Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Jiří Hofman, Ales, Ales, Lara, Karelfrantapepik, lucie, Iva Suchánková, mačička89, Stella, Adéla, Adéla, Patrik, Patrik, Pavel, Libor, Macko, Katka

Starší dotazy:

572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

manželka píše: 27. 8. 2018, 16.19

Dobrý den. Můj manžel má problémy s alkoholem, ve velké míře pije pivo. Když už mi s ním došla trpělivost, dala jsem mu na výběr - rozvod nebo ambulantní protialkoholní léčebna. Rozhodl se pro léčebnu. První návštěva u psycholožky dopadla normálně, pak měla dovolenou. Mezitím já jsem otěhotněla. Když můj manžel šel před pár dny na druhou schůzku u psycholožky, ptala se ho mimo jiné, co je nového. Tak jí řekl že čekáme miminko. Opět rozebírali mého manžela, a ona mu pak řekla, že je možné, že jeho problémy mají souvislost se stresem v práci (přitom pil ještě i v bývalé práci). No a že jestli by nebylo dobré práci změnit. Můj manžel je vyučený číšník, v bývalé práci vydělal kolem 9 tisíc, teď je tři roky v nejlépe placeném zaměstnání v našem regionu, navíc povýšil, a má přes 30 tisíc. Přijde mi hrozně praštěné, že psycholožka radí nastávajícímu otci od rodiny, aby se vykašlal na tak skvěle placenou práci, vždyť kdyby bral zas jen základní mzdu, neuživil by rodinu. A moje otázka zní, má na to ta psycholožka právo? Vždyť by mu za chvíli mohla radit, že ať se vykašle i na mě a na naše dítě.

Odpověď: 30. 8. 2018, 16.03

Milá ženo, to je vskutku zvláštní. Doporučuji navrhnout společné setkání, kde sdělíte i své postřehy o vztahu manžela k alkoholu. Pokud se jedná o nebezpečný vztah s alkoholem, jsem zastánce specializovaných pracovišt - a věřte, že vím, proč. Nejvhodnější bývá léčebný pobyt, i když vím, kolik důvodů mají lidé k tomu, že si to nemohou dovolit, bývá nejefektivnější. Doporučuji konzultaci u Apolináře a tam se domluvit na tom kde a jak dál, i kdyby to mělo být ambulantně. Dopřejte si to.

Smutná píše: 27. 8. 2018, 8.29

Dobrý den. Mám dost velký problém, a nevím co s ním. Je mi 29, deset let jsem toužila po dítěti, s manželem jsme se o mimčo snažili 6 let. Pořád neúspěšně, on byl na vyšetření kde dopadl výborně, takže vypadalo, že je chyba u mě. Ale vyšetření jsem odmítala s tím, že to snad dopadne. Jenže tlak okolí byl za poslední rok velký, moji rodiče mi říkali, ať s tím už konečně něco dělám, ať jdu na umělé oplodnění. Že ať se podívám kolik mi je, a že už chtějí být prarodiči. Před 2 měsíci jsem byla psychicky úplně na dně, nesnášela jsem všechny kolem mě, ani manžela, přemýšlela jsem o rozvodu. Protože když jsem po něm chtěla aby se mnou šel na umělé oplodnění, nechtělo se mu. Plánovala jsem si jak si začnu žít život po svém...Jenže najednou před dvěma týdny jsem si udělala těhotenský test, a kupodivu pozitivní, s čímž jsem už vůbec nepočítala. I doktorka těhotenství potvrdila. První dva dny jsem byla štěstím bez sebe, byla jsem šťastná, že konečně čekáme vymodlené dítě. Jenže moje pocity se najednou obrátily, a mě se moje těhotenství hnusí. Děsí mě že už nebude nic jako dřív, bojím se, aby si manžel nenašel milenku, když jsem těhotná, a nebudu atraktivní. Štve mě, jak se každý ptá jak mi je, slyším pořád nevyžádané rady od rodičů, že co mám a nemám jíst, co můžu a nemůžu dělat, abych teď radši ani nevenčila svého psa. Když říkám že mi je zatím víceméně dobře, tak mě mamka straší že ať si počkám, že mi brzo začne být zle jako bylo v těhotenství jí, a že mě brzo začne růst břicho, že ze mě pak bude kupa a koule. Když jsem byla smutná a naši se mě ptali co mi je, řekla jsem jim své obavy o těhotenství. Táta ale na mě místo uklidňování začal řvát, že to je obrovská změna pro nás všechny, i pro ně (přitom oni rodit ani se o mimčo starat nebudou), a prý ať tím nestresuju ještě svého manžela. Když jsme se s manželem zmínili, že chceme postýlku s nebesy, dostali jsme vynadáno, že ať na to zapomeneme, že to je hrozně nebezpečný, co kdyby to na mimčo spadlo...Když jsem řekla jaká chceme jména, taky špatně, prý ať si to ještě rozmyslíme, že nám pak dítě akorát vynadá a nechá se přejmenovat. Taky jsem říkala, že když bude všechno v pořádku, chci ambulantní porod, protože z nemocnic mám panickou hrůzu. A to bylo zle - mamka se začla smát, že ať si nemyslím, že po porodu budu úplně chcíplá a že ještě ráda zůstanu v porodnici, a navíc, že moje mimčo bude mít určitě novorozeneckou žloutenku, jako měl můj bratr, a že budu muset být v nemocnici třeba i dva týdny. A táta mě seřval, že to ať mě ani nenapadá, že jestli by se něco stalo, že s ním zažiju pravé peklo. Že mám myslet na ně. Ale nikdo nemyslí na mě, každý vidí jen to mimino, mám pocit že mě vidí už jen jako dojnou krávu, co jim má dát vnouče, a já nemám právo na svoje přání a city. Nakonec debata skončila tím, že mi bylo řečeno, že to zvládla každá ženská, a já to musím zvládnout taky. Já ale odmítám být v porodnici, poslouchat rady jak rodit, jak mimino přebalovat, koupat, kojit. Já navíc kojit nechci a nebudu. Hrozně mě trápí, že vytoužené těhotenství mi přineslo akorát stres a smutek. Bojím se že to dítě nebudu mít ani ráda. Dva dny myslím i na to, jestli by nebylo lepší jít na potrat. Mám pocit, že jsem do dítěte byla od svých rodičů donucená, kvůli věku, i kvůli tomu, že přece každý musí mít dítě. Co mám dělat?

Odpověď: 30. 8. 2018, 15.50

Milá holka, něco by to chtělo... že by srovnat vztah k rodičům, vztah k daru života? vztah ke svému Zivotu? Prozkoumat svůj odpor k okolí... těhotenství jen ukazuje na neřešené problémy - na neřešený vztah k sobě a rodičům, k sebeuvědomění. Musí být vztah k sobě skutečně vymezen odporem k těhotenství? Nemusíte vůbec nic, můžete si dělat, co vás napadne. Každé jednání a smýšlení má své následky. Dělejte, co uznáte.

Teradyta píše: 21. 8. 2018, 20.34

Dobrý den, zjistila jsem , že můj táta je gay a podvádí matku. Řekla jsem mu,že o tom vím. Zapíral, ale já to vím 100%. A pak říkal, že zažil 2 rozvody, a ze je to strašné. Matce to neřekne. Nevím, co mám dělat. Mám jí to říct sama?

Odpověď: 30. 8. 2018, 15.42

Milá Ter, nu, jak se říká, svět dospělých - rodičů - patří jim. Děti je nemají ani soudit, ani řešit... chápu, že se můžeš cítit nejistě, že si můžeš říkat, zda je to fér a zda ty něco před mámou nezatajuješ. Pokud dokážeš dopřát rodičům jejich vlastní život a svět, dopřej jim to. Každý má ke svému jednání své důvody. Jsi jejich dítě a taky by jsi nechtěla, aby ti do něj zasahovali a řídili. Držím palce.

Andy píše: 21. 8. 2018, 19.14

Dobry vecer,chtela bych se na vas obratit s problemem,ktery me trapi uz od malicka.A Tim je, uzkost,precitlivelost,strach se projevovat,nizky sebevedomi,deprese...a to vsechno mi v detstvi zpusobila matka a ja nevim jak se s Tim s tim poprat a porat se Tim vsim trapim,citim se jak v uzavrenem a nevim ,jak z nej.Dekuji za odpoved.

Odpověď: 22. 8. 2018, 16.29

Milá Andy, spolupracuj s psychologem na urovnání traumat z dětství, léčebné meditace, EFT. https://www.levneucebnice.cz/p/jak-prekonat-strach-uzkost-paniku-a-fobie/?gclid=Cj0KCQjwk_TbBRDsARIsAALJSObVUbcYdyGzYqgwVCK6ijirsMCmz87pe-C37X_BwGwBQLuOI2AxJR8aAmkcEALw_wcB https://www.levneucebnice.cz/p/jak-se-zbavit-uzkosti-a-fobii/?gclid=Cj0KCQjwk_TbBRDsARIsAALJSOYqNRupIlgR4H0vMcbxcDg9MK-2uD1X6v_YNiL7kUeI98uH1Y58Eb4aAk_BEALw_wcB Přeji vše dobré

Nikinka98 píše: 21. 8. 2018, 6.20

Dekuji za to ze jste mi odepsala :) vim sto procentne ze to mam ulozeny jen v hlave ale nevim jak to mam dostat ven dosud jsem zila krasne a vratilo se mi to.nektere telesne priznaky me z konkretni situace fakt vydesi :) dekuji

Odpověď: 22. 8. 2018, 16.25

niki, omlouvám se, ale učit tyto techniky přesshuje rámec online poradny - pokud nemůžete osobně, je třeba si domluvit alespon telefonickou terapii a naplánovat si na ni klid cca hodinu... jestli se to chcete učit. Obecně vám to mohu popsat během 15minut. https://rovena.info/psycholog-online.html Přeji vše dobré.

Litkoklmao píše: 20. 8. 2018, 21.21

Dobrý den chci se zeptat, zemřel mi pes a každý den cely den brecim nevím co s tím, budu si pořizovat nového ale pořad to nebude to co to bývalo :( prosím pomoc psychicky mě to už depta ze nemůžu prestat

Odpověď: 22. 8. 2018, 16.22

Milá L, je třeba pohledat, jak se vyrovnat se ztrátou blízké osoby, pokud jste z okolí, objednejte se. Nápomocné mohou být i rituály... za lásku k životu...

Multum píše: 20. 8. 2018, 20.00

Děkuji za odpověd: pochytat chaotické myšlenky a vložit je do vět je poměrně těžké. Naučil jsem se časem nevyčnívat. Pokud se jedná o odborníky jeden psychyiiiatr mě vyhnal z ordinace z odůvodněním že já tam nejsem od toho abych se ho ptal , ale on mne. :) Dále jsem byl u psycholožky ano byla dobra snažila se porozumět.. ale bohužel byla až moc přitažlivá a z tohoto důvodu což jsem jí do očí řekl že nadále nemůže být spolupráce. Od tohoto času zápasím mezi tím jaký jsem a abych nebyl sám a ač nerad sdružuji se s průměrností. Ale někdy ty trivialní starosti jsou jsou neunesitelné.. Občas v praci si povídám pro sebe a ostatním se k smíchu :) A pak řeknu VY máte psa že jo? Odpoved je kladná. A povídá te si sním? Ano zní odpoved. Tak jste skoro stejně šílená jako JÁ s tím rozdílem že já si odpovím. :)

Odpověď: 22. 8. 2018, 16.21

Hezký den M, tak se vydejte za jinou psycholožkou, nebo zkuste tu přitaživost přetransformovat...

SGB píše: 20. 8. 2018, 17.30

Dobrý den, už nějaký roky mám takový \"problém\" a docela by mě zajímalo, o co se jedná, pokud vůbec a nebo je to jen nějaký zlozvyk. Jde o to, že mám neustálou potřebu něco dělat s rukama. Ať už to je hraní si s klíčema, propiskou, kreditkou, většinou něco, co mám nejblíž. Dalším případem je i \"ťukání\" do stolu, nebo zase do předmětu, který je v blízkosti. Často se mi i stává, že mám takhle ruce zabavené několik hodin a nemám o tom ponětí. Kolikrát to lidi i vytáčí, protože jim to přijde otravné. Nebo si aspoň také všímají, že si musím pořád s něčím hrát. Já osobně to neberu jako žádnou špatnou věc, jen by mne zajímalo, jestli to má nějakou odbornou diagnozu, nebo případně jestli existuje nějaké udělátko, které bych mohl nahradit klíčma, zapalovačema, atd.. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 22. 8. 2018, 16.19

SGB, psychomotorický neklid... naučte se relaxovat, uvolnit tělo a jen tak být... pohledejte na internetu, jak na to...

xx píše: 20. 8. 2018, 14.04

Dobrý den, mám jeden problém. V únoru jsem se zamilovala do jednoho muže, kluka o sedm let staršího. Je mu 24. Pořád na něj musím myslet. Když si na něj vzpomenu, chce se mi brečet. Některé dny mám pocit, jako kdybych si to vsugerovala a někdy zase takové pocity nemám, ale jsou strašně silné. Nevím jestli mám brečet nebo být veselá. Jsem mimo i lidé kolem mě mi to říkají. Nic kolem sebe nevnímám. Někdy mám zase pocit, jako kdyby byl se mnou, což je divné. Nikdy před tím jsem takové pocity neměla. Je to opravdu v mé hlavě? Připadám si jako blázen... Viděli jsme se teď po půl roce dvakrát, ve čtvrtek a v neděli. Někdy se na mě díval, ale nebylo nic poznat. Četla jsem, že muži v jeho znamení nedávají dlouho nic vědět, dokud si nejsou jistý. (No jo, zamilovaná slečna kouká na horoskopy :D). Když jsme se viděli, tak mi strašně bušilo srdce. Chtěla jsem aby přišel, šel kolem mě, to jsem měla jen v ten čtvrtek. V neděli mi to bylo nějak fuk. Přijde mi divné, že mám pocit strašné zamilovanosti, někdy si na něj skoro tak nevzpomenu, ale pořád v podvědomí, jako kdyby byl se mnou a někdy na něj nevzpomenu vůbec. Když se o něm někdo zmíní, tak v ten moment i když jsem na něj nemyslela, tak se mi rozbuší srdce a chci být s ním. Když jsme se viděli v ten čtvrtek, tak se bavil s nějakým jeho kamarádem, byla jsem v jeho blízkosti, bavili se o tom, že má v tašce bordel a doufá, že tam něco najde. Nevím už přesně co. A zvýšeným hlasem řekl, to víš, když se mi nemá kdo postarat o můj bordel... Něco jsem měla na práci, tak jsem se ho nějak nevšímala, ale zaslechla jsem to. Nevím jestli tím něco chtěl říct nebo ne. Když jsme se loučili, tak při podání ruky jsem se mu podívala do očí a usmála jsem se (to dělám vždycky i když se mi nějaký člověk nelíbí). On se mi také podíval do očí, což je normální, ale měla jsem z toho nějaký divný pocit. Myslím si, že pohled z mé strany netrval nějak dlouze, aspoň doufám. V neděli i když mi viděl, tak mi nepozdravil a měla jsem pocit, že se mi vyhýbá. Nějak v ten den jsem ho vyhledávala méně než před tím. Ale když jsem se na něj nenápadně z dálky zašilhala, tak se díval mým směrem. Nevím jestli to bylo zrovna na mě (z dálky přesně nevíte kam se koukal). Když jsem musela už projít kousek okolo něj, tak dělal, že mi nevidí a nenápadně se vytrácel z toho místa, kde před tím stál dlouho. Pozdravila jsem ho první. Dělal, že je překvapený jako kdyby si mi nevšiml. Zdálo se mi, že je nějaký i zaskočený. Neudělala jsem chybu, že jsem ho pozdravila první? Vím, že muž zdraví první, ale jsem mladší (on to ví) a mladší zdraví vždy první. Všimnout si mi musel hned u vchodu, protože se bavil s mým tátou, procházeli jsme tam, šla jsem kousek za tátou. Když jsem se přibližovala, tak byl zrovna na odchodu, byli jsme trochu dál od sebe, ale z té vzdálenosti mohl pozdravit. Naše pohledy se jen tak letmo střetly, vždy rychle uhýbám pohledem a je jedno kdo se na mě podívá. On se také rychle vyhnul pohledem. Nepozdravil, tak jsem ho také nezdravila. V hlavě mi proletělo, muži zdraví první. Potom déle jsem ho už pozdravila, jak jsem psala výše. Vždy při loučení, podávání ruky mi říkal ahoj a moje jméno. I v ten čtvrtek, ale v neděli byl úplně jiný... S jinými lidmi se bavil jako vždycky, ale mě ignoroval. Je hodný, gentleman a máme společný zájem, koníček. Nevím jak to cítí on, nikoho nemá, ale nevím jestli není třeba na starší... Můžete mi prosím nějak poradit? Předem děkuji a omlouvám se za tak dlouhý text.

Odpověď: 22. 8. 2018, 8.33

Milá XX, to je krásný, jak popisujete stav duše zamilovaný holky - tak to prostě holky mají, je dobré to sdílet s kamarádkami, probrat s nimi, jak na to. Kouknout třeba i na film: Až tak moc tě nežere. Zkus překonat zábrany a mluvit s ním jako s normálním člověkem - věř mi, není to bůh ;) Držím palce.

nika píše: 20. 8. 2018, 11.58

Dobrý den, nevím jak vysvětlit svůj stav je mi 45 let mám toho hodně za sebou, ale ted jsem byla ve 3letem vztahu s mladsím mužem, který je studený vlastně mi nijak moc nepomáhal a rozešel se se mnou několikrát vždy se slovy že si to musí nechat projít hlavou a byt sám. A já jsem poprvé v životě zjistila, že to bez něj nedávám, že se hroutím z maličkostí přitom se mi v životě staly horší věci a ztráty. Nevím už kam dál je myslíte nějaké vychodisko? Děkuji Monika

Odpověď: 22. 8. 2018, 8.28

Milá Niki, začněte se zabývat pouty ve vztahu - třeba na úrovni čaker - můžete se objednat... Držím palce.

Starší dotazy:

572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1