Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Lída píše: 29. 1. 2018, 13.24

Dobrý den, ráda bych znala Váš názor na to, co již delší dobu řeším. Jsme s přítelem již nějakou dobu a to, co se děje nyní pozoruji cca 3 roky. Přítel byl vždy ten z těch, který měnil často auta. Teď ale máme už 4 roky stejné. Ze začátku jsem se problémům, které u auta řešil smála, ale nyní to přešlo do takové fáze, že už nevím, kam dál. To, že když odněkud přijedeme musí 15 minut auto kontrolovat, klekat pod něj a svítit si do všech spár je u nás na denním pořádku, že je více času v garáži, než doma, na to už jsem si také zvykla. Že nemám bouchat dveřmi, nebo nesmím sama otevírat kufr už jsem se také naučila. V autě můžeme jezdit pouze 2, kdyby nás jelo víc, zkřížila by se mu karoserie. Ale nyní máme stavět rodinný dům. Silnice dlouhá cca 10 km do obce, ve které máme pozemek se přes zimu pouze sype štěrkem. Už před měsícem jsme tam byly a až jsme se vrátili domů, museli jsme jet do garáže, kde musel opravit na autě to nejnutnější a pak celý další týden to dodělával. Nyní jsme byli znovu v obci, měli jsme schůzku s projektantem. Do dnešního dne poslouchám jen to, jak je to hrozné, že auto je zničené, atd atd, že to bude muset znovu opravovat, že to nepřežije, když se mu bude dít s autem toto, že nikam autem už nepojede... Mně auto oproti tomu, že máme stavět dům přijde jako malichernost, je to přeci jen spotřební věc, kterou prostě za čas vyměním. Spíš bych se chtěla zeptat, jestli nemůže být příčina někde jinde, nebo za něčím jiným a tímto si to jen nekompenzuje... Bojím se, že to může přerůst až do něčeho více vážnějšího. A že nakonec nám zůstane rozestavěný dům a víc nic. Děkuji za odpověď

Odpověď: 4. 2. 2018, 8.34

Milá Lidu, ano, postoj partnera k autu je nenormální - z pohledu harmonie v životě. Vaše obavy chápu. Vykazuje rysy OCD - pohledejte. Měl by uvidět svůj patologický vztah k autu a následně pracovat se svým lpěním na něm a se strachy, které jsou s tím spojené. Držím palce.

rachel píše: 29. 1. 2018, 12.07

Dobrý den, mám dotaz ohledně zbrojního pasu. Můj otec celý život trpí depresemi, nikdy nikam nešel, jelikož se bojí o svůj zbrojní průkaz, který je mu vším. Před nedávnem se dozvěděl diagnozu rakovina. Nastoupil sice léčbu, ovšem díky situaci a šílené kombinaci léků se u něj objevily tak závažné deprese, kdy nejí, hubne, jen leží potmě i bez tv (ta dosud byla jeho nedílnou součástí, pláče, třese se, zimnice a návaly horka, mluví minimálně, tiše, přerušovaně... Stále nechce psycho pomoc. Stále kvůli zbrojnímu průkazu. Je to opravdu tak, že kdyby navštívil psychiatra a bral by antidepresiva, byl by mu zbroják odebrán? Chci ho k lékaři dostat, ale pokud to tak opravdu je, nevidím východisko :-( Moc Vám předem děkuji

Odpověď: 4. 2. 2018, 8.29

MILá Rachel. Nevím. Tento zákon není mou specializací. A k čemu mu je nyní zbroják? Antidepresiva může předepsat i obvodák.

irena píše: 29. 1. 2018, 10.56

Dobrý den, Mám 8 letou dceru s bývalým manželem ve střídavé péči. Dcera chodí do 2. třídy. Pokud je dcera týden u mně, učíme se pravidelně do školy. Pokud je ale u svého táty, ten na její učení téměř vůbec nedbá. Tato jeho nedbalost se ale bohužel u ní projevuje, a musíme tyto nedostatky dohánět opakovaně v době, kdy je dcera zase u mě. Díky tomuto má zatím dobrý prospěch ve škole, ale v dalším pololetí přibývá učení a obávám se, že moje „dohánění“ učiva s dcerou již nebude stačit. Když jsem otce požádala o to, aby se s dcerou také učil a věnoval se jí více, co se týče školy, slíbil mi to, ale slib opakovaně nedodržuje. S dcerou se neučí téměř vůbec. Tyto nedostatky se pomalu začínají projevovat v jejích znalostech, což si ale otec nechce vůbec připustit. Pokud mu řeknu, že se má s dcerou také učit, je na mně většinou agresivní, až sprostý a položí mi telefon. Neučí se s ní, proto ani netuší, co všechno dcera neumí. Prosím o radu, jak tuto situaci řešit. Mám se s dcerou na jedno pololetí také přestat učit, aby díky špatným známkám zjistil, že se opravdu musí více dceři věnovat? Vůbec nevím, jak v této situaci postupovat. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 4. 2. 2018, 8.27

Milá Ireno, požádejte o spulupráci OSPOD - aby nařídili šetření psychologa a následně mediaci. Můžete požádat o vyjádření paní učitelku. Pro střídavou péči je předpoklad, pokud se rodiče jsou schopni domluvit a jsou v principu jednotni. přeji vše dobré.

Tinka píše: 29. 1. 2018, 10.40

Dobrý den, máme probém s manželem. V říjnu přijel ze služební cesty v Číně,kde byl 14 dní. V týdnu kdy přijel to byl podle něj jeden průšvih za druhým, a to např...synovi jsem nedala ve školce tílko a on vybuchl , že to není možné a že je to pořád něco,...podle mne jsou to samé maličkosti, ale podle něj se to nahromadilo a on už se necítí štastný. Neví, jestli chce se mnou být ...Máme dva syny, 18 m a 4,5 roku. Staršímu synovi diagnostikovali vývojovou dysfázii před rokem. Oba to špatně snášíme, ale já se snažím myslet optimisticky. Manžel asi méně. Nevím, jestli to je krize středního věku nebo co. Byli jsme i u párové terapeutky před 20 ti dny. rekla, at si najdeme každý koníčka a víc se soustředíme na sebe samotné, ty naše problémy nemáme zbytečně rozpitvávat. tohle celé ted trvá 4 měsíce, nespíme spolu , ale ani jeden nikoho jiného nemáme. Rozvádět se prý nechce, Nevím jak dál, ta nejistota cio bude mě velice trápí. Rekl mi, že jsme ted jako dva přátelé co se spolu starají o děti.Nevím jak dál,. Vše co mi vytýkal jsem napravila, snažím se doma...ale furt je chladný..

Odpověď: 4. 2. 2018, 8.19

Milá Tinko, neumí vědomě pracovat se svým srdcem jako většina populace. Takže je tažen principem rozpadu... aktivují se v něm různé vzorce, které nechávají srdce chladné. Je pravda, že to je čas, kdy potřebuje člověk čas na usebrání sám, zregenerovat. I vy. Zkuste se naučit přepracovat své nejistoty na jistotu v sobě. Ví, že to není snadné, že je to náročné i bolavé, ale jiná cesta není. Můžete se zastavit a probereme to konkrétněji. Držím palce.

patrik píše: 23. 1. 2018, 20.39

děkuji vám za odpověď a moc moc si vážím vaší rady

Odpověď: 4. 2. 2018, 8.09

to je milé :)

Dan píše: 23. 1. 2018, 12.23

Dobrý den, žiji se svou matkou a otcem v jednom dome. Už od útlého věku prvního stupně ZŠ. si pamatuji jak sprostě a nahlas mi maminka nadávala před všemi ostatními ( slovy jako Ku**va, svi** atd ) Celou dobu to nějak vstřebávám, ale poslední dobou už mě její chovaní mrzí už i kvůli ostatním v okolí. Bydlíme v rodinném domě přímo mezi školkou, klubovnou a školou, kde je přes den spousta dětí a lidí. Když dojde na něco co by se mělo řešit začne vyvádět tak, že ji slyší celé okolí až mi je za ní hanba. Její obvyklá věta je zabij tu k**r*. Tuhle výchovu si pamatuji celý můj život, kdy mě i mým sestrám nadávala do ku**v nebo svi** před ostatními i v soukromí ve věku 6-7 leta pořádně nahlas ať to všichni slyší. Teď v dospělosti mě to mrzí o to víc, že si všímám jak to škodí všem okolo včetně dětí co chodí do školy nebo školky, která je hned vedle a celou dobu tohle poslouchají. Když přijde řeč nato aby se mnou zašla do psychologa začne se chovat agresivně, začne mi zase nadávat a řekne že si něco udělá jestli ji nedám pokoj. Bohužel momentálně nejsem v pozici, že bych se dokázal odstěhovat z domu ( mám chronické onemocnění tlustého střeva, které vyžaduje klid ). I kdybych se odstěhoval hádky u nás by stejně pokračovali. Nemáte pro mě nějakou radu, jak uklidnit maminku aby byl už konečně klid? Muže se člověk vůbec takto sprostě vyjadřovat v přítomností dětí? Děkuji ps: pro mojí maminku jsme vždy byli jenom ku**y a její chování je v pořádku.

Odpověď: 4. 2. 2018, 8.08

Milý Dane, bohužel nevím, co vám poradit. Druhého nezměníme. Můžeme změnit jen sebe - jak činy, tak postoje, tak prožívání. Přemýšlejte, jak by to šlo udělat - mít klid a být samostatný. (podle zákona se člověk tak v přítomnosti dětí chovat nemá, ale vymahatelnost? spolupráce se sociálkou? - nevím, konkrétnosti) Vy se pustte do meditací různých. https://www.youtube.com/results?search_query=tibetsk%C3%BD+zp%C5%AFsob+jak+vyj%C3%ADt+s+obt%C3%AD%C5%BEn%C3%BDmi+lidmi

Danka píše: 23. 1. 2018, 7.22

Dobrý den, mám problémy s 15-ti letým synem.Jsem rozvedená a žiji skoro 10 let s přítelem. Syn mého přítele začal nenávidět. Nesnáši jeho starost o výsledky ve škole,atd. Nic od něj nebere. Ve škole na střední se taky zhoršil. Je v prvním ročníku střed.školy. Jelikož mám porád odpolední, tak si syn zvykl hrávat na pc hry. Chodíval spát i ve 12hod v noci.učit se mu nechce.vždy to nějak s učením udělá.napíše si taháky nebo opisuje. teď propadá z českého jazyka. tak jsem se já,přítel i jeho otec domluvili:žádný pc do zlepšení výsledků, wifi na mobilu do 20hodin a má možnost se učit. Pokud to nepomůže, tak si jej otec vezme k sobě a bude bydlet u něj. Ale stejně se neučí.Udělali jsme to správně? Nemluví, jen pokud musí a pořád je zavřený v pokoji. Což tam býval i předtím a měl klid. Doma nic dělat nemusel.Bydlíme v paneláku a tady práce moc není. Měl vždy volnost chodit na diskotéky. Vždy jsem očekávala zlepšení ve škole, ale nic. Spíše si nechává radit od kamarádů. Tak s tím má taky na čas zákaz. Jediná aktivita by byla, že se již domlouval s babičkou, jestli tam může jít bydlet. Podle řeči mne má rád, ale myslí si, že mu nic nevěřím. Tak nevím co s tím.

Odpověď: 4. 2. 2018, 8.00

Milá Danko, těžko říci. Je mu 15 a měl volnost chodit na diskotéky :o ? Potřerbuje prostředí, kde bude vládnout řád a on bude spolupracovat na bytí společenství. U vás to momentálně bohužel není. Zda to je u babičky nebo u otce - nevím - kdyby to bylo u otce, bylo by to fajn.

Hanka píše: 23. 1. 2018, 6.52

Krásný dobrý den, jsem studentka vysoké školy a za poslední rok, dva se toho hodně změnilo. Našla jsem si úžasného přítele, zhubla jsem 25kg. No proč Vás obtěžuji je, že si všímám na sobě za poslední víc než půl rok, že jsem velice úzkostlivá, přehnaně reaguji a jsem přecitlivělá. Štítná žláza v pořádku, na podrobné hormonální testy teprve půjdu a těhotná určitě nejsem. Dokáži se rozbrečet při koukání na obyčejná videa na Youtube, fakta ohledně svého zdravotního stavu, která mi jsou známá již 7 let, mne najednou přimějí k slzám (imunitní porucha). Rozpláče mě představa, že mám skvělého partnera a moje maminka ne. Přítel mě ale dokáže vytočit vším možným, což si myslím, že bych dříve akceptovala snáz. Věděla jsem například, že kouká na porno, ale nyní si zapomněl smazat historii a \"vykouklo\" to na mě. Klepala jsem se před spaním, byl vystrašený, zda jsem v pořádku a já byla vystrašená z toho, jak reaguji. Za prvé bych se ráda optala, zda si myslíte, že je to spojené s úbytkem váhy (nebo např. zda už máte zkušenost, že by se na Vás obrátil někdo, kdo ztratil podstatnou část váhy a je nyní labilní) a případně se stresem či by mohly být na vině hormony a nebo zkrátka jen jsem starší a s postupujícím věkem začínám věci vidět jinak a jinak reaguji. Druhá věc je to, zda Vám přijde normální, že by Váš partner koukal na erotické filmy. Dřív mi to normální přišlo, nyní si to ale vykládám jako potřebu ukájet se nad představou styku s jinou osobou. Není špatné, že partner myslí na styk s někým jiným? Krom toho, že mě reálně nepodvede, v čem je to jiné? Vždyť přece myslí na jinou ženu a přitom mě ujišťuje, že jsem dostatečně sexy a nevyměnil by mě. Předem děkuji za odpověď a omlouvám se za rozsáhlost popisu.

Odpověď: 4. 2. 2018, 7.53

Milá Hani, citlivost - může být výzva ke zpracování emočních stavů - jít do hloubky situací, které je vyvolávají a přivést je do harmonie - můj pocit je, že byste v té věci potřebovala podporu specialisty, který zná principy... S úbytkem hmotnosti přecitlivělost může souviset. Ve stravě je třeba mít i tuky, strava, ve které nejsou tuky - omega 3mastné kyseliny - vede k emoční nerovnováze i depresi. Ohledně přítele a porna - není třeba to brát osobně - věřím, že slova, která říká, myslí vážně. Je to jeho vyjádření potřeby prožívat - poptejte se ho - co u nich prožívá... Z mého pohledu sledování porna není třeba - odvádí to od žité reality. Přeji vše dobré.

D píše: 22. 1. 2018, 17.32

Dobrý den potrebuji poradit..zamilovala sem se do mojí nejlepší kamarádky, ale ta mě asi určitě nechce...jelikož jé to moje BFF tak spolu mluvíme i o klucich, a protože nechci aby to o me zjistila ze jsem bi tak ji často s klukama lžu...bojim se o tom s kymkoliv mluvit a taky se ji to bojim říct...nechci aby se se mnou přestala bavit a tak se snažím dělat jakoby nic nebylo i kdyz vim ze je...se v tom úplně ztracená...nevíte co bych měla dělat?

Odpověď: 4. 2. 2018, 7.42

Milá D, zapeklitá otázka. Obvykle považuji za vhodné o citech hovořit, ale ted nevím, jak byste to holky dokázaly vybalancovat a jaká je situace životní vaše. Dojdi si to probrat ke školní psycholožce nebo k nějaké jiné ve vašem městě. Držím palce.

Sarah píše: 22. 1. 2018, 15.50

Dobrý den, ráda bych Vás upozornila že jsem ještě dítě a vzhledem k mému věku se omlouvám, že Vás obtěžuji svými problémy, které by se Vám mohli zdát absurdní. Za měsíc je mi 15 let. Když jsem byla dítě, v podstatě jsem neměla žádné kamarády. Moji rodiče pracovali každý den a můj starší bratr měl déle školu. Jelikož jsme neměli moc peněz, rodiče se z práce vraceli velmi pozdě a mne hlídal můj bráška. Když už mne hlídat nechtěl, moje maminka mne často posílala na hlídání k babičce. K babičce jsem si udělala veliké pouto. Byla to moje jediná a nejlepší kamarádka. Milovala jsem ji. Vychovávala mne, naučila mne vše, co by člověk k v mém věku měl vědět. Byla moudrá a milá. Když mi bylo 9 let, měla jsem to s rodiči namířeno za svojí babičkou, která pár minut předtím než jsem přišli do bytu, omdlela na chodbě. V nemocnici byla stabilizována první 3 dny a poté ji odpojili. Do dneška si to dávám za vinu. Ani nevím proč. Poté co mi umřela babička, jsem se pár dní na to začla sebepoškozovat. Ve 12 a 13 mne zneužili dva kluci a když jsem o tom před pár měsíci řekla mamce nevěřila mi to a vynadala mi. Nevím co mám dělat..

Odpověď: 31. 1. 2018, 5.50

Milá Sarah, je třeba propojit srdce a mysl. Věřím, že hlavou víš, že není tvoje vina, že babička umřela. Je třeba v srdci se napojit na to centrum lásky, které bylo aktivováno láskou od babičky, kterou jsi dostala - to centrum si tam hýčkej: děkuji za to, že jsem to mohla poznat... Miluj centrum svého bytí. Kniha Osobní síla. Když budeš chtít, můžeš mne kontaktovat jsi-li z okolí nebo pohledat i jinou psycholožku. Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1