Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Minaj, Jana, Eliska, Barbora, Kamča

Starší dotazy:

565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

bezradná píše: 19. 1. 2019, 2.30

Mám dospělou dceru , která je nezodpovědná , celkově je náš vztah velmi \" třaskavý \" , už od její puberty jsme jako voda a oheň . Povahově , je celá tchýně , se kterou již 20 let neudržuji vztah . Dcera je již dospělá , tak bych jí měla nechat stát na vlastních nohou . I přes počáteční výpomoc ( především finanční) , stále není finančně gramotná , zadlužila, se a neplnila své závazky , pomohla jsem jí vyhlásit osobní bankrot ( oddlužení). Pracovala a zůstávala jí nezabavitelná částka . Jako by toho nebylo málo , nezodpovědně si pořídila dítě s nezodpovědným mužem . Na naší výpomoci je nyní plně odkázaná i s vnučkou ( otec dítěte se zachoval tak ,jak jsem jí již od začátku jejich vztahu říkala ). Nedá si poradit , vždy volí přesný opak toho , co jí doporučuji . Pokud by nebyla na světě vnučka , asi bych s dcerou ukončila veškeré vztahy . Náš vztah dosáhl takové úrovně , že dceru doslova nenávidím , za to jakým způsobem vede život . Kvůli malé se jí ale musím zabývat , nedá mi to abych přihlížela , jak se s malou vnučkou řítí na sociální dno. Coby samoživitelka ( otec dítěte neplatí alimenty ) rozhodně nemá život jednoduchý . Vypomohla jsem jí i s hlídáním aby mohla při rodičovské do práce , vydělané peníze mizí během několika dní ,opět musíme krýt náklady na výživu vnučky . V práci mi změnily pracovní dobu a nyní již nemůžu dceři vypomáhat s hlídáním - musela přerušit práci - dcera mě vyčítá , že si nyní díky mě nemůže navýšit příjem . Na sociální dávky nemá nárok ( protože měla vysoký příjem) , opět musíme krýt náklady, které z rodičovského příspěvku nemůže uhradit . Nyní jí hrozí ,že přijde o bydlení (náklady převyšují její příjem) . Bydlení ve společné domácnosti nepřichází v úvahu , nejen díky malému prostoru ale asi bychom se \"zabily\". Nechci přistoupit k řešení , že bych žádala o svěření vnučky do péče , tím bych vztah s dcerou nijak nezlepšila. Do poradny jí nedostanu , dcera je mým velkým zklamáním a ostudou .Nemám klidné spaní , neumím si život užívat radovat se z něj ......

Odpověď: 19. 1. 2019, 20.54

Milá Bezradná, je to náročná situace - to chápu. V první řadě srovnat vztah k sobě - ucítit, že jste dělalato nejlepší, co jste uměla a že duše jetu každá i sama za sebe. Je třeba najít v psychomentální rovině způsob, jak dceru propustit. Zkuste opakovaně https://www.youtube.com/watch?v=AkXwz8FmXHc&t=3s Třeb by vám pomohlo, kdybyste si chodila povídat, rovnat pocity, myšlenky a postoje k psychologovi - on takový vztah s dcerou fakt může být výzva k tomu, něco se naučit a vrátit se ke svému klidu.

Monika píše: 15. 1. 2019, 11.51

Dobrý den, potřebuji pomoct... soustavně nejím... mám z jídla strach... a když si najednou přijdu dost silná, že něco i sním... okamžitě jdu zvracet... prosím... pomozte mi.... nechci umřít

Odpověď: 19. 1. 2019, 20.41

Milá Moni, přihlaste se ve sdružení Anabell vyhledejte např. Jiřího Lexu Pohledejte někoho na EFT - nebo NLP -šikovní jsou i www.samisebou.cz Přeji vše dobré.

JAGA píše: 15. 1. 2019, 11.02

Dobrý den, můžete poradit. Jsem vdaná 33 let. Je mi 51 a manželovi 58 roku. Procházíme již asi tři roky krizi. Vždy na několik týdnů manžel přestane komunikovat. Řekneme si jen nenutnější věci o chodu domácnosti. A pak jako kouzelným proutkem je ten nejmilejší a nejroztomilejší člověk na světě. Momentálně spolu nekomunikujeme asi pět týdnu a dnes mi poslal SMS, že lituje dne kdy mně a moji rodinu poznal. Ty dny kdy se mnou nemluví jsou hodně smutné. Jeho problém je, že se stále vrací do minulosti a neumí chyby odpouštět. Tyto nálady praktikuje i vůči našim synům ( 33 a 31 let) . Nevím jak dál a co dělat, poradíte. Děkuji.

Odpověď: 19. 1. 2019, 20.38

Milá Jago, ach jo, to mne tak mrzí, že si lidi kazí přítomnost kvůli minulosti. Je ochoten si něco číst? Doporučuji něco o odpuštění... možná nejprve potřebuje uzdravit bolest, kterou z toho cítí... také může zkusit: https://www.youtube.com/watch?v=AkXwz8FmXHc a pro vás - bohužel je třeba naučit udržovat sama sebe bez ohledu na zájem manžela... sebeláska ... držím palce a přeji vše dobré.

Lucie píše: 14. 1. 2019, 0.04

Dobry den.. Od jiste doby jsem zoufala a nevim si rady.. Nevyznám se ani sama v sobe jako kdybych to nebyla ja. Je mi 29 let a v tohle veku bych mela mit uz rodinu :( pred 7 lety jsem poznala přítele. Myslela jsem si ze je to ten pravy. Koupily jsme dům a zacali opravovat. Po 3 letech společného soužití se mi zacali rozvadet rodice v tu dobu se mi zhroutil svet.. Hazeli problemy na me ublizovali jeden druhému a ja byla vzdycky ten prostrednik.. Nemohla jsem dal prestala jsem komunikovat s okolim uzavrela se do sebe a přestala plánovat rodinu ze strachu ze bych svoji dceri udelala něco podobného.. Cekala jsem trochu podporu od pritele ale jediný co jsem poslouchala ze si za to můžou sami a pak to začalo.. Do te doby nas vztah fungoval plánovali jsme budoucnost nikdy jsem neverila nikomu tak jako jemu.. Rozumeli jsme si meli hodne společneho... Jenze kdyz v nekom nemate oporu zacne te ji hledat jinde. Poznala jsem muze u kterého jsem tu oporu nasla.. Byla jsem do nej zblaznena.. Trvalo to mesic myslela jsem si ze jsem zamilovana.. Ukazalo se ze mel přítelkyni tak jsem to skoncila bolelo to ale podle me to zamilovanost nebyla jen poblouzneni. Pritelovy jsem vse rekla.. Brecela jsem a mrzelo me to ze jsem prave mu tak ublizila.. Odpustil mi jenze mezi nami to nebylo jako driv.. Pritel zacal jezdit pracovne do zahranici a ja zustavala doma sama třeba 3 mesice se doma neukazal ( neze by nechtel ale aby jsme meli peníze) myslela jsem ze to zvladnu a odporovala ho v jeho rozhodnutí.. Ale pred rokem jsem poznala muze je mladsi jak ja.. V te dobe mel přítelkyni 6 let ale neklapalo jim to.. Dlouhou dobu jsme se scházeli jezdily na různé vylety.. Vykladal mi ze se s ni rozejde ze chce byt semnou ale tahl to takhle 7 mesicu.. Porad se snami rozchazel ale ja ho vždycky prosila aby to nedelal.. Sice mi lhal ze kolikrát nema cas a ja ho pak sni potkala v kine a různe.. Ubližoval mi ale porad me k nemu neco tahlo.. Probrecela jsem tolik noci jako nikdy u nikoho.. Zacal semnou travit nejaky cas jezdit na vylety a pritelkyne se snim rozesla ze pry poznala ze nekoho ma.. Samozřejmě za kym sel jsem byla ja ale vim ze kdyby to ona neudelala on by sni porad byl to mi sam rekl.. Je hodně sobecky a mysli hlavne na svoje potěšeni a uspokojení.. Sice mi na nem vadi tyhle vlastnosti ale zase je ke me pozorny a je mi s nim pekne.. Ale stojim ted pred rozhodnotim s kym vlastně mam zustat.. V hlave i v srdci se mi bijí ruzne myslenky.. Bojim se ze udelam neco ceho budu litovat ze se spatne rozhodnu.. Bojim se ze to co ted citim je opet jen poblouzneni a ze to casem zmizí.. V hlavě mam myslenky jestli zůstat s nekym kdo by pro me udelal cokoliv komu verim ze by mi neublížil ale zároveň se bojim ze si k sobe tu cestu uz nenajdeme i kdyz vim ze on semnou strasne moc chce byt.. A nebo byt s člověkem kteremu se bojim verit ze mi bude nevěrný ze mam jen teď nasazené růžové bryle i kdyz se rika ze kazdy se může změnit..kdyz jsem snim jako by neexistovali problemy. Je mi s nim krásně. Ale Oba me miluji a oba by semnou chteli plánovat budoucnost.. Ale co ja? Jak prijit na to co vlastně chci abych jim takhle neublizovala.. Nemůžu z toho spat ani chut k jidlu.. Nejradeji bych sama sebe nevidela :(

Odpověď: 19. 1. 2019, 20.32

Milá Lucie, je třeba si odpustit, že jste se do takové situace dostala... že je to vaše cesta v hledání lásky. Postupně byste se měla naučit pracovat se svým pocitem celistvosti - viz. dotaz pod vámi. Je vysoce pravděpodobné, že se současným ofiko partnerem již neobnovíte úroven srdce do takové míry, co je třeba ... mohu se však mýlit. řidte se svým srdcem a vemte na sebe riziko jako liška v Malém princovi (kniha) - když se necháme ochočit, riskujeme, že budeme plakat - je třeba důvěry, že se dokážeme případně uzdravit. Držím palce.

Anonym píše: 13. 1. 2019, 17.54

Dobrý den, je mi 18 let a mám takový nějaký problémy. Mám problémy se sebepoškozováním. Jednou za čas se porezu ale většinou se snažím nejist. Pořád mě trápí minulost, konkrétně bejvaly pritel. Chci se z minulosti nějak vyhrabat, ale nevím jak na to. Plno kluků mi zlomilo srdce a proto se bojím jim věřit. Mám pocit, že jsem na všechno sama a přesto nejsem. Nechci podstoupit léčebnou ani nějaké léky. Věřím, že bych se z toho mohla dostat sama, ale nevím jak na to. Můj psycholog říká, že nezná nikoho takového jako jsem ja kdo zvládl prožít hodně věcí. Nevím jak se mám zbavit te minulosti. Nashledanou

Odpověď: 19. 1. 2019, 20.22

Milá neznámá, naučit se pracovat se svým centrem lásky je dřina - inspiraci vám může nabídnout kniha Láska duše. Nejprve se věnuje praktickému návodu na zvýšení sebelásky a pak lásky k druhému tak, abychom zůstali celiství.... https://www.youtube.com/watch?v=HBz-9WNu01c držím palce.

Petra M. píše: 10. 1. 2019, 17.12

Dobrý den, problém se netýká mne, ale mojí mamky. Je to člověk, který si nepřipouští, že má nějaký problém. Takže se trochu bojím, že se ani nikomu do péče nesvěří. Matce je 54 let, přechod už má za sebou. Všechno si bere hrozně osobně, většinou se jedná o naprosté maličkosti. Má problém už s každým v okolí rodiny, nemá radost ze života, každý jí něčím buď naštve, nebo zklame. Nejhorší to bylo teď o Vánocích, sestry jí zklamaly, že se šly na Štědrý den projít. Já jsem jí zklamala, že jsem na svou oslavu narozenin nevařila oběd, ale pozvala jsem je jen na kafe a občerstvení. Otec jí také něčím naštval a dokonce i můj manžel a její strýc. Většinou se jedná o nepodstatné věci. Myslela jsem, že jí to po Vánocích přejde, ale ono to pokračuje dál. Já jsem teď v 30. týdnu těhotenství, už nereaguje na žádné pozitivní zprávy, většinou jen \"kňourá\" do telefonu, nemá z ničeho radost. Připadá mi, jakoby si hledala už sama záminky, aby mohla být naštvaná. Pro nás je to nepříjemné, už se jí bojíme i zavolat a něco říci, aby si to nevzala opět osobně. Nevíte, jakou by mohla mít diagnozu? Případně jak s ní jednat, aby si někam zašla? Děkuji, Petra

Odpověď: 13. 1. 2019, 10.23

Milá Petro, diagnoza - neurotik? problémy s přizpůsobením? deprese? Diagnóza není podstatná - je dospělá, vy za ni změnu neudeláte. Spíše budete muset popracovat své pocity vůči mámě - pocit zodpovědnosti za ní, pocit naštvání, lítosti... Držím palce. p.s.: pokud jste v konntaktu s její obvodačko, můžete ji poprosit,, aby s ní promluvila a nabídla antidepresíva. Můžete ji zkusit koupit nějakou inspirativní knihu... ale moc si od toho neslibujte https://www.knihydaniela.cz/neuveden-motivacni-diar-2019-zakon-pritazlivosti-v-praxi?gclid=CjwKCAiA4OvhBRAjEiwAU2FoJcIIoEedPf1SOJZ0UlTGSmYXOiYSlHkykKoi2VH-8mU4OqnVQ5xkexoCna8QAvD_BwE + knihu Čtyři dohody

Dogx píše: 10. 1. 2019, 15.36

Dobrý den,už nevím kudy kam. Od malá mám hodně stresu, můj otec celíyyy život pil alkohol a byl agresivní, ničil doma věci a mlátil mámu, když to po 17 letech skončilo tak jsem nastoupil do práce kde jsem byl 5 let pod neustálým tlakem a ve stresu a teď si asi vše vybírá svou daň. Nejsem s ničím spokojený, neustále jsem sevrenej , nedokážu se radovat s ničeho prostě si přijdu nepouzitelnej, když mám někam jít třeba na pohovor nebo něco udělat okamžitě mám průjem a chodím furt čůrat i když nepiju nebo mi třeba zazvoní telefon a hned mám stazenej žaludek . Prosím o radu jak to řešit,kam si zajít.nechci antidepresiva ale už nemůžu takhle dál žít, děkuju moc.

Odpověď: 13. 1. 2019, 10.15

Milý Dogx je pravda, že možná antideresiva snižující úzkost by vám mohla být nápomocna. Doufám, že úzkost nesnižujete alkoholem - ten je fakt horší.... to však víte. A samozřejmě doporučuji nalézt někoho, s kým budete pracovat na uložených traumatech a vnitřních nejistotách. Léčebné meditace bývají efektivní. Můžete se samozřejmě objednat.

Kačka píše: 10. 1. 2019, 13.59

Dobrý den, mám trochu menší problém sama ze sebou, je mi 20 let, mám plnohodnotný vztah a svého přítele i mou rodinu miluju, ale to je asi tak vše. Nevím proč, ale vůči jiným lidem nemám důvěru, nemám důvěru ani sama k sobě. Je pravda, že občas lidi nenávidím. Nenávidím jejich chování a vystupování, nenávidím dohady na sociálních sítí. Další věc je ta, že semnou nehne žádná vážná nehoda, či onemocnění, živelné katastrofy a jiné věci, které by mohli lidem vzít život, jak fyzicky, tak duševně. Jednou se stala věc, kdy prababička chtěla skončit ze životem, a jen já jsem ji upřímně spíš chtěla podpořit. Nemám sklony k tomu lidem ubližovat, to si dělaj sami a proto vím, že mám problém já. Však se nedokážu normálně bavit, skoro nejím, jsem přecitlivělá a mám pocit, že jsem všem stejnak lhostejná...což asi není pravda, ale v hlavě to stále je. Upřímně moje myšlenky nejsou kolikrát pozitivní. I smích často předstírám

Odpověď: 13. 1. 2019, 10.04

Milá Kačko, jsi na začátku dospělosti - v tuto chvíli můžeš být již sama sobě vychovatelkou i láskyplnou maminkou a tvůrkyní své duše. Záleží na tom, kým chceš být. Je dobré mít ideál a poznávat bez předsudků sama sebe, svou duši, která posbírala různé programy... Můžeš si nalézt různé cesty sebepoznání - např. rodinné konstelace, arteterapie... imaginace... Přeji vše dobré.

Michal píše: 10. 1. 2019, 9.34

Dobry den jsem s pritelkini 4 roky na zacatku naseho vztahu to bylo komplikovane. Ja mel pritelkini ona pritele pak jsme se chvily nevidely a ona se vyspala se s mojim strycem . po mem zjisteni jsem se snazil na to vsecko zapomenout drzel jsem to v sobe 4 roky protoze ji mam rad ale jiz to v sobe neudrzim rekl jsem ji ze mi to stale vadi mam ji rad ale nevim zda sni dokazu zustat dal nebo se rozejit. Myslim si ze na to nezapomenu asi do konce zivota kdyz jsem na to nedokazal zapomenout do ted. Nedokazu na to prestat myslet a i predstavovat si to kolikrat. Ja vim ze jsme spolu jakoze v tu dobu nebyli. Ale ten vecer co snim byla jsme si jeste psali. Mužete mi prosim poradit jak se skusit s tim srovnat? nebo co udelat? Mezi nami je vetsi vekovy rozdil. dekuji za pripadnout odpoved

Odpověď: 13. 1. 2019, 9.55

Hezký den Michale, to vám nezávidím volit mezi tím, zda se naučit dopřát partnerce její minulost nebo se s ní rozejít a hledat si pannu. Když se rozhodnete pro variantu č.1 - můžete se objednat a na té cestě zvládnout své pocity a myšlenky vás mohu podpořit. Držím palce.

Olga píše: 9. 1. 2019, 17.06

Dobrý den, obracím se na Vás s problémem, který jsem začala řešit po rozchodu s partnerem cca 5 měsíců zpět. Náš vztah trval 3,5 roku. Je pravda, že hodně problémů jsme si zapříčinili sami a sami donesly do vztahu ( pracovali jsme spolu v zaměstnání po dobu celého vztahu a v podstatě po měsíci a půl jsme se k sobě nastěhovali). Náš vztah přešel v neuvěřitelnou závislost jeden na druhého, být par dni od sebe nám připadalo víceméně nemožné. Přišlo mi to jako vztah bez jediného problému... ale bohužel jen do určité doby. Začalo shovavani telefonu, lži, podvody.. vše jsem věděla a vše jsem dokázala trpět. Dokonce jsem i dovolila, aby mne můj bývaly přítel vzal 2x pod krkem. Vše jsem trpěla a vše jsem v mé zoufalství trpěla. Od te doby ale není v pořádku něco semnou samotnou. Co to semnou bylo, proč jsem raději noci probrecela než bych se zvedla, než bych se zvedla a postavila se na vlastní nohy a partnerovi něco rekla? Bála jsem se. Asi ano.. myslela jsem si, ze jako žena se s tímto nikdy nesetkam. Nás vztah skončil tak, ze mě partner podvedl s 15ti letou slecnou ( on 25 let) a při rozchodu mi vyhazel kompletně všechny mé věci ze střesniho okna. Rozchod doprovázely několik měsíců hádky, výhružky apod.. to co cítím ale teď, to co je s mým tělem teď mi přijde 100x horší. Po dobu vztahu s nim jsem vlastně nedokazala být sama sebou, nemohla jsem být. Byli jsme jako jeden. Po rozchodu bylo těžké zvyknout si sama usinat, dělat věci sama natoz být vlastně opět sama sebou. Dokázala jsem to, ale přijde mi, ze se ve mě utvořil určitý blok. Vím, ze jsem holka/žena do vztahu, chci milujiciho partnera, děti a fungující rodinu ale teď v této době ať mě kdokoliv kontaktuje ( z mužů) všechny od sebe odhanim. Beru sama sobě štěstí, radost a lásku, kterou by mi třeba mohli dat. Nikdo jiný jako muž než můj otec pro mě v mem životě není. Měla jsem několik schůzek, které byly skvělé, ale já si z nich nic skvělého nedokazala převzít, hledala jsem drobnosti, maličkosti, nudila jsem se ať jsme byli kdekoliv. O fyzickém kontaktu ani nemluvím.. ten pro mě nepřipadá v úvahu. Vím, ze chci člověka, který mě bude milovat ale zároveň svému štěstí záměrně braním.. raději tiše trpím a proplouvam životem... je tohle normální ?

Odpověď: 13. 1. 2019, 9.47

Milá Oli, v tvých důležitých psychoenergetických centrech zůstává stopa po tvém příteli, krom toho na úrovni srdce také není vše jak má být. Doporučuji léčebnými meditacemi pročistit své psychoenergetické pole a naučit se být samostatná - prožívala jsi symbiotický vztah a to neodpovídá zdraví... Možná bude třeba poupravit i některá přesvědčení o sobě, o lásce o vztahu. Ráda Vás poznám a pomohu se stabilizací sebe sama. Pokud se ke mne nechystáte, začněte alespon v meditaci uzdravovat své srdce. přeji vše dobré.

Starší dotazy:

565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1