Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

cacora píše: 11. 4. 2018, 12.44

Dobry den, muj dotaz zni ohledne partnera.Me je 30 let mam deti z predchoziho vztahu,ktery ztroskotal na nevere ex.partnera.Nyni mam uz 3,5 roku partnera,ktery je o 16 let starsi,mame spolu hodne spolecnych zajmu a konicku v tomto smeru si hodne rozumime,Ze zacatku to bylo dobre a pekne pomahal mi,pecoval o me a daval mi lasku najevo.Ale posledni roku je,na facku,dokonce jsme se na 2mesice rozesli,kvuli tomu,ze nahanel jednu babu,mel o ni zajem,vypisoval ji a zajimal se,(ale nikdy s ni nic nemel,max.ve fantazii)me odstavil na druhou kolej,vse mu vadilo,me psani,me povidani no proste komplet vse,stala jsem se jeho hromosvodem a to me nicilo a vadi mi to.Nyni se to opet opakuje,ale s dalsi zenou,opet psani dokonce i pomahani s rizenim motorky(coz pro me nechce udelat min.2roky co ho o to zadam.Opet je zase vymeny,nevim,ci si potrebuje ve46let dokazovat,ze ma na dalsi baby ,ci co,ale me to jednoduse nici,chybi mi pozornost,laska a opecovani me samotne,nevim uz jak se k tomu dopracovat.Kdyz jsme byli od sebe,projevil o me druhy muz zajem a on zacal byt opet pozorny a laskavy jako kdysi,ale zas ho to preslo,je to s nim jak na houpacce,jednou tak a podruhe onak.Je velmi tvrdy chlap,navenek pusobi tvrde,ale vnitrne vim,ze ma city,Jen nechapu,proc se ke me takto chova,povysene,arogantne a bez citu.Kdyz se okolo me toci jini muzi,je v pozoru a kazdemu dava jasne najevo,ze patrim jemu,hlida si me a sem tam projevi cit.Tez me stve,ze vlastne defakto,nemuzu nic rict,nebo to hned smete ze stolu,hraji na sefa a vse musi byt podle nej..Kdyz jsem prisla na tu babu ,tak i pres to zatloukal a zatloukal i kdyz jsem mu poslala jasny dukaz,ze tomu tak je,tvrdi,ze opravdu s ni nic nema ale dukaz tvrdi,ze neco ma.Uz nevim co a jak,vnitrne me o hrozne zzira,jaky je,jak mam s nim pracovat,aby si me vazil, to se mam tocit v muzskem kolektivu...

Odpověď: 15. 4. 2018, 7.08

MIlásko cácoro, Napsala jste to sama, pro něj je důležité, že mu patříte. Jen nevím, co máte na mysli temi jeho city? Vypadá, že mu u vás prochází strategie cukru a biče. I to manipulátoru umí... NU je na vás, jak dlouho s ním tuto hru budete hrát. Přeji vše dobré.

jenar píše: 10. 4. 2018, 19.38

Dobrý den, je mi 22 let a utekl jsem z baraku jelikoz jsme se s otcem dost pobili. uz ziji temer pul roku v dilne mé stroskotane firmy a premyslím nad smičkou kolem krku...uz nemuzu dal dilnu mam mezi obcemi milotice a dubnanami...sem porad sam fetoval jsem ikdyz uz jsem s tím prestal tak emoce prevladaji a já se citim hur a hur a uz nemuzu dal pokracovat..firmu jsme zalzili pred 4 roky s otcem za ucelem vydelavat..podnikat me ucil tatík s tím ze jednou to cele budu ridit sam.. bohuzel jsme skrachovali a s otcem se uz nebavíme..mam na sebe skrz neho napsane dluhy vevýši 1milion korun a chystají se na me zaloby...nemam temer ani na jidlo nemam ani sílu se zvednout s postele ...nemam zadne osobní auto abych mohl dene mít styk z lidmi..mrda mi s teho nezvladnu to tu uz....musím udelat poslední krok a to napnout provaz na jehoz konci budu...jenze na to nemám odvahu

Odpověď: 15. 4. 2018, 6.58

Malý Jene, Nejlepší by bylo, usmířit se s tátou. Požádat rodiče o podporu postupně vymyslet plán, jak si postupně dát život do pořádku. Chápu, že je to náročná situace, ale nic není tak tragické jak vypadá, když je v tom člověk ponořený. Držím palce.

Alena píše: 10. 4. 2018, 7.34

Dobrý den, jsem vdaná za svého muže necelých 14 let a jsme spolu 16 a půl roku. Máme spolu dvě děti 9 a 7 let. Již asi rok a půl nejsem spokojena, necítím od manžela lásku, necítím, že chce být se mnou, že mi chce dělat potěšení a radost, že by chtěl svůj volný čas trávit se mnou. Manžel neprojevuje žádné emoce a nekomunikuje se mnou. Snažila jsem se z něj dostat jakýkoliv názor všemožně, vyvolávám uměle i hádky, aby se alespoň trochu otevřel, ale ani to nepomohlo. Ve vzteku dokáže vychrlit pár ošklivých slov a uzavře se opět do sebe a nemluví. Krize, kterou prožíváme, mi připadá již tak dlouhá, jako by trvala věčnost a mě zřejmě chybí manželova pozornost. Myslím, že se zamiloval do své práce, chodí do ní dřív, než musí, doma mu stále drnčí pracovní telefony, pročítá pracovní emaily. Společné chvíle trávíme mezi tím a to tak, že si dáme jednu kávu a již při té se manžel odvrátí k televizi a jako by tu nebyl. Jen jeho prázdná schránka. Já mám potřebu si povídat. Také chodím do práce, starám se o děti, dělám s nimi domácí úkoly a procvičuji s nimi, v čem ve škole nestačí, starám se o celou domácnost, když potřebuji něco opravit nebo dělat něco na zahradě, musím ho pracně přemlouvat i několik týdnů. Manžel však vypadá spokojeně. Má výraz stále stejný. Nepoznám na něm jeho myšlenkové pochody a nemluví se mnou. Je chyba ve mně? Nechci náš vztah po tolika letech vzdát, ale již mi docházejí síly. V sobotu jsme měli větší hádku, při které mi řekl, že ho to již také nebaví, že na něj jen křičím. Že je na mě samé ťuťu ňuňu a já nic. Zřejmě se zcela rozchází naše pohledy na vztah a na naše chování. Včera jsme po této hádce řešili, zda není lepší náš vztah ukončit nebo si dát pauzu. On jen přikyvoval a dal mi za pravdu. Myslela jsem si, že to přesně chci, ale teď je mi mizerně a moc to bolí a nevím jak tuto naši situaci vyřešit. Máme žít pod jednou střechou spíše jako sourozenci než manželé? Momentálně mám pocit, že nedokáži žít s ním ani bez něj …. Prosím o radu a o Váš náhled. Moc děkuji a přeji krásný den, Alena.

Odpověď: 11. 4. 2018, 11.21

Milá Ali, zkuste se rozhodnout dát si šanci a máknout na sobě každý sám i dohromady. Přijdte ke mně spolu, pak pravděpodobně i zvlášt a také třeba semináře na webu Umění milování. Vemte si knihy: Kde jsi můj princi Vidím v tobě boha, vidím v tobě bohyni. Proč jsou štastné páry štastné Držím palce.

Eliška Macečkova píše: 9. 4. 2018, 14.57

Ahoj. Potřebuji poradit !! pan učitel Dušan Mondek je učitel 6.třídy, ale nás 7.třídu má jen z Dějepisu, fizyky, vo a čsp. Přistoupne si k moji lavici a skoro každý den se mě ptá Co je nového?? Budem psát test si moje asistentka a pořád se na mně díva .. Nevíte, co mám dělat?? Vážně mě to štve!! Nejsem mu schpná říci do očí, že mi to vadí!! Je to ale i dobrý učitel - zrovna v pátek v hodině chtěl po mě půjčit sešit z dějepisu, aby věděl, co jsme minule dělali. Já mu ho půjčila a on na mě ze srandy - děkuji Marečku. Nevím, co tím myslel, jestli se mi vysmíva nebo jen z legrace to řekl? A taky jsem šla na oběd v ten pátek a já mu řekla naschledanou a on na mně „Naschledanou, příjemný víkend a usmál se na mě. A pořád se mě ptá jaky bude den a takový kraviny!!!!!!! Takže nevím - poraďte mi prosím.

Odpověď: 11. 4. 2018, 11.19

Milá Eli, asi by bylo nejlepší najít odvahu a říci přimo jemu: "Pane učiteli, asi to myslíte dobře, ale byla bych radši, kdybyste mi věnoval pozornost méně, třeba jako Kristýne."

Martina píše: 9. 4. 2018, 14.24

Již rok navštěvuji odborníky (psycholog,psychiatr)mé problémy trvají velice dlouho. Začalo to v době dospívání bulimii, která byla začátkem celoživotní hrůzy, dospělo to až do stádia kdy jsem začala i ve velké míře pít alkohol. Měla jsem snad vše co si jen člověk může přát. Skvělého manžela dvě zdravé děti, dům, práci..... Nevím co se v mé hlavě děje a dělo celé ty roky, ale už chci normálně fungovat radovat se z maličkostí a být hlavně spokojená i se sebou samotnou. Manžela jsem asi na vždycky ztratila a to si nikdy neodpustím tak strašně ho miluji, že si bez něj nedokážu život ani představit... Manžel ve mě ztratil dávno důvěru neustále jsem mu lhala, vymýšlela si sváděla vinu jen na druhé tak jak to závislí lidé dělají. (za všechno můžou ostatní, jen já ne!) Trpím sklony k závislostem, mám deprese, pocity méněcenosti, úzkosti a né málo myslím na to, že všem bude lépe, když tady nebudu...Za vše jak jsem ublížila své rodině i sobě se hluboce stydím, ale nemohu to vrátit, nejde to bohužel se stalo a proto se chci se konečně dát dokupy a být normální a vše své rodině vynahradit. Co se mnou zažívali, jak jsem je trápila... Někdy se mi zdá, že čím víc se snažím tím je to horší... Nevím zda existuje nějaká odpověď, ale byla bych ráda kdyby jste mi poradila i třeba nějaké kontakty na lidi s podobnými problémy. Moc děkuji.

Odpověď: 11. 4. 2018, 11.14

Milá Martino, je to divné. Doporučuji www.lsvj.cz

Katerina píše: 9. 4. 2018, 9.07

Dobrý den, ráda bych Vám popsala nynější vztahovou atmosféru, která vládne mezi mnou a přítelem. JSme spolu něco málo přes rok a seznámili jsme se přes facebook, kde jsme si dva měsíce psali. Po této uplynulé době jsme si domluvili schůzku a jelikož přítel přijel z ciziny, kde 10 let žije, setkali jsme se na 3 dny v Praze. Od začátku jsme si padli do oka, i když vztah probíhal tak, že jsme se třeba měsíc neviděli a já pak jela za ním nebo on za mnou. Takhle to šlo ještě půl roku. Další půl rok mu onemocněla maminka, tak poslední 3 měsíce v roce byl doma. To jsme se vídali častěji, ale já studuji vš, tak to nebylo úplně snadně. Po těchto třech měsících jsem s přítelem v zahraničí a vrátím se do Česka na 2 měsíce připravovat se na zkoušky a ukončit studium. Rozhodli jsme si dát tyhle 2 měsíce na popřemýšlení o tom co bude, kde budu pracovat, kde budeme bydlet a co budeme společně dělat. Takový byl plán do včerejška. Bohužel jsem udělala hloupost, prošla jsem mu zprávy na fb, kde mu nějaká holka posilala fotku jak ji koukaji nohz z vany a u toho drzi vino. Fotka pekna, nikoliv situace. Myslela jsem si, že othl eje můj konec. On na to nijak neodpověděl, ale v konverzaci proběhlo něco jako sejdeme se na vino, otevrela jsem sampus a podobne. Rekl mi k tomu tolik, že s ní nic neměl a tu fotku beztak poslala několika dalším chlapům. Proc ji ale neřekl, že má holku a ať už mu to neposílá? Když přeškočím detaily a fakt, že přítel má rád ženskou pozornost a flirtování, dnes ráno mi řekl, že testem jsem neprošla a když mi neřekl, že jsem pro něj ta jediná a že mě má rád, tak to bude asi tím, ž emi to nechtěl říct. Tímto děkuji za vyslechnutí. Bohužel a bohudík jsem natolik inteligentní, že vím přesně příčinu i důsledek. Nejsem slídil a v tuhle chvíli ze mě příležitost udělala zloděje, očividně jsem mu dlouhodobě nevěřila. Ale taky očividně on uzavřel vztah tím, že jsem neprošla. Takže já tu vařím, peču, uklízím, starám se o sebe, abzchse líbila, nedávám nikomu podněty k žárlení, jsem mladá a hezká a tohle mám za to, že potřebuju trošku lásky. Možná je dobré zmínit, že mi je 22 a jemu 39. Vypadá na 30 a vždycky mi imponovali muži, kteří byli inteligenčně na vyšší úrovni. A to byl málokdy můj vrstevník. Na naší první schůzce jsme šli prohlídku Prahou s tématem 2. světové války. Miluju historii a on si to dobře pamatoval. Je tak chytrý a sečtělý, pozorný, je to ohromně hodný člověk, jen má bordel v životě a já ve 22 nemám sílu na to abych učila 39letého dospělého chlapa žít. Vím, že čeká na modelku. On zná moje kvality, sám mi řekl, že umím vytvořit kouzlo domova, že se mnou mluví jako nikdy s jinou a o všem. Ale pořád pochybuje a já nemám sílu na to být s někým, kdo si myslí, že jsem méně než úžasná. I přes všechno mu přeju jen to nejlepší. Miluju ho a vždycky ho budu milovat. Nemám sílu to ukončit, ale vracím se zpět do Česka, tak se to zřejmě ukončí samo. A teď Vás chci požádat o radu. Je nějaká možnost tohle zachránit? Samozřejmě se cítí ublížený, že jsem mu narušila soukromí a komunikovat o vztahu moc nechce pokud se zrovna děje něco vážnějšího. Prostě chlap. Je z toho východisko? Kdybych věděla, že mě podvádí s holkou, se kterou se mají rádi, tak ať. Aspoň to má smysl, ale takhle se trápíme navzájem. Děkuju za Váš čas a přeji krásný den.

Odpověď: 11. 4. 2018, 11.12

Milá Kači, prostě nechlap - chlap zvládne tvořit bezpečí... Je to asi samorost - at si hledá dokonalejší ;) nejlépe robotku, co bude dokonale vypadat, dokonale dělat teplo domova, dokonale doplnovat jeho život a nekoukne do jeho svatosti mobilu. Sice chápu, že Vám imponuje, ale to taky není všechno. Nevytvářejte pro sebe život Stepfordské paničky - on Vás chce jako doplněk - nemiluje Vás, ale Vaši šlupku a svou představu o dokonalé partnerce. Přeji vše dobré.

Nízké sebevědomí píše: 9. 4. 2018, 6.29

Dobrý den, je mi 19 let. Výchova rodičů nebyla nejlepší a nedostatek pozornosti nejspíš ve mně zanechal stopy.. už od útlého věku sem měla potíže s nízkým sebevědomím a stresové situace ve mně vyvolávali stav úzkosti ..vystupování před lidma, spoznavani nových lidí atd...myslela som si ze sa jenom stydím a že to časem \"dospějem\" .. vše som zvládala jen díky kamarádům.. ale před 2 lety sem se s mámou přestěhovala do České republiky,.. to jsem si začala všímat že se to stupňuje.. nikam jsem nechtěla chodit a když ano tak ne sama. máma za mně řešila veškeré papíře a důležité věci pro mne bylo nepředstavitelné jít někam sama za sebe.. pak ale přišla práce nový lidi zacalo se to lepšit.. pak přišli kamarádi a já se konečně cítila bejt normální neměla som problém komunikovat situace ve kterých by sem se předtím sama utopila sem postupem zvládala bez problemu, vedla sem hodně spolecenskej život.. pak sem si našla přítele postupne sem přicházela o přátelé trávila čas jen sním byl pro mne vše..jenže první měsíce vztahu byli krásné ale pak to přišlo. Ponižoval mně urazel a psychicky mě ničil pořád mě porovnal s jinými vždy sem vše dělala špatně, vše co se udialo zlé tak sem byla na vině jenom já.. Po roce rozcházení a scházení sem si řekla že už toho mám dost...zničil mě psychicky zničil mi sebevědomí cítím se méněcenné .. v okolí říkají že sem velmi hezka.. ale já to kvůli němu nevidím. Chodím jenom do práce a domů.. v práci je to těžký pořád sem nemocná pořád mi něco je.. nejradši bych tam ani nešla byla jenom sama. Sem v depresich .. Známí mně pořád někde volají ale já nikam nechci... Ten pocit že lidi na mně koukaj a ja nesikovna pořád se jenom strapnim ... Když v práci s někým mluvím cítím jak mě červená tvář, hned jak si to uvědomím mám chuť odejít...v MHD kolikrát se mi rozklepe srdce mám sucho v ústech, brni mi celé tělo...já už nevím co mám dělat.. nikomu sem neřekla co prožívám snažím se tvářit a dělat že je vše oukej...přicházím o kamarády a taky i o práci . Chci bejt opět ta normální holka jak předtím než sem ho spoznala.

Odpověď: 11. 4. 2018, 11.05

Milá neznámá, doporučuji spolupráci třeba se mnou - léčebné meditace mohou jemně rozpouštět bloky a stresy https://rovena.info/lecebna-meditace.html Přeji vše dobré.

Eva píše: 9. 4. 2018, 6.19

Dobrý den, mám osmdesátiletou maminku, která začíná zapomínat a občas působí neklidně, ale jinak je soběstačná. Chtěla jsem se zeptat, jestli bych tuto situaci měla řešit medikamenty, nebo se mamince spíše víc věnovat a vymýšlet jí aktivity. A jak jí popřípadě sdělit, že by se měla léčit. Děkuji za odpověď. Eva

Odpověď: 11. 4. 2018, 11.00

Milá Evi, proberte to s geriopsychiatrem. Patrně se jedná o stařecké zapomínání (postupnou stařeckou demenci), možná to může souviset s horším prokrvením mozku... Může chodit i někam na aktivizační cvičení pro seniory. Samozřejmě, že společné aktivity její čilost podpoří... Přeji vše dobré.

Kristýna píše: 5. 4. 2018, 11.53

Dobrý den, zajímal by mě váš názor, už si sama nevím rady. Necelé 3 roky jsem s přítelem, není zlý.. naopak ve vztahu je hodně ochotný. Trvá to už rok, co se semnou dá se říct každé 3 týdny rozejde, trvá to vždy tak 2 týdny a vždycky se mi ozve on s nějakou záminkou aby se mohl vrátit. Jistě chápete ze je to psychicky velmi vyčerpávající a náročné. Miluji ho ale už nevím co mám dělat nedokážu si představit ze bych byla bez nej ale ani to, ze by tohle mělo pokračovat. Je to den zpatky co to udělal znovu, ptala jsem se ho proč tohle dělá, jestli mu to za to stojí, jestli nemůžeme resit věci v klidu. Odpověděl mi na to ze semnou chce být, ale ze to nejde semnou být kvůli mymu chování, ze mi vadí to jak ziju. Tak jsem se ho zeptala, proč se ke mě teda chce vždy vrátit když mu vadí moje chování a na to mi odpověděl ze vždy doufá, ze se změním. Nevím si už rady co dělat, protože takto žít opravdu nechci. Mohla by jste mi prosím poradit jak v takové situaci jednat? Děkuji

Odpověď: 11. 4. 2018, 10.57

A co kdybyste ke mně oba přišli? ;)

Mariana píše: 4. 4. 2018, 21.45

Dobrý den, je mi 20 let a trápí mě už přes rok motání hlavy. V tu dobu, kdy to začalo,jsem měla problémy se svým bývalým přítelem, který mě omezoval a vyhrožoval sebevraždou, pokud ho opustím a zakazoval mi plno věcí a byla jsem ve velkém stresu, protože jsem se s ním chtěla rozejít, ale on mi každý den vyhrožoval a psal mi třeba i 100 sms denně a nevěděla jsem co dělat a tak to začalo. 14 dní nepřetržitě se mi motala hlava a bylo mi na omdlení, když jsem šla po ulici, měla jsem strach, že upadnu, byla jsem s tím v tu dobu u praktické doktorky, která mi odebrala krev a všechny výsledky jsem měla v pořádku a řekla mi, že to může být ze stresu. Pak jsem se s přítelem rozešla, asi další půl rok mě obtěžoval osobně i přes sociální sítě. Nyní už mám nového přítele, ale stále se mi čas od času motá hlava, někdy to trvá týden, než to odezní a někdy třeba jen den, pak je třeba měsíc klid a začne to znovu, sice ne v takové velké míře jako úplně poprvé, ale při chůzi se třeba musím zastavovat, protože mám strach, že upadnu, když jdu po schodech, musím se držet zábradlí. Dost mě to obtěžuje a nevím si s tím rady, jsem zoufalá. Teď jsem šťastná, ale vypozorovala jsem, že když se objeví třeba mírný stres ze školy, často tohle motání začne právě, když jsem v nějakém menším stresu, předtím, jsem ale nic takového neznala. Je možné, že se mi kvůli velkému stresu z bývalého přítele nějak narušila psychika a že proto se mi teď může motat hlava? Nechci jíst nějaké prášky na nervy, ale je nějaká možnost zbavit se toho sama, nebo mi pomůže jen psycholog? Nikdy jsem u žádného nebyla a tak nevím, co mám dělat, jsem z toho hodně smutná a bojím se, že kvůli tomu nebudu moct dělat věci jako dřív, třeba chodit v létě na brusle. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: 11. 4. 2018, 10.55

Milá Marino, bylo by vhodné naučit se pracovat psychoenergeticky - přečtěte si knihu Vztahy v zrcadle aury. Stavte se na léčebné meditace - uděláte to pro sebe? Nebo půjdete na ty léky, o kterých nevíte, jak vám pomohou. Viděla bych to na opakovanou spolupráci - tak 5 - 8 setkání. Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1