Online poradna

Psychologická online poradna – odpovídá psycholog, psychoterapeut

  • Dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Poradna se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní.
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, kontaktujte mne.
  • Pokud si přejete odpověď mimo on-line poradnu, je třeba uhradit 120Kč na č.ú.: 2500034126/2010 .
  • Vše zde napsané bude zveřejněno.
  • Chcete-li ocenit fungování poradny, zasdílejte, některý článek/stránku z tohoto webu např. na Fb. Články naleznete zde.


Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Zoufalá, Myška, Kačka, Andrea, Amálie

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Lenka píše: 29. 6. 2009, 15.56

Dobrý den, předem bych Vám ráda poděkovala za možnost poradit se s Vámi tímto způsobem. Nevím úplně, jak popsat svůj problém, ale nejspíše vychází z přílišné závislosti na partnerovi. Jsem si moc dobře vědoma toho, že člověk by měl dát životu nějaký smysl v podobě činnosti, která ho bude bavit a připadat mu smysluplná, bohužel i přes toto vědomí nejsem schopna najít si zájmy, které by mě naplňovaly natolik, abych jim dala přednost před časem stráveným s partnerem. On je na volné noze, takže jeho pracovní doba je nepravidelná a závisí na klientech, kdy si vzpomenou, že jeho služby potřebují. Tím pádem neexistuje v našem běžném životě nějaká pravidelnost, se kterou bych mohla počítat (např. každodenní společné večeře nebo něco podobného). Z toho důvodu si raději neplánuji nic, abych případné společné volno neohrozila. Potom při každém jeho nebo mém odchodu z domova jsem velmi nešťastná, že už se zase loučíme, a mám pocit, že neustále jenom čekám, až bude mít na mě čas. Musím se přiznat, že mě to často rozlítostní tak, že se rozbrečím. Partner mě zatím uklidňuje, vysvětluje mi, že do práce se chodit musí, což samozřejmě vím, ale nijak mi to nepomáhá, ale je to pro něj hodně stresující, protože s tím nemůže nic udělat. Přitom když už nějaký ten program mám, tak jsem spokojená, baví mě to a nijak neteskním. Když jsem ale přímo s ním a mám se s ním rozloučit (i kdyby na pár hodin), je to pro mě těžké a trápím se tím. Sama doma nejsem moc schopna nic dělat, protože mám neustále pocit, že je to náš domov a měl by tam být také. Partnera jeho práce baví a naplňuje, nechtěla bych po něm, aby ji měnil kvůli mně, protože to by nikomu nepomohlo, ale vím, že kdyby z nějakého vyššího důvodu mohl mít "normální" pracovní dobu, hodně by se mi ulevilo a pravděpodobně bych dočasné odloučení snášela lépe, když bych měla jistotu, že se zase brzy uvidíme. S tím ale nemůžu počítat, proto by bylo pro oba lepší, když bych se se současnou situací smířila a naučila se v ní normálně žít. Měla byste prosím pro mě v tomto ohledu nějakou radu, nebo mi spíše doporučíte nějakou osobní konzultaci s psychologem? Nebo je pro mě každá rada drahá? :-) Mockrát děkuji za váš čas! Lenka

Odpověď: 3. 7. 2009, 8.18

Milá Lenko, on každý životní princip má své opodstatnění - i řád, i volná organizace, která se nejeví jako řád. Měly byste o tom s partnerem mluvit - říci, co to dělá s vámi... navrhnout třeba nějaké minimum, které si společně můžete naplánovat a vám přinese naplnění - třeba jeden víkend v měsíci... dále je potřeba to, co sama tušíte - organizovat si čas dle sebe, tak jako to dělá on, zda to váš vztah uvolní do vzájemné pohody nebo vás to odloučí ukáže čas... Hezké dny

Pajule píše: 29. 6. 2009, 15.30

Dobrý den,mám problém.A to,že neumim nic řešit.mám i problém,že lžu a nevim proč!vždycky když něco provedu,tak ze sebe neumim vyslovit ani hlásku,hrozně mě to vadi,ale nejde to!nikdy jsem s nikym nic neřešila,nikdy jsem s nikym nic neprobírala,co se týče života.Proto prosím jestli se s tim dá něco dělat,opravdu si nevim rady.Co mám dělat,pokažde jak na mě někdo zvíší hlas,rozbrečim se.Pomozte mi prosim!!!

Odpověď: 1. 7. 2009, 18.55

Milá Pajule, nějak se to kupí. Kdybys měla možnost chodit pravidelně např. ke školní psycholožce, bylo by to prima. Prima by bylo, i kdyby jsi našla jinou důvěryhodnou osobu, se kterou o životě budeš mluvit. Také je dobré, zavést si deník a do něj psát pravdivě své myšlenky, pocity... Jako program do sebe by bylo vhodné uložit afirmaci např.: Mám dost odvahy k tomu, abych žila s pravdou. Lež bere sílu životu, proto ji do svého života už nechci. Jsem statečná holka, která unese pravdu a unese život v jeho syrovosti, protože jinak to nejde, jinak to je iluze. Taky by bylo dobré, aby jsi tu dívku v zrcadle měla ráda. Jsi-li z okolí, můžeme se sejít. Budeš-li chtít, můžeš mi napsat na email.

kol.e píše: 29. 6. 2009, 15.11

Dobrý den! Prosím pěkně, mám k Vám dotaz. 24 letý syn bydlí s námi ve společné domácnosti, jelikož studuje vysokou školu. Nemohu s ním naprosto vyjít. Doma nic nepomůže, nic po něm nemohu chtít, je obskakován, což je patrně špatně. Je na mě agresivní, několikrát mě uhodil. Když se ho zeptám na školu tak mi řekne, že mi do toho nic není a sprostě mi nadává. Už si nevím rady. Jsem z toho na pokraji zhroucení. Manžel s ním nic nezmůže, dokonce nahlíží situaci, když mě syn někdy uhodí a nic na to neřekne. Syn nemá z manžela autoritu a to je ten hlavní problém.

Odpověď: 1. 7. 2009, 18.47

Milá E., to neni zdravá vztahová situace. Je dobře, že víte, že není dobře, aby dospělý syn byl obskakován, aby jen bral... Myslím, že tušíte, co vše je špatně a co by bylo třeba narovnat. Je třeba, aby žil na své náklady. Mohla bych tu sice napsat několik opatření, ale myslím, že by bylo lépe, abyste si došla někam urovnat myšlenky a možnosti. Opravdu vám držím palce, abyste dokázala být důsledná. Jste-li z okolí, kontaktujte mne. Jinak můžete pro formální možnosti vyhledat konzultaci např. v občanské poradně. Přeji vše dobré

Bára píše: 29. 6. 2009, 6.51

Dobrý den, mám obrovský problém. S manželem sme letos 2 roky, máme malou dcerku a do nedávna nam to ještě klapalo. Ale koupil se počítač a manžel se od něj nehne a nebo je v práci. Travá to asi pul roku, nemáme spolu vubec žádný vztah. Manžel se vymlouval, že na to nemá náladu, nebo že je unavený , nebo že mu není dobře... Teď to vyvrcholilo, řekl mi do očí, že mě nemiluje, že ho nepřitahuju a že mě nemuže už snést. Chce se rozvést...:( Nedokáži se ho vzdát, miluji ho, ale pokud by byl se mnou jen kvuli malé nemá to cenu spolu být, ale bojím se, že to psychicky nezvládnu... Předem děkuji za radu...

Odpověď: 1. 7. 2009, 18.41

Milá Báro, situace tíživá... ale strach není dobrý rádce.. krom toho, nezbývá nic jiného, než situaci zvládnout :) - manžela nechat jít, pustit ho (nebojovat s ním, nemstít se mu) a postarat se o sebe a dcerku. Sama víte, že není možné ani pro vás není důstojné, abyste žadonila o jeho lásku a pozornost. Držím palce v tomto nelehkém období, ale věřte,že bude nejen líp, ale bude i dobře (hodně záleží na vás)

Petra píše: 27. 6. 2009, 13.12

Dobrý den, mám problém,který mi pěkně znepříjemňuje život. Jde o to, že se mezi lidmi nedokážu uvolnit, nemyslím tím třeba, že bych nedokázala jednat s cizími lidmi, něco si někde domluvit nebo třeba jenom zaraženě seděla a bála se něco říct. To ne, něčím takovým jsem si prošla a díky bohu to dokázala sama vyřešit, všechno se vylepšilo, až se mi to zdálo neskutečné. ALE někdy se ten pocit jakoby vrátí a i když vím, že mě ti lidé s kterými někde jsem mají rádi, a proto mě taky pozvali, tak přesto najednou jakoby ztuhnu, něco mě začne brzdit a já začnu být nervózní a najednou nedokážu být spontánní, nedokážu se pořádně rozesmát, nedokážu někoho pošťouchnout vtipem, nedej bože abych si ulevila nějakou peprnou poznámkou ...začnu se něčeho bát, nevím, proč se mi to děje. Uvědomuju si, že bych někdy dokázala být třeba vtipnější, ráznější než ostatní,ale musela bych být sama sebou. V tu chvíli to ale nedokážu. Přitom ale vím, že se nemám absolutně za co stydět. Rozhodně nejsem hloupá, šeredná,.. Nevím, třeba je to něčím, co jsem udělala v minulosti, třeba jsem si nějak ublížila, možná by mě i pár takových věcí napadlo, ale nevím, co bych s tím měla dělat. Asi bych potřebovala něčí pomoc, někoho, kdo by se na můj problém podíval z jiného pohledu a nějak se k tomu vyjádřil. Přemýšlela jsem, že bych zašla k psychologovi, ale mám z toho trochu strach. Myslíte, že je to dobrý nápad? Nemohla byste mi doporučit někoho z okolí Nového Města nad Metují? Byla bych radši, kdyby to byla psycholožka. Děkuju :)

Odpověď: 1. 7. 2009, 18.36

Milá Petro, poznání a uvolňování bloku, strachu, napětí, které souvisí s uvedenou situací by bylo dobré v rámci psychoterapie včt. využití léčebné meditace. V okolí Nového Města nikoho neznám. Ale najdete-li si několik specialistů, a pošlete-li mi na ně odkazy, můžeme odtušit, který pro vás bude vhodný. Přeji nalezení cesty...

Viki píše: 26. 6. 2009, 17.18

Dobrý den.. potřebovala bych pomoct. Je mi 14 let a s našima se stěhujeme. Tady kde bydlíme mám přátele na kterých mi mco záleží. Mám ted moc dlouhé období kdy jsem vysloveně zoufalá, v jednom kuse brečím. Nevím co se semnou děje... Nějaký rady jak se mi uleví.. ?

Odpověď: 27. 6. 2009, 11.09

Milá Viki, prožívaš smutek z loučení, z opouštění důvěrně známého, bezpečného... kus smutnění je i na místě, ale posupně by bylo fajn to pustit... vše, co jsi s nimi zažila i láska mezi vámi navždy zůstane v tvém srdci - a to je důležité - je fajn, že se to vůbec stalo :) Věř, že vše, co přichází je dobré, že se ti otvírají nové příležitosti.

verča píše: 26. 6. 2009, 10.34

Dobrý den.Problém který mám už mě tíží delší dobu a trpím tím já i můj přítel.Je mi 20 a zažila jsem už pár zklamání.Žárlím a jsem upnutá na svého přítele.Na jednu stranu mi nevadí,že někam jde ale na druhou mě hned napadají myšlenky, kvůli nimž se trápíme a hádáme.Chci být se svým přítelem co nejvíc.On má hodně práce a své koníčky.Tomu rozumím.Mě pak tvrdí že zamnou nemůže třeba přijet, že nemá čas.Chvíli na to se ale dozvím,že jde někam se svýma kamarádama.Vadí mi když se baví s jinýma holkama.Potřebuju aby mi dával často najevo, že mě má rád, že mu na mě záleží..Myslím tím slovně, žádné dárky, nic.Snažím se mu věnovat co nejvíc.Jde nějak má žárlivost zkrotit?Má mě opravdu rád,i když mi to neříká tak často jak bych potřebovala?Mám pocity méněcenosti?Opravdu ho miluju a nechci ho mím chováním ztratit.Poradte mi prosím.Děkuji

Odpověď: 27. 6. 2009, 10.59

Milá Verčo, bylo by docela fajn, kdybyste si chodila k nějakému psychoterapeutovi rovnat myšlenky o sobě, vztahu, lásce. Někdy tam můžete zajít společně. A Verčo, dělejte si radosti, žijte tak, jak vás to baví, věnujte se svým zájmům, nemějte jeho jako hlavní náplň... Přeji hezké letní dny

lucka píše: 24. 6. 2009, 17.07

Dobrý den. Mam takovou krizi. Bojím se nějakých bakteriích. Měla jsem delší čas problémy se spotkem jako mykoza a pak mi stoho asi nějak hráblo.nejdřív jsem simyla jenom ruce a těď si namlouvám i věci. Bojím se třeba když jdu ven a otřu se o popelnici tak mam hrůzu stoho že tam jsou ty bakterie a nemusím se ani otřít a prostě si to nemluvim. Když jdu ven tak se už koukám kde jsou a měřím si to jak jsou daleko. a nebo dneska jsem se utřela o bezdáka nalinko rukávem a jsem s toho celej den špatná. nejrači bych se vydrhla celá a i věci vyprala a když jsem prala ten den věci tak mam hrůzu že se tam něco dostalo protože jsem šahala na věci když jsem si sundavala tu mikinu. Jsem s toho celá špatná neustále si myju ruce a už se mi dělá i egzem manželství se mi taky už hroutí nebo už lezu tím manželovi na nervy. Známí mě posílají k psychologovi ale já o tom neumím mluvit líp se mi povída když to můžu napsat.Prosím pomocte mi. Už jsem byla u psyckoložky a dala mi prášky a le jak se mam toho zbavit abych to nedělala?Děkuji

Odpověď: 27. 6. 2009, 10.55

Milá Lucko, patrně se jedná o obsedantně kompulzivní poruchu. Pohledejte na internetu. Podívejte se na související materiály na http://cz.lundbeck.com/cz/public/what_we_do/depression/default.asp Jste-li z okolí, objednejte. Přeji vše dobré a držím palce.

Tess píše: 24. 6. 2009, 14.39

Dobrý den, mám problém se sestřenicí. Je jí 21. Vůbec nechodí mezi lidi, celý den je zamčena ve svém pokoji a nikoho tam nepustí (ani svou matku), chová se k ni velice ošklivě, je pro ni zlá a prolhaná, přitom pro ni udělá všechno co si přeje a se svým otcem se jen ignorují a navíc nemá vůbež žádné kamarády. Další věc je, že se všeho štítí, bojí se vyhodit kelímek od jogurtu do odpadkového koše a chodí se dvacetkrát za den sprchovat, několikrát za den vysává svůj pokoj...Myslím, že to až přehání...Chtěla bych se zeptat, jestli ji může někdo nějak pomoct a udělat z ní zase "normálního" člověka? Děkuji za odpověď...Tess

Odpověď: 27. 6. 2009, 10.49

Milá Tess, popisované chování působí jako symptomy duševní poruchy. Je možné, že k významnému zlepšení nedojde. Je možné, aby rodiče osobně konzultovali situaci s psychiatrem. Tess, ty tu situaci můžeš pouze sledovat a v případě ochoty sestřenice, můžeš ji říci, jak situaci vidíš....

Elizabeth píše: 23. 6. 2009, 20.29

Dobrý den, prestehovala jsem se za manzelem pred 7lety, za tu dobu tu mam jen par znamych, zadnevelke kamarady, nyní máme 2,5lete dite, uz pres rok vim ze se manzel kontaktuje sruznymi zenami, i pod jinymi jmeny, a jelikoz pracuje s lidmi cely den navazuje vztahy i v praci, nevim na 100% jestli je mi neverny, ale vim ze se k nim bohuzel chova lepe nez ke mě,on porad rika ze seč nic nedeje, vse zapira, bohuzel i to co vim ze se stalo, můj nazorje ze je se mnou jen kvuli diteti, nejak jsem to tu zacala nenavidet a kdybych se nebala nechat syna samotneho uz tu nejsem, kdyz jsem chtela odejit(pred 14dni) bylo mi receno at jdu ale syna uz nikdy neuvidim, vylozene utect nemuzu nemam kam a s prijmem-materska to ani neni mozne. Co s tím? K tomu mi pribyli predstavy, jsou to jen takovy zablesky, kdy vidim ze se synovi neco stane, asi se bojim ze si ublizi, protoze je aktivnejsi. Cely muj zivot neni hezky... Dekuji za jakoukoliv odpoved.

Odpověď: 27. 6. 2009, 10.46

Milá Elizabeth, bylo by docela fajn, kdybyste společně navštívili psychoterapeuta (patrně víckrát než jednou) Poproste v té věci manžela o spolupráci. V další fázi by bylo třeba promyslet existenční otázky a možná řešení rozvodu. Existují. Přeji vše dobré.

Starší dotazy:

557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1