Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Minaj, Jana, Eliska, Barbora, Kamča

Starší dotazy:

565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Houmí píše: 19. 7. 2018, 9.25

Dobrý den. Chtěla bych pomoci. Přítel má syna 10let. Syn spí stále s maminkou, babičkou a klidně by spal i s tatínkem. Je to normální? U mě doma jsou ale jiná pravidla, má svůj pokoj s mojí dcerou. Jde o to, že když jdu na skok do krámu, kdy mi spí nejmladší tak on začne hystericky vyvádět, držet dveře a křičet na celý barák že tu nechce být sám. Plus každé ráno zvrací, prý jen hleny ale stejně. Když ho pošlu ven před barák ať si jde hrát tak začne brečet a říkat že je unavený, nejraději by seděl doma u televizi nebo telefonu, u mě to má ale zakázané dokud se nebude umět chovat. Telefon jen když mu někdo volá nebo píše,a televize hraje jen ráno a pak před spaním. Řád mu nic neříká protože u maminky si chodí spát i v jedenáct večer a kouká na seriály které by vidět neměl (Southpark, archie atp). Já už nevím jak na něj. U oběda mi začne vyvádět že to nesní (dávám mu stejně jako mé 5 leté dceři)a že mu to nechutná a doma že to nejí. Na zadek mu dát nemůžu, a když mu to jídlo seberu tak mi řekne že to sníst chtěl, ale už mu ho nedám. Poradíte mi prosím co a jak? Přijde mi i celkem divné to, že jeho mámě a babičce nepřijde divné že je mu 10 a pořád s nimi spí a přitom u mámy má krásný pokoj. Děkuji za odpověď

Odpověď: 19. 7. 2018, 13.49

Milá Houmi, to jsou složité situace. Víte, bez znalosti kontextu se mi nechce odpovídat, jak dál - to je spíše na konzultaci osobní i s přítelem. Ano, v 10letech by měl spát samostatně. Zodpovědnost za výchovu nesou rodiče... Přeji vše dobré.

Kristýna píše: 18. 7. 2018, 19.21

Dobrý den. Potřebovala bych poradit ohledně sebe. Jsem dost jiná a mám velký strach, že někomu ublížím. Mám pocit jako kdybych své rodiče zabíjela tím jaká jsem. Nejsem zrovna ideální dcera. Většinu svého času trávící zavřená v pokoji, nerada si povídám s rodinou, už několikrát jsem se řezala, ale teď se tomu snažím zabránit. Je to strašně těžké. Nenávidím se a mám pořád nutkání se nějak trestat. Způsobují si bolest. Ubližujou si tak dlouho dokud nepadnu k zemi se slzami v očích. To, že jsem ještě živá způsobuje jenom pocit, že bych tím rodičů ještě víc ublížila. Potřebuju nějakou radu. Prosím

Odpověď: 19. 7. 2018, 13.45

Milá Kristýno, potřebujete nějak zcela obrátit vztah k sobě a k životu. Nenávist i sebenenávist je něco, co roztáčí zcela spirálu autodestrukce... Proč se nenávidíte? Proč nenávidíte život? Změnte to! Přijměte se se vším: I když jsem taková a maková, mám se ráda a přijimám se. Ze sebepřijetí může být vývoj konstruktivním směrem. Hledejte do morku kosti, za co se nenávidíte... Odpustte si...

Aky píše: 18. 7. 2018, 11.44

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na jednu věc o kolo kouření. Můj přítel který je nekuřák mi řekl že se sebepoškozuji tím že kouřím. Kouřím asi 4 roky a začalo tím že jsem se dozvěděla že můj otec podvádí mojí matku a začala jsem na tom být zavislá, myslím že se nesebeškozuji. Ráda bych chtěla vědět jestli je pravda že kouření sebepoškozuje. Už jsem zkoušela asi ta před rokem skončit s kouřením ale začala jsem být podrážděná, nevyspalá. A bojím se že když nepřestanu kouřit tak že přítele ztratím. Potřebuji pomoc. Děkuji předem za odpověď.

Odpověď: 19. 7. 2018, 13.40

Milá Aky, samozřejmě, že kouření je sebedestruktivní - důkazy o negativním vlivu kouření na zdaví, kondičku jsou neoddiskutovatelné - to vás neučili? Mmj. když musíte kouřit, kde je Svoboda?

Lukas píše: 17. 7. 2018, 16.25

Dobry den, nevim, zda je adekvatni reseni psat o mem problemu sem, ale nejak se zacit musi... Jmenuji se Lukas, je mi 25, sem tichy pohodar, navenek me nic netrapi, takze malokdo si vsimne, ze neco neni v poradku. Jde o fakt, ze nedokazi se zenou navazat konverzaci. Po upresneni, kdyz se mi nejaka slecna libi, proste to nejde. Pritom normalne s zenami komunikuji v pohode. Pricina toho, ze nedokazi navazat kontakt, ktery by vedl treba k vaznemu vztahu spociva s neprijemnymi zkusenosti s mym mensim penisem v posteli. Phledy divek, se kterymi jsem spal, mi zabranuji v navazani vztahu. Jeste nez se zacnu bavit, vidim vyraz te slecny pote, co mi stahne trencle. Uz nevim, co dal. Nejlepsi by b yla asi osobni konzultace. Dekuji za odpovwd. Lukas

Odpověď: 19. 7. 2018, 13.37

Milý Lukáši, v obecné rovině budete muset budovat sebelásku: I když mám menší penis, mám se rád a přijímám se (odpustit si menší výbavičku). Odpustit slečnám jejich nepřijetí vás. Cítit vlastní sílu, kterou projevujete v životě a navazovat vztahy poklidné, kamarádské... je to samozřejmě i o schopnosti vytvořit důvěrné prostředí... Když budete chtít pracovat na sebepřijetí třeba i technikou KERP, můžete se objednat. Přeji vše dobré.

Stáňa píše: 16. 7. 2018, 6.43

Dobrý den, s přítelem spolu žijeme skoro 3roky a posledni rok a pul v Praze. A ve městě, kde jsme oba žili dříve, ma 3 děti s bývalou partnerkou. Když tam jede, slíbí mi ze se večer vrati domů, ale v 95% to nikdy nesplní a zůstává tam prez noc. To by ještě nebylo tak strašný. Bohužel ale pokaždé přespává v dome své bývalé. Pokaždé to omlouva detma, ze tam usnul, ze ona ani nebyla doma, ze spal celou noc se svýma detma. Tudis, ze on nedělá nic špatného. To, ze tam dodnes funguje jako hodinový manžel, už ani nezmiňují. Já jsem hysterka, co mu nechce dovolit byt s detma. Prosím vas, je normální, aby tohle dělal? Jsem už zoufalá , nevím co mam dělat.

Odpověď: 19. 7. 2018, 13.27

Milá Stáni, to je těžká věc, vy jste ho odvedla? Dává vám najevo, že jste jednička? Seznámil vás s dětmi? Kdybyste s mužem měla tři děti, nechtěla byste, aby vám dělal alespon hodinového manžela? Co vy raději: Bez něj a nebo s ním i s jeho závazky? Měl by samozřejmě vás do svého světa začlenit... Přeji vše dobré.

Ondřej Šíd píše: 15. 7. 2018, 9.54

dobry den... chtel bych pomomoci s psychykou mé matky... je v psychcycke nepohode uh peknou dobu.. problem je v jeji sebeduvere.. zadnou nema... bere si k srdci uplne nesmyslne vyplody z ust lidi co ji nemaji radi.. prosim, co mam delat?

Odpověď: 15. 7. 2018, 10.07

Milý Ondro, chápu, že to myslíš dobře, ale není patrné, jaká je vaše situace - kolik je tobě a kolik mamce, zda žijete v širší rodině... Obecně: Ondro, bohužel péče o sebe je starost každého osobně jak na úrovni těla, tak duše. Můžeme si nechat poradit, inspirovat se, ale cestu musíme ujít sami - to platí i pro mamku. Ty ji můžeš říct, že ti na ni záleží, že tě mrzí, jak se trápí a že bys ji přal, aby to dokázala změnit. Může číst knihy Osobní síla, Miluj svůj život. Jít na semináře, na jogu, k psychologovi... ale potřebuje být v uzdravení své duše aktivní.

Petr píše: 11. 7. 2018, 10.57

Dobrý den, obracím se na Vaši poradnu s prosbou, nebo spíše problémem. V poslední době čím dál více na sobě pozoruji, že nemám rád společnost lidí. Dříve tomu tak nebývalo, za studenských let jsem byl mezi lidmi denodeně a nijak mě to neomezovalo, spíše naopak. Nicméně za poslední rok, možná 18 měsíců, to jde se mnou v oblasti sociálního angažování z kopce. Když chce partnerka jít někam, tak to beru v podstatě s donucením, jen jako jakousi povinnost, od začátku události se těším, až už budu zase doma a budu si dělat své. Přitom ještě před dvěmi lety jsem \"pařil\" na koncertech- už jako abstinent. Tím se dostávám k dalšímu bodu, a to, že nepiju. Na základě tohoto faktu a v kombinaci s výše popsaným mě už lidi z okolí ani moc ven nezvou, ozývají se přítelkyni a já tím ještě více upadám do spirály samoty, melancholie, odloučení a nezřídka i žárlivosti. V posledních týdnech je to ještě horší, stačí když mi partnerka oznámí že v následujících měsících budeme mít několikadenní návštěvu a ja to další dva dny rozdýchávám. Prosím, můžete mi poradit? Situace se pro mě stává čím dál více sklíčující, bojím se že svým přístupem odradím přítelkyni od bytí se mnou a to opravdu nechci. Je nějaká metoda jak si k lidem najím cestu svépomoci a užívat si jejich společnost, nebo bych měl vyhledat již terapii? Moc děkuji za jakýkoliv podnět. S pozdravem Petr Kubný

Odpověď: 15. 7. 2018, 9.19

Milý Petře, je dobré kombinovat vlastní iniciativu samostudia se spoluprací s terapeutem. Je dobré vědět, že je přirozené znát jak čas o samotě se sebou tak čas radosti a sdílení s lidmi. Působí to jako výzva zabývat se sebou možná i k tomu, potkávat jiné lidi, kteří lépe budou odpovídat potřebám vaší duše... Držím palce.

Ki píše: 10. 7. 2018, 21.51

Dobrý den. Mé jméno je Kim je mi 15 let. Moje práva noha kterou občas necítím a hodně kvůli tomu padám. Mluvila jsem i o tom s mamkou. Vzala mě do nemocnice nechali si mě tam a nic nenašli.. tak mě poslali zpět domů. Začala jsem pár týdnu slábnout a když to povím mamce nevěří mi. Jenže se mi spustila i krev z nodu a casto jsem i kolabovala. Co mám dělat? Zeptala bychjsem se doktorky jestli by mi nedala vozík ne nebo berle.. ale mám strach co mám dělat?..

Odpověď: 15. 7. 2018, 9.10

Milá Ki, to je divný, někam jinam na vyšetření... nevzdávej to a mluv at s mamkou nebo s někým jiným, že ti není dobře... aby ti někdo z dospělých pomohl najít vhodné pracoviště ke komplexnímu vyšetření. Držím palce.

Sofie píše: 10. 7. 2018, 21.35

Dobrý den, je mi 17 let a mám problém, který mě už asi tak 3 roky trápí a vždycky jsem zaťala zuby a nějak to překousla, ale trápí mě to čím dál víc. Můj táta podvádí mou mámu. Normálně spolu žijou, ale on spí a píše si s jinými ženskými. Já nevím jestli o tom mamka vůbec ví a nebo o tom ví a dělá jakoby nic, vůbec netuším. Avšak mě to moc trápí, protože táta je pořád na mobilu a píše si s nimi ( miluju tě, chci tě a mnoho intimních věcí) a posílá jim i třeba mé fotky. Vím to, protože jak jsem byla mladší si nedával pozor a já mi viděla do mobilu a nebo s ní i volal, ldyž jsem byla doma jen já. Brácha mi radil, ať to přehlížím a nechám tak, že je to problém rodičů, jenže brácha s námi nebydlí a vše prožívám jen já. Nechci s rodiči už ani moc trávit dovolené a vždy se přemůžu a jedu. Poraďte mi prosím, co mám dělat, jinak se z toho utrápím. Strašně mě to užírá a nevím si rady. Děkuju moc za odpověď:)

Odpověď: 15. 7. 2018, 8.01

Milá Sofie, začala bych rozhovorem s tátou... kladla bych otázky Proč? a co plánuje dál? Taky bys mu mohla říci své pocity z té podivné situace. Jinak máš pravdu, že je to věc dospělých, rodičů. Chápu, že je to pro tebe náročná situace na to, jak si utřídit pocity vůči dospělým... dopřej jim, at si řeší vztahy po svém, děti nevidí zákoutí vztahu mezi rodiči... podle všeho vám domov vytvořili jak nejlépe dovedli a se svými životy rovněž dělají to nejlepší, co umí. Držme všem palce :)

holkavproblému píše: 10. 7. 2018, 19.37

Dobrý den, chtěla bych poradit. (Předem se omlouvám za případné chyby v pravopisu). Trápí mě něco z minulosti. Rodiče mě mají sice rádi ale moc se mi nevěnovali a tak moje problémi přerůstali a já po večerech, když všichni spali brečela tiše do polštáře. Noc co noc. Ve škole jsem byla šikanována a to jak psychickým týráním tak i fyzickým týráním. Ztratila jsem veškeré sebevědomí, a nedokážu si najít žádnou kamarádku , protože se nedokážu bavit s lidmi ve svém věku (17). Do toho můj otec pil alkohol a věčně křičel a zatahoval mě do hádek a já tak neměla moc dětsví, jelikož jsem musela přemýšlet jako dospělá. Chodívala jsem do lesa kde jsem buď plakala a nebo nabírala sílu na další hrozný zážitek. V sedmé třídě jsem byla už tak unavená a v depresích že mi bylo všechno jedno. Každy den ve škole jsem snášela šikanu po škole prázdnost v pokoji a hraní karet sama proti sobě a nebo jak jsem již zmínila procházení v lese. Došlo to tak daleko že jsem vzala do rukou nůžky a dost se pořezala. Litovala jsem toho protože to moc štípalo. Ale pomohlo mi to v tu chvili od psychické bolesti. udělala jsem to pak už jen jednou ale jinak ne, už jsem se neřezala. Koukala jsem na 13 reasons why a tak hrozný život jako má ona nemám ale ani můj příběh by se neměl přehlédnout stejně tak i příběhy ostatních lidí. Vím že mají i jiní lidé problémy ale já nevím co dál. Brečím skoro pořád a rozbrečí mě skoro každá kravina. Hovořila jsem opromlémech již na základní škole s poradkyní ale ta mi jen řekla že by přestup na jinou školu byl ještě horší. Takže to vyšumělo do ticha. Usuzuju tedy že to je psychickou ujmou v dětsví ale nemám sebemenší tušení co s tím dělat a jak na sobě pracovat. Nemám se komu svěřit tak píši raději sem. Snad vám můj příběh aspoň trochu ukázal co prožívam a jak vše cítím. Hlavní je že jsem se již odhodlala to řešit. Předem děkuji za pomoc. Holkavproblému.

Odpověď: 15. 7. 2018, 7.32

Milá dívko, někdy život nakládá moc bolesti. Zkusme důvěřovat tomu, že nenakládá více než uneseme. Další bod je, že léčí láska a základem lásky je sebeláska. Naučit se cítit lásku k té poraněné bytosti uvnitř. Určitě znáš lásku ke kotěti nebo štěneti, tak nějak to propojit. Můžeš se objednat - s tím mohu pomoci. MOhu následně pomoci i s postupným uzdravovaním z traumat... důležitá je i práce sama se sebou, vhodné je najít kontakty, které nebudou zranující, třeba v nějaké zájmové skupině. https://rovena.info/jak-se-vyrovnat-s-sikanou-z-detstvi.html

Starší dotazy:

565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1