Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie, Josef, Tereza, Ivan, Lucifer, Klara, Kerstie, Hella

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Janka píše: 2. 3. 2009, 18.03

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o pomoc. Od malička mám problémy s navazováním kontaktů, s mluvením s jinými lidmy atd... ale postupem času se to zlepšilo, dnes se dá říct že už jsem celkem v pohodě, je mi 21 let. Jednou jsem navštívila psycholožku, měla jsem problémy, když zemřela teta a strýc, nezvládala jsem to, léčba byla krátká a rozloučili jsme se s tím že jí přišlo že jsem už vylečená, během léčby jsem se taky dozvěděla že mám sociální foobii, ale údajně né tak velkou a taky menší depresy, ale to asi brzo odešlo... můj nynější problém je takový... Společnosti se nesnažím vyhýbat, právě naopak, ráda chodím do společnosti, těším se tam, dokonce i řáda pařím, chodím na pařby, sice občas mám obavy, jestli se budu bavit nebo tak, ale těším se tam. Můj problém je, že v té společnosti, kam jdu, jdu vždy s kamarádem nebo kamarádkou a té se držím... nedokážu se začít bavit jen tak s někým jiným, jen s těma, které už znám a oni znají mě, nebo mám problém když jdu s přítelem do společnosti jeho kamarádů, a je to velká společnost, tak se tam necítím moc dobře a nedokážu se bavit, sice tam nejdu poprvé, stýkáme se s jeho přáteli asi tak 2x do měsíce, je to velká parta, vždy tak víc jak 8 lidí, a já se v takové velké společnosti nedokážu bavit... je to asi takto - bojím se, že když něco řeknu tak to bude špatně nebo tak něco, že se tomu třeba nikdo nezasměje, takové hloupé obavy mám a tak jen raději poslouchám ostatní a snažím se být milá, smát se a tak... ale sama toho moc neřeknu a to mě hrozně trápí, protože mi na těch lidech záleží a ráda bych se s nimi více zkamarádila. Teď jsem vymysela takový plán, navrhla jsem to už i přítelovi a budeme to realizovat. Vždy když půjdeme s jeho kamarády ven, tak nás půjde jen pár, třeba 4 nanejvíš 5 lidí a postupně jich bude přibývat až se budu dokázat bavit se všema. Můžete mi poradit jak bych toto měla podle Vás řešit a jestli to není hlopý nápad? Společnosti se vážně vyhýbat nehci! Předem děkuji za odpověd. S pozdravem Jana

Odpověď: 7. 3. 2009, 13.04

Milá Jano, několik klientů s podobným problémem ke mne chodilo několik. Bylo sice potřeba několika setkání, ale potíže postupně začaly polevovat. Velmi efektivní v tom procesu byla léčebná meditace připravená na míru tzn. - vycházející z individuální podstaty klienta. Váš nápad samozřejmě je také v pořádku, uvidíte, jak to půjde... I když několik návště, které posílí vaši vnitřní stabilitu a sebejistotu by vám prospělo. Bylo by dobré upravit sebevnímání...a některé myšlenkové algoritmy. Přeji vše dobré.

mixter píše: 2. 3. 2009, 15.48

Dobrý den , potřeboval bych od vás poradit nevím zda se touto tematikou zabýváte ale přesto se vás zeptám. Mam takový problém, zamiloval jsem se do jedné dívky (moje první velká láska ) a když jsem s ní začal chodit tak druhý den ráno ze mě všechna " zamilovanost " vyprchala nevím zda to je normální ,ale když se blíží večer zase k ní něco cítím a ráno je to zase pryč a tak pořád dokola je to naprosto zvláštní a bláznivé bojím se zda jsem " normální "a mohu budovat nějaký vztah když se mi toto děje. Byl bych vám opravdu moc vděčný za nějakou odpověď či nějakou radu.

Odpověď: 7. 3. 2009, 12.20

Milý M., to je kouzelná chemie ;)... zamilovanost dává okusit odstín lásky, abychom věděli, že je to hezké... láska ale žádá vás, vaši péči, něhu, zodpovědnost, radost, schopnost dávat a brát, důvěřovat ... prostě chut rozvíjet to hezké... Účíme se...

jana píše: 2. 3. 2009, 15.45

Dobrý den, se svým nynějším přítelem chodím 6 měsíců. Na začátku se zdálo vše ideální, je velice pozorný, chytrý, věrný, máme podobné okruhy zájmů a má mě tolik rád, že kdyby mohl, dýchal by za mě, plánuje společnou budoucnost. Po těch 6 měsících se ale vždy po společně stráveném víkendu cítím vyčerpaná. Dlouho jsem uvažovala, proč tomu tak je, když je hodný, máme společné zájmy a vůbec jsme velice podobného založení (tak trochu intelektuální)- jsme přece na začátku a to by měla být ta nejšťastnější fáze vztahu. Jenže přítel je velký perfekcionalista a plánovač- neustále hlídá, aby vše bylo ideální a pořád ve všem (i maličkostech) dumá nad nejlepším řešením, navíc je hodně nerozhodný, takže zcela běžná situace se díky těmto faktorům většinou vyhrotí do neočekávaných výšin. Dalším velkým mínusem je jeho pesimismus, od každé situace očekává to nejhorší řešení, je katastrofik a co hůř, většinou i od každého člověka kolem očekává to nejhorší- bohužel díky tomu, že se moc nesměje, na každého má přehnané nároky a ke každému je nedůvěřivý, lidé k němu tak opravdu nejsou vřelí a jeho očekávání se vlastně plní. Ale dle mého názoru si sám "nastavuje zrcadlo". Jsem už unavená z toho, jak mi vždycky, když jsme spolu, vypráví, kdo mu kdy a kde ublížil. Upřímně řečeno, nevím, jestli je to vůbec možné, ale mám pocit, jako by mi odebíral energii. Když ode mě odjíží, jen září (vždy říká, jak je mu se mnou dobře) a já se sotva ploužím,... Když jsem se mu snažila citlivě nadhodit, že to není v pořádku, že proto není šťastný a velice málo se směje, řešení návštěvou u psychologa odmítl. Mám pocit, že o své labilitě trošku ví a bojí se, co by mu psycholog řekl, namítal mi, "že se mu přece nemůže úplně svěřovat, že to prostě nejde některé pocity říkat". Já se obecně snažím být pozitivně naladěná. Je to 7 let, co jsem se vyléčila z mentální bulimie a díky této nemoci se snažím dívat na svět optimisticky a vnímat především to hezké, abych byla co nejvíc v pohodě a vyhnula se tak možnému návratu nemoci. Tu jsem si totiž kdysi zapříčinila právě svým perfekcionalismem a pesimismem a to už nechci nikdy opakovat!!! Prosím o radu, zda vůbec má cenu náš vztah zachraňovat. Mám přítele ráda, je hodný, vím, že jsem pro něj tím nejcennějším a těžko budu hledat někoho, kdo to se mnou bude myslet vztahově tak vážně, ale bojím se, že mě jeho pesimismus stahne do depresí a vrátí se mé dřívější obtíže. Mysím, že nemám energii na to, abych neustále někoho dotovala, ale když mně je zle, on mě nedokáže rozesmát. A myslím, že pokud bych s ním nemohla počítat do života, nemá cenu mu dávat naděje vztahem a ztrácet tak čas nás obou... Děkuji za odpověď

Odpověď: 7. 3. 2009, 12.14

Milá Jano, nechceš někoho, kdo to s tebou bude myslet vesele :)? Jste rozumná dívka-žena. Nejste jeho psycholog! Nedělejte mu ho. Bylo by dobré, abyste se naučila pracovat se svou energií, nebyla přístupná jeho "úpírismu". Když každý pojedete na svou enrgii, uvidíte, jak to půjde (měl by se to učit i on - společně můžete vyměnovat své přebytky a tím násobit vzájemnou enrgii)

radek píše: 2. 3. 2009, 15.18

moc prosím o radu.Jsem už zoufalý,nevím jak dal , co dělat a jak se chovat.Jsme spolu 16 let,máme 2děti, manželství se zdálo v pořádku, alespoň z mého pohledu.Před časem jsem zjistil u ženy nevěru , která trvá asi rok.Ten muž je o 10 let mladší a v zaměstnání s ni je každý den v kontaktu. Neustále flirtují a žena se do něj zamilovala jak malá školačka-její slova, která přede mnou dobře tají, snad i došlo na myšlenku rozvodu.Jsem na dně, bojím se o tom s někým promluvit,aby se nedozvěděla, že to vím.Nebo by to pomohlo?Moc,moc prosím poraďte.Mám jí moc rád.Je nám 38 a 40 let. Děkuji

Odpověď: 7. 3. 2009, 12.04

Mlý Radku, pro vás je určitě dobré mít člověka důvěrníka a s ním své starosti sdílet... Přečtěte si nějakou knihu od MUDr.Plzáka - jeho rady ohledně chování partnera při odhalené nevěře jsou většinou efektivní. Bývá lepší neříkat, že to víte a chovat se přirozeně...

srk píše: 2. 3. 2009, 9.03

Dobrý den,velmi jsem si oblíbila Vaše stránky a děkuji za pomoc > a čas který věnujete nám všem,co potřebujeme radu i podporu. > Chtěla bych Vás požádat o radu.Potýkám se s problémem a nevím jak > to udělat nejlépe aby nedošlo ke konfliktu.Jsem více než rok > rozvedená,žiji s přítelem.Dcera bude mít maturitní ples a můj > bývalý manžel dceru psychicky vydírá,že pokud já půjdu na ples s > přítelem on na něj nepůjde.Má nekontrolovatelné výbuchy > vzteku,které dcera k vůli tomuto odnáší,stále si klade > podmínky,vše musí být podle něho,prostě neexistuje rozumná > domluva.On žije svým životem s jinou partnerkou.Dcera je velmi > nervozní a poslední dobou uplakaná.Snažili jsme se to s ní > všechno v klidu probrat,jenže mám pocit,že má s otce strach,aby > se tam neopil a neudělal jí ostudu.Má strach z toho,že až se její > otec dozví,že mi dala lístek na ples pro přítele,že jí > otec-cituji-"seřve jako psa".Těch konfliktů mezi otcem a dcerou > bylo více,když si bránila svůj názor a on se choval jak smyslů > zbavený,řval na ní,vyhazoval jí z domova,atd.Přesto všechno nedá > na tátu dopustit,jak říká - má s ním dobrý vztah.Nevím,nedokážu > tohle pochopit,asi na to mám jiný pohled.Chtěla bych jí > pomoci,ale nechce o tom mluvit,jen se jí zalijou oči slzama.Jako > máma jsem zoufalá.Doporučila jsem dceři aby chodila k > psychologovi,ale po dvou návštěvách to razantně odmítla.Nevím co > se tam stalo,nechtěla mi to říci.Vždy,když se jedná o mojí > osobu,vylije si všechen vztek na ní.Nerada bych měla pocit > viny,že jsem jí zkazila ples,protože jsem šla s přítelem,který > velmi stojí o to tam být s námi.Opravdu nevím jak toto > vyřešit,nechce se mi hrbit před despotou a vyděračem.Pro > upřesnění,bydlí u něj v RD,ptz jsem momentálně v malém v pronájmu > a čekám po mnoha útrapách na soudní vyrovnání SJM.

Odpověď: 7. 3. 2009, 11.42

Milá Srk, dcera si vztah se svým otcem musí uspořádat sama. Vy jste měla velmi konstruktivní nápad, aby si tuto problematiku ujasnila s nezávislou osobou - škoda, že to nevyšlo... Chápu, že ustupovat před despotou je nedůstojné - zeptejte se dcery, zda je ochotna ustát konflikt, který ji s otcem čeká, když váš přítel na ples půjde... Přecijen ona s otcem v tuto chvíli žije... V rámci vztahové harmonie by samozřejmě bylo ideální, aby na plese byli oba rodiče se svými současnými partnery... Přeji vše dobré (a dejte vědět, jak to dopadlo)

kaktus píše: 23. 2. 2009, 15.46

Dobry den,potřeboval bych poradit. Mam prítelkyni jeji 18 let mne 38 sme spolu přes pul roku ona žije u rodiču.Stema semsy zrovna nepadl do oka schazeli smese potaji a tose nelibylo otci tak semsy snim popovydal ale on otom našem vstahu nechctel ani slišet ze prej sem proni starej a zeji jenom pletu hlavu to bylo druhej mnesic naši znamosti. po mesici semse spřitelkyni domluuvyl ze muže bydlet semnou jestli chce ta souhlasyla tak semsiji privezl domu napsali sme zeje umne aby nemneli starost zeseji neco stalo behem hodiny prijel otec pritelkine aže at okamžite maže domu ona semi rozrečela na rameni a nechtela snim ani muvyt mne začal slovně napadat a vyhrožovat byl tak vulgarni a nechtel odejit tak semse rozhodl požadat o pomoc policiji nez přijeli hovořil sem snim pouze ja přítelkyně čekala v byte poslal sem tam sousedku aby tam nebyla sama po přijezdu policie sem jjim řekl oco jde on řek že branim aby mochl mluvyt s moji přitelkyni policista sel do meho bytu a zjistil žemu nebranim přišla snim udelaly zapis ařekllimi atje necham osamotě sy promluvyt a odjeli po dvou hodinovem rozhovoru přitelkině stejně chtěla zustat on ji vtom branil ze bezni neodjede a nechtěl ji pustit do baraku tak sme ještě stali a debatovali venku chtělsem to znovu řešit policiji ale on řek že zavola on ale udajně že nechal telefon doma a žesy proněj zajede ale přitelkyně musy snim abych ji nic nemohl řic nebu se sni neak nedomluvyl než přijede policije už byla cela zmrzlá a bálase tak snim odjela po hodině cose nic nedělo semji volal a zvedlto jeji otec chtel sem sni mluvyt když sem sni mluvyl tak byl vedle ni a tak nemohla moc mluvyt akorat mi řekla žesy přijede pro věci cosy umne nechala přijel sni i on nemohlsem sni ani promluvyt zabavyl ji telefon dal domací vězení přítelkyně semi ozvala až po dvou dnech pokracujem v našem vztahu dal dnes nas vyděl a hned začal opět vyhrožovat přítelkyně dostala nářez a domaci vězeni. Prosym proto o radu jak tento problem řěšit přitelkyně je adoptovaná a má strach a já užsem ztoho zralej na blazynec

Odpověď: 2. 3. 2009, 8.54

Milý Kaktusy, nevím moc, co pro vás mohu udělat... situace je velmi vytržená z kontextu životů... i z vašeho života... věkový rozdíl je opravdu velký - dal by se předpokládat velký rozdíl ve zralosti ... Nepovažuji za důstojné, abyste se vy přetahoval s otcem o slečnu... Převážně je to boj slečny - boj o vlastní samostatnost se všemi důsledky...

Jarmila píše: 23. 2. 2009, 15.02

Dobrý den, je to jen pár dní, kdy jsem Vám psala o vztahu s rozvedeným mužem se kterým žiji a po předchozích špatných zkušenostech mu nemohu důvěřovat. A je to přesně tak jak mi říkalo celé okolí. Opět má milenku. Dalo se to čekat? Může se takový člověk opravdu změnit jak sliboval? Snížila jsem se k tomu nejhoršímu a sledovala ho, viděla jsem přesně to, co jsem vidět nechtěla...podívala se do mobilu a další rána. Rána? Vždyť on takový byl celý život, měla jsem s tím počítat, že to udělá zase? Chová se báječně ale je to jedinečný lhář. Myslela jsem si, že když dostane další šanci, že se umoudří...cítím se naprosto zdrceně, to je asi pochopitelné. Toho muže velice miluji, mám pocit, že další takouvou ránu už nezvládnu. Opravdu už nevím co dělat. Je to ten typ, který ani nepřijde odprosit, toho se asi bojím nejvíc, že ho opustím a on se nevrátí. Jsem na něm až příliš závislá. Předem moc děkuji za radu. Velice ráda bych si s Vámi pohovořila osobně ale bohužel jsem až z jižní moravy. S pozdravem Jarmila.

Odpověď: 2. 3. 2009, 8.40

Z vašeho psaní: Snížila jsem se .... Myslela jsem si, že když dostane další šanci, že se umoudří...... Je to ten typ, který ani nepřijde odprosit, toho se asi bojím nejvíc, že ho opustím a on se nevrátí. ....Jsem na něm až příliš závislá. Milá Jarmilo, jakou hru to hrajete? oběť - zachránce ? kdo je kdo ? platí to, co jsem vám psala minule - přečtěte si to, prosím, ještě jednou ... Chápu, že to bolí, ale vězte, že dokážete zvládnout život i bez něj ...

Lucka píše: 23. 2. 2009, 14.38

Dobrý den, mám takový osobní problém. Měla jsem přítele a ani jsem si neuvědomila, jak ho vlastně mám ráda. Bylo mi s ním strašně fajn a jemu se mnou myslím taky, ale rozešel se se mnou. V tu chvíli jsem to snad ani nepochopila, ale když jsem si to všechno urovnala, řekla jsem si, že nechám na něm, jestli se třeba ještě ozve. Ale neozval. Bylo mi z toho strašně a myslela jsem na něj skoro pořád. Tajně jsem doufala, že mě to za nějaký čas přejde, ale asi jsem se spletla. Je to teď sice lepší, ale přemýšlím o něm stále a pořád mě to mrzí. Ani jednou jsem s ním od té doby nemluvila, ale pořád se mi tak nějak v hlavě vrací. Tak jsem se chtěla zeptat na Váš názor. Děkuju :))

Odpověď: 2. 3. 2009, 8.34

Milá Lucko, působí to, jako kdyby jste s ním měla něco nedořešeného. Nevím, co mezi vámi bylo ... co kdybyste mu řekla/napsala, co pro vás znamenal, poděkovala za hezké... popřála hezký život (a nečekala, že se za to k vám vrátí...) a taky se rozloučila s tím, co vás mrzí... * Držím * palečky * *******************

Pul píše: 23. 2. 2009, 11.36

Dobrý den, je mi 32 let, jsem narozen ve znamení ryb a trápí mně komunikace s lidmi. Nemám problém něco řešit technicky či obchodně s cizími lidmi,oslovit je atd. , ale pokud mám mluvit s člověkem, kterého např. znám nebo člověk a měl bych říci něco duchaplného a nebo s ním véct rozhovor o obecných věcech vždycky ze mne vypadne buď nějaká blbost a nebo nedokážu véct rozhovor. V podstatě se pak radši těmto lidem vyhýbám a bojím se těchto setkání. Existuje nějaká rada či návod jak změnit svoje chování a snad i změnit trochu svojí povahu? Může se stát s nekomunikativní osoby osoba "ukecaná". Děkuji za odpověď

Odpověď: 25. 2. 2009, 18.09

Milý P., samozřejmě, že změna je možná... doporučuji vydat se na cestu sebepoznání, probádat pečlivě pocity, které jsou spojené s bližšími vztahy, prozkoumat pocity z primární rodiny a kdo ví, kam by vás postupné uzdravování zavedlo. Nejde o to jen pocity popsat, ale postupně proměnovat a to je lepší v doprovodu zkušené osoby. Přeji odvahu vykročit (budete-li chtít, můžete mne kontaktovat)

m.m. píše: 23. 2. 2009, 10.44

Chci vás poprosit o radu.Mám maminku 62 let a hrozné tušení, že propadla alkoholu.Já sama nepiju a tak nevím až jakou závislost může vyvolat červené víno.Má prudké změny v chování,velice hluboké deprese a žádnou radost.Přestala dbát o sebe i o domácnost, stále vyčítá a je až zlostná.Bolesti hlavy, dolních končetin, bolesti břicha a nespavost.Občas pozoruji, že zapomíná, nepamatuje si a je abnormálně lekavá.Slyší hovor i přesto, že je ticho.Nespí, nejí, kouří 60 až 80 cigaret a myslím, že 2 až 3 krabice vína ale dokáže to úžasně tajit.K lékaři zarputile odmítá jít a napadá své blízké tím, že chcem aby umřela, že nám vadí a vyhrožuje sebevraždou nebo útěkem.Má úžasného partnera, můj otec se jí snaží pomoci ale už je to beznadějné a jen se to zhoršuje.Děkuji m.m.

Odpověď: 2. 3. 2009, 8.30

Miá M., to co popisujete, že prožívá vaše maminka poukazuje na kombinované psychické problémy, nevím, zda alkohol je v tomto případě důsledek nebo příčina. Patrně to nevíte ani vy. Z nějakého důvodu se maminka rozhodla žít na vlně negativity a destrukce vůči životu svému.... Mnoho toho nemůžete. Pro vás i pro tátu je důležité, naučit se to respektovat a nechat ji v podstatě vlastnímu osudu, nereagovat na vyhrožování, vydírání. Můžete zkusit dohovořit se s nějakým lékařem (nejlépe psychiatrem) na předepsání nějakých antipsychotik, ale v kombinaci s užíváním vámi zmíněných drog ... hmmm... (ale trochu to pomoci může a nic se tím nezkazí...) Přiji vám i tatínkovi dost sil (nezapomeňte ani jeden na sebe a prožívání radosti v jiných oblastech života)

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1