Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.

 



Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Patrik, Jiřina, Meg, Petra, Ivana, Michala

Starší dotazy:

577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Anděl píše: 9. 5. 2019, 9.10

Dobrý den, proč sem píši. Zkouším to zatím takhle , třeba mi to pomůže, a povíte mi jestli bude lepší si najít i osobního psychologa. Tak k věci. Potřebuju si popovídat nebo alespoň aby mě vyslechl někdo, kdo mě vůbec nezná. Takové ty kamarádske rady moc nepomáhaj a tak se vším bojuju uplně sama, a začínam pociťovat,že to pomalu přestávam zvládat. Moje dětsví než se rodiče rozvedli bylo mýma očima, bylo fajn. Poté co se rozvedli jsem každý rok s mamkou bydlela v jinem městě, v jiném bytě dokonce nějakou dobu v mé pubertě i v 1+1 s babičkou a dalšimi třemy členy rodiny.takže nic moc. Mamka na mě dle mého názoru kašlala, střední školu jsem nedodělala, mou prioritou bylo co nejrychleji si najít práci a postavit se na vlastní nohy. V 18 ti letech jsem poznala kluka,zdalo se že to bude láska jak hrom, po pár měsícíchmě začal psychicky ublizovat a casem i fYzicky, nic hrozného. Ale ublizovani to bylo . Po 3 letech jsem to nakonec ukoncila tak , ze jsem ho pri rozchodove fazi podvedla s jeho kamaradem, a ja si rekla ze to je moje nejvetsi sance odejit. Nasla jsem si byt ale i presto mam spatne svvedomi i presto co vsechno mi delal, si to davam za vinu ja. Ted uz mam pritele , jsme spolu par mesicu , ale klape to. Co tim chci ric je to, ze se nemam o koho oprit, podle vsech kolem me jsem ja ta spatna, kdyz se nekomu sverim zacina mi byt neco vycteno ikdyz vim ze nepravem, presvedcujou me o svoji pravde. O mamku se taky nemuzu oprit. Ta ma dokonce meho byvaleho uz je to asi vic jak pul roku vystavenou fotku . Mrzi me ze i ja ktera jsem pro mamku udelala vse, jsem na to doplatila , vlastne jsem doplatila nad vsim. Denne usinam se soatnym svedomim, se slzami v ocich z toho , ze se nemam na koho obratit, denne vidim ty soat e okamziky, kdy me muj byvaly prohodíl skoro celym bytem, kdy me slovne ponizoval , nikdo mi za celou dobu nepomohl. Je toho spoustu co ve me je a ja to potrebuju dostat ven. Bohizel mi to takhle moc nejde. Ráda bych od vas slysela jak si s timhle tim vsim poradit. Je mi 22let a vim ze na me toho uz je proste moc, nezvladam svoje myslenky, nevim jestli jsem stastna nebo smutna, nevim jestli dokazu vubec jeste ne o k nekomu citit. Apodobne. Ja vám předem děkuju za odpověd ikdyž to asi nedava hlavu ani patu. Přejí hezký den. A.

Odpověď: 19. 5. 2019, 8.58

Milá Andělko, doporučuji výcvik RUŠ, aktivně se věnovat seberovoji, svá témata kreslit, malovat, pálit... meditovat, číst knihy, semináře... Držím palce a hledejte a nacházejte

Luca píše: 9. 5. 2019, 7.06

Dobrý den,chtěla bych radu od zkušenějších,jelikož jsem vdaná,mám skoro dvouletou dceru a bydlíme ve společné domáctnosti s mýma rodičema a manžel teď prožil ztrátu svého bratra(plánovaná sebevražda) bratr se svěřil mé mamce,mě a svým kamarádům,ale bratrovi ne.a takhle začala celá situace,kdy manžel je zlý,stavý mě před hotové věci,všichni jsou k ničemu,hlavně moji rodiče jen jeho rodina a on jsou nejlepší.dokonce mi vyhrožuje,že mi zebere dceru a půjdou odemě pryč,ale když jí má hlídat,tak je nervózní(někdy ji dá i na zadek) nebo se rýpe v telefonu a nějaká promluva mezi námi nemá cenu,protože vidí zlé věci jen na mou osobu.strašně se změnil.budu ráda za jakoukoli Vaši radu.děkuji

Odpověď: 13. 5. 2019, 20.41

Milá Luci, to je neštastná situace. Manžel patrně prožívá pocity na nevědomé urovni - pocity viny a obvinování a možná i nějaké bratrovy pocity... pocity zmaru života ... existenční otázky... bohužel vy mnoho sama nepořešíte... Když nebude on hledat v sobě - třeba i s psychologem, je možné, že to váš vztah zničí... :( Můžete se pokusit navrhnout vy poradnu a objednat... A postupně si stanovovat, co je pro vás unosné... a zda vám vztah více dává či bere... Držím palce.

Karel píše: 8. 5. 2019, 18.28

Zdravím, nikdy bych si neřekl, že budu takhle někam psát, ale nevím si už rady. Rozešla se semnou přítelkyně po dvouletem vztahu, mně je 20 a jí 18. Náš vztah byl krásný, stálé vyjadřování lásky až do samého konce, ze začátku jsem tomu vztahu nedával tolik citů, až v posledním půl roce. Ten kdo více lásku vyjadřoval, tak to ona, šlo to na ní vidět, že je šťastná. Dříve jsme podnikali stále něco a v poslední době moc ne, práce, nevídali jsme se tolik a když ano, tak se dělo to samé, flákali se atd. Někdy jsem se k ní nechoval jak bych měl, byl sprostý nevrlý atd, ale vždy jsem se omluvil, vím že se to nemá. Jednoho dne nečekaně po facebooku konec, poté z toho vycouvala psali si a vyříkali si vše, poté cca po měsíci jsme to zkusili znova. Já se ponaučil ze svých chyb a i ona tvrdila, že si uvědomila, že mě opravdu miluje. Bylo to krásné jako ze začátku. A po měsíci… zase konec. Furt mi tvrdila jak mě miluje a jak se na mě těší, druhý den přijedu a ihned mi to dala najevo. Je to měsíc a žádný kontakt, žádná změna, neozve se. Důvod, který mi řekla, že už mě nemá tak ráda jako dříve a uvědomila si, že vedle sebe potřebuje někoho jiného a celkově e na vztah necítí a chce se věnovat přátelům a sama sobě. Já jen nedokážu pochopit, proč tak náhle? jeden den toto a druhý den konec? V poslední době měla psychické problémy a vše jí nějak trápilo a přijde mi, že pak jí do hlavy vlezlo, že jí trápí i náš vztah a chtěla před vším utéct. Já si uvědomil všechny mé chyby a všechny chyby ve vztahu a ponaučil se, i po tom jak mi ublížila bych jí chtěl zpět a zkusit to znova a jinak, ne jako po prvním rozchodu, vyříkat si to a pokračovat dál, teď bych si přál začít ten vztah budovat znova a pomalu. Teď v kontaktu sní nejsem, jedinné co o ní vím, že se začala vídat s kamarády, se kterýma se v našem vztahu nevídala, ikdyž jsem jí říkal at e jim ozve a podporoval jí v tom. Prosím o radu, jak se pokusit to zachránit a pokud ještě nějaká šance vůbec je. Přinejhorším bych se sní rád setkal a omluvil se jí za vše zlé a rozešel se hezky v klidu, ale to ani ona nechtěla. Děkuju

Odpověď: 13. 5. 2019, 20.19

Milý Karle, působíte jako člověk, který si v tuto chvíli bere všechnu vinu za rozpad vztahu na sebe. Bylo by prima uznat svou spoluzodpovědnost a to, že díky tomuto vztahu víte, že si budete vážit lásky, vztahu, ženy... že o to vše chcete pečovat... za to můžete vztahu s ní poděkovat. Kus spoluzodpovědnosti je i na ni... prostě se vyvíjí a zraje a hledá sama sebe a cítila, že nyní potřebuje jít jinak... dopřejme jí to... to, že se nechce sejít a potvrdit si rozchod, to je přirozené... můžete s ní hezké rozloučení udělat mentálně, napsat... Odpouštím ti - odpouštíš mi žehnám ti - žehnáš mi a přeji tobě i sobě svobodu na všech úrovních Přeji vše dobré a držím palce.

Renata Č píše: 8. 5. 2019, 14.01

Dobrý den, hledám pomoc s problémy způsobené zřejmě mou malou sebedůvěrou a podivným sebeobrazem vytvořeným v dětství (rodiče se hádali, nesnášeli, já byla na straně maminky, otec mne nesnášel, říkal mi, že jsem neschopná, nepřitažlivá, že se nikdy nevdám, v ničem se mi nebude dařit). Dodnes se cítím velmi zranitelně neustále ve všem. Jsem ročník 1970, jsem rozvedená, mám dceru ((21) let, která je ke mně velmi kritická. V současnosti jsem ve vztahu s mužem, lékařem, se kterým jsem se seznámila přes internetovou seznamku. Po třetím setkání jsme spolu měli intimní zážitek, byli jsme lyžovat, řekl mi, že je rád, že jsme se našli a že by nejraději byl, kdybych už nemusela odjíždět. Já jsem se do něj zamilovala, imponuje mi svými schopnostmi, povoláním, vzhledem, vším. Proto jsem zřejmě nevnímala, že on mě nemiluje, jen mu vyhovuje, když za ním přes víkend přijedu. V létě jsme spolu byli na třech vodáckých zájezdech (týdenních). Po 7 měsících mi napsal, že vlastně není citově angažován, že v něm neprobouzím 1. signální soustavu. Ovšem za 2 dny mi napsal, že vlastně mu scházím a že by rád, abychom pokračovali dál. No a tak pokračujeme až dodnes. Ale já stále cítím, že on není vlastně spokojen (dost mě kritizuje - že se hrbím, jsem citově zamrzlá, tvářím se přísně, neumím vařit, neumím řídit auto, nejsem dost sportovní, vodačka ze mne nikdy nebude, na flétnu nehraju dostatečně dobře atd). Já ho přesto mám ráda a asi naivně trochu čekám, že se jednou do mě zamiluje. V únoru mi po dovolené řekl, že je to prima, že asi máme vztah jako po letech, po tom, co všechno to počáteční zamilování už vyprchalo (přičemž on ho neměl), a že jsem asi to nejlepší, co ho potkalo, či mohlo potkat. Nemohli byste mi poradit, jak mám poznat, jestli z tohoto vztahu může vzniknout \"láska\", jestli to může být vztah, který by nás spíš netrápil, než obohacoval? Jak mám poznat, že nezůstávám ve vztahu, který nakonec skončí jako předchozí 3 vztahy, kdy jsem se včas nepoznala, že jde o manipulativní jedince, kterým jde spíš o sebe než o vztah. Jistě bych mohla napsat víc, ale spěchám a navíc nevím, jestli vůbec s něčím takovým můžete poradit. Byla jsem už u dvou psychologů, ale těm se zdálo, že mám jen problém s odhadováním, co si kdo vlastně doopravdy myslí, že si do reakcí lidí pouze vkládám svá negativní očekávání a obraz sebe sama. Kromě toho mám spoustu dalších problémů (s prací, financemi, dcera studuje, ale ex už neposílá výivné), které se snažím řešit, ale začínám být strašně unavená a apatická. S rodinou moc nekomunikujeme, kamarádku mám jen jednu a daleko. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: 13. 5. 2019, 20.03

Milá Renato, každému jde o sebe a mužům obzvlášt... zda je to patologický manipulátor - to jste snad již poznala... Jak se vztah bude vyvíjet, to nevím... pokud máte pocit, že vztah táhnete jen vy, pak to není v pořádku. stáhněte svou energii k sobě na regeneraci... patrně více vydáváte a doufáte, že se vám vrátí ... ale tím se v reálu vyčerpáváte více a více... prostě přijměte, že nevrátí ... a užívejte darů přítomnosti ... ono se to těžko vyvětluje... Skutečně nevím, jak váš vztah vypadá ... pokud k vám cítí pouto, jako partneři po letech, a váží si toho, je to fajn a není třeba čekat na zamilovanost... je možné užívat toho, co je... Můžete spolu navštívit poradnu... Držím palce a užívejte toho, co je.

Daniell píše: 2. 5. 2019, 21.49

Dobry den, nevim, zda jsem tu spravne ale i tak se zeptam. Je mi 22, poznala jsem o 2roky starsiho kluka. Byli jsme spolu pred necelymi dvemi tydny venku. Bylo to super, stravili jsme spolu cely vecer, porad jsme si meli co rict. Bohuzel jsme neco malo popili a on se jednu chvili ke me naklonil a zacal me libat, zaskocilo me to ale neuhla jsem. Na druhy den jsme si napsali, ze to asi dopadlo jinak, nez jsme predpokladali. On dodal, ze je udajne teprv 2mesice po rozchodu, ze mel delsi vztah a myslel si, ze je z toho v pohode ale ze jeste neni pripraveny na neco noveho. Z toho soudim, ze se asi lekl toho co udelal, ze me zacal libat.. Ja mu ujasnila, ze na nej netlacim a ze rozhodne nehodlam stavet vztah uz po prvnim rande. I presto si ale od te doby temer kazdy den piseme, asi jen 2dny jsme meli odmlku ale vzdy se on nebo ja ozvu. Rada bych ho zase videla, protoze mi sedl jako clovek a samozrejme bych si prala, aby to melo do budoucna nejake pokracovani, protoze me samozrejme i pritahuje. Ale pokud je teda poznamenany z predesleho vztahu, nechci na nej nijak tlacit. Nechci aby si rekl, ze kdyz ho budu chtit vytahnout ven, tak ze ho nejak uhanim a tak. I kdyz psal, ze rad nekam zajde sednout v ‘kamaradskem rezimu’. Nevim si rady. Bojim se cekat, aby ho ‘neuhnala’ nejaka jina holka a mam strach, ze ho polekam, kdyz ho tentokrat vytahnu ven ja. Zajimal by me vas nazor a co by jste delala vy? Dekuji za odpoved.

Odpověď: 3. 5. 2019, 9.30

Milá Danielko, doporučuji knihu: Mars a Venuše si spolu začínají :) Nechte aktivitu na něm... někdy třeba mu řekněte, že jdete na nějakou akci a jestli se chce přidat .... Držím palce.

Verča píše: 2. 5. 2019, 17.35

Dobrý den, Pokazde, když potkám někoho, kdo se mi líbí a je mi s nim hezky, je problém. Buď má pletky v minulosti, nebo mě jen využije. Nemyslím si, ze bych byla hloupá a skareda, nevybírám si ani žádné krasavce, zbohatlíky, nic... normální kluky, naopak vždy snizim nároky a o to víc mě to pak bolí. Je mi 25 a 6 let jsem sama, pokud nepočítám nějaké románky, které vždy dopadají stejně. Vyžaduji alespoň cca 10 let rozdíl věku, nechci žádné nerozumné mladé trdlo a možná proto narazím. Oni mě vidí jako zábavu, jenze... Nejdřív mi to nevadilo a tvrdila jsem, ze jsem free a děla mi to radost, ale jen jsem si to nalhavala. Mám z toho úzkosti, každý večer pláču. Vim, ze tu nedostanu řešení mého problému, spis bych potřebovala poradit, jak se nad to povznést. Dekuji, V.

Odpověď: 3. 5. 2019, 9.28

Milá Veru, je prima, že už jste odhalila, že jste si nalhávala ... že své srdce a vazbu cítíte, že toužíte po lásce a vztahu... (možná by to chtělo kriterium, aby mne miloval - a ne kriterium deset let rozdíl - u nich je větší pravděpodobnost opotřebení ;) ) Doporučuji práci s vnitřním dítetem, vnitřní ženou a vnitřním mužem. Vydejte se na cestu sebepoznání... Pocity úzkosti - první pomoc: Prodýchat větu: i když mne nemiluje XY tak, jak bych si přála, mám se ráda a přijímám se ... Přeji vše dobré a držím palce na cestě k srdci https://www.facebook.com/events/414875269061877/ -třeba

Patrik píše: 2. 5. 2019, 16.27

Dobrý den, mám problém v rodině, je mi 16 let za měsíc 17,nyní pracuji, ale něco mi v hlavě říká že se chci jít aspoň vyučit, jelikož mám jen základní vzdělání a bojím se že to v budoucnu semnou nedopadne dobře, ale moje máma mi v tom brání a nechce mi platit školu, protože jsem zanedbaval 8 a 9 třídu, poté jsem šel do prváku a na ten jsem se úplně vykašlal a chtěl jsem zkusit pracovat jaké to bude, ale teď mi to přijde jiné, chci se jít vyučit, ale prostě nemohu, protože mi máma nevěří že bych to zvládl, poradíte mi co mám dělat? Mám se opravdu vykašlat na školu a pracovat rukama a v životě nemít žádný cíl? Ničí mě to, jsem smutný..

Odpověď: 3. 5. 2019, 9.12

Milý Patriku, ano, je to náročnější... o to ale cennější... mrzí mne, že vás máma nechce podpořit... zkuste to s ní ještě, zkuste případně navrhnut i poradnu, kam dojdete spolu (mmj. co s vámi máma udělá, když nastoupíte do školy?) V nejhorším si najděte školu dálkově https://www.stredniskoly.cz/obory/?dochazka%5B%5D=2 Držím palce a nebudte smutný... konejte - máte na to :) holt sám sobě si ... i si dát sílu a ocenění... :) Držím palce

Naty píše: 2. 5. 2019, 13.00

Dobrý den, potřebuji poraďit. Mám problém s mou sestrou, má různé stavy nálad, bohužel už jsme dávno za pubertou bude nám 20. Sestra má dny, kdy je úplně v pořádku, směje se, je veselá a z minuty na minutu je na všechny zlá a protivná. Poraďte mi prosím co s ní máme dělat. Nevíme si rady. Děkuji Natálie

Odpověď: 3. 5. 2019, 9.07

Milá Naty, můžete ji říci, co vás trápí... mluvit za sebe... o své bezradnosti a smutku ... a ptát se ji, jak to má ona ... jak se vnímá, jak se cítí... Pokud ona bude chtít pracovat - mrkněte na odpoved pod vámi... Přeji vše dobré.

Renáta píše: 2. 5. 2019, 11.57

Dobrý den, ani nevím jak začít.. Nebo co a jak... Ale asi začnu tímhle.. Je mi 16 let.. a už skoro 7 měsíců se necítím ani trochu šťastná.. Uplně v sobě mám zmatek a nevím kde začít.. Četla jsem že v takovém věku to má asi každý teenneger ale nevím co dělat.. Cítím se jakobych nevěděla nic..strašně zmateně.. Často se jen tak rozpláčů ať už důvod mám či ne.. Rychle se unavím.. Věci které jsem dělala z radosti teď dělám z nucenosti.. Citim se jakobych byla v sále lidi a každej na mě mluví .. Taky mám hodně častý vztek .. Už několikrát sem se pokoušela uklidnit aby to nemuselo dojít k sebepoškozování ale buď to došlo k tomu nebo k pohmožděninám ruky.... Nerada se svěřuju lidem Prostě to nejde ... Přemýšlím aniž bych věděla proč...pocity viny .. Nejradši bych se schovala někam ale nejde to... Hledám pochopení u druhých ale oni sami mě nechápou... A když se svěřím což se stává hodně malinko.. Necítím ani úlevu... Nevím co dělat...

Odpověď: 3. 5. 2019, 9.04

Milá Renatko, vypadá to tak,že se budete muset pustit do práce se sebou - seznamte se s teorií podoosobností (voice dialoge - kniha Inteligence duše) - to by mohlo pomoci práci se vztekem.... k sebedestrukci ... Také může být pro vás užitečné www.konstelace.info - kniha Skrytá symetrie lásky Dále doporučuji léčebné meditace - můžete se objednat - probereme i více podrobností k vaší osobnosti... Držím palce.

Baka aniki píše: 1. 5. 2019, 21.12

Zdravím poslední dobou mám noční můry a jsou horší a horší... Nevím co mám dělat prostě sny typu kde umírám nebo mě někdo mučí a probouzím se se slzy v očích a pokaždé tam je stejná postava stejně jako vždy dlouhá kape do tváře nejde vidět meč a snaží se mě zabít je jedno jaké to je místo buď na mě mluví a já se pak cítím smutný a teď nově se zdálo že ta postava do mě vleze a začne ovládat a já pak stracim vědomí va často omdlim v tom snu a pak náhle já jsem ta postava a začnu trpět velkou bolesti víc a víc někdy se ráno vzbudím a bolí mě celý člověk z toho a nebo mám sen ve snu ve kterém umřu několikrát a pak se vzbudím a až se vzbudím ráno normálně tak se slzami v očích poradíte mi prosím vím že něco není v pořádku semnou tohle není normální chci se toho zbavit

Odpověď: 3. 5. 2019, 8.57

Milý Baku, zastavte se na léčebnou meditaci nebo pohledejte jiného psycholéčitele ....

Starší dotazy:

577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1