Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Minaj, Jana, Eliska, Barbora, Kamča

Starší dotazy:

565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Kačka píše: 10. 7. 2018, 12.52

Dobrý den. Poslední dobou mám problémi ovládat sama sebe. Mýiiivám často deprese z ničeho nic a docela mi to omezuje vlastní život. Nerada se o svých problemech s někým bavím. Jsem ten typ který pomáhá druhým i když je na pokraji zhroucení a sobě si pomoct nenechám. Nenechám si od nikoho pomoct,jsem uzavřená sama do sebe a nekomunikuju s okolním světem. Nevím co mám dělat abych byla zase šťastná jako předtím... Nechci jít k žadnemu psychologovyiiii atd... Prosím o nějakou užitečnou radu. Děkuji

Odpověď: 15. 7. 2018, 7.19

Milá Kačko, užitečné by bylo popasovat se se svým odporem k tomu, nechat si pomoci. Můžete si psát vnitřní dialog - inspiraci najdete např. v knize Inteligence duše https://muj-antikvariat.cz/ Ohledně další cesty si najděte literaturu, která vám bude sympatická... třeba také meditace, léčebné meditace pro začátek např.: https://www.youtube.com/watch?v=gl54iM45YIk

Jana píše: 10. 7. 2018, 9.53

Dobrý den. Mám syna je mu 17 let, jako dítě byl veselý společenský chlapec a během let se to vytratilo. Vím ,že prožívá složité období puberty a respektují to ,ale mám o něj obavy. Většinu svého času tráví u počítače a místo aby byl s vrstevníky. Do toho má zdravotní problémy ,latentní tetaniii, dvakrát mi za poslední měsíce zkolaboval a odvezla jsem ho do nemocnice. Bolení břicha je prý psychosomatické ,snažím se sním víc komunikovat ,byly jsem na kineziologii ,nebylo tam nic vážného jen nějaká vzpomínka z dětství kolem 4-5 roku ,ale on si nic nevybavil a ani nepřipustí ,že by to mohlo něco být. Pokoušela jsem se ho navnadit na nějakou terapii ,která by mohla vyřešit problémy ,ale on nemá vůbec zájem to řešit .Obávám se ,že začne školní rok a ranní bolesti žaludků a kolapsy se vrátí .Nevím jak ho přimět změnit svůj život a vzít zodpovědnost za své zdraví .Jí jsem ochotna mu ve všem pomoci ,ale on musí chtít a to se vůbec neděje:-( Děkuji

Odpověď: 10. 7. 2018, 10.13

Milá Jani, jak píšete "on musí chtít a to se vůbec neděje:-(" . Je na Vás, abyste ho propustila do dospělosti v tom smyslu, že "jak si ustele, tak si lehne." "Každý svého štěstí strůjce." - jak praví teta Kateřina. A psycholog praví: Je třeba dopřát každému, i vlastním dětem, cestu, kterou si vybírají, i kdyby vedla peklem. Vaše snaha může být i kontraproduktivní. Držím palce.

Kateřina V píše: 9. 7. 2018, 19.33

Dobrý den, mám se sebou velký problém,byla jsem se svým expřítelem asi 3krát po sobě,poprvé to byl rok,potom se nám ve vzathu nedařilo a tolíkrát jsme si říkali že to už nezvládneme,budeme přátelé,ale vždy se naše cesty propletly a my se bavili nadále,nedávno,což byl asi minulý týden jsem mu řekla že chci aby se o to zase snažil,snažil se o mně a udělal to,ale po 3 dnech se v psaní měnil,už to nebyl on a nepsal mi že mě miluje,celý týden jsem nebyla doma takže jsme si jen psali a neviděli se,včera jsem se ptala co se děje,prý je za tím někdo jíny,zakoukal se do jiné a já to opravdu zle nesu,vypsala jsem mu tolik věcí a prosila,ale on poznal jinou,dal ji šanci,tím nemyslím že spolu chodí a já mu prostě napsala všechny ty věci,neví co si myslet a prý mě nezavrhl,naděje tam je ale já mám opravdu těžké deprese z toho a neví jak dál,když nemužu být bez něj. děkuji za radu

Odpověď: 10. 7. 2018, 10.02

Milá Kateřino, někdy je život cesta s překvapením, že? Někdy nemilé překvapení... Bohužel i Vám musím napsat, že jste v roli, ve které se musíte naučit přijmout to, co je - momentálně to, že pro něj nejste středobod vesmíru a že partnera si musíte hledat jinde. Možná by stálo za to, rozebrat, co lásku mezi vámi poničilo a vzít to jako poučení do dalšího života. Přečtěte si i odpověd pro Helu pod Vámi. Držím palce.

Naty píše: 9. 7. 2018, 13.03

Dobrý den, měla bych dotaz ohledně maminky a vůbec celé této situace. Mám skvělou mámu, jenže mi neustále zasahuje do života tak, jak si vůbec nepřeju. Máme s přítelem rok a půl starého syna. Pořád se jí ale něco nelíbí...Když k nám přijede, vždycky říká, co zase neudělal, že mohl aspoň uklidit atd. Přitom on udělá vše, co mu řeknu, ale musím mu to říct. Nebo když někam jde, má k tomu poznámky, prostě ke všemu něco má. Už mě to nebaví pořád poslouchat, říkala jsem jí, že mi to vadí, jenže to dělá pořád. Asi má v hlavě nějaký model, jak by to mělo vypadat a přes to nejede vlak. Jinak je ale moc fajn a skvělá máma. Nevíte prosím, co s tím mám dělat? Děkuji, Natálie

Odpověď: 10. 7. 2018, 9.54

Milá Nati, mnoho s tím nenaděláte, razantní opatření - omezení kontaktu, asi nechcete a vcelku chápu, pak jedině se s tím smířit a v podstatě to neposlouchat, nevnímat. Pokud se to neděje před partnerem, pokud i před partnerem, tak omezení kontaktu, vymezení prostoru se zdůvodněním, je na míste.

Hela píše: 9. 7. 2018, 9.10

Dobry den, chtela bych znat vas nazor a rada bych si nechala i poradit. Pet let jsem zila ve vztahu s partnerem(26,ja 30), s kterym jsme 3 roky byla i zasnoubena a letoa jsme planovali i poceti miminka. V polovine cervna jsem mu prisla diky novym technickym vymozenostem na hodinkach na neveru. Zvedl omylem telefon hodinkami a ja ho slysela primo pri cinu.v tu noc se mi rozpadl cely svet. Nejprve mi to popiral,pak to priznal a misto toho aby prijel domu to napravit, odjel k jeho otci a prijel az po 3 hodinach domu.S tim ze nam to uz nejakou dobu nefungovalo a opousti me.ze si potrebuje procistit halvu.pry ta nevera byla pouze jednorazova,nikdy predtim to pry neudelal a ze by se to drive nebo poydeji z jedne strany stejne stalo.vdy neveru odsuzovsl,sam byl velmi nastvny,kdyz nekdo v jeho okoli neco takoveho udela. Celou noc brecel.Řekl ze me stale miluje,ale neni do me zamilovany.pry dva mesice jsme se spis jen hadali.ano v tom mel pravdu,z prace chodil cim dal pozdeji(pracovne se mu velmi darilo a mel diky tomu cim dal vetsi a vetsi sebevedomi),porad na telefonu i v posteli.cim dal vic chodil v tydnu do hospody,vracel se pozde v noci.ztratila jsem jistotu,tak jsem byla precitlivela a mnoho konfliktu bylo prave proto.nicmene ja jsem o svych pochybach a pocitech mluvila.on se k tomu nevyjadroval, respektive nic nenasvedcovalo tomu,ze by problem mel.psal mi sms,ze me miluje.volali jseme ai kazdy den pravidelne pres obed.od te doby co se odstehoval se mi 3 krat ozval ohledne veci, ktere chtel z bytu.stan,velky technicak..vzdy si pro ne prisel.jeho pritomnost me vzdy rozhodila.Spadla jsem do stavu,kdy jsem potrebovala byt v jeho blizkosti.naposledy co jsme spolu mluvili,rekl ze se s nejvetsi pravdepodobnosti k sobe nevratime.musela jsem se ho na to zeptat.Utekkl a ani mi nic nevyvetlil.Pak jsem ho trochu donutila o tom mluvit, rekl ze je si mysli ze je moc brzo na to resit pocitz a duvody.prsto jsem to potrebovala abych si to v sobe mohla uzavrit.Odpovedel na vse,uz do me nei zamilovany,presto memiluje,pry nikoho nema a s ni spaljen jednou.chtel rychle odejit,bylo jasne ze je mu rozhovor neprijemny.zdrtilo me to.stale ho.miluju,nedokazu si pomct.snazim se ho nenavidet,ale vim ze nikdy zadny preslap neudelal az ted a dost zasadni.take si myslim ze mi lhal ohledne te zeny,i presto ze uz jsme se rozesli.chtela jsem znat pravdu.neverim mu,podle meho s ni stale spi ale boji se ze by tim ztratil posledni lidskost v sobe.nerad vypada pred druhymi jako ten spatny.co mam delat,kdyz uvnitř me vim, ze ho strasne chci zpet.jsem presvedcena o tom, ze by nam to opravdu fungovalo.dokonce i okoli bylo v soku,kdyz zjistili co se stalo.nikdo si nevsiml zadneho naznaku takoveho problemu.jsem zmatena,nevim jak dal.chtela bych ho ziskat zpet.ale sama ho nekontaktuju.Nikdy.take jsme si poridili pejska,uz pred 3mi roky.Pry by ji rad jednou za cas hlidal.Odmitla jsem. Jak ma postupovat dal? Nedokazu si predtsavit, ze je opravdu konec. Ani ze nekdy jeste nekoho potkam☹ mam obavu ze si uz nikoho nenajdu, ze se nikdy znovu nezamiluju.Jsem velmi verny pecujici clovek, nedokazu se jen tak odmilovat.Bojim se ze mi to bude trvat cely zivot a zustanu sama opustena. Taky nevim jak resit spolecne pratele. Mam se s nimi a pravdepodobne i s nim dal vidat? Byly jsme 2 pary prefektne fungujici,ted cekaji miminko,meli jsme jit na jejich svatbu..cítím se čím dál tím hůř.Čas mi nepomáhá. V noci mam stavy uzkosti a porad brecim. Uz je to mesic po rozchodu. Jeste se potrebujeme do konce srpna vystehovat, takze s nim musim komunikovat. Jak se mam chovat pratelksy? chladne? Po prestehovani uz ho nemusim videt, ale to nechci. Chybi mi ne jen jako snoubenec, ale jako pritel a opora.vzdy tu byl pro me a ja pro nej. Co mam delat? Prosim poradte mi.

Odpověď: 10. 7. 2018, 9.47

Milá Helo, to je težká situace. Bohužel nezbývá nic jiného, než se vyrovnat s tou ztrátou a dát péči sobě. Jak se říká, na vztah musí být dva, na rozchod stačí jeden. Vy jste v roli toho, kdo se s tím musí vyrovnat. Je to pro Vás velká výzva k prokázání sebelásky, naučit se cítit celistvá i bez partnera, oporu nacházet v sobě... a důvěřovat tomu, že v životě vytvoříte vše, co potřebujete. Pustte se do seminářů, knih tak, abyste efektivně stála na svých nohách. Držím palce.

Lila píše: 7. 7. 2018, 18.52

Dobrý den.Jsem s manželem 11let ale bohužel jsem nedávno zjistila že si s někým píše.Když jsem na něj uhodila přiznal se mi že je i na chlapy že je bisexuál.Byla jsem v šoku a několik dní jsem probrečela .Manžel mi řekl že chce být snáma že si chtěl jen s někým psát nic víc.Jenže po týdnu jsem mu vlezla opět do telefonu a zjistila že se s někým schází.Opět jsem na něj uhodila a napsala i tomu dotyčnýmu tak nakonec z něj vylezlo že si ho vzájemně vykouřili.Opět jsem se málem zhroutila on se mi omlouval že to podělal že chce aby to bylo jako dřív jen at mu dám šanci.Jenže bohužel je to furt ve mě nemohu se stím srovnat.Přemýšlím nad nějakou pomocí nemohu se stím srovnat.Cítím v sobě tíhu strachu co zas bude.Jen jak někam jede už v tom vidím že zase s někým je atd.Bohužel mu nevěřim on to ví a prý to chápe rád by mi i pomohl a i klidně by i společně někam šel .Nevím co dělat aby bylo zas dobře.Díky moc za radu.Jinak jsme měli doted klidné manželství ale bohužel ted nemám na nic náladu nic mě nebaví.Máme spolu 2 děti a já jsem poslední dobou myšlenkami jen na toto a tak jsem na ně protivná což mi taky vadí.Prostě bojuji sama se sebou manžela miluji a věřím že i on mě ale bojím se co zas bude.

Odpověď: 8. 7. 2018, 9.30

Milá Lily, Lidé jsme složité bytosti a různě se rozkrývají pocit. V manželovi se rozhýbaly potlačené sexuální touhy a ve vás se rozhybaly emoce, když jste uviděla manžela jinak, než jste si představovala. Chcete s emocemi popracovat? Oba? Objednejte se.

Anička píše: 6. 7. 2018, 14.58

Dobrý den před 3 dny jse mi utopil přítel byly jsme spolu rok a planovali jsme toho ještě spoustu. Myslela jsem si že to zvladnu ale den co den je to horší. Mám myšlenky který nechci mít furt přemýšlím nad tím jak se zabít. A vím že bych to udělala ale nechci ublížit rodině ale zase jeho nemůžu nechat v nebi samotného . Nevím co mam dělat už mi došla veškerá síla co.jsem mela už vim ze nikdy to nebude lepší

Odpověď: 8. 7. 2018, 9.19

Milá Anicko to mi je líto a chápu ten pocit. Budete muset to zvládnout, třeba je to zkouška, abyste dokázala být samostatná... Prožijte to v tom smyslu "Dívej se na mne s láskou, když tu ještě chvíli (80let) zůstanu a zkusím ze svého života udělat něco hezkého. S láskou, kterou jsme meli mezi sebou, mohu tvořit něco hezkého dál..." Držím palce.

Jan píše: 5. 7. 2018, 21.21

Dobrý den, mám dotaz ohledne přítelkyně. Spolu 1,5 roku. Je nam 26. predemnou mela 3 lety vztah, partner od ni odesel kvuli jiné. Pretim ji dva partneri podvedli. Zacali jsme spolu brzy po tom 3 let vztahu, meli jsme spoustu problemu kvuli jeji nedůvěře i malo sexu. Pred pul rokem už vse vypadalo v poradku oba zamilovani a šťastní, plánovali jsme spolecnou budoucnost spolecne bydleni i sex se zlepsil. Před dvema mesici nastal zlom, odcizeni, uzavirala se do sebe a mene mi projevovala city, což jsem ji trochu vycital. Sexu bylo minimum. Zacala říkat, ze chce nejaky cas sama. Důvod, ze ted se mnou neni stastna, ze mame problem se sexem, ktery moc nebyl, je toho na ni moc i doma mamka ji psychicky depta atd. Ja ji pridaval opakovanými dotazy, co se vlastne děje. Oba bydlime u rodicu. Chteli jsme co nejdrive řešit odstehovanim. Mesic jsme ted od sebe, definitivně chtela být sama, ze ji dusim, ze vlastne ted nevi co chce a nechce o me prijit, ale nevi jestli me miluje, ze mozna za mesic prijde ze je ji to lito. Vedel sem, ze je v tom něco vic. Vedel jsem o jeji lesbicke zkusenosti(kratky vztah v puberte), libala se v puberte s divkou a hladila a rikala mi ze ji castecne holky pritahujou. Nyni mi řekla, že k sobě asi nebyla kvuli okoli uprimna a je na holky vic než si myslela. Zhruba pred mesicem polibila nějakou divku a teď je ztracena, chce být sama, že nechce nikoho a ) vse si srovnat. Je pry určitě i na chlapy, jen pry když je s chlapem asi ji chybi divka a naopak. Vim, ale, že sama to nevyřeší, rekla o tom jen mě a asi ty holce se kterou se ted asi dost baví. Potrebuje nestrany nazor. Jeji rodina je v tomhle striktní a ja nevim jak pomoci. Moc ji miluju a samozdrejme o ni nechci prijit. Chtěl bych být s ni, ale hlavně chci aby byla stastna. Dokud to nevyřeší tak to asi neni možné. O psychologovi nechce ani slyšet.

Odpověď: 8. 7. 2018, 9.08

Milý Jane, Postupně se potřebujete odpoutat a ponechať ji jejímu osudu, životu. Tvořte svůj život. Můžete ji nabídnout přátelství. Ona má před sebou dlouhou cestu sama k sobě, aby si tvořila život podle sebe, nikoliv podle očekávání rodiny. Tak popřeje štěstí i sobě a zvažte, zda vám kontakt s ní víc dává nebo bere. Držím palce.

anonymka píše: 4. 7. 2018, 9.37

Dobrý den, prosím Vás o názor na mou situaci, jelikož jsem to už řešila s rodinou, kamarády, známými a bohužel mám rozdílné odpovědi, proto se obracím na Vás, odborníka. Je mi 21. Nedavno jsem poznala na www stránce jednoho kluka, je mu 27. Chci říci, že mám ověřeno, že to není podvodník, fotky jsou pravé, info co o sobě říká, zkrátka za nikoho se nevydává. Ještě jsme se neviděli a o to jde. Nevím, zdali jít vůbec na schůzku, protože nerozumím jeho chování. Když jsme se poznali, byl OK, ale potom začal s chutěma na sex, často mi o tom psal, jak mu to chybí. Vadí mi to, napsala jsem mu to. Celkem se uklidnil, byl zase v pohodě. Ovšem nepravidelně o tom zase začne a je mi to nepříjemné, trochu se bojím, aby mě nechtěl jen právě kvůli sexu. Nevím, co mám dělat, jelikož když je v pohodě, tak se bavíme o životě, o různých věcech. Hrozně se mi na něm líbí to, jak je už vyspělý a ví co chce, máme stejné zájmy, stejné názory na svět, moc si spolu rozumíme. Je milý, hodný, obětavý. Ovšem pořád je tam to ale, když začne jaké má chutě na sex. Nechci aby to na mě hrál, aby si pak užil. Mluvila jsem s ním o tom, on prý, že pořád sex nechce, ale podle toho jak se chová online, mi přijde že ho chce až moc. Nevím, zdali mám jít s ním na schůzku. Známí mi říkají, vyzkoušej to, uvidíš, někdo říká pryč od něj, je to úchyl. Jak to vidíte Vy? Je to opravdu tak špatný člověk? Mám se raději na něho vykašlat? Děkuji za názor!

Odpověď: 8. 7. 2018, 8.41

Milá anonymko, muž, který neví, že vše má svůj čas a vývoj - tzn. námluvy, důvěra, vztah - sex, není tak vyspělý, jak si myslíte a jak si myslí on. Patrně nemá sexualitu pod kontrolou a to je vždy rizikové. Tu konverzaci jsem nevidela, nevím, jak moc tedy. Je bežné, že s muži sex cloumá.... Je tu i riziko, že bude zvykly na sexuální vypisování.... Je ale í pravdepodobné, že sex mu delá tlaky, protože nemá stálý partnerský život. Co získate, když se vyhnete setkání? Život je riziko :)

creepychild píše: 3. 7. 2018, 12.44

Dobrý deň. Mám viac problémov, a nie som si istá čo je hlavným problémom alebo z čoho to vzniklo, a ani neviem ako to definovať ale skúsim všetky problémy vyjadriť nižšie... 1. Ak by som to definovala (podľa toho čo som čítala na internete, a nebolo toho málo), tak by som prvý problém označila za sociálnu úzkosť alebo vyhýbavú poruchu (neviem) Ide o to, že mám problém byť s ľuďmi, najmä ak: - som chodila do školy, a celý deň som musela byť v triede/alebo som nastúpila do práce a musela som celý deň byť v kancelárii. Kde mi vadilo, že som sa cítila hodnotená nielen ako robím prácu ale hlavne tým aký som človek. Ale bolo pre mňa ťažké, a vždy je pre mňa ťažké vykonávať pred ľuďmi nejaké nové a pre mňa neľahké, hlavne kooperatívne aktivity. -Stále mám pocit že ma ľudia súdia, ohovárajú, alebo sa smejú na mne, alebo si o mne myslia zlé veci alebo už vidia aká som čudná. Čím ďalej človeka poznám, tým viac sa bojím že ma spoznáva viac a viac...keď hrozí že zistia aká som, tak sa stiahnem. V škole aj práci som preto sedela prikovaná na stoličke , a aj keď som chcela nešlo to, ísť a niekam sa začleniť. Nevedela som to, bála som sa, a ak som to aj časom skúsila, už bolo neskoro a nejak sa nezačali so mnou baviť. Preto je niekedy pre mňa ľahšie stretnúť sa s niekým koho už nikdy neuvidím, ako keby sa stretnem s niekým koho viem že budem stretávať ešte veľakrát a budem musieť sa nejak „prezentovať“ a snažiť sa nebyť čudná, čo je niekedy ozaj ťažké. Radšej občas nedávam najavo kto som, lebo sa až moc snažím byť \"normálna\", čo potom má za následok že si pripadám nudná, veľmi sa \"neprejavujem\" z pohľadu iných a tým pádom neviem nadviazať nejaké reálne kamarátske vzťahy s inými ľuďmi (ak som v spoločnosti viacerých ľudí), na druhej to je pre mňa ľahšie ak som iba s 1 človekom, čiže som schopná nájsť si napríklad partnera. Ak sa bojím že si o mne budú myslieť niečo zlé (na základe reálnych minulých divných situácií alebo na základe toho ako na tom som čo sa týka mojej aktuálnej životnej situácie, ktorá je už dlhú dobu nepríjemná, alebo ak sa bojím čo sa o mne hovorí, tak radšej sa tej situácii vyhnem. je to veľmi ľahké. Alebo, si dám jedno pivo, dve...a je to lepšie. Ale malo to svoje tienisté stránky ak som to prehnala. Mala som horšie obdobie, čo sa týkalo alkoholu. 2. Ja a alkohol Prečo som začala piť alkohol je teda asi zrejmé. Chcela som sa medzi ľuďmi cítiť príjemne. Vedieť rozprávať a nehanbiť sa tak ako sa bežne hanbím a bojím čo si o mne myslia. Vďaka tomu som sa cítila že niekam patrím, a že je pre mňa oveľa ľahšie komunikovať, aj keď som bola občas divná, lebo ja proste divná som, asi aj zato že mi veľa vecí uniklo počas celý môj tínedžerský vek, keď som bola sama a absolútne som nerozvíjala moje sociálne „dovednosti“. Sociálna som bola len keď som si dala trochu piva, ktoré mi počas výšky veľmi zachutilo. A ja som si vtedy neuvedomovala že to možno začínam preháňať. Hlavné bolo že som sa konečne cítila byť normálna, v pohode, bez strachu, bez úzkostí a nervov z toho ako sa pred ostatnými budem prezentovať... Naložila som si potom viac ako som bola schopná zvládnuť. Našla som si priateľa na škole , spravili sme bakalára a na magistra som šla aj spolu s ním na ťažšiu školu. Vzťah sa časom dosť pokazil, a škola bola na mňa priťažká. Pivné výjazdy boli častejšie a ja som pila už aj sama, keď som ostávala sama v tomto inom meste, bez chalana ktorého som ja sklamala a snažila sa zachrániť čo sa už zachrániť nedalo... Čím ďalej, tým viac som bola sama na mieste, kde som sa cítila, že nepatrím. Ešte dlho trvalo kým sme sa rozišli, vzniklo ešte x problémov medzi nami. Aj vďaka nekompatibilite, aj alkoholu a chybám spraveným počas pitia. Rozchádzali sme sa dlho, naťahovali sa. Ja som sa nechcela rozísť, ale on videl už iba hádky (alkoholové), lebo sme obaja dosť pili. On sa so mnou rozišiel, ja som porobila hlúposti keď som sa opila, a on neskôr sa dostal na psychiatriu. Mňa vyhodili zo školy. Bola som z toho všetkého zničená a celé to obdobie som pila. Uzavretá viac ako predtým, všetko ma štvalo a celý svet bol pre mňa neznesiteľný. Neskôr som nedokázala nič cítiť k ľuďom naokolo. Nedokázala som byť v pohode, a nič čo som robila, mi nepomáhalo na to nemyslieť. To trvalo asi rok, za tú dobu som sa veľakrát opila, veľa hlúpostí porobila a zistila som že keď sa veľmi opijem, nie som len emotívna a hádavá, ale mi začínalo šibať – mala som extrémne výkyvy nálad v priebehu minút, na ktoré sa nepamätám, alebo som bola až príliš neviazaná. Ale. Našla som niekoho medzičasom, a kvôli nemu som začala postupne redukovať pitie. Teraz je to už o dosť lepšie. Ale raz za 3 mesiace keď je nejaká akcia, tak to preženiem a buď sa moc bláznim ako decko (ja som vnútri strašné decko) a strápnim sa, alebo som moc emocionálna. A tak som sa rozhodla, že to utnem úplne. 3. niečo ako porucha pozornosti Toto mám asi už dlhšie. Pamätám si, že keď som bola malá, často ma mama skúšala z preberaného učiva. Raz ma skúšala z ihličnatých stromov a ja som si nedokázala zapamätať v čom sa líšili. Prišlo mi to všetko veľmi podobné a nešlo mi to do hlavy. Ako ma tak skúšala, ja som sedela na gauči a stále som sa s niečím hrala. Ju to strašne iritovalo, lebo som stále nevedela rozdiely medzi ihličnanmi a stále som bola mimo pozornosti. Raz sa naštvala a rozbila sklo na stole od hnevu. Na strednej som ale začala mať väčší problém. Už som sa učila sama, a tak to aj vyzeralo. Nevybrala som si ani moc dobrú školu – nebavilo ma to, a nesústredila som sa na hodinách. Bola som extrémne tichá už vtedy (od 7. ročníku na základnej som nemala žiadnych kamarátov na škole, až do konca strednej školy). Ak som sa aj chcela sústrediť na to, čo učiteľka vraví, nejak to nešlo. Vždy som často prešla do režimu: “Vidím učiteľku ako sa prechádza, ako sa tvári , rozmýšľam kto je v súkromí, a čo si vlastne naozaj myslí o mne, alebo či učitelia nevymýšľajú nejaké scifi spiknutie (áno vymýšľala som si divné teórie a kreslila si a hrala sa tajne na tajného agenta).“ Videla som učiteľku ako sa prechádza po triede a rozpráva výklad, ale nepočúvala som. Často som sa pristihla pritom že to čo vraví ide jedným uchom dnu a druhým von... Bola to pre mňa strata času. Pozerala som von oknom a premýšľala o tom ako uniknúť aj pred nepríjemnými pocitmi z toho že som sama, nemám kamáratov, a som považovaná za čudáka. Takto nepríjemne som sa cítila celé tínedžerské roky. Alebo som prešla do režimu snenia, a predstavovala som si niečo úplne mimo školy, učiva a podobne. Na vysokej som sa uvoľnila, čo sa týka socializácie, už som nemusela celý deň presedieť v triede a byť nútená žiť s tými istými ludmi v tej miestnosti den co den s pocitmi ktoré som vysvetlovala v bode 1. Ale učenie nebolo ľahké. Presedela som dni a noci pri učebných materiáloch, ale pri ťažších predmetoch sa veľakrát sa stalo že aj tak som dostala len E, čo je najhoršia možná známka aby človek prešiel. Moje učenie prebiehalo veľmi chaoticky. Napríklad: Zapla som PC s tým že sa idem učiť (v PC som mala študijné materiály), počas toho učenia čo som nazývala učením bolo ale aj, pozeranie internetu, hranie sa hier, pozeranie seriálov, chatovanie, kreslenie a podobne... A aj keď som sa snažila vždy vrátiť sa k učeniu, vždy to trvalo iba chvíľu a už som bola zase mimo. A ak som si učebné materiály vytlačila na papier, tak som medzi učením strávila príliš dlhú dobu kreslením po učebných materiáloch, a tie kresby boli divoké tak ako aj moja neskrotená myseľ. Bojovala som aj tak, že som si vždy vymýšľala nové a nové techniky učenia. Niektoré boli ozaj zaujímavé ako napríklad keď som chodila po miestnosti a rozprávala ako jeden známy politik. Aj som sa bavila, a aj som si zapamätala veľmi ťažké veci naspamäť. No nefungovalo to dosť dlho, a potom som už musela znovu zmeniť taktiku.... Bolo to veľmi náročné na energiu a trpezlivosť.... Ale inak to nešlo. A nakoniec, som pravdepodobne skončila tiež s nejakým E-čkom. -- Chcela by som sa už do niečoho vrhnúť, v súčasnosti nemám nejakú poriadnu robotu a ani nemám stále predstavu čo chcem robiť...mám len veľmi nejasné predstavy a nápady, a tie sa stále menia lebo sa neviem rozhodnúť čo z toho si vybrať, v čom by som mohla byť dobrá a nič neviem robiť preto poriadne. Neviem sa zamerať na 1 vec, a ak to urobím tak začnem, a medzičasom si nájdem niečo iné a nedokončím to...a tak ďalej Proste nikdy sa nikam nepohnem týmto spôsobom. A ak sa niekam dostanem, pokazím to tým že nevydržím existovať s ludmi v kancelarii (stalo sa mi už dvakrát).. Mám problém aj ak sa hráme so známymi doskové a spoločenské hry. Je to zas to že ukazovať nejaký výkon pred ľuďmi ma paralyzuje. Buď sa stiahnem alebo hrám nenápadne, bez toho aby som na seba upozorňovala, lebo nechcem vyzerať hlúpo. O to ťažšie je to pre mňa keď už teraz nepijem alkohol. Nechcem sklamať priateľa, ktorý sa rád zapája do takých aktivít a zapája aj mňa, ale nie som nikdy dosť dobrá. Nedokážem spolupracovať, cítiť sa dobre keď sa neviem sústrediť, a nereagujem dosť rýchlo pod tlakom (ked som medzi ludmi), možno som aj celkovo trochu spomalená ale viem že nie som hlúpa, a potom keď mi vyčíta že som niečo pokazila keď som bola pod tlakom, tak je to ešte ďalší tlak na mňa. A je mi potom vážne divne. Cítim potom takú úzkosť ešte aspoň polhodinu. Stačí mi aj predstava že budem niekde medzi ľuďmi a mať tam zároveň aj nejakú zodpovednosť a už sa zas cítim zle, úzkostne. Ťažko sa mi to popisuje. Ako sa mám aj bez alkoholu cítiť dobre medzi ľuďmi, pred ťažkými situáciami, pred vybavovaním dôležitých vecí, pri dôležitých rozhodnutiach, pri situáciách keď musím ukázať pred ľuďmi nejaký výkon, keď musím byť s tými istými ľuďmi dennodenne, alebo často, a čo robiť pri stavoch kedy nemám chuť vstať z postele a keď neviem kam v živote smerujem?

Odpověď: 8. 7. 2018, 8.27

Milá neznámá, Je vidět, že vám na sobě trochu záleží, že jste si s psaním dala práci. Jestli tomu dobře rozumím, vztah s alkoholem je teď už dost nevhodný, je jako součást řešení vnitřních pocitů. Doporučuji rozhodnutí, že alkohol ani jiné drogy nebudete užívat - důsledně. Doporučuji budovat vztah se sebou, kniha Miluj svůj život; Osobní síla. Pravidelná spolupráce s psychologem. Možná by nebyl od věci denní stacionář. Je treba posilit vůli a organizaci - sebeorganizaci. Máte tedy několik úkolů: - ekonomicky se o sebe postarat - bez drog - sebeorganizace, dokončovat činnosti - naučiť se efektívne práci s emocemi - focusing, meditace... Stavte se....

Starší dotazy:

565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1