Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

pusinka píše: 23. 6. 2009, 15.03

mam problem s moji mamou.porad proti me neco ma a rejpe coz uz si toho vimlul i muj pritel ktery se ke me bude stehovat.bydlim v rodinnym baracku kde v dolnim pate jsou rodice a ve 2 patre ja a bracha!v tom 2 patre je muj pokoj,brachy pokoj-vetsi-,kuchyn,koupelna a zachod!Brachovi se narodilo dite a stou jeho a stim harantem jsem pujdou bydlet(do mistnosti vedle me)!dneska jsme si chteli s pritelke tady nahore v ty kuchyniuvarit brambory k obedu ale mama mi nechal po pritelovi vzkazat at je du uvarit dolu abych tady neudelala bordel!!!jako ja tady bydlim prece taky a kort v tom 2 patre a ja tu nsmi nic delat...jako kdyby ta koupelna a ta kuchyn byla brachy!i koupat se musim chodit dolu!!!!!!rodice nikdy nepochopi ze mi proste vadi ze sem dou a tisickrat za noc a denne budu poslouchat ten rev toho haranta a to jest kdyz jsem rekla mame ze se pritel bude ke me steovat tak na me vyjela a jeste se nebavi!pry jak si to predstavuju tohle to!a jaktoze bracha vzdycky mohl vsechno?brachovi je 24 a me ted bude 21!!!kdyz se mama dozvedela ze bude babicka tak byla rada ale kdybych otehotnela ja tak je schopna me vyhodit!odtud bych sla ale jeste nemuzu,pritel jde na vejsku a ja teprve ted odmaturovala-jedina maturantka z rodiny-porad jsem ja ta spatna a blba a uz toho mam dost...jednaj semnou jak nevim s cim nebo skym!nevim co se to tu deje ale uztoho mam plny zuby...jeste ta brachy frajerka je na to dite uplne debilni..kdyz usne tak vsichni snad musi choit po spickach ani nemluvit!to prece nejde tohle to!a to jeste mi rekla mama at volnim jednu svoji skrin aby si meli kam dat veci!nechci se porad podrizovat!kdyz bratr si sem nastehoval tu frajeu tak se ani nemusel pta,nic proste a byla radost.ja nesmim tady skoro nic!on mue proste vsechno a ja nic!!!!porad mi prosim co delat,jak se chovat

Odpověď: 27. 6. 2009, 10.41

Milá Pusinko, je to dům rodičů? Jste plnoletá...? Hodně štěstí

Pavlínka4 píše: 23. 6. 2009, 14.03

Dobrý den, v poslední době mívám "šílené stavy úzkosti" - strach z odpadnutí, bušení srdce, točení hlavy, silné pocení, nucení na wc, strach, že se mi něco stane. A to všechno jen, když jsem někde sama, většinou doma. Jsem už totiž čtvrtý měsíc doma bez práce a také jsem letos v lednu potratila. Tak nevím z čeho tyto stavy mívám, ale mám z nich velký strach. Prosím vás o radu. Zatím jsem se s tím nikomu nesvěřila, ani manželovi. Děkuji za odpověď

Odpověď: 27. 6. 2009, 10.38

Milá Pavlínko, doporučuji buď intenzivní spolupráci s psychoterapeutem nejlépe psycholéčitelem nebo návštěvu psychiatra a předepsání medikace - možné je samozřejmě kombinovat oboje. Doporučuji neotálet a udělat to pro sebe.

Kačka píše: 23. 6. 2009, 13.17

Kouření = rozvod?? ...už nevím,komu se se svým problémem svěřit a tak to zkouším tady. Již 7 let žiji se svým již manželem a máme krásného, malého chlapečka. Byla jsem hrozně šťastná, že jsem si našla takového muže, jakým je ten můj - hodný, milý a milující, pracovitý, vtipný a hlavně nekuřák. Poslední rok se začal více stýkat se svými kamarády - kuřáky, než dříve a podlehl tomuto nechutnému zlozvyku také. Sice nekouří doma a jak tvrdí, není na tom závislý, ale mě osobně to strašně vadí. Nejprve jsem tomu nepřikládala takovou důležitost, ale poslední dobou se kvůli tomu jen hádáme. Manžel se o tomto tématu odmítá bavit a ve mě se už vypěstoval vůči kouření takový blok, že když vím, že manžel kouří, nejde mi se s ním ani milovat. Nevím, co s tím.... Když jsem o tom manželovi řekla, aby se snažil třeba s tím něco udělat, nebo si o tom promluvit, ještě se urazil, prohodil něco jako, jestli náš vztah má vůbec budoucnost a zmizel bůhví kam. Opravdu nevím, zda je problém tedy jen ve mě a tak se obracím na vás s prosbou o radu. Nevím, jak dál.... Děkuji K.

Odpověď: 27. 6. 2009, 10.36

Milá Kačko, je prima, že stále víte, co je na vašem manželovi dobré. Je pravda, že jste si ho brala jako nekuřáka. Tuto skutečnost změnil. Vy mu můžete říci, že sice chápete, že jeho chování nemůžete ovlivnit, ale že se vám to nelíbí, a že tím se něco mění i na vašem vztahu k němu a že nevíte, co to udělá dál. Dále ho informujte o tom, že pozitivní je, že nekouří doma kdyby i toto své jednání změnil, pak by to pro vás skutečně byl důvod k přehodnocení možnosti vašeho soužití v jednom společném prostoru. Vám doporučuji, abyste svou pozornost nezaměřovala na kouření, ale na jiné, běžné hezké věci ve vašem vztahu. Opakovaný a rozsáhlý rozhovor nemá význam. Pouze ho informujte o svém stanovisku. Rozvod kvůli kouření nedoporučuji.

Monika píše: 22. 6. 2009, 20.49

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu. Jsem jedináček (22let) a celý život jsem vyrůstala pouze s matkou, té je nyní 60 let. Matka poslední půl rok reaguje velice popuzeně na každou maličkost, křičí, řve, sotva přijde domů z práce tak je oheň na střeše, stejné je to ale i o víkendu. Pomalu se s přítelem začínáme bát o její psychické zdraví, protože už nám to nepřijde normální a komunikaci s ní se raději vyhýbáme. Je toto její chování jakýmsi volání o pomoc? Nebo se mě chce matka konečně zbavit a dává to takto najevo? Již se nemůžu dočkat vlastního bydlení. Na druhou stranu mě tato situace velice mrzí, protože z rodiny mám pouze matku a ona se tímto způsobem chová. Obávám se, že už to lepší nebude. Prosím, poraďte.

Odpověď: 27. 6. 2009, 10.21

Milá Moniko, její neefektivní chování opravdu může bý způsobeno tím, že se cítí neštastná. To je však její zodpovědnost. Že budete bydlet samostatně je přirozené a třeba to napomůže i narovnání vztahu.

Tomáš píše: 20. 6. 2009, 13.17

Dobrý deň, obraciam sa na vás s prosbou v oblasti partnerských vzťahoch... S priatelkou (obaja 19) sme sa spoznali pred priblizne rokom, dokopy sme sa dali prd 4 mesiacmi a vsetko klapalo perfektne (niekolkohodinove rozhovory ci uz osobne alebo cez net, rovnake zivotne potoje,vztah k sportu atd...)... Vsetko bolo uplne super a nevedel som sa dockat na letne prazdniny a spolocne straveny cas, avsak dva tyzdne pred ich zaciatkom som zacal badat odmietavejsi pristup priatelky (odisla bez upozornenia od icq na hodinu aj ked sme si spolu pisali a nic si z toho nerobila, neodpisovala na kazdu sms, v jej sms uz nebolo tak citit lasku ako predtym, vyhybala sa schodzkam) a hned na ich zaciatku ma cakala nevyslovitelna rana v podobe mailu v ktorom mi napisala, ze sa neciti na vztah, s niekym sa viazat ale ze mam ma strasne rada a chce so mnou stravit leto, ale ako kamosi... Chcel som sa s nou o tom porozpravat ale vyhybala sa mi, nebrala telefon, odcestovala a doteraz sa mi neozvala (tyzden)... Je to jej prvy vztah a mam trosku tak pocit, ze ma strach takto sa viazat, vycitil som to aj z oho, ked mi vavela, ze nebudeme moct byt cele leto spolu, pretoze pojde na rozne miesta s tak...Akokeby sa bala, ze tym, ze bude so mnou o to vsetko pride... Ale je to len moj dojem, neviem v com to naozaj je, pretoze sme sa o tom dodnes nerozpravali... Som z toho uplne zniceny, nedokazem nic robit a neviem, co mozem pre nas vztah urobit, aby sa vsetko vratilo do starych kolaji.. Je mi s nou fajn, a pristal by som aj na priatelstvo, ale to co predchdzalo vztahu, pretoze takto po rozchode by to uz nikdy kamaratstvo byt nemohlo, vzdy ba som sa na nu musel divat zalubenymi ocami a ona by sa mi urcite zas chcela vyhybat, citila by sa trapne.... Rad by som teda obnovil vztah, ale bojim sa, ze proste uz nebude chciet (bojim sa aj toho, ze ked to uz povedala rodine a okoliu, ze sa bude bat vratit to spat, ze sa bude hanbit priznat so omyl a vratit to spat, pretoze nebude chciet, aby ju nahodou niekto nesudil)... Prosim vas co mozem pre to urobit? Ako sa da bojovat proti problemom v prvom vztahu, kedy ten druhy partner mozno robi rozhodnutia, ktore nevyplyvaju z nedostatku lasky, ale prave z toho, ze je to pre nich nieco nove, mozno stresujucejsie nez pred vztahom??? (som si isty, ze to nieje preto, zeby si nasla ineho alebo zeby som jej nejako vazne ublizil) nechcem ju stratit...

Odpověď: 27. 6. 2009, 10.18

Milý Tomáši, je hezké, že jsi pocítil lásku, zamilovanost. To, co tě teď bolí je touha, která chce, aby jsi byl milován od té, kterou miluješ. Z nějakého důvodu se to neděje. Pro váš vztah můžeš udělat to, že si uvědomíš, že láska je svobodná a přeje tomu druhému, aby se měl dobře s tebou či bez tebe. Sám cítíš, že tlačit nemá význam... Popřej ji i sobě svobodu... Držím palce ve věcech lásky :)

Inusha píše: 19. 6. 2009, 6.19

Dobry den, mam problem s mojim priatelom(snubencom) i so mnou samotnou ...Mam tento rok 23 a ideme sa s priatelom brat , strasne moc ho lubim a uz som pre neho spravila vela ustupkov- mam dost komplikovanu povahu a velmi lahko vyletim, zvlast ked mam tazky den. Potom poviem veci, ktore ma mrzia ,ale ja sa proste v danej chvili neviem vobec ovladat. Proste mi prepne a ja kricim , nadavam a potom sa rozplacem. A to je asi najhorsie ,lebo ked sa zacnem s priatelom hadat a placem tak proste mam pocit,ze ta hadka nikdy neskonci a mne je len horsie a horsie (velakrat sa stalo,ze proste som plakala aj 2 hodiny v kuse) a podla mna to asi neni v poriadku.Ked sa priatel prestane hadat a ja este placem,tak pravdepodobne sama sebe este zhorsujem situaciu (lebo vsetko to zle co som pocula sa mi ozyva stale v hlave a muci ma to stale dookola, vela krat sa stalo,ze som nespala takmer celu noc) Navyse kazda hadka konci tym, ze po tom co sa ospravedlnujem sa priatel len viac a viac certi a zacne mi hadzat do oci vsetko to co som kedy spravila a ja uz nevladzem ... niekolko krat ma uz vo vyhrotenych situaciach aj napadlo si nieco urobit (napr. porezat sa, ale nikdy som to nespravila) len aby ta dusevna bolest co citim ma prestala mucit. Mam kamaratov a myslim si ,ze som aj oblubena ,ale ludia, ktori su mi najblizsi obcasne trpia mojimi vybuchmi zlosti a mna to potom strasbe mrzi,lenze kamarati mi nedokazu odpustat donekonecna a ja som zo seba cela nestastna. Prosim poradte mi co mam robit, ja to uz nezvladam. Mam za sebou dalsiu noc bez spanku,lebo vcera som nakricala uz druhy krat na moju najlepsiu kamaratku a jej priatela,lebo mi najskor slubila, ze pojdu s nami na dovolenku ,na ktoru som sa moc tesila a potom mi povedali ,ze nemozu a ja som to brala ako zradu.. naozaj som v koncoch , prosim poradte.

Odpověď: 20. 6. 2009, 8.15

Milá Inu, je prima, že jste si vědoma toho, co na vašem jednání může být pro okolí zatěžující a že byste to snad chtěla změnit. Doporučuji naučit se pracovat meditativně a postupně své vzteky rozpouštět. Můžete se přihlásit na skupinovu arteterapii, mohlo by vás to i bavit. Když cítíte, že doposud vyzkoušenými cestami to nešlo, chtělo by to vyzkoušet a nalézat jiné cesty - to zní rozumně, že? Dále by bylo vhodné pracovat na tom, abyste nebyla tak závislá na náladách partnera? nesouvisí ta vnitřní bolest s tím? Doporučuji knihu Láska duše. Přeji vše :)

Verca20 píše: 18. 6. 2009, 19.06

Dobrý den, mám problém... v poslední době mám hlavně k večeru celkem velké deprese, mám pocit že život už nemá cenu, stále mám pocit, že život jde tak nějak do kelu. Před spaním často brečím a zaobírám se věcmi, které mi následující den připadají tak trochu histerické, večer už se nimi opět zabývám. Je to takový kolotoč, který má stále sílu se točit a vůbec nevím, kde takovou sílu bere. Problém je, že se s tím ani nemám nějak komu svěřit, nechci a nepotřebuji slyšet že to bude dobrý, když vím, že to jen tak samo od sebe dobré nebude, potřebovala bych někoho kdo mi opravdu rozumí a nemá mě za nějakou histerku, která z nudy už neví jak by na sebe upozornila. Dříve mi tuto dá se říci oporu dělal partner, který měl často různé melancholické nálady... dalo se s ním diskutovat o různých věcech, které nás trápí. Často mi pomáhal, vyslechl mě a poradil mi. Potom ale začal brát na předepsání od lékaře Fevarin, jeho stav se "bohužel" dost zlepšil, má téměř stále dobrou náladu, je plný energie, nic ho netrápí. Přeju mu to a jsem strašně ráda, že se mu jeho psychika zlepšila, ale mám pocit, že jsem ho dříve měla raději, byl to prostě on, i když občas se špatnými náladami... Měla jsem ho ráda takovýho jaký byl, on si zřejmě myslí, že mě jeho špatné nálady obtěžovaly, nyní mám pocit, že ho nyní obtěžují ty mé. Ani nevím co po vás chci... vím že mi asi nepomůžete, asi si budu muset nějak pomoci sama, ve své hlavě. Ale jsem ráda, že to mohu někam anonymě napsat a třeba se i dočkám nějaké odezvy. Byla bych ráda, přeji pěkný večer bez špatných myšlenek.

Odpověď: 20. 6. 2009, 8.02

Děkuji za sympatický vzkazík, dává tušit, že jste poctivě přemýšlející a vyvíjející se bytost. Sama cítíte, že vás přepadájí nějaké nálady, energie, které si neobjednáváte, ale jsou silnější než vy, proto doporučiji věnovat pozornost hledání vnitřního zdroje těchto nálad. Vzhledem k tomu, že toto se na školách neučí, dovoluji si vám doporučit, abyste se objednala ke konzultaci. (nebo proč si nedojdete také pro pilulky?;)) Přeji vše dobré

Pavel píše: 17. 6. 2009, 19.26

Dobrý den, mám takový závažný problém a nevím kam se obrátit. Moje sestřička 32 let má nejspíše nějakou poruchu osobnosti. Líčila mi že nemůže spát někdy ani hodinu za noc a to trvá třeba 3-4 dny v týdnu z toho že se jí přehrávají pořád ty samé scénáře o smrti z bližních a to pořád dokola a se vším všudy od umření bližního až po přípravy na pohřeb a samotnej pohřeb a pokaždé s nějakým členem z rodiny a to pořád dokola a z toho nemůže spát. Snažila se před spánkem myslet na jiné věci, ale prý nějaká "svině" ji tyto myšlenky podstrčí a nejde s tím nic dělat. Tím pádem je psychicky vyřízená a nespí. Kolikrát je tak unavená, když to trvá delší dobu, ale neusne. Nevím kam se mám s ní obrátit nechce si nikam zajít a mě už došla trpěliost protože vidím jak je psych. na dně a kolikrát je už i před fyzickým i psychickým zhroucením. PROSÍM PORADTE!!!! Co můžu pro to udělat a kam se obrátit. Mám o ní strach aby neskončila někde na psychiatrii. Děkuji za rady pěkný den Pavel

Odpověď: 18. 6. 2009, 8.15

Milý Pavle, sestra je dospělá a rozhoduje o sobě, nechce-li ona hledat řešení, je třeba to respektovat a vzít na vědomí, že se rozhoduje v tomto stavu pokračovat, setrvávat a vyčerpat se... Kdyby chtěla, může mne kontaktovat. Poloviční řešení a ne zcela perspektivní z dlouhodobého pohledu je, nechat si předepsat hypnotika (léky na spaní).

dj píše: 17. 6. 2009, 12.19

Dobrý den , prosím Vás o pomoc a radu se svým přítelem. Poprvé se to stalo před půl rokem a kousek, kdy mi začal lhát psal si se dvěma holkami s práce forma emailu byla dost koketní na nanějakou dobu přestal s tím že už to neudělá atd.... pak jsem se mu podívala do telefonu a posílal jedné holce smskou pusu a děkoval jí za večer , když jsem na něj nastoupila řekl mi že s ní byl na večeři aby si prý uvědomil jestli se mnou má být. Tak začalo opět slibování hory doly i s horákama.............. Dopadlo to tak, že jsme si dali pauzu na půl roku, odstěhoval se ode mne a bydlel u kamaráda. Užíval si života chodil po plesech a barech......... Pak jsem se spolu sešli a on mi říkal jak si vše uvědomil, že jsem pro něj ta jediná. Nebude mi už nikdy lhát nechce zase ztratit moji důvěru .Mám ho pořád ráda, jen jsem mu zase jako blbec naletěla. Otěhotněla jsem s ním a včera jsem se dozvěděla, že si opět píše zase s nějakou s holkou s Prahy, prý se nikdy neviděli jen si píšou ta údajná má před svatbou a napsala mu : doboru noc lásko. On si vymýšlel že to je kamarád, protože mu samozřejmě volala i domů, nikdy to nevzal!! Přišla jsem na tu smsku protože jsem mu opět nevěřila, vím že se nemá koukat jinému do telefonu, že je to jeho soukromá věc ale mě to fakt nedalo a jen jsem se utvrdila v tom co jsem si celou dobu myslela. Kdyby jsem s ním nebyla těhotná tak jde jen už musím myslet na dítě. Včera jsem vedli dlouho rozhovor a on s brekem mě prosil, že to dělá protože to je pro něj něco zakázáného a že je na tom závislý a prosil mě aby jsem s ním došla k psychologovi aby jsme to spolu vyřešili. Nevím jestli to může být nějaká porucha. Jen já fakt už nemám sílu s ním být . NEVĚŘÍM mu, ztratila jsem v něm veškerou důvěru. Prosím Vás poraďtě mi co mám dělat a jak se mám zachovat. Nejvíc mě mrzí že ani moje těhotenství ho nepřimělo aby to s ní to dopisování ukončil. děkuji Vám

Odpověď: 20. 6. 2009, 7.50

Milá dj, chápu vaše zklamání i nedůvěru. Je dobře, že víte, že nyní již nerozhodujete jen za sebe. Situace působí trochu tak, jako kdybyste vy byla jeho královna a on jen malý kluk, který potřebuje skotačit a po vyskotačení ví, kam se vracet, kde je doma. Chápu, že jste měla o partnerovi jinou představu, ale když se na to podíváte se shovívavostí, ztratí jeho chování punc zakázaného ovoce a...?... Je od něj dost hezké, že to nazval závislostí a chce s tím něco dělat. Pravidelná spolupráce s psychoterapeutem mu může napomoci v jeho dalším osobnostním vývoji. Vám přeji dost sil, nadhledu a radosti.

Tassie píše: 17. 6. 2009, 8.06

Dobry den, potrebovala bych poradit, jak se vyporadat s pritelovou ex. Zhruba pred rokem jsme se s pritelem poznali (on byl stale ve vztahu s nynenjsi ex-pritelkyni) a zacali jsme si 'romanek', ktery ale prerostl ve velikou lasku. Bohuzel jsme oba z jineho statu a tak jsme jsme se videli jen 1 za mesic, pozdeji potom casteji. Slibili jsme si, ze uvidime, jak se nas vztah vyvine a kdyz to bude fungovat, tak 1 az 1,5, ze svou pritelkyni opusti a ja se nastehuju k nemu. Ja jsem oproti nemu velmi mlada a on chtel mit jistotu, ze ma laska k nemu je stala (on 30, ja 20), a ja take si chtela byt jista, zda on za to stoji - zmenit skolu, bydliste, kulturu, jazyk.. kvuli vztahu, ktery muze byt jen takove poblouzneni . Nasledujici rok byl pro me hodne bolestivy, protoze jsem zila v 'trojuhelniku', kdy jeho pritelkyne samorejme nic nevedela. Zili spolu v jednom byte vice nez 5 let, ale ke konci se zacal vztah hroutit a on ji zacal zahybat...tak vlastne poznal me. Vsichni jeho pratele verili, ze by se jejich vztah rozpadl tak jako tak, i kdybych do toho nevstoupila ja. Musim priznat, ze dalsim z duvodu, proc jsme potrebovali 1 ci 1,5 roku, bylo kvuli financni situaci - pritel potreboval nashromazdit penize nez ji opusti, aby sme spolu nezacali potom od nuly, navic kvuli ekonomicke krizi mu neustale hrozilo (a hrozi), ze prijde o zamestnani. Jenze jeho pritelkyne udelala pred 3 mesici prekvapivy krok - rozesla se ona s nim. Me utrpeni melo skoncit, ale nestalo se tomu tak. Sice jsme se k sobe uz nastehovali (do jineho bytu), ale ja mam neustale problem s jeho ex. Boli me, kdyz vidim fotky, jak jsou spolu stastni, darky, ktere si dali z lasky, mista, kde spolu byli. Vidim ji proste jako stale svoji rivalku a nemuzu se ubranit zarlivosti, kdyz si s ni muj pritel telefonuje 2 hodiny, nebo kdyz neustale probira minuly vztah, spehovani a kdovico jeste s kamarady (kteri me maji hodne radi a vedi o vsem, o nasem trojuhelniku), telefonuje s kamoskami sve ex a ja porad musim vystupovat inkognito - podle jeho slov pripravuje pudu pro me 'legalni' predstaveni verejnosti, aby nikdo nepojal podezreni, ze by kdy mohl podvadet svou ex. Potrebuju pomoc. Pomoc, jak minulost hodit za hlavu a neznicit nas vztah, protoze se neustale hadame...a jenom kvuli me zarlivosti. Moc ho miluju a nechci ho ztratit kvuli me vybusnosti a jizlivosti, kdykoli se vzpomene je ex. Prosim poradte, jak muzu jeho ex akceptovat, kdyz vim, jak moc jsem trpela v minulosti, a kdyz tak moc zarlim, na krasne chvile, ktere spolu prozili i davno prede mnou.... dekuji za odpoved

Odpověď: 18. 6. 2009, 8.09

Milá T., ona je jedna věc vaše žárlivost, ale je třeba si uvědomit, zda partner svým chováním dává dostatečně najevo, že jste pro něj jedinečná a jediná. Z vašeho psaní si tím nejsem zcela jistá - figurujete v jeho životě oficiálně a skrývá vás pouze před expřítelkyní a jejími kamarádkami nebo i jinde např. před rodinou? To by bylo nedobré, vy jste kvůli němu radikálně změnila život, že?Kdyby jste figurovala jinde jako jeho jednička, pak by bylo dobré vzít prostě na vědomí, že on si potřebuje svou minulost pozvolna dokončit a uzavřít, že je to tak přirozené.(Proč se díváte na jeho fotografie s ní, proč na jejich dárky? - jestli vám je ukazuje, tak řekněte, že toto s ním sdílet nechcete, že to patří do intimity jeho minulého vztahu - což by měl mmj.vědět) A nezapomeňte mu říci o svých pocitech - pravých pocitech, že máte z jeho chování pocit, že vás nemá rád tak, jako vy jeho, že už se nebudete rozčilovat, ale že vás to bolí. Přeji vše dobré

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1