Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Aneta(14) píše: 6. 4. 2009, 13.09

Dobrý den,potřebovala bych pomoc s mojí mámou.Už asi rok si dopisuje s nějakými chlapy.Píšou si každý den,když chci mamce něco říct tak nemá čas,protože de telefonovat.Ze začátku jsem si myslela, že to ustane ale ne.Mám zakázáno to říakt taťkovi,ten o tom nemá ani páru,asi před rokem a půl se naši málem rozvedli.Od tý doby se táta začal strašně snažit aby máma byla spokojená a když vidím jak se mu za to odvděčuje je mi ho strašně líto....:( Vím,že se to nemá,občas pročítám mamce telefon,mimochodem má tři telefony:jedem normální a dva aby si mohla volat s timi chlapy,a když sem si četla smsky tak jsem zjistila,že se s jedním schází!Jednou si domů přivezla někakého plyšaká a v jedné smsce dokonce bylo,že se s ním líbala a možná i víc.Když to ted vyprávím,chce sse mi i zvracet.Mám starší sestru a nevím jestli ví to co já ale mamku v tom podporuje,mamka se jí se vším svěřuje a já si i připadám odstrčená mimochodem sestra i máma mají cukrovkou ale na to už sem si zvykla to už mě ani netrápí...Moje máma ví,že mi to vadí ale je jí to jedno,já jí za to už celkem nenávidím,hlavně kvůli taťkovi.Máma se ted celkově změnila asi si hraje na puberťačku nebo co nechala si několikrát prostřelit uši,poslouchá hip-hop a se ségrou se baví jak se jí líbí mladí herci atd....Je mi z ní špatně.Vím,že bych si s ní asi měla promluvit ale to nejde,vždycky se rozbrečím a nevydám ze sebe ani slovo.Od tý doby co si s nimi začala psát sem se i hodně zhoršila ve škole a to jsem v 8 třídě,která je důležitá...Dřív sem to zvládala hodně těžko ale ted sem naštěstí potkala skvělou kámošku,se kterou je mi pořád do smíchu,strašně mi pomáhá a mám jí moc ráda ale jakmile se vrátím domů je to zase strašný.Dřív sem měla s mamkou hodně dobrý vztah ale ted už ne...Předem děkuji za odpověď

Odpověď: 10. 4. 2009, 5.49

Milá Aneto, chápu tvé zklamání - ty toužíš po mámě a místo toho potkáváš pubertačku ... Nezbývá nic jiného než vědět, že ti to je líto, že to ale přijímáš a akceptuješ, že to máma z nějakého důvodu takhle potřebuje (sama třeba je velmi vnitřně nejistá v tom, zda je žádoucí žena, jak zvládá život...) To, co je mezi rodiči je jejich věc - oni potřebují zkušenost, kterou dělají... Zkus to tak brát a věnuj se svému dospívání, své volbě škole a prospěchu, kamarádce... Říci mámě své zklamání samozřejmě můžeš - budeš vědět, že jsi ji to řekla... a můžeš si povídat s tatkou... Držím palečky (aby jsi nejen dobře vybrala školu, ale aby se ti pozvalna podařilo dospět ve zralou ženu...)

Pavla píše: 6. 4. 2009, 8.22

Dobrý den, mám takový problém. Žiji s mým přítelem (38) 6 měsíců. Byl ještě v rozvodovém řízení a toto manželství bylo ukončeno až letos v únoru a to ze strany jeho manželky.Našla si jiného a on to velice špatně nesl. Vše jsme prožívali dohromady a já jsem se snažila být jeho velkou oporou. Myslím, že jsme to přežili bez újmy na zdraví a konečně jsme si začali "užívat"! Měli jsme štěstí i v tom, že můj syn (13) a obě dcery mého přítele (8,10) si padly do oka.Stala se z nás velká rodina. Od první chvíle můj přítel věděl, že bych chtěla ještě jedno dítě, protože mám už trochu odrostlého syna. Chtěla jsem, aby věděl vše na férovku. A ono to přišlo. Jsem těhotná 8 týdnů. Každopádně vzhledem k mému věku (je mi 37 let) a k mému současnému "štěstí", si miminko chci samozřejmě nechat. Problém je v tom, že můj přítel ne. Nevím, jak na něj. Vyzkoušela jsem téměř vše. Má své dvě děti a další dítě nechce. Jako otec je skvělý. Má bezvadný přístup ke všem našim dětem! A i samořejmě ke mě! Je starostlivý a hrozně hodný! Každopádně toto je již na cestě. Přijde mu to strašně brzy, po 6 měsících. Jsem toho názoru, že kdyby nechtěl, měl pro to přeci něco dělat a nejen se spoléhat na plodné a neplodné dny! Tak dennodenně toto řešíme. Chtěl by, abych šla na potrat. To přeci nemůžu!!! On a i to miminko je jediné pozitivum za poslední dobu, které mi přišlo! Jsem z toho velmi unavená a zdrcená. Toužila jsem v tomto vyšším věku si to užít, ale nijak zvlášť si to neužívám. Snažím se být v klidu, ale moc mi to nejde. Myšlenkami jsem stále u tohoto každodenního rozhovoru. Nevím, jak se zachovat, nevím, jak s ním mluvit, nevím, co dál. Práci nemám a neseženu, jsem těhotná a můj přítel dítě NECHCE! Já ano! Miluji ho a je mi s ním skutečně dobře. Nechci o něj přijít. A dle našich rozhovorů cítí on to samé. Ale co teď? Kde najít kompromis? Krev přeci není voda! Nedokáže mě pochopit a já nedokážu pochopit jeho. V tomto na sebe stále narážíme, jinak nemáme ve vztahu jeden jediný problém. Pouze tento s názvem "naše dítě"! Proto píši Vám paní Malá, protože jste něco takového také prožila. Vím, že každá rada je drahá, ale svého prvního syna jsem vychovávala také sama od jeho 2 let a je těžké něco takového prožívat znovu. Vím, do čeho jdu a miminka se nevzdám! Ale jak ho přimět, aby mě pochopil a začal cítit, to samé co já. Řekl mi, že to musí cítit uvnitř a že teď vůbec nic necítí a bojí se, že to nepřijde. To se mu u předchozích dvou dětí nestalo. Už se bojím každého rozhovoru, který na toto téma on začne. Děkuji mockrát za odpověď.

Odpověď: 10. 4. 2009, 5.39

Milá Pavlo, (nejsem paní Malá....tak nevím, zda ode mne odpověď chcete :)) Jsem ráda, že víte, že na potrat nepůjdete (mmj. neznám jednu zdravou ženu, která by potratu nelitovla, ale mnoho těch, které po jeho podstoupení litovaly...) Partner prožil náročné emoční období, nedobrovolné ukončení manželství ... něco zemřelo ... jeho cítění je unaveno ... Při početí jste byli oba - vy svoji odpovědnost nesete... Pavlo, nemůžete nikoho přimět k tomu, aby cítil to samé, co vy, dokonce ani k tomu, aby vás pochopil :(. Takže to spíše vypadá na oznámení finálního rozhodnutí a ukončení dalších planých a nikam nevedoucích diskuzí na toto téma... Jak se zachová on, je na jeho zodpovědnosti. (jedna praktická zákonitost: kdybyste na potrat pod tlakem šla, vaše partnerství by tím bylo smrtelněji ohroženo než když na potrat nepůjdete vliv se ukazuje dříve či později) Chápu, že to je náročné období, ale věřím, že to zvládnete.

Evča píše: 6. 4. 2009, 6.56

Dobrý den, dnes sem píšu jenom proto, že bych vám chtěla poděkovat za vaši radu. Asi před rokem jsem vám psala a byla jsem téměř zoufalá a hlavně bezradná. Vaše rada mě nakopla dopředu a já našla cestu, jak to všechno postupně zvládnout. Musím říct, že za ten "jedinej" rok jsem toho změnila ke své spokojenosti tolik, že bych skoro ani nevěřila, že by to mohlo jít tak rychle, i když mi to někdy během toho roku nepřipadalo zrovna jako rychlá jízda, ale spíš jako závod želvy, která občas na cestě usne.:)Ale teď vidím, že to stálo za to. Pochopila jsem tolik věcí a doufám začala mít opravdu ráda sama sebe. Neříkám, že je teď všechno bez nejmenšího problému, to ne...jen jsem na ně změnila pohled a najednou se mi nezdají tak hrozné a vím, že je dokážu řešit a že řešení mi i něco může dát. Prostě se stala kompletní změna:) a začíná se mi plnit vše, v co jsem předtím jenom doufala. Zároveň vím, že je přede mnou ještě dlouhá cesta:)...tak vám ještě jednou děkuju.

Odpověď: 9. 4. 2009, 6.52

Milá Evčo, moc děkuji za takovou zprávičku. Věřte, že opravdu potěšila... :) A věřím, že může být povzbuzením nejen pro mne k další práci, ale i pro jiné čtenáře k důvěře v sebe a svoji sílu měnit svůj život "pomalu", ale jistě... docela by mne zajímal příběh, kterého se to týkalo...) Přeji vše dobré

Kvetoslava píše: 6. 4. 2009, 6.42

Dobrý deň! Neviem či sa venujete aj problematike ktorá sa týka našich snov. Ak áno, tak sa spýtam: Mám priateľa, ktorému sa opakovane snívajú skoro rovnaké sny, čiže sny o strachu, v ktorých sme obaja a buď mi niečo hrozí a on sa o mňa v tom sne veľmi bojí a chce ma chrániť, alebo ma vidí v sne s iným. Napr. snívalo sa mu, že ma naháňa nejaké zviera (kôň alebo byvol, on za mnou bežal bál sa o mňa a keď ku mne dorazil tak som už len ležala na zemi. Neviem prečo sa mu takéto veci snívajú a ani on to nevie. Chcem mu veľmi pomôcť ale neviem ako,prosím poraďte mi čo si myslíte z vášho pohľadu psychológa že prečo sa mu takéto veci môžu snívať. ĎAKUJEM VEĽMI PEKNE

Odpověď: 9. 4. 2009, 6.47

Milá Květoslavo, možnosti jsou zhruba dvě. První je, že vás vidí jako slabou, snadno zranitelnou, nesamostatnou a bojí se, že sama se neochráníte, že to musí dělat za vás.... Důvody tohoto stavu mohou být různé (týkající se vašeho příběhu, vás, jeho...) A druhý, ve snu může rezonovat záznam z minulého života ... (obě příčiny mohou platit zároveň) Chtěli-li byste toto pročistit, ptejte se dál... Hezké dny

natali píše: 30. 3. 2009, 19.10

Dobrý den, mám hrozný strach z výšek a vůbec nevím co s tím. Ve škole mně učitelé na tělocvik nutí šplhat, cvičit na hrazdě a jiné věci, ale mně je z toho pak špatně. Co mám dělat?? děkuji za odpověď natali

Odpověď: 1. 4. 2009, 9.13

Milá Natali, není to spíš nejistota ve své ruce, že tě udrží.?.. principielně tento strach chápu - můžeš si vyjednat s lékaři či s psychologem potvrzení... Postupně by bylo dobré učit se důvěřovat svému tělu, vím ale, že se to nezmění z hodiny na hodinu...

dorotka píše: 30. 3. 2009, 19.08

Dobrý den, mám takový problém, moji rodiče se pořád hádají a táta ubližuje mámě, co mám dělat, někdy si myslím, že za to mohu já. Děkuji dorotka

Odpověď: 1. 4. 2009, 9.10

Milá Dorotko, to, co je mezi tátou a mámou je opravdu jejich věc a ty s tím nemáš NIC. Bohužel nemůžeš s tím dělat mnoho, bylo by fajn, kdyby jsi jim řekla, že ti to není příjemné, aby si své konflikty řešili, když u toho nebudeš. Budeš.li u toho, řekni si že je to opravdu mezi nimi. Můžeš se pro zajímavost mámy zeptat, proč si to nechá líbit... a jestli má tátu ráda...

jarka píše: 30. 3. 2009, 19.06

Dobrý den, chci jen zjistit,kam mám zařadit mou třináctiletou dceru.Neustále nám lže,odcizuje peníze a ted jsme zjistily že chodí za školu.Nevím e si s ní rady a chcem to řešit.Jedná se o poruchu osobnosti?

Odpověď: 1. 4. 2009, 9.07

Milá Jarko, vyhledejte ve svém okolí středisko výchovné péče a objednejte se na konzultaci. Měli byste pak spolupracovat nejlépe celá rodinu v intervalech 14 dní (1x za měsíc pokec s dcerou je málo) Jste-li z Prahy - vyhledejte RIAPS.

jirka píše: 30. 3. 2009, 19.04

dobrý den, jak mam resit uzavrenost do sebe kdyz se chci zmenit a nevim jak nedokazu se normalne bavit z lidma, ale do oci jim dokazu rict ze jim ublizim a jeste jim davam na vyber jak chctej ublizit, ale stejne to pak neudelam vzdycky s tim jen desim co s tim mam delat. Děkuji za odpověd

Odpověď: 1. 4. 2009, 9.04

Milý Jirko, rozumím-li tomu dobře, již jsi svou starost zkoušel samostatně řešit a nefunguje to... Jirko, prosím tě, zkus si zakázat vyhrožování lidem... nepůsobí to dobře, raději jim řekni, že se ti nelíbí, jak se k tobě chovají... Bylo by dobré vyhledat člověka - nejlépe psychoterapeuta, se kterým na své změně, kterou si přeješ, budeš pracovat - měli byste spolu odhalit bloky, které tomu brání a proměnit je... Přeji ti, aby jsi se mohl pohybovat po Zemi s pocitem harmonie, Lásky a pohody...

karolinesska píše: 30. 3. 2009, 19.03

Dobrý den, mám takový problém,občas mam dny kdy chci být hubená a skoro nic nejím... se zase příšerne přejídam ale nazvracim je mi sice špatne ale když rychle pak usnu pak je to vpohode, a mívam hrozne pohklesy nálad až se z toho málem uchyluju k sebepoškozování.. snažim se to nedelat ale nejde to.Navíc mi vyšichni říkají že jsem hrozne hubená(váha 55kg, výška 178cm).. nevím co delat a hlavne co se se mnou deje!! Díky za odpoved

Odpověď: 1. 4. 2009, 9.01

Milá Karolino, kolik let ti je? Jste již dospělá, samostatná žena nebo studentka? Projevuje se u tebe závislostní vztah k jídlu, celkově tvé psaní signalizuje, že máš nevyrovnaný vztah k sobě, že jsi vnitně nevyrovnaná (což je spousta lidí). Bylo by dobré, kdyby jsi začala pravidelně spolupracovat s psychoterapeutem. Držím palce, aby jsi pro sebe pomoc opravdu vyhledala... Jsi-li z okolí, můžeš se samozřejmě objednat.

Ellen píše: 30. 3. 2009, 15.56

Dobrý den, může vést nesmělost až k vadnému držení těla? A nesmělost je způsobená vrozenou povahou nebo špatnou výchovou? Dále mám problém s nervozitou, je mi 16 a od střední mám problémy s nervozitou, třes rukou při písemkách či zkoušení, červenání se a jakoby se mi třese hlas. Podobný problém má i jeden můj kamarád, ale on to měl už na základní škole, ale navíc se mu dělá špatně, bolí ho žaludek ale nečervená se. Při zkoušení je mi to trapné, člověk potřebuje přemýšlet nebo počítat a vidí jak se mu klepe ruka nebo cítí jak se červená. Co s tím mám dělat? Ráda bych se toho zbavila, nevím, proč takhle přehnaně reaguji, rodiče o tom neví, ani jim to nechci říkat. Děkuji za odpověď.

Odpověď: 1. 4. 2009, 8.57

Milá Ellen, nesmělost může podpořit špatné držení těla. Vliv výchovy a "genů" se různě kombinuje... Práce na své duševní pohodě, jistotě je práce. Tak jako se učíš angličtinu s lektorem, tak by bylo dobré nalézt někoho, s kým se budeš učit pracovat na svém vnitřním světě. Hledej psychoterapeuta ve svém okolí... a třeba si domluv s rodiči, že se potřebuješ naučit lépe vystupovat před lidmi, aby tě v tom podpořili (pravděpodobně budeš potřebovat peníze na uhrazení této služby) Držím palce, aby jsi našla odvahu takový krok pro sebe udělat.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1