Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Vážený pisateli, tento týden již bylo položeno mnoho dotazů a není v mých silách odpovědět na více. Máte-li zájem, vyčkejte, poradna se otvírá vždy v neděli o půlnoci pro 10 dotazů. Pokud máte zájem o zodpovězení dotazu mimo poradnu on-line, zašlete dotaz na email: radana@rovena.info a 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010.

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Jiří Hofman, Ales, Ales, Lara, Karelfrantapepik, lucie, Iva Suchánková, mačička89, Stella, Adéla

Starší dotazy:

572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Amalka píše: 9. 2. 2008, 21.34

Dobrý den paní doktorko, uz delší dobu se snažím řešit můj problém, ale nikdy jsem nenašla způsob jak ho řešit,prosím o radu tedy Vás. Je mi 18 let a už od doby, kdy mi začla puberta jsem zjístila, že se nedokážu v některých situacích kontrolovat. Studuju prvním rokem nástavbové studium na nové škole. Setkala jsem se zde s člověkem, kterého nemohu ustát kvůli jeho chování. Jedná se mou třídní učitelku. Všichni studenti, kteří ji znají, ví, že je nespravedlivá, snaží se nám vnutit její nesmyslné názory, a když s ní nesouhlasíme, trestá nás, takže s ní musíme nakonec stejně souhlasit. Libuje si v zasedávání a nadržování, nemůžeme proti tomu nic dělat. Nezbývá nám nic jiného, než si všechnu tuto nespravedlivost nechávat líbit. Už mnohokrát jsme se celá třída chtěli obrátit na vedení školy, ale ona nás stále ujišťuje, že když něco takového uděláme, nenechá nás projít u maturity. A teď k mému hlavnímu problému. Nedokážu se s tím smířit, prostě mě to psychicky tak ničí, že vybouchnu a končí to tak, že jí řeknu vše narovinu, vůbec ji nešetřím, vyjadřuju se sprostě, narovinu jí sdělím svůj názor, tím si vysložím zápisy do třídní knihy, důtky apod. Chtěla bych se kontrolovat a prostě ji nechat být a nevzrušovat se tím, ale tohle mi dělá vždy velká problém. Prosím poraďte mi, jak se stím mám vyrovnat, abych si už nenadělávala zbytečné problémy. Děkuji Vám a přeji příjemný den.

Odpověď: 14. 2. 2008, 13.06

Milá Amálko, jsi-li někde z okolí, domluv si se mnou konzultaci. jedna z věcí, která by v té věci mohla pomoci je, naučit se focusing. Odpověď zde - nauč se přenášet pozornost k sobě - pozoruj v téchvíli své pocity, pojmenuj si je, tuším však, že bys k tomu potřebovala spolupráci s profíkem... Ohledně celého problému by možná nebylo zcela od věci, aby vstoupilo do jednání s ředitelstvím několik rodičů.

Klára píše: 9. 2. 2008, 19.25

Dobrý den ,prosim o radu.Přítel před půl rokem ukoncil dlouholeté manzelstvi,problem byl ten ze vyprchala laska a zustalo jen kamaradtvi,take se nedarily deti,mel pocit ze se doma dusi,navic si zacal pomer se mnou a zamilovali jsme se.Zuzovalo ho ze žene ublizil,take zmena prostredi jiny dum ale Meli jsme spolu pul roku krasny vztah.Jiz drive trpel pritel depresemi a nyni byl u psychiatra a dostal nove silnejsi leky.Uz po druhe davce se zacal chovat jinak.Citi ze nedokaze oplacet lasku ani prijmat,zacina byt tak trochu lhostejny,nevola nepise.Bavili jsme se a chce nas vztah nechat na kamaradske urovni jelikoz ma strach ze mi svym chovanim bude ublizovat,nechce abych se na nej dale vazala protoze nevi jak dlouho se v tomhle bude zmítat a nechce me jeste vic zranovat.Take ma mozna strach z toho ze jsem mladsi a muzu mu utect a ze se jednou muze opakovat minulost,protoze to ze nemeli deti,mu mozna zkazilo manzelstvi.Mam ho poslechnout???mam ale pocit ze vydrzim na nej cekat..

Odpověď: 14. 2. 2008, 12.54

Milá Kláro, to, co jste napsala, dává tušit, že vztah s vaším přítelem nemůže být snadný. Troufám si dokonce tvrdit, že vám není schopen, nemůže dát to, co byste chtěla. Chcete-li radu - poděkujte za vše hezké a vztah ukončete.

Simona18 píše: 9. 2. 2008, 14.23

Dobrý den, ocitla jsem se pro mě v dost špatné situaci. S manželem čekáme druhé dítě(34.týden, 3.letý chlapeček) a zjistila jsem, že mi je nevěrný. Odstěhovali jsme se před půl rokem do Čech, kde si manžel dobře placenou práci. Sliboval mi, že záčátek sice bude náročný, ale po třech měsících, že bude vše zase fajn, vše mi vynahradí a budeme se mít líp. opustila jsem rodinu a známé a vzdala se všeho pro to, abychom mohli být spolu a vychovávat své děti. Vše bylo jen horší. Dlouhé dny v práci, i před noc. Přestal komunikovat a vše bral jako výčitku. Zjistila jsem také, že má dluhy, o kterých vůbec nevím. A tak jsem se ještě teď ve vysokém stupni těhotenství vrátila zpátky na Moravu, kde mám prozatím, kde bydlet. Manžel nemá vůbec zájem se mnou nějakým způsobem komunikovat. Pořád ho miluji, ale už mu nedokáži věřit. Jsem z toho zoufalá už kvůli dětem. Strašně se bojím. Poradí mi někdo?

Odpověď: 14. 2. 2008, 12.50

Milá Simono, situace opravdu nezáviděníhodná. Bylo by fajn, kdybyste se nebála - tím nepomůžete ani sobě ani dětem... věřte, že vše nakonec nějak půjde...dokážete se postarat... rodina vám pomůže... asi bych vám doporučila, abyste opravdu myslela především na sebe a na děti a zajistila si bezpečný domov... držím palce.

Tereza píše: 9. 2. 2008, 13.25

Dobrý den, mám takový problém s přítelem. Teda spíš si myslím, že má nějaký problém přítel.Jsme spolu necelé 3 roky,poznali jsme se na VŠ,máme se hrozně moc rádi,společnou budoucnost spolu plánujeme už od začátku vztahu a asi už rok a půl plánujeme společné bydlení.Teď k tomu došlo.Před týdnem se přítel ke mně přistěhoval.Moji rodiče si koupili a zrekonstruovali byt a mně s přítelem přenechali svůj nájemní byt.Vše se zdá být v pořádku, ale není. Přítel není šťastný, možná je to tím, že má stresující práci, do které musí dojíždět, kterou vzal jen z nouze, abychom spolu mohli začít bydlet a finančně utáhli byt. Jelikož je čerstvě po škole, s minimální praxí, je těžké najít jinou práci.Možná je to tím, že má už asi rok a půl problémy se zubama, který pořád žádný zubař není schopen vyřešit.Možná je to tím, že se mu stýská po zaběhnutém stylu života, možná je to tím, že mu něco chybí, ale každopádně si nevíme rady. Doma měl kompletní servis od rodičů, ale vždyť i já mu ho dávám, peru, žehlím, uklízím a vařím..On nemá s bytem prakticky žádné starosti..Ale přitom pořád říká, že by se nejraději odstěhoval zpět k rodičům, že je tady v tom novém bytě nešťastný. Že dřív, když jsme se vídali jen na chvíli po práci, nebo spolu byli na víkend, že to bylo lepší, že neměl žádný starosti..Já se na něj nezlobím, vím, že to jak říká není mnou, ale ať se snažím jakkoli, prostě vidím, jak trpí a trápí se. Chtěla bych mu nějak pomoct, ale myslím si, že se s tou změnou potřebuje vyrovnat sám a že to bude chtít asi hodně času a pochopení.. V týdnu těžce pracuje, má stresovou práci, doma by se měl znovu nabít energií, měl by si odpočinout.Ale on je doma stejně smutný, nešťastný. Za domov pořád považuje byt svých rodičů, na který je zvyklý. Ani on sám tyhle svoje pocity nechápe. I pro mě je těžké, když ho vidím jak trpí. Možná by se mohlo zdát, že řešením by bylo aby se zas odstěhoval zpátky k rodičům, ale já se bojím, že bych to pak sama nezvládla psychicky, být v prázdném bytě sama, bez milované osoby..Nechci a ani nemůžu ho tady držet, ale myslím si, že jednou to stěhování muselo přijít. Tak opravdu nevím jak mu pomoct. Můžete mi prosím nějak poradit?

Odpověď: 14. 2. 2008, 12.46

Milá Terezo, je možné, že váš přítel z nějakého důvodu neudělal krok k psychické dospělosti a tím je, odchod i psychický z domu rodičů a přistoupení ke své ženě (mmj. svadba tento proces v symbolické, rituální rovině dělá) a vzal plnou zodpovědnost za novou rodinu. Tento problém by bylo dobré, aby uviděl váš partner - v tom vy nemůžete udělat nic. Možná by pro vás oba mohla být zajímavá návštěva semináře rodinných konstelací.

Tomino píše: 9. 2. 2008, 12.03

ahoj nevim,jak začit!je mi 22 let a hledam nejaky smysl života!davam lasku k jedy holce ale ta me nechce. už pul roku se snažim to zmenit!stojito strašne sil!nemam chut nic delat už ani prace me nebaví dřiv bylo všechno jini!nevim co se se mnou deje!dřiv jsem mival sny o budoucnosti a ted vubec!prosim poradte co mam delat? dekuji moc

Odpověď: 14. 2. 2008, 12.40

Milý Tomino, vnímám, že potřebujete své zranění z této zamilovanosti uzdravit, pohladit. To, myslím, by byl dobrý odraz k lepšímu prožívání života. Jak se to dělá? Tak, že člověk začne dávat lásku sám sobě. Doporučuji, abyste se ke mně objednal, abych vám cestu k naplnění návodu mohla ukázat. Opravdu si myslím, že by bylo dobré, párkrát se sejít.

Natalie26 píše: 8. 2. 2008, 15.50

Dobry den, konecne jsem nasla "toho praveho - 30" a chci s nim byt a mit rodinu. Jsme spolu pres pul roku a bydlime spolu. Miluji ho a on me taky, vyhovujeme si ve vsem. Problem je v tom, ze me obcas nesnasi proto, ze jsem pred nim mela 3 vztahy (dva pul rocni a jeden 2,5 roku). Nedokaze se smirit s tim, ze jsem s temito muzi intimne zila. On sam mel 1 pritelkyni 11 let. A pry to tak maji v rodine a nikdo, ani jeho znami, nevystridali tolik partneru kolik ja. Se svou pritelkyni se rozesel proto, ze uz jim to par let neklapalo. Poznal to, kdyz spolu zacali bydlet. Pry by se s ni ale nerozesel, kdyby nepoznal me. Sam rikal, ze mi trochu zavidi, ze jsem poznala vice partneru a on ne, ale nechape, proc jsem chodila s nekym tak kratkou dobu. Citim se bezmocna a nevim, jak to resit. Nechci, aby me nesnasel proto, ze si obcas neco predstavuje. V intimnich zalezitostech se pak neuvolnim a myslim na to, co si predstavuje. Nevim, jestli to je chlapska jesitnost nebo to, ze byl s 1 partnerkou a on byl taky jeji prvni a ted to tak neni. Prosim o radu, zda by mel jit on k psychologovi nebo ja, aby me tak netrapilo, ze on se trapi.

Odpověď: 14. 2. 2008, 12.35

Milá Natalí, Zkuste oba popřemýšlet, které myšlenky vám co přinášejí... (obecně platí to, že muži se hůře vyrovnávají se svými předchůdci, ale to váš problém neřeší) Je třeba, aby přítel akceptoval vaši minulost tzn. 3milence a žádného manžela -prvním manželem by mohl být on. Vám nedoporučuji, abyste se v intimních situacích stresovala - věnujte myšlenky prožitku svému a nestudujte - na co myslí on... K psycho- zajděte pro úvod společně.

lukka píše: 8. 2. 2008, 14.24

Dobrý deň Neviem ako začať. Už veľmi dlhú dobu prežívam krízu, ktorú neviem vyriešiť. Som výrazný introvert, ktorý má strach z kontaktu ostatných ľudí.( Mám 25 rokov a doteraz som nemala žiadneho priatela, ani len tzv. platonickú lásku).Už od puberty som mávala pocity depresie a úzkosti, ktoré sa po príchode ns Vysokú školu ešte zvýraznili. Ked som bola asi v štvrtom ročníku dostala som anorexiu, a musela som na rok prerušiť štúdium. Po návrate na školu sa všetko zmenilo. Aj tá troška sebadôvery, ktorú som mala zmizla. Teraz ma čakajú štátnice a ja viem, že to nespravím. Rozmýšlam o tom , že to nechám. Jednoducho cítim , že na to nemám, a nezvládnem to. Celé dni a týždne, len sedím doma a vôbec nevychádzam von. Prestala som sa kontaktovať s bývalími spolužiakmi a dokonca obmedzujem i styki s mojimi príbuznými. Moji rodičia sa mi snažia pomôcť, sú trpezlivý a ústretový, a to ešte viac prehlbuje vo mne pocit, že som pre nich skamaním. V noci nemôžem spávať a už sa nedokážem na nič zmôcť. I nákup v obchode je pre mna utrpením. Jednoducho mám strach, obrovský strach z obyčajných bežných maličkostí, a ja s ním nedokážem bojovať. Toto je moja prbá prosbva o pomoc. Dakujem.

Odpověď: 14. 2. 2008, 12.21

Milá Luko, opravdu nemám pro vás lepší radu, než abyste začala chodit na psychoterapii. Můžu vám ještě doporučit několik knih, ale ty nenahradí pravidelnou spolupráci s profesionálem, protože na setkání se vám spíše dostane toho, co potřebujete... Z knih: Miluj svůj život, Emoční alchymie, Umění prožívat emoce, Agorafobie a panická porucha... Takže držím palce

Renata píše: 8. 2. 2008, 12.52

Dobrý den, mám dotaz. Musí dát manžel souhlas k ústavní léčbě závislosti na hypnotikách? Bojím se o něj a ráda bych věc jako manželka nějak řešila.

Odpověď: 14. 2. 2008, 12.27

Pokud člověk není zbaven svéprávnosti a či nekoná nesvéprávně (pokus o sebevraždu, psychotická ataka), musí k hospitalizaci dát souhlas.

máma 35 píše: 8. 2. 2008, 11.54

Dobrý den.Jsem rozvedená a 2 roky žiju s přítelem.Z manželství mam 2 dcery 17 a 9 roku. Muj problém je v tom,že v začátcích našeho vztahu jsem mu lhala o tom,že jsem manželovi byla věrna.byli totiž v té době kamarádi a já se bála,že ho na mě bývalý manžel nasadil..Nic méně jsem mu o něm brzy řekla sama,měli jsme totiž před rozvodem.Byla jsem štastná jako nikdy,už jsem ani nedoufala,že mě to ještě muže potkat,muj bývalý byl totiž alkoholik s chováním a slovníkem,že i otrlému by se zvedal žaludek,navíc s nezájmem se jakkoli podílet na chodu domácnosti.Jednoho dne jsem jela s přítelem za kamarády,pochlubit se,že nejsem sama..Byl tam bohužel i pán,kterému jsem se vždy líbila,ale nebylo to nikdy oboustrané a přesto,že věděl,že tam jedu se svým přítelem se zachoval tak,že když jsem je všechny seznámila,utrousil poznámku"Ty jsi mě naštvala"a odešel.Asi za 15 min jsem měla telefon od něj..vyběhla jsem z baru,protože jsem jeho oplzlosti nechtěla řešit před přítelem.Volal mi pak ještě jednou a já v obou případech zalhala že mi volali z práce.podotýkam,že jsme spolu opravdu nikdy vubec nic neměli.Dnes vím,že jsem to měla řešit hned na místě a poslat ho do háje.Po roce a pul jsem se po častých hadkách konečně přiznala jak to tenkrát bylo.Muj přítel neustále naléhal at mu řeknu pravdu,že mi nevěří a že mi nevěří ani to,že jsem byla manželovi věrna.přiznala jsem se tedy ke všemu v doměni že nemám už co skrývat,ale tím dnem mi začalo peklo větši,než když jsem to tajila.Od té doby se hádáme často a přes to že mu říkám jak mě to mrzí,že bych to vše vrátila zpět,poslouchám jen nadávky a urážky.Dnes před ním uz nic netajím,ale přes to poslouchám,že mi nevěří a jestli se něco na mě dozví,tak že si hned najde milenku.Jsou to 2 roky a já sedím doma na zadku,nikam nechodím,neustale mu říkam jak moc pro mě znamená a život bez něj si nedokážu představit,se dočkávám toho,že mi před dětma sprostě nadává,uráží a ponižuje.Přes to všechno ho stále miluji a pořád někde ve skrytu duše doufám,že to jednoho dne odezní.Zatím ale jen musím vysvětlovat,proč jsem byla manželovi nevěrna se všemi detaily,kdy,kde..a že mi stejně nevěří,že jsem mu řekla všechno.Hledá na netu kde je možnost mě posadit na detektor lži.Jsem z toho všeho už stašně unavená a zoufalá a dala bych nevim co,za to aby mi věřil.Prostě jsem se mu tenkrát bála říct pravdu aby mě neopustil,protože jeho předchozí vztah zkončil právě na lhaní jeho bývalé partnerky,alespon mi to tak říka.Nevím jak ho přesvědčit o tom,že už nic netajím.Nejvíc mě mrzí,že mě nadává a ponižuje před dětmi a moje starší dcera mi vyčíta,proč s ním jsem.Už se mezi nás i postavila,když mě zase urážel.Zapoměla jsem říct,že přítel se rozvedl,právě kvuli jeho nevěrám,o kterých mi řekl hned na začátku,kdežto já to tajila.Prosim,poradte mi, co mám dělat,jsem opravdu už zoufalá.Pořád ho miluju,ale nevím už kudy kam.Děkuji předem za pomoc i odpověd.

Odpověď: 14. 2. 2008, 12.10

Při čtení mne napadlo několik věci. 1. není dobré současnému partnerovi sdělovat intimnosti ze vztahu předešlého! 2. současný stav nepřináší spokojenost ani jednomu, tak by bylo dobré začít uvažovat pragmaticky - jaké myšlenky, činy komu prospívají a koho ničí... 3. domnívám se však, že sami to nedokážete. Můžete navštívit psychologa nejprve sama a pak poprosit o spolupráci partnera...

Majka píše: 7. 2. 2008, 22.44

Dobrý den, stojím před rozhodnutím rozvodu, jsem vdaná 22let za jednoho muže, asi před 2 roky se mnou zničehonic přestal intimně žít, zpočátku sváděl vše na náročnou práci (řidič cisterny 12-16 hod.denně pracovní doba), po půl roce jsem se zeptala, jak to bude s námi dál, řekl, že na prvním místě má práci a vydělat peníze, ať s ním nepočítám a zařídím se po svém. Po dlouhém trápení a sexuál.půstu jsem ho podvedla s jiným mužem. Bohužel se to dozvěděl a vyváděl, řekl to na rovinu dětem, že jejich máma je k...., on že je impotentní a já se mu takhle odvděčila. Pak přiznal pro změnu milenku a že už to trvá 5 let, proto že to nezvládal na obě strany. Chtěla jsem všechno urovnat, že bychom si odpu- stili a jeli dál, ale on nechce a dělá ublíženého, hlavně před dětmi,dala jsem všemu čas, ale rok máme tichou domácnost, vyhýbá se mi obloukem a prý je doma jen kvůli dětem (19 a 22 let). Je to pro mě psychicky vysilující. Viditelně se už nic nezmění, už nedoufám. Cítím vinu, ale nechci takhle žít. Finačně na tom nejsem nijak slavně a bojím se velkých výdajů na právníky, soudy, apod. Nevím, jak dál. On to řešit nebude. (pozn. je mi 44 a jemu 45 let)Děkujipředem za radu

Odpověď: 14. 2. 2008, 12.04

Pro začátek bych navrhovala společnou manželskou konzultaci u psychologa - je to levnější, než právník. Z vašeho psaní nejsou jasné překážky, které by bránily kultivovanému rozvodu. Věk dětí nasvědčuje tomu, že se jedná pouze o záminku. Přeji vám pohodu do dalších let.

Starší dotazy:

572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1