Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Janča píše: 5. 5. 2018, 19.56

Dobrý den, je mi 19 let a už je to skoro rok, co chodím na terapie kvůli poruchám přijmu potravy a dalším psychickým potížím (nedostatek sebevědomí, perfekcionismus, negativismus,...). Všechno se postupně lepší, ale rodiče mě sráží zpět a už nevím, co s tím. Vědí o tom, že mám takové problémy. Mamka mi občas řekne, že si mám dávat reálné cíle. Jenže pak si zase protiřečí. Pokaždé, když mám nějaký úspěch (a konečně to beru jako úspěch) a jsem šťastná, oznámím to rodičům a jejich reakce mě srazí na kolena, jelikož to pro ně nikdy není dost dobré. Vyhraji soutěž a je to, jako bych dostala přiměřeně dobrou známku – jednu z milionu. Kromě toho mi ubližují i poznámkami ohledně těla a jídla. Připadá mi, že ať se snažím sebevíc, nejsem pro ně dost dobrá. Skoro jsem na ně naštvaná, protože se musím sama sebe neustále ptát, proč mi to dělají. Musí přece vědět, že mi tím ubližují, když vědí, jaké oblasti zasahují mé problémy. Připadám si jako někdo, kdo se hrabe z kupy hnoje a pokaždé, když vystrčí hlavu, vrazí mu někdo facku a on spadne zase do té kupy hnoje. Terapeutka mi říkala, že už těch terapií moc nebudu potřebovat, což je pravda. Už tam nemáme co řešit. Jenže rodiče mi brání ve zlepšování se. Strašně bych si přála, aby se nějak ten vztah mezi námi zlepšil, pochopili mě a nechali mě žít, aniž by cokoliv kritizovali, protože na sebekritiku si stačím sama. Mohla bych se zeptat, co s rodiči? Děkuji

Odpověď: 6. 5. 2018, 21.09

Milá Jani, požádejte terapeuta o spolupráci s rodiči - třeba rodinné sezení... určitou mediaci by mohl zrealizovat. Jinak je na Vás, abyste se učila nalézt sílu a lásku k tomu mítráda jako rodiče a sama sebe měla ráda bez ohledu na jejich výroky... Technika RUS, EFT. Vydejte se dál...

Radim1307 píše: 4. 5. 2018, 8.12

Nejistota ve vztahu - S přítelem jsme spolu už 2 roky, bydlíme spolu a celou dobu jsme byli šťastní. Mi je 20, jemu 26. Celou dobu jsem ho miloval, on mě, všechno bylo v pořádku. Je to můj první přítel. Poslední tři týdny ovšem už nevím. Pořád myslím na to, jaké by to bylo, kdybych měl volnost, kdybych mohl dělat cokoli a kdykoli a nemusel se omezovat kvůli partnerovi. Není to tak, že by mě omezoval, ale přece jen vztah lidi spoutá a už to není takové volné. Pořád nad tím přemýšlím a docházím k tomu, že možná ještě nechci dlouhodobý vztah, že bych si možná zatím chtěl jen užívat volnosti. Hrozně mě to trápí a nevím jak se k tomu postavit, nejhorší na tom je, že spolu máme byt a že ho pořád mám rád, nevím jestli miluji. To je ten problém, nevím jak se cítím a jestli bych s ním chtěl být. Půlka mi říká že ano, druhá půlka že ne. Posledních pár týdnů se trápím a nemůžu spát. A dalším problémem je, že máme byt, nastalo by tolik komplikací, kdybychom spolu už nebyli.. stěhování zpět k rodičům. Ale zase nechci zůstávat jen kvůli tomu, že je to lehčí. Nemyslím si, že ještě dlouho dokážu předstírat. Vůbec nevím co mám dělat. Nechci ho ranit. Říkám si že se třeba zase všechno dá do starých kolejí, ale upřímně-nemyslím si to... Chtěl jsem to jen ze sebe dostat. Budu rád za nějakou odpověď/radu. Díky.

Odpověď: 5. 5. 2018, 6.30

Milý Radime, je vám 20, pravděpodobně poslechnete volání touhy po samostatnosti... Pravděpodobně bez toho kroku nebudete umět svůj psychostav tvořit. Doporučuji začít s přítelem o tom komunikovat... Mmj. co to je - užívat volnosti? Vztah je o hledání rovnováhy ... Tak držím palce.

x píše: 2. 5. 2018, 14.43

Dobrý den, poslední dobou mám stavy, jako kdybych byla opilá. Vůbec si nepamatuji, co jsem dělala a říkala, ale normálně komunikuji.Opravdu opilá nejsem. Piji jen jednou za rok. Za poslední měsíc se mi to stalo asi čtyřikrát. V únoru jsem se zamilovala. Byla jsem zamilovaná vážněji dvakrát. Nikdy z toho nic nebylo. Je mi 17. Ale takhle silně ještě ne. Někdy, když si na něj vzpomenu, tak se mi rozbuší srdce nebo mám v očích slzy. Připadám si, jako nějaký blázen. I když na něj nemyslím, tak mám pocit, jako by byl pořád nějak se mnou. A zase někdy, když si na něj vzpomenu, tak cítím nějaký odpor. Vídám ho jednou za půl roku, někdy i dvakrát. Tykáme si. Je asi o deset let starší než já. Máme stejný koníček. Teď potřebuji s něčím poradit, známe se přes mého tátu. Táta mi řekl, že mi dá na něj tel. číslo a ať mu zavolám, že by to měl vědět. Ale nedokáži mu zavolat. Můžete mi prosím poradit, proč mám takové stavy, že si nic nepamatuji. Předem děkuji

Odpověď: 5. 5. 2018, 6.26

Milá X, pročtěte knihu Vztahy v zrcadle aury. Pak vyhledejte někoho, kdo s tím bude pracovat... Držím palce.

Nika píše: 1. 5. 2018, 18.07

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o názor na mého bývalého přítele.Viděli jsme se dvakrát a pak přijel ke mě domů na návštěvu,začal mi sundávat triko a pak chtěl i víc ,ale já ho zastavila tím,že takhle jsem si zničila už hodně vztahů,že jsem začínala sexem.Nevím co měl v plánu.Vzhledem k tomu ,že mu bylo 22 a byl pořád panic,tak mu šlo asi o to mít někoho na sex.Pak jsme spolu byly na chatě s jeho matkou,ale sex jsem mít nemohla,po tomto víkendu jsme si řekli,že spolu chodíme.Další víkend ke mě přijel a přespal u mě až do neděle.To už jsme se spolu vyspali.Pak jsme spolu jeli na víkend na hotel,tam jsme spolu docela často spali,pak jsme si udělali vanu se svíčkami a už to začalo.Rýpal a urážel mě,když jsem mu to řekla,že se mi to nelíbí,omlouval se ,že si to neuvědomuje a že mu to dojde až po nějaké době.Pak ke mě přijel a přespal do druhého dne,musel odjet nutně pryč a od té doby to začalo.Neměl na mě čas,kašlal na mě,dost cvičí dělá hodně atletiku,chodí do posilovny a tak dál,takže mi psal,jak na mě nebude mít moc čas a nebudeme se vídat.Začala jsem na něj kašlat a ignorovat ho,asi zjistil,že něco nehraje a začal se snažit,v pátek mě vyzvedl v jeho městě a zavezl mě domů,přijel ke mě,vyspali jsme se spolu a odjel.Slíbil mi ,že se mi bude více věnovat,takže jsme se viděli i v týdnu,chodila jsem k němu do bytu,ale bydlel s prarodiči,tak tam moc soukromí nebylo.Bylo to ale tak,že jsem více méně přišla,povídali jsme si,podívali se na seriál a vyspali jsme se spolu a já odešla.Když se něco někde platilo,tak jsem platila já,já jsem student a on pracuje,sice nemá moc peněz ale.To jeho rýpání se stupňovalo.Byla jsem pro něj nula,co nic neumí,hlavně jsem necvičila tak,jak si představoval,u nás ,jelikož bydlím s rodiči trávil celé víkendy a jedl tady,pil,přespával,hrál hry na pc po tom ,co jsem mu dovolila si brát ke mě pc tak tu býval dlouho,vůbec se mi nevěnoval,já ho jen obskakovala.Říkal mi ,že nemám dobrý tělo,tak jsme chodili do sprchy a svítili si svíčkou.Urážení se stupňovalo.Celé dny u mě hrál jen hry a organizoval čas,kdy se co bude dělat.V sexu to bylo jen tak,že si udělal dobře on,když jsem řekla,at se snaží taky o mě,tak jsem jen slyšela,že to nejde a že si za to můžu sama.Jeho záliba byla,že mě při sexu ,,boxoval,, do břicha.Nevím,asi jsem byla tak ovlivněná nebo pochybuju,že se mi to taky líbilo,ale co už.Líbilo se mu ,když mě něco bolí,zkoušel na mě různou sebeobranu.Povolání má jako policista.Když jsem viděla,jak se chová ke své babičce a matce,tak je lituju.Taky je uráží,nadává jim.Měl jen dva vztahy na dva měsíce,ale byly to spíš dětské vztahy o ničem.Holky se na něj ze dne na den vykašlaly.Když byl malý,tak ho matka mlátila,děti ve škole ho šikanovali,na dětském hřišti ho zbili kluci,ted ze sebe dělá bezchybného borce,co všechno umí a je nejlepší.Pořád cvičí a hraje hry,nic jiného nedělá.Měl takové období,že jednou byl ten nej a po druhé byl k ničemu.Skončilo to tak,že jsem se ho ptala,když si na mě celý týden neudělal čas a to měl dovolenou,jak to mezi náma vlastně je.Napsal mi ,že mě má rád,ale nemůže ke mě probudit žádné city.Celý vztah tvrdil,že nemá city a neumí je dávat najevo.Napsal mi,že ted chce hlavně cvičit a že já si zasloužím někoho lepšího,na to jsem mu napsala,že má pravdu,že si vážně zasloužím někoho jiného a rozešli jsme se.Je to 3 týdny a pořád má u mě věci.Napsal mi,že se bude snažit co nejdříve přijet ,ale nic se neděje,tak nevím ,co má v plánu.Ve vztahu se ale choval někdy dobře,hladil mě po vlasech,tulil se,objímali jsme se,sotva mě viděl,už byl vzrušený,takže si myslím ,že mu šlo hlavně o sex,byla jsem jeho první a že měl rád spíš mý tělo než mě.Občas se choval pěkně,ale bylo to opravdu málo kdy.Vím,že jsem udělala spoustu chyb ,jak v mém chování,tak ve vztahu,je to pro mě poučení.Taky by mě zajímalo,jestli mu časem budu chybět a bude mě třeba kontaktovat,zajímal by mě váš názor na náš vztah a na něj jako osobu.Moc děkuji a snad jsem na nic nezapomněla.

Odpověď: 5. 5. 2018, 6.20

Milá Niky, je to smutné, že tu běhají muži, kteří jako muži vypadají, ale se ženou neumí zacházet. Myslím, že je dobře, že jste vztah ukončili, že jste cítila správně, že tam není ta správná láska pro cestu životem. Propustte ho... jeho osudu... Viděla jste příběh, jak se formuje duše ... možná to, že se postavil na stranu policie je to nejlepší, co umí udělat, že snad chce stát na té správné stran zákona. Bohužel citově a vztahově je nerozvinutý a není rozvoj osobnosti v jeho zorném poli. Přeji vše dobré.

bera píše: 1. 5. 2018, 15.06

dobry den, mame s ex syna ted 4,5roku ve stridave peci.pred mesicem se s nim neco stalo a nikdo nevi poradne co s tim.rekl ze jsem ho uhodila i jeho maleho brasku(ten se narodil predcasne a pravidelne jednou za 2 tydny jsme jezdili na njip.vse vypadalo dobre, i o nem rad mluvil.) mam pritele,ktereho povazuje za nej kamarada,to mu rekl jednu sobotu a hned v nedeli jsme zase jeli za malym.ale poprve bez pritele a jemu se nechtelo. tam o nej ani nejevil zajem. do toho sem cekala kdy se budeme stehovat. pointa je ze rika to s tim bouchnutim a ze se me boji a ze ke me nechce.zacinam byt zoufala , protoze i nahrava ex+jeho pritelkyni, ze tam chce byt a se mnou ani nechce mluvit. snazim se volat a taky domlouvat ex at ho jednou priveze ten rika ne, prave proto ze se me boji. jenze ja neudelala nic spatne. hodne me to trapi kde na to prisel.uz bych ho zase chtela mít doma tak jak soudni barizeni rika. poradili byste mi prosim jak ho presvedcit ze ta jeho utkvela predstava je lez? uz sme kontaktovali socialku i skolku nikdo nam neporadil, jo jen ucitelja rikala ze je to mezi nami rodici, jak jsem ale psala ex si ho radsi necha bez by ho privezl.nikdy sem ho neuhodila. jeste podotykam ze mi ex rika ze mu pletu hlavu malemu, ze me rika mama a ji mami,od zacatku rikam ze je to spatne u nich. diky za odpoved

Odpověď: 5. 5. 2018, 6.05

Milá Beru, netvrdím, že všechny věty jsem pochopila správně, jsou psány dost chaoticky. Jediné, co chápu asi správně je to, že syn 4,5 let se k vám nechová hezky - že vás v podstatě odmítá a to pod vymyšlenou záminkou. Zvažte, jestli chcete být terčem synovi zloby... To, že sociálka vám nenabídla psychologa, to mne překvapuje ... Přeji vše dobré.

Jana píše: 1. 5. 2018, 12.23

Dobrý den, chtěla bych poradit,jak mám zapůsobit na svého otce a donutit ho jít k lékaři.Už jsem zkoušela všemožné způsoby a pořád se nic nezměnilo.Jde o to ,že má problémy se spánkem.Asi je nějak nemocný a nechce to řešit.Je docela obézní,jí sladké a kouří.Když ho sleduji při spánku,tak se pořád jakoby dusí,asi mu zapadává jazyk a pak nemůže dýchat,často se stává,že klidně na pár sekund přestane dýchat.Přijede z práce a co si sedne ,tak do 5 minut usne a spí.Dokáže prospat celé odpoledne.V noci se také pořád probouzí a tak je nevyspaný a pak během dne usíná.Jednou jsem s nim jela autem a usnul za volantem,hned jsem na něj promluvila a probral se.Už nevím,jakým stylem ho donutit jít někde na nějaké vyšetření.Zkoušela jsem to po dobrém,pak mu za to pořád nadávám,říkám mu ,že až se něco stane ,nemyslí na mě a mamku,aby si nějak zdravotně ublížil a my se o něj pak staraly.Není mu ani 50 let.Celá rodina mu to říká,nic s ním nehne,celý problém je asi to,že by mu asi zakázali kouření nebo od známého,který měl podobný problém ví,že mu sebrali řidičák,takže se asi bojí podobného problému.Už prostě nevíme jak na něj,tohle není život celý den jen spát.Nevíme co mu říct,nebo jak to udělat,aby s tím konečně něco dělal,zkoušeli jsme různé věci a stále nic.Ta síla toho spánku se nedá ovládnout a prostě usíná,usne i na zahradě,kde ho vidí soused,dělal si z něj srandu a ani tohle nepomohlo,už prostě nevíme jak na něj,aby šel na nějaké vyšetření.Prosím o radu,jak na něj zapůsobit,aby s tím už konečně něco udělal,vždyť jde přece o zdraví.Moc děkuji za radu.

Odpověď: 5. 5. 2018, 5.58

Milá Jani, popsala jste mmj. krásně spánkovou apnoe. Bohužel prožívate bezmoc, kterou je třeba přijmout - nemůžeme za nikoho odžít ani den, nemůžeme druhého přimět k něčemu, co nechce. Bohužel váš táta nemá dostatek lásky k sobě a k životu... a tak ho neobměkčí ani starost, kterou o něj máme. Přeji vše dobré.

Nwm píše: 1. 5. 2018, 7.46

Dobrý den, Jsme s přítelkyni 7 měsíců. Byl to vztah jak z pohádky. Pouze jednou jsme se malinko chytli ale vše se to hned urovnalo . Oba jsme trosku žárlivky tak jsme si řekli ze si nebudem dělat nachvali a nebudem se stýkat s opačným pohlavím. Bohužel poslední měsíc je to špatný. Přítelkyně je dost pracovně vytizena a tak jsme se dohodli ze jednu noc nebudem trávit spolu aby si malinko odpocla. Já byl doma a stavil se kamos hráli jsme fifu a vypili par piv . Přijela pro nej kamarádka a nez jsme to dohrali tak jsem ji pozval dovnitř .Ona u mě natočila video které dala na instagram . Další den se to dostali i k me přítelkyni. Strasne jsme se ten den pohádali. Chtěla se rozejít . Vše jsem ji vysvětlil. Prý mi věří ze jsme spolu nic neměli ale od té doby má v sobě nějakou blokaci která ji strasne trápí .Ted spolu netravime skoro zadnej čas . Mysleli jsme ze ten divnej pocit zmizí . Když spolu nejsme tak ji chybim a strasne mě miluje ale když má jit ke mě tak je se cítí špatně . Nemá chuť ubec na nic . Premysleli jsme nad rozchodem ale to ani jeden z nás nechce protože dřív to bylo nejkrásnější .. Už nevím co mám udělat nechci ji stratit k vůli takové hlouposti . Mohl by ste mi prosím poradit co bych měl udělat ? Děkuji

Odpověď: 5. 5. 2018, 5.52

Milý neznámý, je absurdní se zavázat k tomu, že se nebudete stýkat s opačným pohlavím. Tím kličkujete před svým strachem z opuštění a pocitem méněcennosti. Jestli přítelkyně nebude ochotná z gruntu přepracovat svůj blok, tak si vztah budete kazit. Přepracovat blok znamená uznat vaše právo na samostatný život, pročistit pocity zrady apod. kolem dané události. Je na ní, zda se nechá lapit blokem emocí nebo bude schopna žít tady a ted a užívat to, co je hezké. Držím palce. ps: Nepleť si lásku s vlastnickým poblouzněním; z něho pochází to nejhorší trápení. Neboť v tom se lidé mýlí: z lásky trápení nepochází. Trápení plyne z touhy vlastnit, a ta je opakem lásky. Láska je štěstí, které si vzájemně dáváme. ~ Antoine de Saint-Exupéry

jstep píše: 28. 4. 2018, 17.49

dobrý den,zajímá mě,proč člověk, který týrá své dítě,své později narozené děti miluje opičí láskou,ale první týrané dítě odvrhne a vyřadí z rodiny. Týrala mě matka psychicky i fyzicky, otec mě sexuálně zneužíval v 8 letech a poté byl odsouzen na 2 roky podmíněně, od té doby pro něj neexistuju - matka s otcem rozvedeni půl roku po mém narození - ani matka se mi nikdy neomluvila, ani otec se nikdy neomluvil,jen mě obviňoval telefonicky, že můžu za to, že půjde sedět. V dospělosti pro ně neexistuju, majetek, který oba zvlášť nějak získali (nepříliš poctivě) už před šedesátkou oba nezávisle převedli na své další potomky (ani matka ani otec o sobě navzájem nevědí). Jsou to psychopati? Mají nějaký stud a svědomí a já jim připomínám, jaké zrůdy byly a proto mě nechtějí vidět? nebo mě považují za zrůdu, že jsem byla tak špatná, že se tak chovat podle nic museli a proto mi dávají vinu a nemají o mě vůbec zájem? dík.

Odpověď: 29. 4. 2018, 19.56

Milá Step, to se to někdy sejde :(. Působí to tak, že v sobě rodiče zabili lásku navzájem a to, co nesnášeli na druhém, za co se zlobí na druhého rodiče, přehodili na tebe a nesnáší to jako v tobě. Je možné i to, co píšete... jsou možné skryté podprogramy stažené z minulých životů... nezbývá nic jiného než mít se ráda, i když rodiče se chovají nerodičovsky. Držím palce.

Jajka píše: 28. 4. 2018, 9.31

Dobrý den, mám problém ve vtahu s mým přítelem, ale hlavně vidím problém v sobě a nevím jak se změnit. S přítelem jsem skoro 6 let ve vztahu, začátky byly krušné (než jsme se poznali, já jsem ve znamení Vah a přítel je Beran), ale poslední rok se všechno usadilo, máme se rádi a přítel se ke mě chová krásně, pozorně a vidíme se skoro každý den (nebydlíme spolu, ještě studuji a přítel má práci teprve krátce). Problém nastává v tu chvíli, když mi oznámí, že pojede na víkend pryč s kamarády, nebo třeba na týden se strejdou na ryby. V tu chvíli se mi zhroutí všechno, nemám mu co říct a slzy se mi derou do očí. Nevím proč jsem taková a neumím s tím bojovat. Prostě se začnu cítit osamělá, v tu chvíli nevím co dělat, chce se mi brečet. Přijde mi to hrozná doba co bude pryč, mám strach co se tam bude dít (pokud jede s kamarády). Většinou brečím, ale zároveň mu říkám jeď a ať se Vám podaří pořádný úlovek ... vůbec nevím jak s tím bojovat a proto se obracím na Vás. Mám své zájmy, kamarádky, ale jak mile přítel odjede, nechce se mi nic dělat, myslím jen na to, kdy se ozve, zavolá a kdy se vrátí. Jsem pak nejradši zavřená u sebe v pokoji a prostě čekám. Nemám se za to ráda a ty situace, když mi oznámí, že jede pryč a já začnu brečet, tak se pak cítím jako malá holka a nechápu se. Nechci taková být, kazím tím náš vztah a přítele miluji a chci s ním být klidně napořád, ale nějak mu neumím dát volnost, kterou asi muž potřebuje...Moc děkuji za Váš názor, nebo radu, co můžu zlepšit, abych se ubránila slzám a strachu ze samoty...

Odpověď: 29. 4. 2018, 19.43

Milá Jajko, děkuji za upřímnou zpověd. V podvědomí emočním máme často uložené programy, bolesti, o kterých nevíme. Oceňuji, že víte a snažíte se konat tak, jak je v souladu s velkou láskou ... Jak se s tím pracuje, vás ráda budu učit cca tak na třech setkání. Zkombinujeme léčebnou meditaci, EFT, KERP a hlavně individuální přístup, sílu... Jajko, neodsuzujte se za to: "I když mi dávají psychicky zabrat odjezdy milého, mám se ráda přijímám se..." Budu se těšit.

Jan píše: 26. 4. 2018, 8.25

Dobrý den, mám v Vám dotaz. Z pracovních důvodů absolvuji pravidelně psychotesty a nejsem si úplně jistý, jestli správně chápu zaměření otázek. Například formulaci: \"Vzrušuje Vás pohled do ohně?\", a o stránku dál je podobná otázka \"díváte se rád do ohně?\". Protože já rozlišuji mezi \"mít rád\" a \"vzrušovat se\", nicméně z určitého úhlu by se různé odpovědi na podobné otázky daly vyhodnotit jako lež. Prosí tedy o Vaše vyjádření, jak se na podobné otázky dívat. Děkuji J.S

Odpověď: 28. 4. 2018, 5.58

Podle mne toto nejsou otázky zjištující lži skore, ale na 100% to nevím.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1