sraz a měli jsme být venku,jenže on přišel s tím,že půjdeme k němu domů..a tady začína ten problém. Poté co jsme dorazili do jeho pokoje,odložili si věci tak se více méně na mě vrhnul,začal mě objímat,říkat lichotky a snažil se mě políbit,jenže já jsem vše odmítala,kvůli tomu že jsem byla zakoukaná do jiného a navíc jsem s ním prostě nechtěla mít nic společného. Bohužel on si mě položil na postel a začal svlékat,bránila jsem se a odmítala,on to chápal ale i tak pokračoval. Hned jsem pochopila,že mu jde jen o to jedno a šlo mu o to už od začátku. I přes to že jsem se bránila tak jsem na jeho posteli skončila nahá a on se pokoušel o to jedno. Nakonec to dopadlo tak,že se do mě dostal. Byla jsem tak vystrašená,ale zároven jsem to jaksi neřešila. Jediné štěstí bylo,že to víme jen my dva a nikdo jiný...můj problém je v tom,že pokud si na to jen vzpomenu tak mám nepředstavitelný odpor k sexu. Mám už třičtvrě roku přítele a ten o všem ví. Spíme spolu ale jen málo kdy,kvůli tomu že mě to pořád sužuje a často dostávám záchvaty deprese a pláče. Ndokážu se s tím vyrovnat a nevím jak dál. Děkuji

Odpověď: 10. 12. 2017, 10.30

MIlá Katko, doporučuji abreaktivní terapii. Můžete se objednat. Víte, že se jednalo o znásilnění a bylo to vhodné nahlásit? To nebylo tvoje selhání, ty se nemáš za co stydět - on se zachoval jako násilník. Ten pacholek nedostal lekci. Nevím, proč říkáš, že bylo štěstí, že jste to věděli jen vy dva. Bohužel se tak může chovat k dalším.

velvet píše: 6. 12. 2017, 13.03

Dobrý den. měl bych několik otázek a byl bych moc vděčný, když mi odpovíte, poradíte. Problém mám se svou přítelkyní (26let). Jsme spolu rok a žijeme spolu 3 měsíce. V našem vztahu je v sexu ona ta aktivnější. Vyžaduje sex téměř každý den, někdy i vícekrát. orgazmu dosahuje pokaždé a někdy velmi brzo, třeba i po minutě intimního styku. Má ráda, když se může předvádět. Po půl roce jsem v našem vztahu zjistil že je v kontaktu s několika muži. Tento problém jsme společně vyřešili s tím že už se to nebude opakovat, že si uvědomuje že je to špatné a že udělá vše pro to, aby náš vztah pokračoval. Po dalším půl roce se přistěhovala z Prahy za mnou do 100 km vzdáleného města. Opustila kvůli mě práci, přátelé, rodinu. Společně žijeme 3 měsíce a já přišel na to že je mi nevěrná (minimálně 2x). Přítelkyně to po nekonečném lhaní přiznala. nedokáže vysvětlit proč to dělá. Ví, že je to špatné a pokaždé toho prý lituje. jsem přesvědčený, že mě miluje. Je schopná udělat cokoliv, abychom zůstali spolu. Prosila mě ať jí pomůžu, že o mě nechce přijít. Sama si přiznává, že má velký problém a chce ho řešit. objednala se do Psychologické a sexuologické poradny. I když je to pro mě velmi bolestivé, tak se snažím její problém pochopit a pomoct ji. na nevěru jsem přišel před týdnem. Zatím žijeme společně, ale nevím jak se mám chovat? Ja bych se chtěl zeptat: Zda se to dá léčit? Jak? Jaká je úspěšnost vyléčení? Jak dlouho léčení trvá? Může se problém u ní objevit znova po ukončení léčby? Přestože ji velmi miluji a ona mě, máme jinak krasný spokojeny vztah, tak bych rád znal odpovědi a předešel dalším bolestivým překvapením. Myslíte že máme šanci? Děkuji s pozdravem hezkého dne ...

Odpověď: 10. 12. 2017, 10.25

Milý Velvet, šanci máte určitě. A co si myslíte, že se bude léčit? Co vy budete dělat se svou bolestí? Jděte do poradny s ní.

Terka? píše: 6. 12. 2017, 12.25

Hroutí se mi celý svět.Nevím jak ze všech problémů ven..

Odpověď: 10. 12. 2017, 10.17

Milá neznámá, je dobré si uvědomit, že zem tě přijímá takovou, jaká jsi. Zem se pod tebou nerozestoupí, takže i když kulisy tvého života se změní, zem tu zůstane. Vždy něco bude. Vezmi ty změny jen jako změny, které je třeba přijmout a změnit hodnocení stavu - že je to špatně, konec světa... držím ti palce, pro tu změnu.

Terka píše: 5. 12. 2017, 22.02

Můj problém je hodně zvláštní. Jsem s přítelem už hodně let. Když jsme spolu začali chodit tak asi po půl roce mě několikrát podvedl s jednou slečnou. Samozřejmě jsem se to dozvěděla. Byla jsem nepříčetná, neštastná, no prostě jak to normálně bývá po provalené nevěře.Zůstali jsme spolu. Když on ale pořád dělal blbosti. Když jsme byli společně u přátel, například zmizel bez toho, aby cokoliv řekl. Byla jsem naštvaná v ten moment a brečela jsem. Jeho bratr mě utěšoval. Takhle to bylo víckrát a já jsem najednou zjistila, že jsem se do jeho bratra asi zamilovala. Nakonec jsem se chtěla rozejít s přítelem a řekla jsem jeho bratrovi jak to cítím. Nakonec to dopadlo tak, že po delší pauze jsme se s přítelem vrátili k sobě, ale já jsem si uvědomila, že zase přemýšlím nad jeho bratrem. Co mám dělat? Mám se s ním rozejít a najít si jiného chlapa nebo co mám dělat. Zůstat ním a doufat, že to přejde (už to tak cítím asi tři roky)? Cítím se špatně a nevím, jak to mám dál řešit. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 10. 12. 2017, 10.08

Milá Terko, víte, že myšlenky můžeme ovládat? Jaký vztah máte se svým partnerem? Ve vašem psaní mi chybí příliš informací, než abych se kompetentněji vyjádřila. Můžete zajít na konzultaci, abychom situaci probrali adresněji. Přeji vše dobré.

Mikuláška píše: 5. 12. 2017, 7.50

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu ohledně našeho manželství, které trvá 4 roky a máme spolu 3-leté dítě. Manžel je o 2 roky mladší než já a byl vždy poměrně introvertní, uzavřený a chladnější typ. Po narození syna se jeho povaha podle mého názoru velice vyhrotila. Hned po porodu vůbec nejevil o syna zájem, neprojevoval žádnou radost. Když jsme dorazili z porodnice domů, vůbec se k němu neměl a dokonce mě i s ním na několik měsíců poslal k mým rodičům, protože mu vadil noční pláč a nepořádek v bytě. Nebylo to žádné rozhodnutí v afektu. Manžel v klidu konstatoval, že ho takový život ničí a potřebuje nějak vstřebat novou roli. Teď už tuším, že to byla veliká chyba. Naše odloučení trvalo téměř 4 měsíce, pak si pro nás přijel s kytkou, že se na nás těší a ať zase bydlíme spolu. Nicméně jeho chování se k lepšímu nezměnilo. Synovi se vyhýbal obloukem a začal se nepěkně chovat i ke mně. Kde co mi vyčítal. Manžel je velmi inteligentní člověk a dost tvrdým způsobem mi dával najevo, že jeho míry inteligence zdaleka nedosahuju. V té době se mnou přestal komunikovat na partnerské úrovni. Přestal si se mnou povídat o tom, co bylo v práci, přestal se mě ptát, jak se mám (vždyť jsem pořád doma, tak co by asi bylo nového?). A přestal se mnou intimně žít. Od porodu se konal vlastně jen jeden pokus o milování a to bylo těsně po našem návratu od rodičů. Od té doby kolem mě chodí, jako bych byla nějaká spolubydlící nebo služebná. Řešíme maximálně témata každodenního provozu a to je vše. Přitom slýchám, jak si velice rozverně telefonuje s kolegy, sourozenci, rodinou, přáteli. Jen se mnou ne. Cítím se velmi potupně, odstrčeně. Další věc je, že před ostatními se ke mě chová velice pěkně. On je takový mírný a klidný člověk, nikdy na nikoho nezakřičel, působí tak, že by neublížil mouše (a taky v podstatě neublíží). Já bych si raději vyříkala spoustu věcí klidně i s hádkou, ale hlavně aby se trochu pročistil vzduch. Jenže s ním se hádat nelze, zarytě mlčí nebo vysloví pár velmi tvrdých slov, na které nemůžu nic říct. Další rána do vztahu přišla teď, když jsem měla nastoupit do práce, ale bylo mi oznámeno, že se spousta věcí změnila a musela bych dojíždět na vzdálené pracoviště, což si nemůžu dovolit vzhledem k vodění syna do školky. Čili od ledna jsem nezaměstnaná. Práci si intenzivně sháním, ale potřebovala bych trošku podporu. Musela jsem zrušit několik pohovorů kvůli tomu, že byl syn nemocný. Manžel mi v tomto nepomůže. Vždy řekne, že si mám raději shánět invalidní důchod (na co, to nevím, ale hádám, že tím myslí mou nevalnou inteligenci), že mě stejně nikde nezaměstnají. Zároveň mi se sháněním nijak nepomáhá a tak se jeho výrok jedině potvrzuje. Občas začínám věřit tomu, že jsem opravdu tak hloupá a neuplatnitelná. Jsem zoufalá, bez sebevědomí na jakékoliv úrovni - nevěřím si ve vzhledu, vztazích, komunikaci ani ve své profesi. Začala jsem si dělat rekvalifikační kurz, ale kvůli synově dlouhodobé nemoci jsem ho musela předčasně ukončit. Nějak v poslední době pozoruji, že jsem přestala manžela mít ráda. Strašně těžce se mi to píše, protože se mi to ještě u nikoho nepřihodilo. Není to podle mě zlý člověk, ale přestala jsem k němu mít jakýkoliv vztah - necítím nenávist ani lásku. Netěším se na něj. Také mě mrzí jeho vztah k synovi. Syn ho dlouhou dobu odmítal a teď konečně pozoruji, že mu začíná důvěřovat a je pro něj takovým tím tatínkovským zdrojem vědomostí a dovedností - pozoruje ho, jak se zabývá svým technckým koníčkem, montuje a šroubuje, chce to dělat jako táta. Jenomže manžel se k němu pořád moc nemá, často ho okřikuje, nechce si s ním hrát a když ano, tak jen na okamžik a posílá ho pryč. Syn je pak zklamaný. Poraďte mi prosím, co dělat. Byla jsem už u psychologa a ten mě v podstatě směřoval k rozvodu. Manžel radu psychologa naprosto odmítá, podle něj je všechno v pořádku (i když on je ten trpitel, kterému jsem já a syn zabránili v hvězdné kariéře a v možnostech seberozvoje). Nechci to ale ještě vzdát, chtěla bych se pokusit o záchranu naší rodiny. Máte prosím nějaké doporučení? Děkuji moc za ochotu

Odpověď: 10. 12. 2017, 10.03

Milá Mikuláško ;), sloh a pravopis máte na jedničku včt. skladby vět. Vaše Mikuláška svědčí o tvořivosti a hravosti :) . Doporučuji jít k rodičům a tam začít další životní etapu bez manžela. Je však třeba, aby to bylo vaše rozhodnutí. Položte si otázku, zda si myslíte, že vám muž přináší do života lásku a štěstí a harmonii a spolupráci a úctu... Přeji vše dobré.

nika píše: 4. 12. 2017, 22.12

Dobrý den, po narození dítěte mám problém s komunikací. Dříve jsem s tím problém neměla. Potom jsem otěhotněla, ukončila VŠ a byla jsem doma, tím doma myslím že jsem byla jen doma s manželem, jednou za 3 týdny jsme jeli k rodičům, a tak to je doted, dítěti jsou 2 roky, mezitím jsem minimálně komunikovala s kýmkoliv jiným, ne kvůli manželovi, ale nějak se mi začalo \"nelíbit\" komunikovat s jinými lidmi. No a problém je v tom, že když se bavím s jinými lidmi než s rodinou a manželem, tak se jakoby \"zapletu\" do toho co říkám, nebo jakoby neslyším co říkají a musím se 1 až 2x ptát aby to zopakovali, jako slyším hlas, ale nerozumím a to mě znepokojuje. Chci co nejdříve do práce, ale s tímto to nepůjde...

Odpověď: 10. 12. 2017, 9.50

MIlá NIky, do práce jděte i s tím, věřím, že to půjde... můžete při tom spolupracovat s psychoterapeutem. Můžete si domluvit konzultaci, pravděpodobně využijeme i techniku KERP. Držím palce.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1