Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.

 



Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Patrik, Jiřina, Meg, Petra, Ivana, Michala

Starší dotazy:

577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Mijozefa píše: 1. 5. 2019, 18.05

Dobrý deň, môj vzťah s priateľom sa začal pred 4rokmi, bol ženatý. Rozviedol sa jeho manželka mala niekoľkoročný vzťah. Rozvod súdy o majetok ho psychicky ničili. Hľadali sme rok spoločné bývanie pri kúpe zložil sám hotovosť, aj napriek tomu, že som chcela nech riešime domov spolu, prerábali sme spolu. Mal súdy o striedavú starostlivosť 13 ročného syna, získal ju, môj syn je tiež vekovo tak. Otehotnela som, čakala som dvojičky ale potratila som, keď sa dozvedel, že som bola tehotná kričal na mňa až som sa zosypala odsťahovala som sa. Po čase ma kontaktoval dali sme sa dokopy, prišiel o prevádzku požiarom a znova som šla k nemu bývať, milovala som ho a zabudla na zle. Ja som znova otehotnela a potratila, mesiac stál priateľ pri mne za čo som bola vďačná ale znova mal súd o syna bol podráždený a dostala ho jeho matka, vtedy už akoby som ani neexistovala a mohla za všetko zlé čo sa mu v živote udialo, že nestojím pri ňom. Znova som sa odsťahovala a znova za mnou chodil, povedala som, že budeme sa stretávať ale ako kamaráti milenci, znova som otehotnela ako každú jar a znova ta zmena v tele zobralo ma to. Známa mi zavolala, že ten môj má inú, v čom ma neskôr presvedčilo viac ľudí ale ja som stále verila jemu. Začal ma ignorovať a o tehotenstve som mu dala vedieť len sms, úplne ma odbil nech robím čo chcem, že som chcela len kamarátstvo a nebojujem o vzťah. Išla som na potrat do zahraničia na súkromnú kliniku ale medikamentozne to moj organizmus nezvládol tak mi ho museli urobiť chirurgicky previezli ma do nemocnice kde ma s klesajúcim tlakom a silným krvácaním zachránili. Priateľ mi písal stretli sme sa keď som mu povedala čo mám za sebou strávili sme spolu víkend ale bol ku mne chladný a vyčítal mi ako som pri ňom nikdy nestála aké mal ťažké obdobia ako som ho dávala dole a mám sa dať do poriadku, že som rozhádzaná osoba. Zobrala som si od neho svoje veci vypila s ním kávu on silný fajčiar už fajčí v dome aj po tom všetkom videla som tie krásne chvíle čo som s ním zažila tú pohodu čo sme si vedeli vytvoriť nechcela som odísť od neho naposledy s pocitom, že sa to skončilo zlom pretože v mojom srdci city neochladli. Pokiaľ som ho nepoznala mala som život domov, roky to isté zamestnanie cez voľno výlety zo synom. Myslím, že do vzťahu majú ísť dvaja s vyriešenou minulosťou a nie preniesť všetko z predchádzajúceho vzťahu do nového ako môžu riešiť to čo sa týka ich dvoch keď si prenesú všetky staré problémy a keď aj chcela som pomôcť bolo mi povedané nech to neriešim. Vzťahy nie sú len v dobrom je to dlhá cesta možno si časom budem vyčítať prečo sme s priateľom pri toľkých problémoch nenavštívili párového psychológa. Myslíte, že to mohlo mať význam? Ďakujem Vám za odpoveď.

Odpověď: 3. 5. 2019, 8.56

Milá M., základní poučka je, že na kdyby se nehraje... máte pravdu v tom, že optimální je mít v základu vyřešenou minulost a mít schopnost žít tady a ted a dělat hezky. Což bohužel nebyl případ vašeho partnera. Bohužel to působí tak, že u partnera záhy došla láska.... patrně právě pro zahlcenost emocemi k původní ženě, synovi, ke svému pojetí života... pak by to ani poradna nezachránila ... nebyl připraven na sobě zásadně pracovat, kdyby byl, udělal by to... přeji vše dobré - pořešte minulost poctivě a užívejte přítomnost :)

Venca píše: 1. 5. 2019, 16.41

Dobrý den, rád bych vás požádal o radu ohledně mého duševního stavu, pocitech a mých problémech kvůli tomu jak v životě osobním tak i pracovním. Je mi 31 let. Jsem ženatý, mám dvě děti a jedenáctým rokem pracuji u Policie ČR. Delší dobu (několik let) pociťuji téměř neustálý pocit stresu a úzkosti. Nebo řekněme obavy. Nevím, jak to nejlépe vyjádřit. Například mám pocit, jako bych byl stále ve stresu na takové úrovni, jako mají ostatní lidé až když se opravdu něco stane. Já to cítím skoro pořád a pak když je skutečně nějaká stresující situace, tak ji nesu mnohem hůře. A nemusí to být až tak velký stres a i jsem si vědom, že to není tak hrozné. Přesto mi začne bušit srdce, mám tlak na prsou a někdy i slabost. Dalším a asi i nejpříjemnějším pocitem jsou mé neustále obavy z toho, co by se mohlo stát třeba mě nebo dětem. Nebo myslím, jak vyjdu ten či onen měsíc s penězi a tak. Vlastně ohoedně všeho. I v práci mě všechno štve. Jako bych měl snad ten syndrom vyhoření. To by a ale asi nevysvětlovalo ty pocity ve volnu. Jako třeba žena někde je a já pořád myslím, co tam dělá. Hodně jsem pil. V prosinci 2018 jsem už navštívil psychiatra a ten mi předepsal nějaké léky. V současné době bych měl brát valproat, tritico, ketilept, guajacuran. To jsem přestal vše brát asi před třemi týdny, protože i po půlročním užívání a obměně léků, všechny ty pocity mám. Přestal jsem kouřit (4mesice) a absolutně nepiju (2mesice). Vyhýbám se všemu, co by mě lákalo zase začít. Vůbec na to na štěstí nemám pomyšlení. Lékař ještě neví, že to neberu. Jen je prostě problém asi jinde. Nechal jsem si dělat i měření hladiny středového hormonů. Normální... Mé problémy se stupňují během dne. Celý den se tvářím, že je vše v pořádku a večer jsem z toho úplně vyčerpaný. Žena se ptá, co mi je a já nemám sílu ani chuť jí o tom říct. Dělal jsem i pod vlivem alkoholu špatné věci. Jako je nevěra. Všechno jsem absolutně změnil, ale ty pocity jsou stále se mnou a jsou horší a horší. Ten pocit úzkosti je často opravdu silný a hodně vyčerpávající. To pak fakt nevím, co dělat. Vše mě rozčiluje, mám pocit že mě žena nepodporuje a nechápe, protože sama pořád někam chodí a pije a když řeknu, co mi vadí, stejně to nezmění. Předhazuje mi chyby z minuka, kterých lituji, ale změnil jsem se od základu a opravdu to držím. Byli jsme i chvilinku a od sebe, ale kvůli dětem to zkoušíme znovu. Jsem i zlý na své okolí a všechno je mi jedno, když se to nahromadí. Nedokážu se pak vůbec uvolnit a večer mám plnou hlavu všelijakých myšlenek. Uvolním se jen když posiluji. To je mi někdy opravdu normálně až dobře. Jinak ne. A ráno po dobrém vyspání, když vypnu, tak to bývá taky chvilku dobré. Pak to zase začne a stupňuje se to. Už ani nevnímám, že by to spouštěla určitá situace. Prostě hned obrovské obavy, pocit úzkosti a bezradnost. A i kvůli práci se musím snažit tvářit, že je vše v pohodě. Je to ale těžší a těžší. Klidnějších dnů je méně a méně a jsem pak i velký nervák. Vše mě rozčílí. Pocit pohody mám opravdu snad jen ve fitnessu. Co bych dal za to, cítit se tak celý den. Hledal jsem i rady na internetu. Nejvíce jsem se asi ztotožnil s lidmi, kteří vyprávěli své příběhy a byla jim diagnostikována generalizovaná úzkostná porucha. Přesto bych řekl, že to ale asi nikdy nebylo úplně stejné, jak to cítím já. Myslím tedy. Někdy jsem měl i opravdu černé myšlenky. To ale s vysazením alkoholu přestalo. Jinak pocit vše vzdát a všechno \"zabalit\" , mám pořád často. Třeba i kvůli hlouposti, ikdxž celý den byl jakžtskž v pohodě. Nevím čím bych ještě upřesnil ten problém. Vím, že takhle těžko problém posoudíte, ale třeba přeci. Můžu kdyžtak doplnit co vám pomůže. K psychiatrovi jdu zase až na konci května. Trochu se ale obávám, že by předepsal něco, co zase nepomůže nebo mě úplně vyřadí až přiznám, že sice nepiju a nekouřím, ale že jsem to přestal brát, protože ten problém stále mám. I mé okolí si pak všímá, že jsem vážný, že se nesměji, nic mě nebaví. Vidí to i děti. To právě když už nemám sílu se přetvařovat a není mi zrovna výjimečně dobře. Chtěl bych být v pohodě. Proto zkouším psát i vám, abych znal další názor nebo radu. Určitě to není ani vůbec zdravé. Cítím jaký je to nápor na srdce , když to přijde. Potřebuji pomoc. Potřebuji ulevit. Děkuji za případnou odpověď. V.

Odpověď: 3. 5. 2019, 8.48

Milý Venco, to mi je líto... vaše snaha působí upřímně... tema bych raději probrala osobně - ne vše je přenosné přes poradnu online... Psychologická práce na sobě je složitější než péče o svalovou soustavu ... proto zde nemohu a nechci obsáhnout vše, co to zahrnuje... a vzhledem k hloubce a šířce vašeho problému byste si osobní setkání zasloužil. V principu bych to viděla na delší spolupráci... Při atakách doporučuji užít Lexaurin nebo Neurol. Stojíte si za objednání ? ;)

Daňa píše: 30. 4. 2019, 22.06

Dobrý den, zajímalo by mě jak se mám vypořádat s jednou očekávanou věci která dopadla špatně a strašně jsem z toho zhroucená, totiž nedostalajsem se na jednu školu a strašně mě to vzalo, bylo to pro mě životně důležité a teď celé noci brečím, jak se mám zbavit tohoto pocitu, že jsem na nic?

Odpověď: 3. 5. 2019, 8.33

Milá Dano, zkuste promeditovat, prodýchat, ukotvit větu: I když mne nepřijali na Onu školu, mám se ráda a přijímám se. Pokud to nejde - je třeba najít další bloky a přesvědčení, které je třeba rozpustit ... (je potřeba se spojit s se svou podstatou... a ta je krásná bez ohledu na to, jak se chová okolí) Držím palce a důvěřuji vaší vnitřní moudrosti, že najdete svou cestu v souladu se skutečnou touhou vašeho srdce. Cesty jsou různé, neexistuje jen jedna. Můžete se stavit :)

Klára píše: 30. 4. 2019, 18.00

Dobrý den, Trpím hraniční poruchou osobnosti a velmi silnými úzkostnými stavy, momentálně jsem na tom velmi špatně, nedokážu ale s nikým mluvit, potřebovala bych nějaký chat, kde by si se mnou někdo popovídal, ale neviděl mě a neslyšel...

Odpověď: 3. 5. 2019, 8.27

Milá Kláro, http://www.modralinka.cz/?page=chat nebo pohledejte ještě dále doporučuji spolupráci s psychiatrem a medikaci...

Lucik píše: 25. 4. 2019, 16.33

Dobrý den, Mám dost zvláštní chování a furt nemůžu přijít s je se mnou.Několikrát jsem málem zabila mladšího bratra a bojím se že někomu ublížím. Stoprocentně vím že nejsem v pořádku potřebuji radu

Odpověď: 28. 4. 2019, 19.15

Milý Lucíku, nevím, kolik vám je ... Doporučuji např. www.lsvj.cz www.konstelace.info EFT - semináře Držím palce i psychiatr může být

Anna píše: 25. 4. 2019, 12.20

Dobrý den, chtěla bych s vámi pohovořit o slyšení hlasů. Jsem věřící člověk a to je to co mě dost mate. V září jsem nastupovala do práce, je to ale prostředí duchovní, tudíž jsem všemu přiložila větší váhu. Modlila jsem se při adoraci a v tom jsem uslyšela mužský hlas, který mi řekl ohledně jednoho chlapce- To bude tvůj muž, toho si vezmeš. Potom jsem tuhle větu slyšela ještě jednou...myslela jsem si, že je to Boží hlas a tak jsem se do toho začala nutit až mi začalo být zle, dostala jsem se do deprese, protože jsem k tomu chlapci nic necítila, nechtěla jsem s nim být. Nevíte, o co by se mohlo jednat? Mám stále pocit že když tuhle věc v sobě nevyřeším, tak se z toho nevyhrabu...

Odpověď: 28. 4. 2019, 19.17

Milá Anno, doporučuji zkontaktovat www.lsvj.cz vesmír i lidská duše je skutečně složitá ... hlasy mohou mít různý původ... proberte to s nimi ...

Arisu píše: 25. 4. 2019, 0.15

Dobrý den, Potřebovala bych poradit, ale za svým praktickým lékařem, který by mě mohl doporučit ke specialistovi jít nemohu. Mamka tam pracuje jako zdrav. sestra a nemůžu jí přidělávat další starosti i tak jich sama má dost. Je mi 24 let a dělám práci, která je neperspektivní a nudná, bohužel u nás není moc práce, tak nemám moc na vybranou a stěhování nepřichází z fin. důvodů v úvahu. V rodině máme hodně nemocí od cukrovky až po rakovinu. Můj hlavní problém je, že zapomínám slova. Přijde mi to divné, protože vážně hodně čtu a donedávna jsem byla na škole, takže jsem hlavu namáhala učením, přesto když s někým mluvím tak si nemůžu vzpomenout na jednoduchá slova a pak vypadám jako hloupá husa. A vážně si nemyslím, že jsem zase tak hloupá. Navíc poslední dobou se mi mění nálada, v jednu chvíli jsem šťastná a v další smutná, nebo naštvaná. Čím dál častěji mě prostě nic nebaví, dokonce mám i menší chuť na sex. Mám problém se soustředěním ( měla jsem kvůli tomu problémi s učením). Lidé kolem mě říkají, že se hrozně rychle naštvu a vyletím na někoho, většinou si to ani neuvědomím, nebo je mi to v zápětí líto. Nechci aby kvůli tomu, že třeba mám něco s hlavou, trpěli moji blízcí. Za jakoukoliv radu co mám dělat budu moc vděčná...

Odpověď: 28. 4. 2019, 19.14

Milá Arisu, těžko radit ... občas člověku slovo vypadne ... máte nějaký stress ? že by ta nenaplněnost v práci? Nebojte se dopřát sluch své duši - po čem tuží ? dopřejte ji to a hledejte cesty, jak ji to dopřát a ne proč to nejde... když svou duši uvězníte, bude smutná ... dopřejte ji pocítit, že žije ... K neurologovi i psychiatrovi můžete jít i bez doporučení ... Hledejte třeba akce, semináře, které by vás bavily... třeba i o emocích ... https://www.mindfulnessclub.cz/vikendovy-kurz-zvladani-emoci-focusingu neznám, ale vypadá to ok Držím palce.

Katka píše: 23. 4. 2019, 16.16

Dobry den. Je mi 15 jsem jedinacek a ziju jen s Mamkou prochazim poměrně náročným obdobím mám po prijimackach a čekám už jen na vysledky hlásím se na střední školu Bezpečnostne právní ziju jen s mamkou která mě vůbec nepodpoří říká ze na to nemám ze nejsem dost dobra a furt mě ponizuje nevim co s tím strašně si přeju pracovat u policie ale nevim co dělat .. nemám doma žádnou lásku furt na mě řve a nadává jsem jenom hloupá holka která ničeho nikdy nedosáhne ve škole mám teď takové průměrně známky a to mamka proste nepřipustí řekne mi ze já nemám co dělat na střední škole .. jsem trochu lajdak a proto teď už poslední pololetí na školu kašlu .. ve škole se semnou nikdo moc nebaví ..nevim co dělat strašně se snažím být silná a všechno zvládat ale už toho je na mě moc ...

Odpověď: 28. 4. 2019, 19.00

Milá Katko, ach jo, Vyhledej psychologa - at s mámou nebo sama ... jdi vpřed https://www.google.com/search?q=e+book+sebel%C3%A1ska+zdarma&oq=e+book+sebel%C3%A1ska+zdarma&aqs=chrome..69i57j69i64l3.8140j0j1&sourceid=chrome&ie=UTF-8 věřím, že máš dost síly se takové nelehké situaci postavit, neb ta síla a touha po dbru tě vede k policii Moc držím palce.

Macko píše: 23. 4. 2019, 13.29

Dobrý deň prajem, som matka 19 ročného syna, ktorého po rozvode vychovavam sama. Syn študuje už na tretej strednej škole, je tretiak. Pred dvoma rokmi som ho musela umiestniť do Diagnostické ho centra v Bratislave pre problémy so školskou dochádzkou a marihuanou. Momentálne nechodí riadne do školy, príde tam až okolo 10...11 hod., ak vôbec príde....povedal mi že škola asi nie je nič pre neho.... brigádovať nechce, doma moc nepomáha. Vzťah matka syn je veľmi citovo založený z mojej strany, vychádzame spolu dobre, až pokiaľ od neho nechcem plnenie si povinnosti a dochvíľnosť. Otec sa o neho nezaujíma, nemajú dobrý vzťah. Už som aj skúsila poslať syna otcovi, ktorý je prísny, ale vrátil sa za dva dni naspäť. Má dvoch starších bratov..25 a 27 rokov, ktorí to už vzdali, že ako si Lukáš urobí tak bude mať a že asi potrebuje spadnúť na hubu, ako sa vraví. Žijeme s mojou 86 ročnou mamou v dome, babka je z neho s nervami v koncoch čo robí, že nechodí skoro vôbec do školy a chce ho vyhodiť z domu. S tým ja moc nesúhlasím, myslím, že to nie je riešenie. Otca a ani babku z druhej strany navštevovať nechce a ani ja s nimi nemôžem konzultovať problémy syna, lebo sa to vždy obrátilo proti mne. Syn je veľmi šikovný v angličtine, mohol si tento rok urobiť štátnice, ale nechodil tam. Už ma naozaj veľmi vyčerpáva, pozerať sa na to ako sa syn valí do záhuby, vyhodia ho zo školy. A pritom stačí tak málo...som z toho už nešťastná, dohovaram mu, ale on sa tvári spokojné....prosím Vás poraďte mi, čo mám robiť a nezblaznit sa? Hravá v noci hry, a chodí spať často až ráno, nemá zmysel pre čas, povinnosti a nedodrží nikdy slovo....záleží mi na ňom.... Dakujem Vám za cenné rady, s pozdravom

Odpověď: 28. 4. 2019, 17.30

Milá Macko, asi vás to sice neuklidní, ale podobné příběhy se v současnosti nějak u mladých množí ... nezbývá než nechat mladé, at dělají se životem, co umí... vy musíte střihnout pupeční snuru ... ta pupeční šnura je součást problému... Držím palce (potřebujete se definovat i jinak, než jako matka)

Libor píše: 23. 4. 2019, 11.16

Dobrý den, je mi 44 let a ženatý jsem 17 let. Mám s ženou dvě zdravé a krásné děti. Bohužel se mi stala taková nechutná věc. Na 17 rok výročí svatby jsem udělal grilovací den a pozvali jsme i nově přistěhovanou sousedku. Celá akce probíhala velice poklidně. Jedlo se, pilo se, povídali jsme si a pak manželka říká, že jde uložit děti a spát. Já jsem si pak dál povídal se sousedkou a neměl jsem žádné jiné choutky. Dále jsem jako pozorný hostitel doléval alkohol. Po čase si sousedka přisedla blíže a po dalším čase mi začala hladit vlasy. Bylo mi to velice příjemné, a když mi její ruka pohladila klín, situace se zvrhla. Řekla mi, že cítí, že mám nedostatek sexu stejně jako ona. Potvrdil jsem jí její pocit, je správný. Že sex s ženou mám jednou nebo dvakrát za měsíc. Pak si lehla a svlékla se. Když jsem se v opojení dostal mezi její roztažené nohy, vešla do místnosti žena. Snažil jsem se celou situaci vysvětlit, ale moc mi to nešlo. Jazyk jsem měl po alkoholu tak řečeno ztvrdlý. A pak započal velký kolotoč. Žena vše okamžitě řekla mamince a tatínkovi. Jelikož jsem v daný okamžik nebyl schopen rozumné komunikace, byl jsem zahnán do postele a ráno na mě, čekala celá ale opravdu celá rodina manželky. Po ránu se do mě všichni pustily, kromě manželky, ta mě nechtěl ani vidět. Byl jsem okamžitě odvezen pryč z domu na vzdálenou chatu a tam zanechán 2 dny. Nyní se snažím celou situaci vysvětlit a urovnat. Ale nevím si vůbec rady co a jak. Nechci ztratit svoji ženu a ani děti. Jsem zpět doma, před dětmi se snažíme dělat, že se nic nestalo. Spíme odděleně. Komunikace je momentálně na bodě mrazu. Nabídnul jsem ženě, že jsem ochoten zajít do poradny, ale tuto možnost odmítla a o celé situaci nechce více komunikovat. Kdybychom prý neměly děti, tak by se rozvedla, ale kvůli dětem to udělat nechce. Celá situace je pro mě teď komplikovaná a nevím, jak s ženou komunikovat. Jestli na ni mám mluvit, nebo se raději vyhýbat. Sám na sebe hrdý nejsem, ale stalo se to, ale jak to řešit dál je pro mě velkou neznámou. Děkuji za každou radu. Libor

Odpověď: 28. 4. 2019, 18.58

Milý Liborku, omlouvám se, ale situace mi přijde jako námět na komedii Menšík - Janžurka... z bakalářů ... jen by to chtělo v závěru moudrost a velkodušnost ženy... (dejte ji tu odpověd třeba přečíst) Když bude nadále neoblomná, zeptejte se ji, na jak dlouho vás odsuzuje k bezútěšnému životu a pak zvažte, zda je to adekvátní... nebo zda půjdete žít samostatně... pak je třeba vědět, že oba máte spoluzodpovědnost za radost a neradost ve vztahu, i za případný rozpad vztahu ... Sexualita s láskou rozvíjená je do života radost ... manželka ...? si to nemyslí ? doporučuji oběma knihu Vědomé milování ...

Starší dotazy:

577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1