Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

nula píše: 30. 7. 2018, 7.08

Dobry den,prosim o pomoc,radu...Jsem s pritelem 9 let,mame 2 male deti.Vztah uz od zacatku byl komplikovany zarlivosti,nez jsme meli deti udrzoval pritel citovy vztah s jinou,planovali budoucnost-pak si pry uvedomil,ze miluje mne a pak uz byl klid,ocekavani narozeni dvojcatek-krasne obdobi.Detem jsou 2 roky a najednou jsem zjistila,ze pres ero stranky komunikuje s jinymi zenami,posila jim sve fotky..s jednou si psal smsky.Kdyz jsem na to prisla slibil,ze se to nebude opakovat,ze to nic neznamenalo.Mesic na to mi zena se kterou v zacatku naseho vztahu komunikoval,schazel se s ni poslala konverzaci kde ji pise,ze chce byt s ni,ze se to musi nejak vyresit,ale to bude na delsi dobu...mozna bych toto zkousla kdyby mi nezaslala i erotickou konverzaci s nim a i fotky co ji posilal..jednu mi poslala s vysmechem-hele jak se se mnou krasne udelal-co bylo na foce asi nemusim psat..fyzicky k nicemu nedoslo,byla to konverzace ze socialni site.Ja od te doby k nemu citim odpor,citim se ponizena,zrazena..sliby?asi mu nic nerika slovo slibuji,ze uz se to nebude opakovat.Omluvil se,prinesl kytku,nabidka k snatku-ale ja proste nemuzu,vztah ma byt zalozeny na duvere a on ji nekolikrat porusil.Po omluve se chova jakoby se nic nestalo,uz je to minulost..mesic zpet mi neprijde jako minulost.Nevim jak dal...co deti...proc mi tak ublizuje?asi pro nej nic neznamenam,jsem plna bolesti a zklamani..CO DAL?

Odpověď: 2. 8. 2018, 7.37

Milá Ženo, bohužel o mužích podobné historky slýchám často. To, jak se muž chová, nevypovídá o vaší hodnotě. Víte, o příběhu vaší dvojice vím příliš málo - čí žárlivost? vaše? jeho? Co komunikace? Něžnost? Sexualita? Co vás spojuje? I když to působí tak, že partner miluje/má rád? dvě ženy - že si neuměl v sobě udělat pořádek třeba za pomocí psychoterapie, že sexuální pud mu vládne... Chápu, že jste v rozpacích, co dál... důvěru zklamal opakovaně... svoje zranění je třeba ošetřit. Je třeba spolu mluvit o vašem vztahu - otevřeně, bez výčitek... nevím, zda půjdete dál spolu nebo od sebe, ale zkuste mluvit ... můžete se objednat... mohu pomoci nasměrovat... Přeji vše dobré.

Pavlína 13let píše: 29. 7. 2018, 19.55

Je mi třináct a uvědomuji si že nenávidîm lidi. Miluji zvířata, doslova, chovãm se k nim jako k kdyby to byla ma nahradni rodina, protoze svou biologickou rodinu kromë jednę babicky, ktera mi rozumi nenavidim. Uvědomuji si takė, ze kdybych si mela vybrat mezi rodinou a zviretem vybrala bych si zvire. Nenavidim uz jenom, kdyz vidim cloceka zabit mouchu,jim sice maso, ale veskere potrviny jen bio. Jakykoliv majitel mazlika od bez pp, ktery neni z utulku, nalezen atp, je podle me podporovatel mnozeni. Kdyz je ve zpravach nejaka svetova prirodni pohroma, je mi lito,zvirat co umreli, ne lidi. A vim ze s tim nic neudelam,ale nechci byt ta zruda jmenem clovek! Odpoved prosim na email Damorkia@seznam.cz

Odpověď: 2. 8. 2018, 7.20

MIlá Pavli, asi ti původní rodina musela hodně ublížit a jsem ráda, že si uvědomuješ, že nenávist k lidem by neměla nadále určovat tvůj život. Nenávist často vzniká jako obrana před vlastní bolestí, vím, že na třináctiletou holku toho může být moc, ale přála bych ti, aby jsi poctivě zůstala u své bolesti a tu se učila hojit skrze vztah se sebou. Tak se z tebe může stát velká žena, která dokáže jít dál do vztahů, kde to nebude bolet, ale hřát. Můžeš spolupracovat třeba s lidmi, kteří se angažují v péči o přírodu, zvířata, třeba to budou lidi, které nebudeš nenávidět. Bud hodně s tou fajn babičkou... Pěkné prázdniny.

Boletka píše: 29. 7. 2018, 11.53

Dobrý den, chtěla bych se svěřit a požádat o nějaké povzbuzení, nebo nevím, jak to správně definovat. Měla jsem přítele, s kterým jsme spolu byli něco přes dva roky. Už nějaký čas jsem s ním žila u něho doma. Mně je čerstvých 29 let, přítel je o rok mladší. Seznámili jsme se v době, kdy mi tragicky umřela maminka, kvůli pár korunám z dědictví (cca 50 tisíc Kč) se mě otec se sestrou pokusili uškrtit, zasahovala i policie, přerušila jsem s nimi styky. V té době jsem potkala přítele, líbil se mi, zamilovala jsem se a po pár měsících jsme se domluvili, že k němu půjdu bydlet. U přítele bydlel jeho otec. Už když mě poprvé viděl, to jsem tam ještě nebydlela, tak mě viděl cca 5 minut a řekl nám, ať jdeme do prdele. Mělo mě to varovat, ale byla jsem hodně psychicky na dně. Nastěhovala jsem se k příteli, jeho otec nám od začátku organizoval život. Přítel otce živil, věnoval mu takřka veškerý svůj volný čas, skákal, jak otec pískal. Otec byl zdravý, tařka čerstvý důchodce. Přítele i mě pomlouval, choval se k nám jako k dětem, ale zároveň se sám jako dítě v mnohém choval, nechával třeba svítit svíčky u stropu, když nebyl v pokoji, až ohořel strop, ale dělal to i potom. Našel si přítelkyni podobného ražení, která se ke mně chovala též jako ke kusu hadru. Přítel tohle snášel, zpočátku mi i popíral, že se něco děje, když jsem s ním o tom chtěla mluvit. Časem ale přiznal, že to tak je, ale dál s tím nic nedělal. Přítelův otec má dluhy, které neřešil a neřeší. Až to vyústilo k tomu, že u nás byli exekutoři, které jsem vyplatila, ale otec dělal zase, jakože nic. To byla pro mě už poslední kapka, takže jsem zvolila odstěhování se. Našla jsem si pronájem, ale čekala jsem ještě pár týdnů, až se pronajímatel odstěhuje do svého jiného bydlení. Příteli se to nelíbilo, že se od nich stěhuji. Ale časem dělal, že mu to nevadí, i když se střídalo období, kdy mi vyhrožoval a zastrašoval mě s těmi, kdy se mi za to omlouval. Odstěhovala jsem se, přítel mi ten večer v novém bytě udělal hroznou scénu, křičel atd. a vyhrožoval, že je konec. Po tom, jsem mu řekla, ať odejde. Tak odešel, další den se omluvil. Potom se dva dny se mnou hádal pro blbosti, až se se mnou rozešel. Během našeho vztahu mě hodně omezoval, takže jsem se nemohla s nikým bavit, jednoho kamaráda jsem si vzít úplně nenechala, ale hodně jsem kontakt omezila, i tak mu byl trnem v oku. Teď jsme rozešlí a říkám si, jestli jsem neudělala chybu. Na jednu stranu mi spadl kámen ze srdce, na druhou stranu mi je hrozně smutno, nevím, jak se s tím vypořádat. Chtěla jsem vztah zkusit nějaký čas \"na dálku\", a pak aby přítel nechal to své bydlení otci a my bydleli někde spolu. Doufala jsem, že třeba přehodnotí svůj nezdravý vztah k otci. Přítelovi dva starší sourozenci otce taky nevydýchali. Přítelův bratr skončil na práškách na deprese, na drogách a na alkoholu, přítelova sestra v osmnácti radši odešla z domu. I přesto mi je toho, že spolu s přítelem nejsme, líto. I toho, že jsem mu neuměla pomoci tu jeho situaci vyřešit, nechtěl si nechat pomoci. Poradíte mi prosím, jak se s tím co nejlépe vyrovnat, s rozchodem, se změnou bydlení, z nastěhování do nového města? Hledám si tu práci, příští týden mě čekají nějaké pohovory a ani nevím, jestli mám na to sílu. I když vím, že se vzchopit musím. Děkuji Vám za Vaše rady.

Odpověď: 2. 8. 2018, 7.01

Milá Boletko, někdy je to hodně těžké. Ale podle toho, co píšete, jste neměla jinou důstojnou možnost, jak ta vyřešit. Naštěstí jste projevila zdravé sebevědomí a odešla. Je to smutné, že přítel nežije zdravý samostatný život a od otce se neodpoutal. Ale tak, jak jste to popisovala, tak bych moc nečekala, že přítel dá přednost vám a odstěhuje se - byl by to takový malý zázrak. Budte ráda, že jste z toho pryč, dluhy to potáhnou dolů... Taky už víte, že partneři jsou nejistí a není dobré opouštět kamarády - věřím, že kamarády se vám podaří znovu kontaktovat a vztahy obnovit. Najděte si třeba rituál k tomu, jak propustit přítele ze srdce a nechat tam jen lásku, kterou jste cítila. Přijdte na léčebnou meditaci - na uzdravení, na sílu, na regeneraci... Držím moc palce, abyste v novém městě našla pohodu.

Zikmund píše: 27. 7. 2018, 9.10

Dobrý den, chtěl bych poprosit o odpověď. Je mi to opravdu trapné sem psát o tak choulostivé záležitosti ale zkusím to. Je mi 20, ale myslím si,že ten problém začal už mnohem dříve.Když mi bylo 15-16, líbila se mi jedna slečna, která mě poté odmítla a já měl z toho deprese a úzkosti z prvního odmítnutí.Pak, po půl roce, jsme se dali na chvilku dohromady do kamarádského vztahu a poté jsme se spolu i vyspali, což bylo moje poprvé. Tou dobou, kdy jsme byli odloučení, jsem na to pořád myslel...Jak mě odmítla, že pro ní nic neznamenám, pořád nějaké těžké myšlenky, které mě pořád potápěly a srážely mě dolů psychicky. Bude to znít divně,ale když o něčem moc přemýšlíte (tj. vaše myšlenky) a pak se do toho přidá ještě jeden hlas, který vás v tom utvrzuje,že jste k ničemu a tak podobně,se ve mně ujal a už se toho nemůžu zbavit.Není to tak,že bych ten hlas slyšel,jako když se mnou někdo mluví. Nevím, proč to tak je, ale občas když o něčem přemýšlím,jak bych něco chtěl udělat,tak ten \"hlas\" řekne opak, prostě jako kdyby to bylo naschvál... To by se asi dalo ještě nějak řešit,ale teď se to ještě zhoršilo tím,že jsem byl na dýmce s jednou slečnou.Ta slečna se mi strašně líbila.Pak mě přizvala na dýmku,kde byl i její kamarád. Něco mi říkalo,že je to gay,a nevím proč,nějak to na mě působilo zvláštně.Nevím jestli příjemně,nebo ne. Když, jsem se ji zeptal, jestli je to gay nebo ne,odpověděla že ne a já už na to pak nějak nereaogoval, na ten pocit...Jen se pořád vyptával na různé otázky ohledně sexu,v čem jsem dobrý, jaké jsou moje přednosti atd...A já si řekl jen \"jak to o mně ví?!\" v duchu. Od té doby jsem o sobě začal pochybovat jestli jsem vůbec heterosexuál,nebo ne. Poté jsem s ním byl ještě jednou na pivu,protože jsem si myslel,že bude fajn navázat kontakt s kamarádem od té slečny. Prostě jen jako kamarádi,že se ho nějak pokusím poznat. Říkal jsem mu,že mě rozhodil těmi otázkami a že nevím, co si mám o něj myslet. Pak mi na sebe práskl, že je Bi. To bych asi ještě skousl. Pak mi říkal,že mě jen testovali, jestli jsem opravdu heterosexuál. Řekl mi taky, že nikoho vlastně nemá, jen ji a že ji takhle chrání, že většina kluků,že ti, co se o tu slečnu snaží, stejně pak skončí v jeho posteli, protože se potvrdilo, že jsou gayové,ale že já mohu být klidný.. Pořád se nějak musím ujišťovat,že jim nejsem.Je to jako kdyby mi někdo vzal moji mužnost.Je to hrozně trapné, protože nevím, jestli chci jeho,nebo jí. Říkal i věci jako, že většinu věcí, co jsem si s tou slečnou psal, ji radil on. Nevím, jestli jsem zmanipulovaný gay,nebo jsem jim byl vždycky nebo jsem jen hetero, co neví co chce, je psychicky v háji a nemá vůbec žádné sebevědomí. Snad jsem vás tím nepohoršil a děkuji vám za odpověď

Odpověď: 28. 7. 2018, 20.25

MIlý Zikmunde, mne to nepohoršuje, jen vnímám velikou nejistotu ve vztahu k sobě, nějak jste se dostal do vlek podivného trojúhelníku. Chtelo by to začít nějak zpracovávat, třeba i přes regresní terapii a hlavně vědět, že nechceš být pod jejich vlivem. Dělej věci, které tě baví, důvěřuj si. Nedej se ;)

Marek píše: 25. 7. 2018, 19.12

Dobry den chtěl bych se zeptat jestli je normalní když se mi při některých situací rozbuší enormně srdce začnou se mi potit polštařky na rukách a celkově, začnou se mi klepat trochu nohy a celý tělo pak se mi začne motat hlava uplně mi začnou hořet uši vyschne mi puse že i když se napiji po par sekundach mam zase sucho v krku nemuzu skoro dýchat a sotva řeknu par vět chvějivým hlasem....nevím na koho se s tím obrátit...pokud mi odpovíte mohl bych vám o tem napsat bližší informace

Odpověď: 28. 7. 2018, 20.15

Milý Marku, pravděpodbně se jedná o panické ataky, o vystupnovanou úzkost. Vhodné je srovnat minerála a vitamíny a také spolupracovat s psychoerapeutem včt. léčebných meditací... Začněte aktivně hledat cestu k sobě.

Janka píše: 25. 7. 2018, 13.20

Dobrý den, mám vážné podezření, že můj 25letý syn je duševně-psychicky nemocný. Nemohu ho přesvědčit, aby šel k lékaři, on si myslí, že je vše v pořádku. Už dva měsíce nevychází ze svého bytu, přestal chodit do práce, nekomunikuje s rodinou, s přáteli, přestal úplně žít. Už si s ním nevím rady, je prosim n

Odpověď: 28. 7. 2018, 20.10

Milá Janko, s tím vám bohužel neporadím, zkuste se poptat na sociálním odboru - co s tím lze...

Eliška píše: 24. 7. 2018, 17.46

Dobrý den . Moc bych si přála abyste mi odpoveděla . Nikomu jinému to říct nemohu. Je mi za měsíc 13 let. Před dvěma rokami jsem měla potíže s rodiči . Nechtěla jsem chodit do školy protože mě tam tak trochu ,,šikanovali\". To rodiče řešily a přestoupila jsem ,ale musela jsem je hrozně prosit. V té době mi začala ,,puberta\". Rodiče na mě furt řvou atd. Táta na mě řval krávo , hajzle , debil . Furt se rozčiluje. Máma to je horší . Je hrozně hysterická. Vșechno co dělám je špatně. Dnes to bylo že jsem sobeckej hajzl ... řve už jen kvůli tomu ,že nenosím bačkory. Jenomže mi v domě máme mramorovou podlahu což studí. Ale teď je léto a je teplo. No to je jedno. Minulý rok jsem se na narozeniny hrozně těšila ale nedostala jsem vpodstatě nic . Odůvodnila to že jsem si koupila dost věcí nedávno (2 trika). Vždycky jsem dostávala plno dárků . Mě to je jedno. Jen jsem ji poprosila jestli bych mohla tenhle rok mít něco . A ona že jo jo .. tak jsem ji ukazala sukni co bych chtěla k narozeninam. Servala me . Nevadí mi že nebudu mìt sukni ale to že nejsem pro ní dokonalá. Před tydnem ,jsme jeli k znamým a mela blbou naladu . Prijeli jsme a vytali se. Mela v ruce boty a stouchla snima do me a ja rekla ,,co delas \" a ona me totalnee servala pred tima znamyma a at vypadnu. Tohke delaji porad rvou na me na verejnosti a pak ze ,,ty se za nas stydis ?\" A nenechaji me odpovedet a rvou zase. Tak tohle bylo z mála prikladu . Prosim odepiste. Dekuji

Odpověď: 26. 7. 2018, 14.40

Milá Eli, to mi je skutečně líto, vím, že rodičovská krutost velmi bolí. Budeš se muset z toho léčit, ale chápu, že ve 13ti, kdy jsi na nich závislá, to jde dost těžko. Můžeš začít s meditacemi. Ve školním roce můžeš požádat o pomoc metodičku primární prevence, školní psycholožku - cílem by mělo být, abyste spolu zašli do poradny, ale když to řekneš ty, tak to asi moc efekt mít nebude. Když to doporučí ve škole, mohlo by to jít. V principu bys mohla požádat o pomoc oddělení péče o děti při Městském úřadu. Držím palce.

Edita píše: 23. 7. 2018, 15.40

Dobrý den, jsem rozvedená a přítel taky. Jsme spolu 5let a 4roky spolu bydlíme v mém domě. Má 2 syny 11 a 14let,v péči matky. Jsou u nás každý víkend, dovolené,celé vánoční svátky. Líbí se jim u nás. Já mám dceru 12 let v mé péči. Přítel se ke mě chová hezký,ale vždycky tak 1za dva měsíce,ho něco chytne a začne mě urážet,že jsem hloupá,že je semnou nešťastný,že předchozími partnerkami mu bylo líp atd. Ikdyž vím,že ani jedna nebyla dobrá, doteď spolu nemluví a nedokáže se s exmanželkou ani domluvit ohledně dětí. Já se o ně starám mnohem líp, mají mě rádi a chtějí být častěji u nás.Mrzí mě to ,že se tak ke mě chová. Při tom jak mě uráží,tak mě ještě řekne že se chce semnou rozejít, že chce být sám. Pak se zase chová pěkně a říká mě ,že mě má moc rád a že jsem hodná. Nevím už co si o tom mám myslet a čemu věřit. Exmanžel mě dlouho podváděl a nechci dále i s druhým partnerem ztrácet čas ,pokud mě ve skutečnosti rád nemá. Je pravda, že byt má ve městě kde bydlí jeho děti a přestěhoval se ke mě 30km dál,ikdyž je na jeho děti závislý. Hodně trpím tou nejistotou a dost se stresuji. Před 5lety jsem byla vážně onkologicky nemocná a stresovat bych se neměla. Ale s tou nejistotou to nejde. Můžete mi napsat co si o našemu vztahu myslíte a jestli má smysl v něm pokračovat. Děkuji a přeji pěkný den.Edita

Odpověď: 26. 7. 2018, 14.33

Milá Editko, bylo by dobré naučit se nestresovat z jeho výkyvů - najít sílu a důvěru v sobě. Užívejte toho dobrého, co vám vztah dává a do jeho emočních výkyvů se nenechte vtáhnout. Bylo by možné v čase klidu se ho poptat, co by vám radil, jak máte na jeho excesy reagovat, že si s nimi nevíte rady... Co to je, ztrácet čas? Když se s ním rozejdete, tak bude co? Kam vás čas honí?

rovena123 píše: 20. 7. 2018, 18.07

Dobrý den, je mi 25, bydlím s rodiči- mamkou a tatkou, který je na vozíku, tatka je arab, oba rodiče jsou muslimové. Vedli mě vždy zkrátka, ale vychovali mě dobře. Většinu času jsem dost trávila s nimi. Před 4 lety jsem potkala svého nynějšího snoubence (27). Ten bydlí s bratrem a otcem, který trpí narcistickou poruchou osobnosti - jeví se jako ukázkový manipulativní rodič. Snoubenec náš vztah po měsíci, co otci o něm řekl rozhodl jej tajit, neboť mu otec dělal ze života peklo.. díky mé národnosti a dalším dispozicím. Tají to již 4 roky.., ted se chceme odstěhovat, otci vše říct. Nevíme vůbec jak. Já navíc trpím šílenou rozporuplností. Chci se odstěhovat. Nechci opustit rodiče. Cítítm se za ně zodpovědna. Bojím se, že se o sebe nezvládnout postarat. Nevím vůbec jak dál.

Odpověď: 26. 7. 2018, 14.24

Milá R., urovnat rodinné vztahy a naučit se v nich plout v harmonii je někdy fakt náročné. To bude i tvůj případ. Podle mého by se to hodilo chodit si povídat o tom, jak to cítíš k rodičům, jak vnímáš, že neseš jejich "tíhu" a co s ní... Následně je vhodné jejich osud nechat u nich a zařídit se.... Mohla by jsi se zajímat o rodinné konstelace u pana Bílého. Rodičům je vhodné poděkovat za život, výchovu, ale je třeba dopřát si svobodné kroky ve své cestě v dospělosti. Promluv si i se svými rodiči, jak to cítíš, věřím, že ti požehnají - nechceš s nimi přeci přerušit kontakt. Držím palce.

ePsi píše: 20. 7. 2018, 15.54

Dobrý den, jsem 16ti letý kluk co vidí svět jinýma očima. Poslední dobou přemýšlím o realitě a pořád se snažím si odpovídat sám. Nemám nikoho komu bych to mohl říct, protože by si mysleli že jsem blázen. Přemýšlím o realitě, co když se celý čas a vše kolem nás odehrává pouze v okamžiku. Co když barvoslepý člověk vidí pravé barvy a co je pro nás modrá je v jiné skutečnosti červená. Co pohání lidské tělo, když každý stroj musí být připojen na zdroj aby pracoval a nebo se hýbal. Potýkám se se smůlou v hodně případech, a připadá mi že každá věc co udělám, každé rozhodnutí co udělám bude špatné. Mám spoustu otázek, jsem blázen nebo to je jen pubertou? Děkuji za odpověď.

Odpověď: 26. 7. 2018, 14.18

Ahoj epsi, ani blázen, ani pubertou - ozývá se tvoje zvídavost. Je na tobě, zda půjdeš do hloubky - mohlo by tě zajímat: https://www.levneucebnice.cz/p/biologie-viry-jak-uvolnit-silu-vedomi-hmoty-a-zazraku-9788075540522/?gclid=CjwKCAjw4uXaBRAcEiwAuAUz8HL1z6QeX5xITAFH6_ADuyw5ZoceYF_8TvsyjPX8C-6tnP1ZDT9WFRoCvQIQAvD_BwE http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/kvantove-vedomi-stephen-wolinsky/ Držím palce na cestě.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1