Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

lulu píše: 23. 2. 2009, 10.20

Dobrý deň, chcela by som poprosť o radu. mám 22 rokov priateľ 25, sme spolu už 6,5roka. Máme pekný vzťah a chceli by sme sa vziť. V lete sme sa zasnúbili. Teraz však máme 2 problémy. Priateľ ma 4 mesiace podvádzal. Bolo to už po zásnubách, keď sme začali hovoriť o termíne svadby. Prišla som na to a vyriešili sme si to. Povedal, že už vie že chce byť len somnou a ja mu verím. keď sme ale zas začali hovoriť o svadbe, vykrúca sa a stále to odkladá. Vedela som, že na to musí mať dôvod, pretože už presne vieme čo a ako chceme, len nám stále chýba dátum. Teraz sa mi priznal, že sa svadby bojí a nevie prečo. Viem, že tú svadbu chce a som si tým istá a preto by som chcela vedieť, ako sa toho strachu môže zbaviť. Ako mu môžem pomôcť. Ďakujem

Odpověď: 25. 2. 2009, 18.05

Milá Lulu, proč píšete vy a ne váš přítel - když začne on aktivně se svým strachem pracovat a přizve vás ke spolupráci, můžete mu "pomáhat". V tuto chvíli je tah na něm - najděte si třeb aněco o rodinných konstelacích - tžeba by to bylo zajímavé i pro přítele... Přeji vše dobré

lenka píše: 23. 2. 2009, 10.13

dobrý den,potřebovala bych poradit!moje mladší sestra je jí 14 let!neustále se trápí...v noci věčně nespí,a má časté bolesti hlavy.,,nesnáší se,, má neustále výčitky svědomí!ráda bych jí pomohla ale nevím jak.v poslední době se to zlepšilo.!dřív byla furt sama a ubližovala si,ztratila duvod k životu.!postupem času se vše začalo zlepšovat.Ted se ale trápí třeba dvakrát do měsíce ale bez duvodně.chtěla by se toho všeho zbavit a já bych jí ráda pomohla ale nevím jak!nenosí trička z krátkým rukávem jelikož má ruce z jizvené už s i nic nedělá ale neustále se nesnáší zato co si dělala!pomocte mi prosím..

Odpověď: 27. 2. 2009, 11.11

MIlá Lenko, kolik je vám? nechá si od vás sestra poradit? ví o problému rodiče? chce sestra zlepšení? Můžeš ji zavést k profesionálovi, který na tebe dělá dobrý dojem? Můžeš ji vzít do skupiny prima lidí? Můžeš ji nabídnout zajímavou literaturu? Kniha např. Alchymista se líbívá ... Víš, neznám vaše kulisy, nemohu dát moc konkrétnější rady... Můžeš mne kontaktovat a můžeme to probrat aspon na skype...

zlomené srdce píše: 23. 2. 2009, 9.58

Chodili jsme spolu 6 a půl roku, přes 3 roky spolu bydlíme. Mě je teď 23, jemu 27. Vždycky jsem si myslela, že jsme ideální pár, prostě pro sebe stvořeni. Máme rádi stejné filmy, máme stejné názory skoro na všechno, prostě se máme i po tolika letech o čem bavit až do noci. Žádné větší problémy (nevěra, lži) jsme neměli, občas nějaká ta ostřejší hádka i s nějakou tou fackou, ale za hodinu to už bylo dobrý. On je strašně hodný a nerad mluví o svých pocitech a vztazích, já naopak. Problém je, že jsem na něm už od začátku vztahu závislá. Kam jde on, jdu já. Raději než jít s někým jiným na pivo, sedím s ním před televizí i po tolika letech. Pár dní bez něho bylo trápení, nesnáším samotu. Nemám žádné pořadné kamarádky, spíš známé. On je můj nejlepší kamarád. Před pár dny jsem přišla domů, on seděl na gauči, vypadal jako kdyby někdo umřel, a řekl mi, že odchází. Už měl všechno odstěhované (k rodičům). Bez jakéhokoli upozornění nebo náznaku. Prostě mě má rád jako kamarádku, ale necítí ke mě to co dřív, prostě už mě nemiluje, je prázdný. Pořád tomu nemůžu uvěřit. Už jsem s ním plánovala budoucnost, děti,vlastní bydlení apod, ale nestrašila jsem ho, protože jsem vždycky připoměla, že chci děti až po třicítce. Vůbec to nechápu, takhle z ničeho nic. Samozřejmě že jsem psychicky úplně v pr... Nedokážu se na nic soustředit, několik dní skoro nejím. Samozřejmě sem se s ním už druhý den setkala a snažila se ho přemluvit, že mu dám víc volnosti, víc času na jeho koníčky a kamarády, že mu nebudu nic vnucovat, že oddělíme finance (protože mi pořád vyčítal, že všechno utrácím jenom já) atd... Přiznala jsem mu, že jsem se k němu nechovala tak hezky, jak si zaslouží, a že jsem mu příliš diktovala život a že vím, že to tak není správně a proto to chci zkusit napravit. Jenže on nevěří, že to pomůže, respektive že se změním, ani neví, jestli je to opravdu tím, nebo mě jen prostě přestal milovat. Zajít společně do poradny kategoricky odmítnul. Nejhorší na tom je, jak je pořád hodný. Nechal mi tady věci (různou elektroniku), kterou jsme koupili společně, a nic za ni nechce. Ještě 2 měsíce mi bude platit polovinu nájmu, abych měla čas si najít něco jiného levnějšího. Prý se budem dál vídat, pořád jsem superkamarádka, se kterou si rozumí a nechce mě odstranit ze svýho života. Řekla jsem mu, že takhle rychle to nejde, že je to moc narychlo, že potřebuju čas si zvyknout na to, že jsem sama a že se mnou není. A on souhlasil, takže poslední dny za mnou vždycky přišel a strávili jsme spolu skoro celý den, zůstal i přes noc, a jsme domluveni že mě bude chodit navštěvovat. Já stále věřím, že je to jen krize, kterou můžeme překonat, třeba si od sebe jen odpočinout, ale že to půjde....on tomu nevěří. Jinou určitě nemá. Nevím co mám dělat, chci aby se do mě znovu zamiloval. Napadlo mě, že bychom se třeba neměli měsíc vůbec vidět, aby si to v hlavě utřídil, jestli mu chybím nebo jestli je mu líp beze mě. Jenže to bych zase nezvládla já, úplně sama. Nechci jen tak zahodit 6 let života, chci to zkusit nějak napravit. Jsem zoufalá.... dávám si to za vinu, jak jsem se k němu chovala a myslím si, že to byl jeden z hlavních důvodů, proč už mě nemiluje. Prosím poraďte, nevím co mám dělat.

Odpověď: 27. 2. 2009, 11.07

Milá x., těžko říci, co vše se ve vašem vztahu odehrálo... na vztah jste byly dva - vy jste asi dělala něco, co není optimální, ale jeho mlčení a nekomunikace o problémech byl zas jeho podíl... Asi ani on nyní neví, co je rozchod, že nejde z partnerského, milostného vztahu přejít plynule do kamarádského - máte-li začít sama bez něj, potřebujete se odpoutat a během toho, co se budete kamarádit, tak se vám to moc nepodaří, když se odpoutáte a pak znovu sejdete, můžete se kamarádit... Ale ke cti mu slouží, že se snaží provést rozchod slušně... Jak píšete, potřebujete si zvyknout, že jste sama za sebe... dle toho jednejte... Držím palečky...

five píše: 23. 2. 2009, 9.08

Dobrý den,velmi děkuji za Vaši odpověď.Dovoluji si napsat jěště jednou a budu ráda za Váš názor i radu.V poslední době má vztah s přítelem trhliny.Jak jsem již uvedla,zkoušela jsem vztah ukončit,ale ptz city byli silnější,nešlo to.K problému-chci řici,že mi stále více vadí,jak mi neustále připomíná moji minulost.Víme o sobě vše,co,kdo,kde a jak žil každý z nás a myslím si,že toho zneužívá,ta otevřenost se mi teď nevyplatila.Myslím si,že má představu toho,že mu udělám to samé co bývalému muži a proto také otálí s rozvodem.Navíc bych řekla,že se začala stupňovat jeho žárlivost a mám pocit jako kdybych byla sešněrovaná a moje osobnost už není to co bylo.Jsem společenský typ,mám mnoho známých,on nikoho.Připadá mi jako kdyby mě chtěl izolovat a mít jen sám pro sebe,stále mě bezdůvodně podezírá,kontroluje atd.Tohle bych nezvládla,udusila bych se.Před pár dny jsme byli na jedné společenské akci.Věnovala jsem se mu celý večer,všechno bylo OK a pak najednou začal o tom co bylo dřív.Všechno se pokazilo a odjeli jsme domů.Myslím že je lepší v tomto vztahu nebýt.Řekla jsem mu,že náš vztah nemá budoucnost,protože se nedokáže přenést přes to,co bylo dříve tak jako já.Ale přítel to nechce pochopit,stále zůstává a tak nevím jak důrazněji mu říci aby odešel. Prosím,pomozte mi jak toto vyřešit,nedokážu pochopit jeho jednání,proč se tak změnil. Děkuji Five

Odpověď: 25. 2. 2009, 18.02

Milá F., kdybyste byla o konci vztahu přesvědčena a byla si jím jista, zaznamenal by to i přítel a akceptoval by to... cítí, že vaše pouto k němu trvá...

Vlado píše: 23. 2. 2009, 8.21

Dobry den. Chcel by som sa prosim poradit. Mam manzelku ktoru moc milujem a s ktorou toho mame velmi vela spolocneho -sme spolu uz 10 rokov od mojich 17nastich a bola to moja prva baba, ale prendedavnom sa so svojim priatelom rozisla kamaratka po ktorej sexualne nesmierne moc tuzim. S tou kamaratkou som bol par krat plavat a vasnivo sme sa boskavali a hladili... nezamiloval som sa do nej a myslim ze ani ona domna, ale moc ju tuzim pomilovat, ale na druhej strane viem ze by som tym ublizil manzelke... No a mam problem ze neviem ci sa s nou pomilovat mam alebo nie, ked myslim na to ze nie si vzdy pomyslim ze by som toho mohol zvisok zivota lutovat, ale zasa na druhej strane, neviem ci nebudem lutovat ak to urobim, alebo ci sa mi to az moc nezapaci a nebudem ju chciet stale? Este nikdy sa mi to nestalo a este nikdy som svoju zenu nepodviedol, ale tentokrat je tuzba tak strasne silna... naviac sa mi este nikdy ziadna zena tak moc nepacila... Viete mi prosim poradit?

Odpověď: 25. 2. 2009, 18.00

Milý Vlado, ve fantazii je dovoleno vše ... píšete, že svou ženu milujete a ona vás? proberte své pocity a touhy s ní... třeba vám ten zážitek bude přát...

five píše: 22. 2. 2009, 14.29

Dobrý den,prosím o radu. Po 22letém manželství jsem se rozvedla k vůli přítelovi.Plánovali jsme spolu mnoho společného,máme stejné zájmy a záliby,prostě jsme se zamilovali a byli jako dva blázni.Žijeme spolu,plánujeme budoucnost(mj.řeším soudně vyrovnání SJM) ale on je stále ženatý.Svoje věci má stále doma,u mě jen to nejnutnější.Slíbil že se rozvede ale stále se k tomu nemá a když se k vůli tomu pohádáme,řekne že to je jenom papír a to pro něj nic neznamená.Ví že mi to vadí,několikrát jsem měla snahu vztah ukončit,mluvili jsme o tom,ale vždy to dopadne stejně.Doma u manželky má stále dveře otevřené.Jaký má důvod k takovému jednání,proč to dělá,já jsem k vůli němu obětovala vše a on se nemůže rozhodnout???

Odpověď: 22. 2. 2009, 14.44

Milá Five, váš přítel neuzavřel minulost tak jako vy ... možná jste si v určitém čase neřekli přesně, co kdo chce a co kdo očekává a co dává... jestli tomu dobře rozumím, tak vy jste si pořídila své bydlení - nepořídili jste si společné bydlení... bud se spokojíte s tím, co vám muž momentálně dává nebo se budete trápit a vztah ukončíte...

jiřina píše: 17. 2. 2009, 16.56

Potřebujeme poradit s 3,5 ročním chlapcem,který odmítá týden chodit na wc až venku to udělá do kalhot.Jinak na wc chodil normálně a teď tam chodí jen čůrat.Raději bude celý den jen ležet a zadržovat stolici.

Odpověď: 22. 2. 2009, 13.40

Milá Jiřino, jestli tomu dobře rozumím, tak ono se mu nechce ani chodit? Problém je širšího charakteru - dobré by bylo nalézt psycholéčitele, který se specializuje na práci s malými dětmi.

Luca píše: 17. 2. 2009, 16.37

Dobrý den,jsem ženatý a mám 3 syna.můj problém je v tom,že jednou mám dobrou náladu druhý den špatnou až depresivní,jsem pak protivnej a vzteklej nevím proč to tak je,manželka mi řekla ať si zajdu k doktorovi,že nejsem normální.Problém je ten vztek nejsem žádný násilník,ale kolikrát na synka zvednu hlas a jsem opravdu rozzuřenej,ale za chvilku je to pryč a je mi to pak líto vím,že jsem náladovej,můžete mi prosím ňák pomoci

Odpověď: 22. 2. 2009, 13.36

Milý L., kdybychom spolu začali spolupracovat, jistě bychom dokázali s vaším vztekm provést něco konstruktivního... budu se těšit :)

EN píše: 17. 2. 2009, 15.17

Dobrý den, mám problém se svojí matkou. Mě je 22 a matce lehce přes 50. Většinou je vztah mezi námi v pohodě, jsou ale chvíle, kdy mám chuť si sbalit kufr a odejít z domu-stále bydlím u matky, studuji. Když jsme například byli u jejích rodičů a já neudělala to, o co mě děda žádal, tak po příjezdu mi matka vyčinila. Prý se mám s babičkou a dědou rozloučit, že už k nim nesmím. Že jim zavolá a ať oni se také rozloučí se mnou. Naprosto přehnaná reakce, téměř kvůli ničemu. Nakonec to byly jen výhrůžky. Je to bohužel cholerička a své citové výlevy a nenálady si léčí výhradně na mě. Mě to však velmi ničí. Naposledy tuto neděli opět excelovala. Odjela za svými rodiči, já jsem uvařila oběd a vysála celý dům, jako je mým zvykem již od 14 let a na neochotu s domácími pracemi si opravdu má matka stěžovat nemůže. Dále jsem jí slíbila, že dojdu s naším psem ven. Byly 3 hodiny když přijela a já zrovna douklízela. Když jsem jí na otázku „zda byl pes již venku“ odpověděla, že ne a proč (protože zatím nebyl čas, protože jsem vařila oběd a poté uklízla), tak po mě začala řvát, jak je to možné. Připomínám, že máme zahradu, na kterou psa pouštíme, aby se mohl vyvenčit sám, tudíž šlo jen o jeho „vylítání se na procházce.“ Připomněla jsem jí, že jsou teprve 3 hodiny odpoledne, ne 10 večer a ven s ním samozřejmě půjdu. To ji však neuspokojilo, vyloženě se na mě potřebovala vybít, vybít svůj vztek. Nedovedete si představit jak na mě řvala a plyvala okolo sebe oheň. Za nic. Mohla jen v klidu přijet, dát „nohy na stůl“, protože vše bylo hotovo a s jejím psem bych došla. Měla jsem slzy při té hádce na krajíčku a ona byla na koni. Prý jsem chudinka, řekla sarkastickým tónem. Nejradši bych se v tu chvíli sbalila a odešla, ať dělám co dělám, je zle a nezavděčím se jí s ničím. Teď momentálně je na mě naštvaná, se psem jsem poté samozřejmě šla, ale jsem v „klatbě“. Prosím o radu, jak s ní mám jednat, co dělat dál. Já už si s ní nevím rady a velmi mě toto ničí, zatímco ona z toho vždy vyjde jako „vítěz“, naše neustálé hádky jí nemrzí, to jen mě a nechci se již od ní nechat psychicky terorizovat. Situace je pro mě již neúnosná, proto se obracím na Vás... Prosím o jakoukoli radu. Moc děkuji.

Odpověď: 22. 2. 2009, 13.34

Milá EN, postupně budeš muset dokončit separační proces na všech úrovních (fyzický máš za sebou :), zbývá ještě psychosociální a ekonomický a budeš velká holka :))... Doporučuji, aby jsi nespojovala své prožívání s náladami své matky, s jejím jednáním... akceptovala to, že ona někdy nechce s tebou jednat s úctou... doporučuji nenechat se zatáhnout do konfliktu, přerušit ho mlčením, odejít ... Její nálady ponech jí... a sobě pohlad srdíčko, které bolí to, že od ní nepřichází láska, úcta, kterou si přeješ, kterou k ní zářiš ty... Přeji vše dobré a držím palce

vanda píše: 17. 2. 2009, 13.51

Dobrý den, obracím se n Vás s prosbou o radu. Již od svých osmnácti let se léčím na psychiatrii s diagnózou obsedantně kompulzivní porucha. Před dvěma roky jsem onemocněla silnou chřipkou a vrátily se mi psychické problémy-pocit, že si neustále myslím an pohyby svých úst. Musela jsem kvůli tomu být hospitalizovaná na psychiatrii. Nasadili mi silné léky-Zyprexa, což si myslím, že mě dost utlumilo a zdá se mi, že jsem začala být jiná. Nyní jsem sama, studuji, nechodím do práce. Problém se mi v hlavě rozrostl natolik, že si nejsem schopná myslet na nic jiného, když jdu někam se známými, je mi zle, doma o tom pořád mluvím. Vyčítám si, že jsem si zkazila život. Nemohu se pořádně soustředit ve škole, nevěřím si, nevím, co bude dál. Svět se mi scvrknul na ústa. Mám strach, že se z toho nedostnu. Myšlenky na sebevraždu. Chtěla ybch se zeptat, zda antipsychotika typu Zyprexy mění osobnost, co mi radíte dělat?

Odpověď: 22. 2. 2009, 13.23

Milá Vando, antipsychotika mohou měnit osobnost... Co doporučuji? Hledat cestu jak z toho ven, je dobré si všimnout, kam dosavadní psychitrická péče vedla a zda by nebylo dobré hledat i jinou cestu. Bylo by užitečné, dát si za úkol dělat něco dobrého, užitečného pro druhé (třeba práce dobrovolníka v ústavu ...) To je kus inspirace, pak je třeba hledat, s kým a jak můžete pracvat na svém psycho-. Nebudete-li si vědět rady, můžete se objednat.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1